Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1930.

III. volební období.

1. zasedání.

Tisk 78.

Navrhujeme, aby senát Národního shromáždění usnesl se na tomto zákoně:

Zákon

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Paragraf 1 zákona ze dne 12. srpna 1921 čís. 338 Sb. z. a n. o dani z vodní síly bude zníti:

Z vodní síly, použité k pohonu a měřené na hřídeli poháněcího zařízení dle § 2, platí se daň 2 h za jednu koňskou sílu (ks. eff.) a hodinu.

Paragraf 7 zákona bude zníti:

Ministr financí jest zmocněn povoliti za podmínek, stanovených prováděcím nařízením, paušalování daně všem podnikům, jež nejsouce až posud paušalovány, o to požádají.

Paušály až posud vyměřené upraví se podle nové daňové sazby.

Zákon tento nabývá účinnosti počátkem čtvrtletí po jeho vyhlášení následujícím a provede jej ministr financí po dohodě s ministrem veřejných prací a ministrem zemědělství.

Jest nesporným faktem, že každé zdanění energetických sil, používaných ve výrobním procesu, jest se stanoviska národohospodářského opravdovou chybou, i když nutno jest je zavésti z důvodů finanční rovnováhy státní. Dočasný fiskální zisk jest vždy ceny velmi problematické, ježto pravidelně podmiňuje citelnou ztrátu hospodářskou i daňovou na straně druhé, pravidelně v oboru exportním. Okolnostem těmto musila vždy býti věnována pozornost se strany povolaných k tomu činitelů a v dnešní době vzrůstající výrobní a odbytové krise jest nutno pozornost tuto zostřiti. Názorným příkladem hospodářských škod, plynoucích ze zdaňování pohybové energie, jest dávka uhelná, a daň z vodní síly.

Daň z vodní síly zrovna tak jako daň z uhlí jest rázu čistě fiskálního a se stanoviska národohospodářského musí býti prohlášena za přímo nebezpečnou a škodlivou, neboť ohrožuje průmysl i živnosti vodní síly používající v obchodní soutěživosti a tudíž v samém kořeni. Toto zatížení jest nejcitelnější v průmyslu dřevoviny, lepenkářském, papírenském a mlýnském a dosahuje u prvního 8-10% ceny dřevoviny, dle jemnosti výbrusu. Tyto údaje byly ciferně prokázány a předloženy Stálé komisi pro zjištění veřejného zatížení. U ostatních odvětví jsou ještě ve stadiu šetření.

Všechny evropské státy, pokud mají význačné zdroje uhelné, nezavedly tuto daň vůbec, nebo jen ve výměře zcela nepatrné, ježto racionelním využitím vodní síly šetří si svoje uhelné zásoby do budoucnosti. Pokud pak tyto státy zavedly daň z vodní síly, tedy ji zavedly v sazbě velmi mírné, jako na př. Francie, nebo ji zavedly ve stejné výši jako daň na každou jinou pohonnou látku, jako jest tomu v některých zemích republiky Rakouské.

Když v roce 1921 byla daň z vodní síly zaváděna výměrou 4 h z 1 eff. hod. HP a přirážkou 4 h, tedy vlastně 8 h z 1 hod. HP, byl to kromě důvodů fiskálních také ten zájem, aby podniky pracující vodní silou byly v režijním zatížení postaveny na podobnou bási jako podniky kalorické. Přirážka k dani z vodní síly měla sloužiti co regulativ, bude-li daň z uhlí snižována. Tehdy se očekávalo, že daň z vodní síly vynese aspoň 45,000.000 Kč, kteréžto očekávání zůstalo daleko za skutečným výsledkem.

Velmi záhy se ukázalo, že zdanění vodní síly jest velmi neúměrné k dani z uhlí a proto zákonem 7/1926 Sb. z. a n. snížena byla konečně přirážka až na 1 h. Daňový základ zůstal nezměněn vzdor tomu, že v téže době daň z uhlí byla snížena na 7-10% z ceny uhlí na dole, čímž zatížení 1 hod. HP kalorické kleslo okrouhle na 1 h, jak ukazují následující propočty.

pro porovnání uhelné dávky s daní z vodní síly, připadající na jednu effektivní hod. koňskou sílu.

Za základ výpočtu vzato: pára o 12 atm. a 300° C přehřátí, teplota napájecí vody 15° C a lokomobila ca 50 HP eff. s kondensací.

1. předpoklad:

Uhlí krupice z dolu Masaryk. Tepelná hodnota 7.100 kal. (viz dr Peters, Statistická příručka uhelného průmyslu v Čsl. republice 1922). Účinnost kotle n = 0.75, ježto jest vysoká teplota spalovací (viz Hűtte, 23. vydání 1920, sv. 2., str. 23.). Množství tepla k vypaření: 7.100 x 0.75 = 5.325 kal. z 1 kg uhlí. K vypaření 1 kg vody 15° C teplé spotřebuje se tedy 730 méně 15 t. j. 715 kal., tudíž 1 kg uhlí vypaří

5.325 = 7.45 kg vody.

715

K vyrobení i hod. HP jest zapotřebí 5 kg páry, tudíž na 1 hod. HP eff. jest zapotřebí

5 = 0.672 kg uhlí.

7.45

Cena uhlí na dole činí Kč 1.412.18 za 10 tun, tomu odpovídá uhelná dávka 10% Kč 141.22 čili 1.41 h za 1kg.

2. předpoklad:

Ostravské těžné uhlí, tepelná hodnota 7.000 kal. n = 0.73. Množství vody vypařené jedním kg uhlí jest

7.000 x 0.73 = 7.14 kg vody.

715

čili na 1 hod. HP eff. jest zapotřebí

5 = 0.7 kg uhlí.

7.14

Při ceně uhlí na dole Kč, 1.500 za 10 tun činí uhelná dávka na 1 kg uhlí 1.5 hal., tudíž na 1 hod. HP eff. 1.5 x 0.7 = 1.05 hal,

3. předpoklad:

Osecký ořech II. z dolu Alexander (hnědé uhlí). Tepelná hodnota 7.000 kal. (viz dr Peters, Stat. příručka uhelného průmyslu 1922, str. 10.), stupeň účinnosti kotle n = 0.72.

1 kg uhlí odpaří

7.000 x 0.72 = 7.05 kg vody.

715

Na 1 hod. HP eff. se spotřebuje tedy 5 : 7.05 = 0.71 kg uhlí.

Cena uhlí na dole Kč 1.188 za 10 tun, čili uhelná dávka na 1 kg uhlí činí 1.188 hal. t. j. 1.19 hal, Přepočteno na 1 hod. HP eff. 1.19 x 0.71 = 0.85 hal.

4. předpoklad:

Ořech III. z dolu Hedvika v Ervěnicích, tepelná hodnota dle Peterse 5.000 kal., pro výpočet však se bere pouze 4.000 kal. Účinnost kotle n = 0.7.

1 kg uhlí odpaří

4.000 x 0.7 = 3.92 kg vody.

715

Na 1 hod. HP jest tedy potřebí

5 = 1.275 kg uhlí.

3.92

Cena uhlí na dole Kč 431 za 10 tun, čili dávka uhelná připadající na 1 kg uhlí jest 0.431 hal.

Provedou-li se tyto propočty s ohledem na vyšší teplotu vody napájecí, jak v praxi tomu bývá a při sníženém stupni účinnosti kotle na (0.72, 0.7 a 0.65, jakož i při vyšší ceně uhlí Kč 1.780, Kč 1.667, Kč 1.320 a Kč 431 při těch samých druzích a jejich kalorické hodnotě, dostaneme průměr zatížení 1 hod. HP eff. o 0.965 h a l., čili okrouhle 1 haléř, proti 5 haléřům daně z vodní síly na tutéž jednotku.

Uváží-li se objektivně dále, že většina topenišť a kotlů není zařízena zrovna nemoderněji
a že tudíž tepelné využití jest nižší, než v případech uvedených, přece jen nutno přiznati, že procento využití není a ni v jediném případě tak nízké, aby se mohlo vykalkulovati zatížení 1 hod. HP kalorické na ten obnos, jímž zatížena jest 1 HP dávkou daně z vodní síly. V nekritičtějším případě by se ukázalo, že zatížení toto se pohybuje mezi 1.00-1.50 haléřů, z čehož plyne, že vodní silou vyrobená energie pohybová jest proti energii kalorické zdaněna pětkráte, vztažmo 3.33 kráte výše. Test tudíž návrh na daňovou sazbu 2 hal. za 1 hod. HP eff. jenom spravedlivým zrovnoprávněním daňovým.

Nepřiměřená výše daně z vodní síly stala se zhoubným zatížením všech podniků používajících vodní energie, což jeví se nejlépe v té okolnosti, že soukromí podnikatelé vyhýbají se jejímu novému využití. Nová vodní díla dnes buduje buď pouze stát, nebo jiné silné veřejnoprávní jednotky, které výstavbou sledují však vždy ještě jiné cíle a okolnosti, na př. zachycení srážkových vod za účelem ekonomické jejich pozdější distribuce a pod. Stavby takové nejen že jsou osvobozeny od daně z vodní síly, ale mohou býti podnikány v první řadě z toho důvodu, že jsou financovány z prostředků veřejných a nezatíženy jinými daňovými povinnostmi, jako jest tomu u podniků soukromých.

Přihlédne-li se dále k té okolnosti, že vodní díla jsou po většině značně odlehlá od středisek spotřeby (kalorické centrály možno však stavěti a staví se skutečně v centrech spotřeby a komunikací), že bývají velmi špatně komunikačně vybavená, že jest u nich nestálost výkonu a nutnost kalorických reserv, nebo naftových a jiných motorů, že zdokonalování turbin a jeho rychlý technický pokrok znamená vlastně brzké znehodnocování stávajících, vodních děl, přihlížíme-li dále k dnešní krisi výrobní a odbytové, vidíme, že snížení daně z vodní síly jest příkazem doby a železnou nutností, jež přinese užitek drobnému vodohospodářskému průmyslu i živnostem, aniž by se citelně dotklo státního rozpočtu, v němž přece částka 13 milionů Kč neohrozí jeho stabilitu.

Avšak má-li se vyhověti principu účelnosti v nejširším slova smyslu a praktické potřebě poplatníků i státu, nutno jest upraviti i systém vybírání a placení daně z vodní síly, neboť dnešní způsob jest velmi nevhodným, nákladným a případně i nespravedlivým. Příčina tkví ve dvou okolnostech:

1. Malé podniky do 5 HP byly většinou zpaušalovány a při výměře paušálu vzata byla za základ daň 4 hal. a přirážka 4 hal. čili 8 hal, za 1 hod. HP eff. Při novelisaci za účelem snížení přirážky stihla tato výhoda sice podniky větší, avšak stanovené paušály sníženy nebyly, takže percentuální zatížení těchto malých vodních děl jest vyšší a sice v poměru 8 : 5. Se stanoviska daňové spravedlnosti nutno tedy i zde provésti náležitou úpravu.

2. U vodních děl větší výkonnosti pak zaveden byl systém ohlašovacích a provozních rejstříků, jenž stal se pravou metlou nejen podnikatelů, ale i některých kategorií finančních orgánů. Podnikatel jest povinen do rejstříku zapisovati nejen počátek a konec práce každodenně, ale jest povinen zapisovati tam údaje užitečného spádu s nímž se právě pracuje, množství vteřinové proteklé vody, percentuální otevření rozváděcího kola, z těchto veličin vypadající množství koňských sil a jim odpovídající daň. Poněvadž veličiny užitečného spádu se průběhem dne - často sice v mezích velmi nepatrných - mění, poněvadž se během dne mění otevření rozváděcího kola a tím množství proteklé vody, mění se tím množství v hodině vyrobených effektivních koňských sil a tím i obnos vypadající daně. V důsledku těchto denních změn bylo nařízeno finančními úřady vedení ještě tak zvaných pomocných rejstříků, do nichž se zapisují každou hodinu změny spádu a otevření lopatek, načež se po ukončení práce z těchto zápisů získaný aritmetický průměr teprve zapisuje do rejstříku ohlašovacího a provozního a vypočítává se průtočnost, hodinové koňské síly a daň.

K jakým absurdnostem dospěje se tímto systémem může poznati jen ten, kdo měl někdy tyto ohlašovací a provozní rejstříky v ruce po jejich úřední censuře!! Daňový systém, jenž ukládá podnikateli takovéto povinnosti, není ani zdravý, ani přirozený. Vždyť většina podnikatelů vodních děl, hlavně menších a malých, nemá ani potřebného vzdělání předběžného, aby tyto výpočty provésti mohla. Neprovádění jejich však před úřady platí za důchodkový přestupek!

Avšak i režie státní finanční správy při obstarávání daně z vodní síly jest neobyčejně vysoká. Úřední inspekce vodních děl, jež zpravidla jsou na horských tocích a vzdálena spojovacích linií, vyžadují zajisté značného času a značné námahy, aniž by se daly účelně pojiti s jinými úředními výkony. Měsíčně uzavřené rejstříky pomocné, jakož i ohlašovací a provozní se všemi přílohami zaměstnávají velmi značnou dobu úřednictvo důchodkových kontrolních úřadů, jež provádí kontrolu početní, načež úředníci technické finanční kontroly provádějí odborné přezkoušení tam zapsaných údajů, než může býti celý objekt spisový přikázán účtárnám. Spotřebuje se tu úžasná spousta času, jejž by tito jinakou a důležitější prací přetížení orgánově státní finanční správy účelněji mohli použíti v její prospěch.

Paušalováním daně z vodní síly u všech podniků, jež o to požádají - a budou to jistě všechny, kromě těch snad, jež přeměňují vodní energii v elektrickou a platí podle vyrobených kilowatů - odpadly by všechny, zde uvedené nepříjemnosti jak pro podnikatele, tak pro státní finanční správu, jež by dostala čistý obnos daňový bez jakékoliv režie a mohla použíti svých orgánů k jiné, důležitější práci.

Snížením daně z vodní síly v měřítku daňové reciprocity a jejím vhodným paušalováním vykonal by se akt naprosté daňové spravedlnosti a účelnosti, provedla by se podpora malého vodohospodářského průmyslu a živností energii vodní používajících a povzbudila by se chuť ku stavbě nových malých vodních děl ku prospěchu podnikatelství vodních staveb i průmyslu strojírenského. Současně by se tímto způsobem docílilo mnohem hospodárnějšího využití našich zásob uhelných, vlastně jejich rozumné zachování pro dalekou budoucnost.

Z důvodů formálních navrhujeme, aby návrh náš postoupen byl výboru rozpočtovému a živnostensko-obchodnímu.

V Praze, dne 28. ledna 1930.

Curkanovič, dr Rehák, G. Navrátil, dr Reyl, F. Šabata, dr Žiška.