Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1930.

III. volební období.

1. zasedání.

Tisk 87.

1. sen. Ďurčanského a spol. na pána ministra spravedlnosti vo veci zátvoru pozemkových knih.

2. sen. Dobrovolného, Nedvěda a soudr. na pana ministra vnitra o fašistickém řádění okresního náčelníka Tamchyny v Novém Bydžově a o jeho nadržování a ochraně nepořádku ve veřejné správě.

3. sen. Köhlera, Wenzela a soudr. na pana ministra sociální péče stran zavedení legitimací pro sociální pojištění.

4. sen. Teschnera, dr Hilgenreinera a soudr. na pana ministra pošt a telegrafu stran přílišného zvýšení manipulačních poplatků a poplatků za šekové vklady.

5. sen. dr Feierfeila a soudr. na pana ministra financí a na pana ministra pošt a telegrafů stran výplaty spořitelních vkladů v bývalé rakouské poštovní spořitelně.   

6. sen. Fr. Scholze, Stolberga a soudr. na pana ministra obchodu stran přílišného dovozu chleba z Polska do moravsko-slezského průmyslového území.

Na Slovensku, na pohraničí sú kraje, ktorých pozemkoknižná vrchnosť mierovými smluvami bola pridelená Maďarsku. Taký je i prípad obce Loutov, (terajší okres Želiezovce). Pozemková kniha tejto obce len vlani začiatkom roku bola Maďarmi vydaná naším úradom. Keďže ale úrady maďarské i po prevrate zapisovali do ních vklady a záznamy, naše úrady, aby nesrovnalostí, ktoré takto mohly vzniknúť odstránili, dali pod zátvor tieto pozemkové knihy. Tak sa stavá, že po desať ročnom jestvovaní, naši príslušníci nemôžu do nich konať právoplatné vklady a záznamy a teda buď vôbec alebo len drahý úver môžu dostať, čo najmä v dnešných ťažkých časoch pociťujú.

Preto sa pýtame pána ministra:

1. Prečo len tak neskoro bolo postarané o to, aby tieto knihy boly vydané naším úradom?

2. Čo mieni urobiť, aby zátvor čím skorej bol zrušený?

V Prahe, dňa 30. januára 1930.

Janček, Rovňan, Janík, Volko, dr Feierfeil, Hancko, dr Krčméry, dr Buday, dr Hilgenreiner, Böhr, dr Kovalik.

V Ohnišťanech, okres Nový Bydžov, jest starostou Josef Hanuš, zvolený na kandidátku agrární strany. Tento podařený starosta nesvolává vůbec žádných schůzí zastupitelstva obecního a rady a vládne v obci pašovsky. Poslední schůze obecního zastupitelstva konala se v dubnu r. 1929. Obec Ohnišťany obdržela při přídělovém řízení z pozemkové reformy 47 ha lesa a také větší výměru orné půdy. Starosta Josef Hanuš hospodaří s tímto majetkem obce úplné libovolně, prodává dříví z obecních lesů komu chce a za jakou cenu chce a aby nemohlo býti proti jeho postupu protestováno, nesvolává žádné schůze rady a zastupitelstva.

Několika svým kamarádům povolil zřízení vodovodu pro jejích soukromou potřebu a povolil jim, aby vodu jímali z obecní studně a opět pominul úplné zastupitelstvo a radu.

Šestičlenná oposice vede proti těmto nepořádkům boj a obrátila se na okresní úřad, aby zjednal nápravu. Ale okresní úřad drží nad starostou Hanušem ochrannou ruku a ten hospodaří klidně dále úplně sám.

To přimělo oposici v obecním zastupitelstvu, že resignovala na své funkce a oznámila to starostovi obce. Starosta obce svolal rychle schůzi obecního zastupitelstva, do níž se dostavili pouze jeho přívrženci, tam resignaci neschválili a všem resignujícím pohrozili pokutováním, nebudou-li vykonávat své funkce. Resignující svolali na to veřejnou schůzi lidu na pondělí, dne 27. ledna s denním pořádkem: >Obecní záležitosti<, aby informovali občanstvo v obcí o hospodářství obecním. Ale okresní náčelník Tamchyna z Nového Bydžova schůzi zakázal s odůvodněním, že by mohl býti porušen veřejný klid a pořádek. Pan okresní náčelník Tamchyna postavil se úplně na ochranu zkompromitovaného starosty obce a nedovolil, aby členové obecního zastupitelstva mohli svým voličům přednésti zprávy. Okresní náčelník Tamchyna místo, aby dal provésti revisi okresního hospodářství v Ohnišťanech a event. starostu Josefa Hanuše suspendoval, podporuje zcela otevřeně jeho fašistické řádění.

Ale okresní náčelník Tamchyna nespokojil se s pouhým zákazem ohlášené schůze, nýbrž učinil také rozsáhlá a úplné zbytečná provokativní opatření proti konání schůze. Nařídil veškerému četnictvu z okolních stanic, aby se večer 27. ledna shromáždilo v Ohnišťanech a zabránilo každému pokusu o konání schůze. Do Ohnišťan byli komandování četníci z Vobory, Petrovic a Skřivan, takže tato nepatrná obec měla ráz a tvárnost jakoby se jednalo o nějaké povstání nebo vypuknutí revoluce. Četnické hlídky z okolních stanic dostavily se již odpoledne do Ohnišťan, procházely vesnicí a konečně se shromáždily u starosty Josefa Hanuše. Starosta rozhlašoval po obci vítězně, že schůze jest zakázána a večer se odebral v průvodu svých kamarádů do hostince, kde se schůze měla konat. Do hostince dostavilo se mimo to několik tamnějších občanů, kteří nevěděli o zákazu schůze a sotva že si sedli, vešel do místností velitel celé četnické pohotovosti, vrchní četnický strážmistr Richter a ačkoliv se žádná schůze nekonala, postavil se tam s puškou a vztyčeným bajonetem a provokativně tam hlásal, že nestrpí žádnou schůzi, že pan okresní náčelník každou schůzí zakázal a že pan starosta dostal právo, aby každou schůzí rozpustil. Pan okresní náčelník Tamchyna udělal tedy starostu Josefa Hanuše soudcem a rozhodčím v jeho vlastní věci. Když podepsaný senátor Nedvěd řekl četnickému strážmistrovi: >My budeme konat schůzi důvěrnou podle § 2 shrom. zákona, na tu se zákaz nevztahuje a vy máte právo pouze provésti kontrolu<, odpověděl mu strážmistr Richter: >Já nedovolím vůbec žádnou schůzi, ani důvěrnou<.

Podepsaní táží se pana ministra vnitra:

Jest pan ministr ochoten naříditi ihned, aby v Ohnišťanech byla provedena revise obecního hospodářství?

Jest pan ministr ochoten suspendovati ihned starostu Josefa Hanuše z úřadu starosty?

Jest pan ministr ochoten zakročiti proti okresnímu náčelníkovi Tamchynovi proto, že chrání zcela provokativně zkompromitovaného starostu a jeho hospodářství?

Jest pan ministr ochoten ihned zakročiti proti okresnímu náčelníkovi Tamchynovi proto, že zakazuje i schůze s programem: >Obecní záležitosti< a tím vyvolává obrovské pobouření mezi obyvatelstvem?

Jest pan ministr ochoten dáti okresnímu úřadu v Novém Bydžově příkaz, aby se neopovažovalo podobné schůze zakazovati?

Jest pan ministr ochoten vždy a v každém případě proti takovémuto fašistickému řádění podřízených úřadů co nejostřeji zakročiti a znemožniti jejich opakování?

V Praze, dne 28. ledna 1930.

Douda, Stejskalová, Langer, Pilz, Fidlik, Schwamberger, Kindl, Mikulíček, Stránský.

Podle §u 21, odst. a) zákona ze dne 8. listopadu 1928, č. 184 Sb. z. a n., mají býti za účelem řádné evidence pojištěnců a k jejich přání zavedeny zvláštní legitimace. Svaz odborových organisací německých dělníků se sídlem v Šumperku podal již v roce 1929 ministerstvu sociální péče z příkazu svých členů dotaz, dojde-li na základě nařízení ještě v roce 1929 k zavedení takovýchto legitimací. Jmenovanému svazu nedostalo se dodnes vyřízení jeho dotazu. Tato okolnost a četné stížnosti zaměstnanců, kteří podléhají sociálnímu pojištění, nutí podepsané obrátiti se na pana ministra sociální péče s tímto dotazem:

1. Je pan ministr ochoten nařízením zavésti výkazy pro tyto pojištěnce?

2. Byly práce k tomu potřebné již připraveny?

3. Možno počítati se zavedením těchto výkazů nejdéle do konce června 1930?

V Praze, dne 8. ledna 1930.

Tschapek, dr Jesser, Kostka, dr Grosschmid, Böhr, Teschner, Tichi, dr Hilgenreiner, Fr. Scholz, Stolberg.

Nach § 21, Absatz a) des Gesetzes vom 8. November 1928, Slg. Nr. 184 sollen zum Zwecke der ordnungsgemässen Evidenz der Versicherten und über deren Wunsch besondere Legitimationen eingeführt werden. Vom Gewerkschaftsverbande deutscher Arbeiter, Sitz Mähr. Schönberg wurde bereits im Jahre 1929 an das Ministerium für soziale Fürsorge im Auftrage seiner Mitglieder eine Anfrage gerichtet, ob auf Grund einer Verordnung die Einführung solcher Legitimationen noch im Jahre 1929 erfolgen wird. Dem genannten Verbande ist eine Erledigung auf seine Anfrage bisher nicht zugegangen. Dieser Umstand und die zahlreichen Beschwerden der Arbeitnehmer, welche der Sozialversicherung unterliegen, veranlassen die Gefertigten folgende Anfrage an den Herrn Minister für soziale Fürsorge zu richten:

1. Ist der Herr Minister bereit durch Verordnung die Einführung von Ausweisen für diese Versicherten durchzuführen?

2. Wurden die hiezu notwendigen Arbeiten bereits in Vorbereitung genommen?

3. Kann mit der Einführung dieser Ausweise bis längstens Ende Juni 1930 gerechnet werden?

Prag, am 8. Jänner 1930.

Tschapek, Dr. Jesser, Kostka, Dr. Grosschmid, Böhr, Teschner, Tichi, Dr Hilgenreiner, Fr. Scholz, Stolberg.

Poštovní úřad šekový zaslal pod č. j. 1754-P-29 ze dne 20. prosince 1929 svým majitelům kont oběžník, jenž mezi jiným obsahuje tato ustanovení:

>I. Vládním nařízením ze dne 18. prosince 1929, čís. 176 Sb. z. a n., o zvýšení některých poplatků v šekovém řízení poštovního úřadu šekového se zvyšují s platností od 1. ledna 1930 poplatky uvedené v § 15, odst. (1) a), d), f) a g) >Pravidel pro šekové řízení<, a to:

1. Manipulační poplatek vybíraný za každý přípis nebo odpis provedený na šekovém účtě se zvyšuje z 10 na 25 h.

2. Poplatek za každou poštovní poukázku převedenou poštovním úřadem na šekový účet vplatním lístkem se zvyšuje z 5 h na 15 h.

3. Poplatek za každou šekovou platební poukázku předepsanou k doručení do vlastních rukou se zvyšuje z 5 h na 15 h.

4. Poplatek za každou šekovou platební poukázku, jež se má doručiti na potvrzení vdovství nebo chudoby, žití nezletilců nebo opatrovanců a pod., se zvyšuje z 10 na 25 h.<

Poplatky za jednotlivé manipulace šekového úřadu zvyšují se tímto upravovacím nařízením o 150-300 %. Je to zatížení veškerých majitelů poštovních šekových kont, jež nemá příkladu. Tážeme se tudíž pana ministra pošt a telegrafů:

1. Čím může ospravedlniti neslýchaně vysoké zvýšení manipulačních poplatků a poplatků za vklady a výplaty?

2. Je pan ministr ochoten tuto novou sazbu poplatků podrobiti revisi a přiměřeně ji snížiti?

V Praze, dne 9. ledna 1930.

Tichi, Tschapek, Kostka, Böhr, dr Jesser, dr Grosschmid, Köhler, Fr. Scholz, Stolberg

Das Postscheckamt hat mit Geschäftszahl 1754-P-29, am 20. Dez. 1929 an seine Kontoinhaber ein Rundschreiben herausgegeben, das unter anderem folgende Bestimmungen enthält:

>I. Laut Regierungsverordnung vom 18. Dezember 1929, Nr. 176 Slg. d. G. u. V. über die Erhöhung einzelner Gebühren im Scheckverkehre des Postscheckamtes werden mit Gültigkeit vom 1. Jänner 1930 die in § 15, Abs, 1 a), d), f) und g) der Bestimmungen für den Scheckverkehr angeführten Gebühren erhöht und zwar:

1. Die Manipulationsgebühr für jede auf dem Scheckkonto vorgenommene Gutschrift oder Lastschrift wird von 10 h auf 25 h erhöht.

2. Die Gebühr für jede durch ein Postamt auf ein Scheckkonto mittels Einzahlungsscheines überwiesene Postanweisung wird von 5 h auf 15 h erhöht.

3. Die Gebühr für jede Scheckzahlungsanweisung mit vorgeschriebener Zustellung zu eigenen Handen wird von 5 h auf 15 h erhöht.

4. Die Gebühr für jede Scheckzahlungsanweisung, welche gegen Bestätigung der Witwenschaft, Armut, des Lebens der Minderjährigen und Pflegebefohlenen u. dgl. zuzustellen ist, wird von 10 h auf 25 h erhöht.<

Die Gebühren für die einzelnen Manipulationen des Scheckamtes werden durch diese Regelungsverordnung um 150 bis 300 % erhöht. Das ist eine Belastung der gesamten Inhaber von Postscheckkonten, die beispielslos dasteht. Wir richten daher an den Herrn Minister für Post- und Telegraphenwesen die Anfrage:

1. Womit kann er die unerhört hohe Erhöhung der Manipulationsgebühren und der Gebühren für Ein- und Auszahlungen rechtfertigen?

2. Ist der Herr Minister bereit, diesen neuen Gebührentarif einer Revision zu unterziehen und ihn entsprechend herabzusetzen?

Prag, am 9. Jänner 1930.

Tichi, Tschapek, Kostka, Böhr,

Dr. Jesser, Dr. Grosschmid, Köhler, Fr. Scholz, Stolberg.

Podle opětovných prohlášení dřívějších vlád mělo prý konečně dojití k výplatě spořitelních vkladů v bývalé rakouské poštovní spořitelně; pohledávky že by ihned byly poukázány, kdyby se prostřednictvím poštovního úřadu předložilo v té věcí podání strany s připojením poštovní spořitelní knížky.

Dodnes k nějakému poukazu nedošlo.

Majitelé poštovních spořitelních knížek jsou většinou malí a zcela malí střádalové, ba tisíce bývalých školních dítek. Tyto kruhy musí obzvláště těžce pociťovati, že nedochází k výplatě. Mimo to nemají tito střádalové po ruce žádných dokladů o odevzdaných spořitelních knížkách. Neboť tyto vkladní knížky byly jednoduše odebrány bez potvrzení, a lze tudíž pochopiti velikou starost těchto střádalů, přijdou-li vůbec kdy ke svým penězům.

Podepsaní táží se pana ministra financí a pana ministra pošt a telegrafů:

1. Jsou oba páni ministři ochotni zaříditi konečně a neprodleně výplaty?

2. Jsou páni ministři ochotni pokud možno ihned vyhlásiti, do které doby nejdéle dojde k výplatě a bude-li to výplata úplná?

V Praze, dne 29. ledna 1930.

dr Hilgenreiner, Stolberg, dr Grosschmid, Ďurčanský, Wenzel, Fr, Scholz, Böhr, Tichi, Tschapek, dr Kovalik.

Nach einer wiederholt abgegebenen Erklärung der früheren Regierungen sollten endlich die Spareinlagen in der ehemaligen österreichischen Postsparkassa zur Auszahlung kommen; es würde die Flüssigmachung der Guthaben sofort erfolgen, wenn die diesbezügliche Eingabe der Partei unter Beischloss des Postsparkassabüchels im Wege des Postamtes vorgelegt werde.

Bis heute ist eine Flüssigmachung nicht erfolgt.

Die Besitzer der Postsparkassabüchel sind meist kleine und ganz kleine Sparer, ja Tausende ehemaliger Schulkinder. Diese Kreise müssen die Unterlassung der Auszahlung besonders schwer empfinden. Ausserdem haben diese Sparer keine Belege in der Hand für die abgegebenen Sparbüchel. Denn diese Einlagbüchel sind einfach ohne Bestätigung abgenommen worden, und es ist daher die Sorge dieser Sparer, ob sie je überhaupt zu ihrem Gelde kommen werden, begreiflich gross.

Die Unterzeichneten richten an den Herrn Finanzminister und an den Herrn Minister für Post- und Telegraphenwesen die

1. Sind die beiden Herren Minister bereit, die Auszahlungen endlich und unverzüglich in die Wege zu leiten?

2. Sind die Herren Minister bereit zu einer möglichst sofortigen Verlautbarung darüber, bis wann die Auszahlung längstens erfogt sein wird, und ob sie eine vollständige Auszahlung sein wird?

Prag, am 29. Jänner 1930.

Dr. Hilgenreiner, Stolberg, Dr. Grosschmid, Ďurčanský, Wenzel, Fr. Scholz, Böhr, Tichi, Tschapek, Dr. Kovalik.

Od mnoha měsíců dováží se denně po několika nákladních autech z Polska chléb do průmyslových měst východního Slezska a severní Moravy a prodává se tam.

Tento dovoz stále vzrůstá, ježto rozdíl v ceně polské a tuzemské žitné mouky činí tento obchod pro polského vývozce velmi výnosným.

Pro domácí živnost pekařskou začíná se vytvářeti tato konkurence katastrofálně, ježto zdejší živnostník nésti musí netoliko vyšší ceny mouky, nýbrž také daně, živnostensko-policejní a sociální břemena. Aby si své zákaznictvo udrželi, jsou domácí pekaři namnoze nuceni kupovati dovážený cizozemský chléb a zastaviti vlastní výrobu.

Jeví se tudíž jak na ochranu domácích živností tak na ochranu domácí výroby obilí a mouky nutným učiniti přítrž tomuto zaplavování cizozemským chlebem.

Pokud obchodní smlouva s Polskem neposkytuje prostředku k zastavení tohoto dovozu, bylo by nutno uchopiti se k tomu cíli opatření živnostensko-policejních.

Podepsaní senátoři táží se tudíž:

Jest pan ministr obchodu s to a ochoten učiniti opatření, aby se zabránilo přílišnému dovozu polského chleba do našich pohraničních území a aby se tím jak domácí průmysl pekařský tak také domácí výroba obilí a mouky uchránily před cizozemskou soutěží?

V Praze, dne 30. ledna 1930.

dr Hilgenreiner, Böhm, dr Medinger, Rovňan, dr Grosschmid, Ďurčanský, dr Kovalík, Böhr, dr Feierfeil.

Seit mehreren Monaten wird täglich mittels mehrerer Lastautos aus Polen Brot in die Industriestädte Ostschlesiens und Nordmährens eingeführt und verkauft.

Dieser Import nimmt immer zu, zumal der Unterschied im Preise des polnischen und inländischen Roggenmehls dieses Geschäft für den polnischen Exporteur sehr einträglich gestaltet.

Für das heimische Bäckergewerbe beginnt diese Konkurrenz katastrophal zu werden, zumal der hiesige Gewerbetreibende nicht nur die höheren Mehlpreise, sondern auch die Steuern, die gewerbepolizeilichen und sozialen Lasten zu tragen hat. Um ihre Kundschaft zu erhalten, sind die heimischen Bäcker vielfach gezwungen, das eingeführte ausländische Brot zu kaufen und den eigenen Betrieb einzustellen.

Es erscheint daher, sowohl zum Schutze des heimischen Gewerbes, wie zum Schutze der heimischen Getreide- und Mehlproduktion notwendig, dieser Ueberschwemmung mit ausländischen Brot Einhalt zu tun.

Insoweit der Handelsvertrag mit Polen keine Handhabe zur Einstellung dieser Einfuhr bietet, müssten gewerbe-polizeiliche Massnahmen hiezu ergriffen werden.

Die Gefertigten Senatoren fragen daher an:

Ist der Herr Handelsminister in der Lage und bereit, Massnahmen zu treffen, um die übermässige Einfuhr polnischen Brotes in unsere Grenzgebiete zu verhindern, und dadurch sowohl das heimische Bäckergewerbe wie auch die heimische Getreide- und Mehlproduktion vor ausländischer Konkurrenz zu schützen?

Prag, am 30. Jänner 1930.

Dr. Hilgenreiner, Böhm, Dr. Medinger, Rovňan, Dr. Grosschmid, Ďurčanský, Dr. Kovalik, Böhr, Dr. Feierfeil.