Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1930.

III. volební období.

1. zasedání.

Tisk 85.

Podle zprávy krajského soudu v Uherském Hradišti pronesl senátor Vítězslav Mikulíček dne 14. července 1929 v Kyjově na veřejné schůzí řeč, ve které brojil proti >stávajícímu soukromě-kapitalistickému řádu<, tvrdil, že všechny okolní státy, kapitalistické i naše republika horlivě zbrojí a připravují >nové jatky< a chystají novou válku. Proti výdajům na vojsko ukázal na malé podpory válečných poškozenců a osob přestárlých a dodal: >Dobře podotkl ve sněmovně k tomuto zákonu poslanec Štětka: Dát Udržala s Masarykem do společné domácností a dát jim těch 600 Kč ročně, jestli s nimi vyjdou<. Svoji řeč zakončil výzvou: >Dělníci, ozbrojte se a učte se střílet.<

V těchto výrocích spatřuje krajský soud v Uh. Hradišti přečin urážky presidenta republiky podle § 11, čís. 2 zák. na ochr. rep., přečin šíření nepravdivých zpráv podle § 18, č. 1 a 3 téhož zák. a přečin a zločin výzvy k trestným činům podle § 15, č. 2 a 3 téhož zákona a žádá proto dopisem ze dne 31. prosince 1929, č. j. Tk XI 1285/29-13 za vydání senátora Vítězslava Mikulíčka pro tyto činy.

Imunitní výbor navrhuje senátu, aby nesvolil k trestnímu stíhání senátora Vítězslava Mikulíčka pro tyto výroky, neboť:

a) výrok o Masarykovi netvoří skutkovou podstatu přečinu urážky presidenta, neboť třeba by byl drastický svou formou, není hrubě zneuctívající, ani se jím president republiky neuváděl ve veřejný posměch,

b) ostatní výroky pak jsou jen konkretisováním programu strany komunistické,

jejímž poslancem byl senátor Mikulíček v době, kdy svoji řeč pronesl, a musí mu býti jako aktivnímu politikovi vyhrazeno právo, uplatňovati svůj program v mezích, které se nedotýkají veřejného míru a pořádku; takové porušení v daném případě zjištěno nebylo.

V Praze, dne 30. ledna 1930.

W. Niessner v. r.,

místopředseda.