Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1930.
III. volební období.
1. zasedání.
Tisk 81.
Zpráva
imunitního výboru
o žádosti okresního soudu v Telči
za souhlas k trestnímu stíhání senátora Vítězslava Mikulíčka pro přestupek podle § 3 zákona ze dne 15. listopadu 1867, č. 135 ř. z. (čís, 9842/29 předs.).
Děj.
Podle trestních spisů byla dne 28. července 1929 na předměstí Podolí v Telči nedaleko hřbitova s kostelíkem u >Sv. Anny< pořádána obvyklá výroční pouť, které se zúčastnilo větší množství obyvatelstva jak z Telče tak i nejbližšího okolí.
Této příležitosti využitkoval tehdy poslanec, nyní senátor Vítězslav Mikulíček a za účasti asi 60 příslušníků komunistické strany uspořádal na menším náměstí na předměstí Podolí tábor lidu, na němž řečnil.
Slyšen jsa u soudu jako obviněný doznal senátor Vítězslav Mikulíček, že pořádal bez povolení shromáždění lidu pod šírým nebem, které nebylo povoleno příslušným úřadem politickým.
Slyšen jsa v důsledku usnesení imunitního výboru zpravodajem, udal, že toliko použil příležitosti přítomnosti většího počtu obyvatelstva na výroční pouti ke svému projevu, což souhlasí i s četnickým oznámením.
Návrh.
Imunitní výbor navrhuje, aby senát nevyhověl žádostí okresního soudu v Telči ze dne 4. listopadu 1929, č. j. Nt 23/29/6 a nedal souhlas k trestnímu stíhání senátora Vítězslava Mikulíčka. pro přestupek podle § 3 zákona ze dne 15, listopadu 1867, č. 135 ř. z.
Důvody.
Slova zákona : >Kdo shromáždění chce pořádati nebo konati< dokazují, že zákonodárce měl na mysli nikoli shluk nebo sejití se lidí následkem nahodilých okolností, zde pouti, nýbrž shromáždění v užším slova smyslu, totiž shromáždění, které bylo svoláno nebo konáno za účelem projednati nebo vyříditi otázky shromážděných se týkající.
Senátor Vítězslav Mikulíček doznal sice, že pořádal bez povolení shromáždění lidu pod širým nebem, které nebylo povolena příslušným úřadem politickým, to však nedostačuje a také na věcí nic nemění, ježto jíž podle četnického oznámení toliko použil náhodného, zde poutního, shluku lidí ke svému projevu a mimo to i v soudním zápise o výslechu obviněného uvedena výpověď senátora Vítězslava Mikulíčka že tábor pořádal, ale neuvedeno, v čem to pořádání záleželo; pouhé projevy pak k náhodnému shluku lidí podle názoru nahoře uvedeného nedostačí.
Nevysvítají tedy z předložených trestních spisů a výslechu senátora Vítězslava Mikulíčka podstatné náležitosti přestupku podle § 3 zákona ze dne 15. listopadu 1867, č. 135 ř. z., pro nějž senátor Vítězslav Mikulíček by mohl býti, vydán k trestnímu stíhání.
V Praze, dne 30. ledna 1930.
Dr Milota v. r.,
místopředseda.
Dr Otakar Havelka v. r.,
zpravodaj.