Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1930.
III. volební období.
I. zasedání.
Tisk 95.
Návrh
sen. F. F. Plamínkové, Karla Riedla, Komrse, Hubky, Merty a spol.,
aby vláda republiky Československé se usnesla na rozšíření kompetence ministerstva školství a národní osvěty ve věci sociální péče pro studentstvo o frekventanty Pedagogických fakult a o žactvo měšťanských škol a aby v příštích rozpočtech byl zařaděn příslušný obnos na tuto péči.
Usnesením ministerské rady byla v r. 1922 přenesena péče o studentstvo škol vysokých, středních a odborných na ministerstvo školství a národní osvěty zatím, co oboru ministerstva sociální péče zůstala charitativní péče o děti úchylné a stižené různými vadami.
I.
V Praze a v Brně vznikly letošního roku za souhlasu a spolupůsobení školních úřadů Pedagogické fakulty vydržované učitelskými organisacemi za podpory obcí. V nich po dva roky budou studovati na vlastní náklad absolventi středních škol, aby dosáhli pro úřad učitelský vyššího vzdělaní, než kterého poskytují ústavy učitelské.
Ministerstvo školství a národní osvěty pomýšlí dávno na zvýšení úrovně vzdělání učitelstva a slibovalo již ústy ministra dr Hodži změnu pro školní rok 1928/29.
I jest tedy učitelská svépomoc v intencích státní školské správy a je pro ni cennou zkouškou.
Na frekventanty však návštěva Pedagogické fakulty klade značná břemena zejména nutností dvouletého pobytu v Praze po případě v Brně.
Protože povolání učitelskému se věnují členové rodin méně zámožných vrstev, bylo by spravedlivé, aby sociální péče o studentstvo byla rozšířena i na frekventanty Pedagogických fakult.
II.
Měšťanská škola v Československé republice získala si veliké obliby občanstva, ale spolu byla uznána ústavem, který podává vzdělání, jež požaduje dnes od svého zaměstnance zaměstnavatel nejen soukromý, ale i stát, státní podniky i úřady samosprávné. Stala se prostě nepostradatelnou. Proto posílají dnes rodičové své děti do měšťanských škol do míst od domova značně vzdálených, kde žactvo pobývá celý den, mnohdy od časného rána do večera podle vlakového neb jiného spojení. Žactvo trpí nedostatkem teplé stravy a nevhodností místností, v nichž pobývá. Situace je tím obtížnější, že frekventanti měšťanských škol jsou zpravidla z rodin hospodářsky a sociálně slabých; rodiny hospodářsky i sociálně lépe situované posílají své děti i méně nadané zpravidla do škol středních.
K tělesnému oslabení při celodenním pobytu mimo domov přistupuje i to, že mládež jest v hodinách mim o vyučování bez řádného dozoru.
Zavedením obvodových měšťanských škol se ještě zvýší počet žactva, které přes den bude pobývati v místě školy.
Nelze zde spoléhati toliko na místní činitele, neboť jde o mládež z obcí i okresů cizích a nutno tedy organizovati sociální péči o žactvo měšťanských škol jednotně.
Z těchto důvodů jest nutno rozšířiti sociální péčí o studentstvo i na žactvo měšťanských škol.
Na Podkarpatské Rusi tento požadavek jest aspoň z části proveden, protože se tam podporují útulky pro žactvo měšťanských škol.
Z uvedených důvodů navrhujeme, aby vláda republiky Československé se usnesla na rozšíření kompetence ministerstva školství a národní osvěty ve věci sociální péče o frekventanty Pedagogických fakult a o žactvo měšťanských škol a aby v příštích rozpočtech byl zařaděn příslušny obnos na tuto péči.
Pro letošní rok, pokud by bylo nutno rozpočet zvýšiti, budiž tak učiněno z rozpočtových úspor.
V Praze, dne 29. ledna 1930.
Plamínková, Riedl, Komrs, Hubka, Merta,
Berkovec, Vaněček, dr Veselý, dr Milota, Šťastný, Pánek, Pichl, Šolc, inž. Marušák.