Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1930.

III. volební období.

I. zasedání.

Tisk 93.

Navrhujeme, aby senát Národního shromáždění usnesl se na tomto zákoně:

ze dne . . . . . . . . . .

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

K trojtřídní měšťanské škole se připojí podle místní potřeby jako její organická součást čtvrtá třída závěrečná.

Na čtvrté třídy závěrečné při měšťanských školách se vztahují všecky předpisy, platné o ostatních třídách měšťanské školy, pokud v tomto zákoně není výslovně stanoveno jinak, nebo se z něho jinak nepodává.

Úkolem čtvrtých tříd závěrečných měšťanských škol, zřízených podle tohoto zákona, jest

prohloubit a ucelit vzdělání a výchovu žáků, kteří vychodili s úspěchem třetí třídu měšťanské školy, a učinit je tak zdatnějšími pro různá praktická povolání;

usnadnit jim přijetí do vyšších škol, pro něž se výslovně nevyžaduje příprava ze střední školy;

žáci, kteří s prospěchem vychodili čtvrtou třídu závěrečnou při měšťanské škole, kladou se pro přijetí do služeb u státních a jiných veřejných úřadů a podniku na roveň absolventům nižších středních škol.

Čtvrtá třída závěrečná zřídí se při měšťanské škole zpravidla jen, přihlásí-li se do ní nejméně dvacet žáků.

Bude-li do čtvrté třídy závěrečné přijato více než 40 žáků, budiž při ní otevřena pobočka, při 81 žáků otevře se druhá pobočka a tak podobně na každých čtyřicet žáků další jedna pobočka.

Je-li v téže obci několik měšťanských škol, může se místo zřízení poboček otevřít čtvrtá třída závěrečná při jiné měšťanské škole v téže obci. Rovněž může část žactva, pro něž by bylo třeba zříditi pobočku, býti přidělena jiné čtvrté třídě závěrečné nebo její pobočce v téže obcí již zřízené, není-li vzdálena více než 2 km od základní školy.

Čtvrté třídy závěrečné i jejich pobočky zřizuji se napřed vždy zatímně na jeden školní rok a obnovují se počátkem příštího školního roku zpravidla tehdy, přihlásí-li se do nich dvacet žáků. Při menším počtu žáků mohou býti zatímní čtvrtě třídy závěrečné obnoveny s předchozím souhlasem vydržovatelů škol.

Zatímní čtvrtá třída závěrečná nebo její pobočka promění se v trvalou, byla-li podle § 4 obnovována nepřetržité po tři školní roky bezprostředně předcházející bez ohledu na vzdálenost bydliště žactva jí navštěvujícího.

Definitivní čtvrtá třída závěrečná při měšťanské škole může býti zrušena jen tenkráte, nevykazuje-li po tři školní roky za sebou jdoucí ani dvacet žáků.

Čtvrté třídy závěrečné při měšťanských školách mohou býti buď chlapecké, dívčí nebo smíšené. Smíšené čtvrté třídy závěrečné mohou býti připojeny k měšťanské škole chlapecké nebo dívčí.

Je-li nutno zřídit při smíšené čtvrtě třídě závěrečné pobočku, budiž, pokud možno, mládež oddělena podle pohlaví.

Do čtvrté třídy závěrečné při měšťanských školách mohou býti zapsáni jen žáci, kteří vychodili s prospěchem třetí třídu měšťanské nebo střední školy téhož vyučovacího jazyka, nebo kteří se vykáží jiným rovnocenným předpravným vzděláním. Co se rozumí tímto rovnocenným předpravným vzděláním, stanoví ministerstvo školství a národní osvěty.

Docházka do čtvrtých závěrečných tříd není pro žactvo povinná. Žáci se zapisuji jen na žádost rodičů nebo jejich zákonitých zástupců. Bude-li však do čtvrté třídy zapsán žák, který dosud není propuštěn ze zákonité školní povinnosti, dostane propouštěcí vysvědčení z měšťanské školy teprve, když vychodí čtvrtou třídu závěrečnou.

Pro každou čtvrtou třídu závěrečnou při měšťanské škole, jakož i pro každou její pobočku, zřídí se jedno nově (další) místo literního odborného učitele. Má-li měšťanská škola chlapecká nebo smíšená, při níž je zřízena čtvrtá třída závěrečná, úhrnem aspoň šest tříd (postupných i pobočných dohromady, budiž při ní zřízeno nad to ještě další místo literního odborného učitele.

Řediteli měšťanské školy, při níž je zřízena čtvrtá třída závěrečná, počítá se pro výměru ředitelského přídavku a učitelské povinnosti tato třída a její pobočky jako kterákoliv jiná třída měšťanské školy.

Vyučováni předmětům povinným i nepovinným, k němuž je třeba zvláštní zkoušky učitelské způsobilosti, odměňuje se stejným způsobem, jako vyučování nepovinným předmětům na měšťanské škole.

Osobní náklad, spojený s vydržováním čtvrtých tříd závěrečných při měšťanských školách, hradí se týmž způsobem jako osobní náklad na ostatní třídy měšťanské školy, při níž je tato čtvrtá třída závěrečná zřízena.

Věcný náklad, spojený s vydržováním čtvrtých tříd závěrečných (opatření učebny, její vytápění, osvětlování a čištění, vyučovací pomůcky a školní potřeby, jakož i potřeby pro chudé žactvo a pod.) hradí:

při školách, spravovaných přímo a výhradně ministerstvem školství a národní osvěty podle § 2 odst. 1. č. 3. zákona z 9. dubna 1920 č. 292 Sb. z. a nař., jímž se upravuje správa školství, stát;

při ostatních veřejných měšťanských školách v zemích České a Moravskoslezské školní obec:

při obecných a státních měšťanských školách na Slovensku obec:

při ostatních veřejných školách měšťanských na Slovensku vydržovatelé školy.

Jednoroční učebné kursy při měšťanských školách, zřízené do účinnosti tohoto zákona na základě § 10 zákona ze dne 14. května 1869, čís. 62 ř. z., jímž se ustanovují pravidla vyučování ve školách obecných, ve zněni, upraveném zákonem ze dne 2. května 1883 č. 53 ř. z., podle nařízení bývalého ministerstva kultu a vyučování ze dne 26. června 1903, čís. 22.503 nebo podle vládního nařízeni ze dne 18. června 1925 č. 137 Sb. z. a n., mění se ve čtvrté třídy závěrečné podle tohoto zákona.

Měly-li tyto jednoroční učebné kursy v průměru posledních tří školních roků více než dvacet žáků, mění se v trvalé čtvrté třídy závěrečné, jednoroční učebný kurs, mající méně než dvacet žáků, může býti proměněn ve čtvrtou třídu závěrečnou jen se souhlasem všech vydržovatelů; jinak budiž zrušen.

Působnost ve věcech podle tohoto zákona náleží týmž orgánům, které jsou příslušny v obdobných věcech měšťanské školy, při níž je nebo bude čtvrtá třída závěrečná. Rozhodovati o zřizování nebo rušení čtvrtých tříd závěrečných (§§ 3 až 5) nebo o přeměně jednoročních učebných kursů ve čtvrté třídy závěrečné (§ 11) náleží těm orgánům, které jsou příslušny ve věcech zřízeni nebo zrušení té které měšťanské školy.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. září 1929 v zemích České, Moravskoslezské a Slovenské. Vládním nařízením může býti účinnost jeho rozšířena i pro zemi Podkarpatoruskou na dobu, dokud zákon jejího sněmu v mezích jeho působnosti neustanoví jinak.

Zákon tento provede ministr školství a národní osvěty.

Jednoroční učebné kursy (t. zv. IV. třídy) při měšťanských školách jsou zřizovány na základě nařízení bývalého ministerstva kultu a vyučování z 26. června 1903, čís. 22.503. Některé z nich tedy již oslavily čtvrtstoleté jubileum svého trvání.

Rozvoj jednoročních učebných kursů po světově válce je překvapující: oproti 97 českým a německým jednoruč. učebn. kursům v Čechách, na Moravě a ve Slezsku r. 1918 vzrostl jejich počet v Čsl. republice r. 1927 na 580 (462 české, 114 německých, 3 maďarské, 1 rusínský), takže každá třetí měšť. škola našeho státu má jednoroční učebný kurs.

V těchto 580 závěrečných třídách škol měšťanských je vychováváno 18.031 žáků (10.275 hochů a 7756 dívek), takže v každém jednor. učeb. kursu absolvuje každoročně průměrně 31 žák.

Není sice dosud povšechné statistiky o tom, jak se absolventi a absolventky IV. ročníků při školách měšťanských v praktickém životě osvědčují a kterým povoláním se věnují, ale podle dat zjištěných o absolventech IV. roč. ve Slonicích za 3 roky a v Jičíně za 8 let není daleko od pravdy odhad, že různým řemeslům se věnuje asi 38 % všech absolventů IV. roč., zemědělství asi 14 %, obchodu asi 14 %, úřed. službě poštovní, železniční, soudní, obchodní a j. asi 11 % a na další studium (do učit. ústavů, do škol obchodních, průmyslových a zemědělských) odchází asi 31 %.

Uvedená data přesvědčují, že jednoroční učebné kursy (IV. ročníky) při školách měšť. jsou instituce, která se těší stupňující se oblibě širokých vrstev lidových, instituce, která se plně osvědčila a vžila tak, že je nepostradatelným článkem v naší školské soustavě.

Náklad (osobní i věcný) na všechny 53 jednoroč. učeb. kursy na Slovensku a v Podk. Rusi, jakož i na kursy při menšinových měšť. školách uhrazuje zcela stát.

V Čechách, na Moravě a ve Slezsku činit ve škol. r. 1926/27 celkový náklad na jednoroč. učebně kursy 8,473.150 Kč, z čehož připadlo na osobní náklad 6,915.281 Kč, t. j. 81,6 %. K úhradě tohoto nákladu přispěl stát subvencemi v částce 328.900 Kč, to jsou necelá 4 % celkového nákladu. Zbývajících 96 % zmíněného nákladu uhrazují obce, v nichž při měšť. školách jednoroč. učebné kursy jsou zřízeny. Jen ve Slezsku už po léta zařazovali osobní náklad na IV. roč. měšť, škol do rozpočtu zemského školního fondu, při čemž bylo jedinou podmínkou, aby kurs měl aspoň 20 dětí.

Dokud mohla obec. zastupitelstva míru svých vydání a příjmů svobodně upravovati, přispívala na vydržování IV. roč. většinou s krajní obětavostí úměrně své hospodářské schopnosti. Avšak i při tak pozoruhodné péči obcí o udržení prospěšné instituce jednoroč. učeb. kursů bylo je lze zachovati namnoze jen tím, že se od žáků požaduje ročně až 600 Kč školného. Tak jsou rodiče nucenými spoluvydržovateli jednoroč. učebných kursů, což je zjev, který nemá obdoby.

Zákonem o finančním hospodářství svazků územní samosprávy (č. 77/1927) byly rozpočtové možnosti obcí tak omezeny, že často jen s obtížemi se najde úhrada na nezbytné potřeby obcí, kdežto na vydržování IV. ročníků mnohde nezbývá, takže jejich další existence je v plném smyslu slova ohrožena.

1. Důsledkem zákona nemá býti překotné zřizování nových IV. tříd na školách měšťanských, nýbrž

Také úbytek žactva na školách měšťanských, který postihl ve školním roce 1929/30 už i třetí ročníky, je zárukou, že pro příští čtyři školní roky lze počítati s úbytkem IV. tříd při školách měšťanských.

2. Počet čtvrtých tříd na školách měšťanských byl školními úřady zjišťován (pro Výstavu soudobé kultury v Brně) podle stavu z 31. října 1927.

Tehdy bylo napočteno čtvrtých tříd:

Od 31. října 1927 bylo zřízeno jen několik čtvrtých tříd, zvláště při státních školách měšťanských. Přírůstek čtvrtých tříd za poslední 2 léta nepadá na váhu.

Čtvrté třídy mívají jen zcela výjimečně pobočku (v hl. m. Praze má pobočku 6 čtvrtých tříd, v Plzni 1 čtvrtá třída).

3. Z celého počtu 585 čtvrtých tříd bylo 127 čtvrtých tříd pří státních školách (menšinových a na Slovensku s Podk. Rusí).

Nejen všechen osobní náklad na plat, učitelů, kteří byli na školu povoláni po zřízení těchto 127 čtvrtých tříd, ale i většina věcného nákladu na tyto třídy uhrazuje se z rozpočtu ministerstva školství a národ. osvěty, takže se při posuzování finančních důsledků chystaného zákona může pustit se zřetele náklad na těchto 127 čtvrtých tříd, poněvadž zákonnou úpravou náklad nijak nevzroste.

Po vyloučení 127 čtvrtých tříd, na něž věcný i osobní náklad uhrazuje státní pokladna a 43 čtvrtých tříd, které vydržuje hlav. město Praha, zbývá 587---127--43--415 čtvrtých tříd, jejíchž náklad mají podle podané osnovy napříště uhrazovati dosavadní vydržovatelé veřejných škol měšťanských (obce, okresy, země).

a) Věcný náklad na čtvrté třídy měšťanských škol, který už dnes uhrazují obce, budou tyto obce uhrazovati i po zákonné úpravě. Tento náklad se podstatně nezmění, t. j. obecních rozpočtů nově nezatíží.

b) Osobní náklad (na učitele povolané na čtvrtou třídu měšťanské školy) hradí nyní zpravidla politická obec, v níž je sídlo školy, při které byla IV. třída zřízena, buď sama, nebo za podpory okresních výborů. Náklad tento bývá vyměřen obyčejně částkou učitelského adjuta 1. stupně Kč 11.100.--- a příplatkem Kč 780.---, o které se zvýší služné učitele, stane-li se zatímním odborným učitelem na místě pro IV. třídu nově systemisovaném, činí dohromady pro každé místo Kč 11.880.-.

Vezmeme-li zřetel, že za platnosti navrhovaného zákona budou i učitelé nově povolaní na obecné školy za ty, kdož budou ustanoveni na IV. třídách, a i tito odborní učitelé platově postupovati, přijdeme k závěru, že se náklad na IV. třídy bude ročně zvyšovati asi o Kč 250.000.- až do úhrnného nejvyššího nákladu 12 mil. Kč (po 30 letech).

4, Převzetí osobního nákladu na IV. třídy školními fondy nebude míti vlivu na poměr zkoušených a nezkoušených osob učitelských na školách měšťanských, poněvadž tyto čtvrté třídy již v 585 případech existují a jsou učiteli a učitelkami obsazeny. Nikoho jistě nenapadne zmenšiti počet nezkoušených osob na školách měšťanských zrušením nynějších IV. tříd.

1. že IV. ročníky jsou třídy veřejné a poskytují všeobecného vzdělání,

2. že není příkladu, aby vydržování takéto všeobecné prospěšné veřejné instituce bylo ponecháno na bedrech obcí,

3. že se vzdělání z jednoročních učeb. kursů předpisuje jako podmínka. pro přijetí do různých veřejných i státních služeb,

4, že trvání těchto tříd je se zřetelem k zákonu č. 77 1927 opravdu vážně ohroženo.

Jde tu nejen o akt zrovnoprávnění jednoroč. učebných kursu s ostatními částmi národního školství, nejen o unifikaci s poměry v menšinách, na Slovensku a Podkarpatské Rusi, nýbrž i o akt sociální spravedlnosti k občanům z kruhů většinou nezámožných, jde o udržení vysoké vzdělanostní úrovně širokých vrstev lidových našeho státu.

V Praze, dne 13. prosince 1929.

Berkovec, Vaněček, Šťastný, Komrs, Pánek, Merta, Riedl, Hubka, dr Milota, dr Veselý.