Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1930.

III. volební období.

1. zasedání.

Tisk 89.

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje dohodu o některých tarifikačních otázkách mezi republikou Československou a Německou říší, sjednanou výměnou not v Praze dne 22. prosince 1929 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 10. ledna 1930, č. 9 Sb. z. a n.

Vládní návrh (tisk čís. 55 z r. 1930) předkládá N. S. ke schválení dohodu toliko o dvou položkách celního sazebníku čsl. a o 3 položkách sazebníku Německa. Děje se tak proto, že nelze v dohledné době počítati se zásadní úpravou v celně-tarifním ohledu.

Obchodně politický poměr k Německu je upraven dosud jen rámcovou smlouvou z 29. června 1920. Oba státy poskytují si navzájem zacházení podle zásady celně-tarifních výhod. Jednání, aby dosavadní smlouva byla nahrazena novou a zároveň byla sjednána celně-tarifní úprava vzájemné výměny zboží, vede se s několika přestávkami od poloviny roku 1926. Jednání bylo přerušeno v říjnu 1927, když říšská vláda - se zřetelem na nevyjasněné vlastní vnitropolitické poměry - nebyla s to dáti jasné vyjádření k některým stěžejním československým požadavkům. Je známo, že to byly v Německu proudy žádající zvýšení ochrany zemědělské výroby. Tato domácí situace Německa způsobila, že tento stát nebyl s to nejen s námi, ale i s řadou jiných kompaciscentů majících zájem na dovozu zboží prvotní výroby do Německa, sjednati celně-tarifní smlouvy (zejména s Polskem, Maďarskem, Rumunskem). Nad to bylo Německo nuceno pokusiti se o vyvázání se z některých závazků, které bránily tomu, aby byl uveden v život nový směr jeho celní a obchodní politiky v oboru prvotní výroby.

Ježto ani v létě minulého roku situace Německa nebyla ještě úplně vyjasněna v tomto ohledu, nemohla tehdejší zcela krátká etapa našeho jednání s ním přinésti plného vyjasnění. Od té doby uzákonilo Německo novou úpravu celé řady cel, jež přináší velmi pronikavé zvýšení již značně vysokých cel jak v oboru zemědělské výroby, tak i některých pro nás velmi důležitých cel na zboží průmyslové výroby (slad, obuv z kůže).

Při zmíněné červencové etapě dohodly se delegace pro obch. smlouvu mezi oběma státy, že po vyjasnění některých otázek ve vnitřní a vnější hospodářské politice Německa budou uspořádány porady zástupců některých odvětví výrobních obou států, jichž zájmy byly dotčeny požadavky uplatňovanými pro obchodní smlouvu. Jde o tyto druhy zboží: slad (a s ním ve spojitosti ječmen), chmel, obuv z kůže a textilie.

Za tím byla smluvena na určito porada zástupců sladařského průmyslu, jíž se účastní i zástupci pěstitelů ječmene. Porady o ostatních jmenovaných druzích zboží mají bezprostředně následovati.

Výsledek těchto porad bude snad ukazovatelem, zda, pokud se týče do jaké míry možno počítati s ochotou Německa vyjíti vstříc československým celně-tarifním požadavkům.

Smlouva, o kterou jde, vznikla na požádání vlády německé, jíž jde o bezcelné odbavování knih, kalendářů, obrazů (s výjimkou hromadných výrobků obrázkového tisku), hudebnin i tehdy, jsou-li vázány v deskách buď zcela nebo částečně povlečených tkaninami, voskovaným plátnem, koží, celluloidem atd.. Dle poznámky k čís. 647 vyclívalo se toto zboží dle povahy desek.

V praksi vyskytovaly se pochybnosti, zda v konkrétních případech šlo o knihy vázané v knihařském plátně (položka 647. cel. saz. čsl.) nebo v lepence spojené s textiliemi (pol. 300). Tyto nejasnosti byly příčinou řady sporů, výtek, a také interpelací v Nár. shrom. Nutno připomenouti, že ve všech kulturních státech jest bezcelné odbavování vázaných knih. Naše republika zavedla clo (v Rak.-Uhersku ho taktéž nebylo) zajisté ve snaze po ochraně knihvazačské a ozdobnické živnosti, která je ve velké krisi stále se stupňující. Zkušenost však ukázala, že jde o vazby prováděné po živnostensku jen ve vzácných případech; v celku jde o t. zv. vazby nakladatelské (původní vazby v plátně knihařském), bez nichž knihy vůbec nepřicházejí na trh.

Československo předloženou úmluvou přistoupilo proto na požadavek Německa za tyto kompensace:

1.) Umělý burel (materialie pro výrobu suchých baterií) s výjimkou umělého burelu ve formě briket byl namnoze zařazován do položky pigmentové barvy se clem 7,50 Mk za 100 kg; bude bezcelný.

2.) Sudová smůla (pivovarská), typický český kvalitní výrobek pro svou vysokou přísadu parafinu, byla zařazována často do položky parafinu s celní sazbou 13 Mk za 100 kg. Bude nyní taktéž bezcelná, pokud obsah parafínu bude se pohybovati mezi 10-20 %, což naší výrobě vyhovuje.

3.) Kvalitní ocel, která byla vyclívána na základě hrubé váhy, což znamenalo 25 % zvýšení cla, dle dohody bude vyclívána z váhy netto; prakticky tedy clo se snižuje.

Nedala se zjistiti přesná výše aniž odhad dovozu vázaných knih a tedy finanční efekt úlevy, již poskytne Československo Německu, protože zmíněná nejasnost v tarifování způsobovala tarifování v nejrůznějších položkách.

Podobně nelze stanoviti finanční efekt zisku našeho průmyslu, pokud jde o bezcelný vývoz umělého burelu nebo pivovarské smůly, protože tariface nebyla jednotná a zboží nebylo zvláště vykazováno. Dle informací našeho ministerstva obchodu jest smlouva pro Československo výhodná.

Výhoda poskytnutá knižnímu trhu německému a vývozu burelu z Československa vstoupila v platnost 15. lednem 1930.

K provedení koncese pro sudovou smůlu je potřebí německého ministerského nařízení, pro ocel dokonce zákona. Tím jest odůvodněn odstavec ve smlouvě, že německá vláda je ochotna pečovati o to, aby úpravy byly provedeny co nejrychleji. Dle ubezpečení říšského zahraničního úřadu má se tak státi ještě v únoru t. r.

Poněvadž předložená úmluva má usnadniti obchodní styk náš s Německem aniž poškozuje naše zájmy, usnesl se zahraniční výbor po obsáhlé debatě, navrhnouti, aby dohoda o některých tarifikačních otázkách mezi republikou Československou a Německem, sjednaná výměnou not dne 22. prosince 1929, uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 10. ledna 1930, č. 9 Sb. z. a n., byla slavným senátem schválena ve znění sen. tisku č. 55.

V Praze, dne 4. února 1930.

V. Donát v. r.,
předseda.

Řádné obchodní smlouvy mají veliký význam pro stabilisaci hospodářských poměrů našeho státu. Dosud s celou řadou států obchodní smlouvy uzavřeny nebyly. Příčiny jsou různé. Tak tomu je i pokud se týká Německa. Obchodní smlouvy postrádáme v celně tarifním ohledu. Mezi republikou Československou a Německem uzavřena zvláštní dohoda verbálními notami ministerstev zahraničí z 22. prosince 1929 o některých tarifikačních otázkách. S německé strany jde o knihy a zboží s. č. 647 a 648 čsl. celního sazebníku. Pokud jde o vyclívání německého zboží, má dohoda nabýti účinnosti dnem 15. ledna 1930, se strany čsl. státu vyclívání umělého burelu vstupuje v platnost v týž den. Ohledně dalších dvou čsl. požadavků předložen bude závazek německým zákonodárným sborům ku schválení v době nejkratší.