Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1930.
III. volební období.
1. zasedání.
Tisk 92.
Návrh
senátorů ing. K. Marušáka, Hubky, Komrse, Šťastného, Riedla a spol.
na změnu zákona o úrazovém pojištění dělníků ze dne 28. prosince 1887, č. 1 ř. z. na r. l888, ve znění částečně upraveném zákony ze dne 21. srpna 1917, č. 363 ř. z. a ze dne 10. dubna 1919, č. 207 Sb. z. a n.
Navrhujeme, aby senát Národního shromáždění se usnesl na tomto zákoně:
Zákon
ze dne . . . . . . . . . ,
kterým se mění zákon o úrazovém pojištění dělníků ze dne 28. prosince 1887, č. 1 ř. z. na r. 1888, ve znění částečně upraveném zákony ze dne 21. srpna 1917, č. 363 ř. z. a ze dne 10. dubna 1919, č. 207 Sb. z. a n.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Článek I.
Z § 1, odst. 2. cit. zákona se vypouští:
Toto ustanovení netýče se takových podniků, v nichž jen mimochodem užívají silostroje, nenáležejícího k podniku a jeho zařízení. Bývá-li v polním nebo lesnickém hospodářském podniku povinné pojištěném silostroje k zařízení podnikovému náležejícího používáno takovým způsobem, že jen určitý počet dělníků a úředníků výkonných vydán jest v nebezpečí, plynoucí ze strojní práce, povinnost pojišťovací se týče jen osob, vydaných tomuto nebezpečí
a nahrazuje se zněním:
Toto ustanovení pojišťovací povinnosti vztahuje se také na zemědělské a lesní dělnictvo (incl. deputátníků a čeledi) při vykonávání jejich služby, i když tato se neděje ve spojení s obsluhou nebo používáním silostrojů.
Článek II.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provede jej ministr sociální péče.
Důvody:
Zákon o úrazovém pojištění netýká se dělníků zemědělských a lesních, pokud nepracují se silostroji, avšak nebezpečí úrazu vydáni jsou také oni dělníci, kteří buď jen občas strojů používají nebo jich nepoužívají vůbec. Na př. při obsluhování mlátiček, strojů na řezanku a pod. Jsou vydáni úrazům následkem kopnutí koně, převržením vozu, přejetí koly vozu, přimáčknutí zejména naloženým vozem nebo při vyhýbání, při splašení dobytka, pádu s patra ve stodolách a sýpkách, sklouznutí se žebříku do pícníků, při kácení dříví, poranění i zabití padajícím stromem, poranění při osekávání namrzlého dříví, sklouznutím sekery atd. Tito dělníci mohli dosud se nejvýše domáhati náhrady na svém zaměstnavateli, jestliže mohli dokázati, že úraz zavinil svou nedbalostí nebo zlým úmyslem. Pravidelně však vyšel dělník nebo jeho příslušníci rodiny a pozůstalí naprázdno. Podobných případů nezaviněných úrazů vyskytuje se každoročně veliké množství a postižení bývají uvrženi zpravidla do nezaviněné bídy. Jeví se proto doplnění zákona o úrazovém pojištění dělníků sociální nutností.
V Praze, dne 20. prosince 1929.
Ing. Marušák, Hubka, Komrs, Šťastný, Riedl,
dr Klouda, Šolc, dr Veselý, Vaněček, Klofáč, Pánek, Pichl, Plamínková.