Senát Národního shromáždění R. Čs. r.1930.

III. volební období.

1. zasedání.

Tisk 114.

Vládní návrh zákona byl usnesením poslanecké sněmovny (tisk 2046) v podstatných částech pozměněn, a zejména bylo do usneseni poslanecké sněmovny pojato ustanovení, že se příslušnost okresních soudů ve sporech o práva majetková zvyšuje do 10.000 Kč a nebylo připuštěno zvýšení sporů ve věcech nepatrných do 500 Kč.

Vládní návrh zákona v nynějším znění snaží se ulevit soudům sborovým, a proto rozšiřuje příslušnost okresních soudů ve věcech nesporných i sporných na předměty, které dosud byly přikázány soudům sborovým.

Článek I. ruší příslušnost soudu obchodního pro projednávání pozůstalosti a vedení poručenství po protokolovaných obchodnících a odstraňuje takto staré privilegium, pro které není nijakého odůvodnění.

Článek II. rozšiřuje právo samosoudcovo k vyřizování věcí nesporného řízení také na věci firemní.

Zvýšením hodnoty sporného předmětu do 10.000 Kč hodlala poslanecká sněmovna uleviti soudům sborovým a převésti část sporné agendy na soudy okresní, a zpráva ústavně-právního výboru poslanecké sněmovny vypočítává, že u sborových soudů ubude tímto opatřením asi 32 % sporů, kdežto u okresních soudů stoupne agenda, sporná asi o 3 %, což prý značí u jednotlivého okresního soudu stoupnutí asi o 38 nových sporů. Podrobně rozpočteno stoupne prý počet sporů v Čechách o 3,7 %, na Moravě o 2,8 % a na Slovensku a Podkarpatské Rusi o 2,2%.

Ústavně-právní výbor sonátu nepokládá tyto výpočty za přesně spolehlivé, poněvadž spory odňaté soudům sborovým se nerozptýlí stejnoměrně po všech soudech okresních, nýbrž větší jejich počet se soustředí u okresních soudů ve střediscích obchodu a průmyslu, kdežto na soudy jiné jich připadne počet menší. Tím by pak mohlo nastat nové přetížení soudů okresních, jež rovněž nejsou všechny dostatečně obsazeny, a nesnáze soudů sborových by byly jen přeneseny na soudy okresní, ale nenastala by odpomoc v poměrech justičních, které nápravy vyžadují. Proto výbor navrhuje, aby odstavec 2. článku II. byl škrtnut.

Rozptýliti spory manželské nahromaděné u krajského soudu v Praze na soudy okresní v celé republice, má za účel ustanovení článku II. odst. 3., a za stejným účelem jde změna §u 105 a 106 jakož i 110 jur. normy, dle nichž pozůstalosti a poručenství povedou nadále soudy okresní, i po vlastnících statků deskových.

K odst. 3. (nyní 2.) článku II. sluší podotknouti, že pro případy, kdy domovská příslušnost stran jest sporna, zůstává v platnosti, § 28 jur. n., dle něhož nejvyšší soud ustanoví, který soud má býti pokládán za místně příslušný.

Výbor navrhuje také, aby odst. 1. článku III. byl škrtnut, protože má za to, že dosavadní ustanovení § 179 civ. ř. s. stačí proti svévolnému protahování sporů a z nově navrženého znění by mohly povstati škody procesní, zejména kdyby strana bez své viny k roku nemohla přijít a vynesením rozsudku by omluva jí byla znemožněna, nebo kdyby důležitost nově nabídnutých důkazů teprve průběhem sporu na jevu vyšla.

Článek III. osnovy obsahuje opatření, aby vedení sporu bylo uspíšeno, a aby byly zamezeny zbytečné průtahy. Prakse zajisté bude ustanovení tohoto článku III. užívat opatrně, poněvadž není vždy vinou urany, uvádí-li nové skutečnosti a nové důkazy, jež se jí objevily potřebnými dle skutečností vyšlých teprve průběhem sporu.

V odst. 4. článku III. navrhuje výbor jednodušší znění, jímž se věcně nic nemění.

Škrtnutí odst. 1. článku IV. jest důsledkem změny článku II., odst. 2.

Článek IV., odst. 2. a 3. a čl. VII. upravují souhlasně ustanovení soudního řádu na Slovensku a na Podkarpatské Rusi se soudním a exekučním řádem v Čechách a na Moravě.

Článek V. umožňuje rozhodnutí o příslušnosti mezi řádnými a mimořádnými soudy a soudy rozhodčími a odstraňuje takto nedostatek, který dosud se objevoval.

Také ustanovení článku VI. jest účelné a vhodné.

Článek VIII. odst. 2. byl změněn proto, aby bylo možno zkoumat, zdali průlom do zásady ústního jednání u soudů okresních (článek III., odst. 4.) nepůsobí nepříznivě a není-li ho zneužíváno, a aby vláda mohla ustanovení to odstranit, kdyby se projevily nepříznivé účinky jeho. Ke zkoumání jeho výsledků byla lhůta ustanovena dosti dlouhá, více než pětiletá.

Článek IX., odst. 1. byl škrtnut proto, že lhůta;patnáctidenní jest příliš krátká a jest záhodno ponechat v platnosti všeobecné ustanovení o účinnosti zákonů, obsazené v § 4 zákona ze 13. března 1919, čís. 139 Sb. za n.

S hlediska všeobecného sluší uvést, že nelze očekávat, že by provedením těchto úlev byla podstatně zmírněna krise našeho soudnictví, jejíž původ sluší hledati s velké části v nedostatečné a nesprávné systemisaci míst soudcovských, zejména u pražských soudů sborových, ale také u některých venkovských soudů sborových i okresních.

Počet míst soudcovských musí být upraven podle agendy soudní a přizpůsoben potřebám justice i občanstva, a vzrůstá-li u nás agenda soudní, nemůže počet soudců býti obmezován, nýbrž má býti přiměřeně rozmnožován a upravován. Jestliže počet soudcovských čekatelů bez vědomí ministerstva spravedlnosti byl snížen ze dřívějších 758 na pouhých 373, a jestliže ministerstvo spravedlnosti marně usiluje, aby obsadilo všecka systemisovaná místa, jakož i aby byl rozmnožen nedostatečný počet míst kancelářského personálu, pak jest nutno, aby byly napraveny tyto chyby nesprávné systemisace, a od této nápravy lze očekávat zmírnění krise justiční. Při tom ovšem nutno míti na mysli také řádnou úpravu platů soudcovských, tak aby soudcové byli hmotně zabezpečeni proti jakýmkoli vlivům tísnivým nebo i osobním a mohli povolání své vykonávat jako skutečné povolání vědecké, provázené studiem právní vědy i judikatury v každém případě soudní agendy, čímž by stav soudcovský jistě si zabezpečil uznání svého vysokého úkolu, který pro stát má nejvyšší význam.

Ústavně-právní výbor senátu Národního shromáždění proto navrhuje, aby senát schválil usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu, kterým se doplňují a mění některá ustanovení zákonů o soudním řízení ve věcech občanských a v řízení exekučním se změnami, o kterých se výbor usnesl, ve znění dole otištěném.

V Praze, dne 19. února 1930.

Dr. Witt, v. r.,
předseda.

Dr. Veselý v. r.,
zpravodaj.

ze dne..............................1930,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

Zrušuje se ustanovení čl. VIII., č. 2, zákona ze dne 1. srpna 1895, č. 110 ř. zák., kterým se uvádí zákon o vykonávání soudní moci a o příslušnosti řádných soudů ve věcech občanských (jurisdikční norma).

Čl. II.

Zákon ze dne 1. srpna 1895, č: 111 ř. z.,. o vykonávání soudní moci a o příslušnosti řádných soudů ve věcech občanských (jurisdikční norma) se mění takto:

1. Poslední odstavec §u 7 upravený novelou na úlevu soudům ze dle 1. června 1914, č. 118 ř. z., zní:

"Vyřizovati věci řízení nesporného, čítajíc k nim věci amortisační, věci knih pozemkových a věci firemní, vyřizovati návrhy na vydání platebních příkazů v řízení rozkazním a platebních a zajišťovacích příkazů v řízení směnečném, jakož i vyřizovati věci exekuční náleží u sborových soudů první stolice členu sborového soudu, určenému v ročním rozvrhu práce, jako samosoudci."

2. První odstavec §u 100, upravený zák. č. 161/1921 Sb. z. a n., zní:

"Žaloby proti příslušníkům československého státu o rozvod, rozluku nebo prohlášení manželství za neplatné a jiné žaloby o nároky nikoli ryze majetkové z poměru mezi manžely anebo mezi rodiči a dětmi mohou býti v tuzemsku podány, není-li tu pro ně ani obecný ani zvláštní soud, u obecného soudu žalobcova a, není-li ho, u soudu, v jehož obvodu je obec, ve které mají obě strany nebo některá z nich právo domovské."

3. § 105 zní: "Pozůstalosti projednává okresní soud, u kterého zemřelý měl svůj obecný soud ve věcech sporných."

4. Zrušuje se poslední věta §u 106 a celý § 110.

5. § 106 doplňuje se tímto ustanovením: "Není-li tu žádného z těchto předpokladů, jest příslušný okresní soud, v jehož obvodu jest obec, ve které měl zůstavitel domovské právo."

6. § 106 zní: "Nemovitou pozůstalost cizince, která jest na území, na kterém platí tento zákon, přísluší projednati okresnímu soudu, v jehož obvodu jest nemovitost neboť větší část nemovité pozůstalosti."

7. Druhá, věta §u 109 zní: "Zříditi poručníka nebo opatrovníka československé mu státnímu příslušníku, který nemá v tuzemsku obecného soudu ve věcech sporných, jest příslušný okresní soud, v jehož obvodu jest domovská obec poručencova nebo opatrovancova."

8. První odstavec §u 114 zní: "Povoliti dobrovolný rozvod jest příslušný okresní soud, u kterého má manžel svůj obecný soud, není-li v tuzemsku tahového soudu, pak okresní soud, v jehož obvodu má obecný soud manželka, a není-li ani toho, okresní soud, v jehož obvodu jest domovská obec manželů."

Čl. III.

Zákon ze dne 1. srpna 1895, č. 113 ř. z., o soudním řízení v občanských právních rozepřích (civilní řád soudní) se mění takto:

1. První odstavec §u 279 zní: "Vadí-li provedení důkazu překážka neurčitého trvání, je-li pochybno, zdali vůbec bude možno provésti důkaz, o nějž jde, nebo má-li býti proveden důkaz v cizině, ustanoví rozhodující soud na návrh nebo z úřední moci v průvodním usnesení nebo kdykoli později lhůtu, po jejíž marném vypršení bude v řízení pokračováno, nepřihlížejíc k tomu, že důkaz nebyl proveden."

2. Druhý odstavec §u 332 zní: "Jestliže by záloha nebyla složena včas, lze od obeslání svědka upustiti a v řízení pokračovati, nepřihlížejíc k tomu, že důkaz nebyl proveden. (§ 279)."

3. První věta prvního odstavce §u 335 zní "Když se soud marně pokusil svědka, vyslechnouti a jest obava, že by opakováním pokusu byla rozepře protahována, ustanoví rozhodující soud na návrh nebo z úřední moci lhůtu ku provedení důkazu; prošla-li lhůta marně, budiž v řízení pokračováno, nepřihlížejíc k tomu, že nebyl svědek vyslechnut."

4. Třetí odstavec §u 440 zní: "Jsou-li strany zastoupeny advokáty, může soud, jde-li o přednesení značného rozsahu, při prvním roku nebo při prvním ústním jednání stranám naříditi, aby skutkový podklad sporu i nabízené důkazy uvedly v přípravných spisech, a ustanoviti jim k tomu lhůtu, zpravidla nepřesahující dva týdny. Nejsou-li strany zastoupeny advokáty, může soud ve sporech takových ku přípravě ústního jednání slyšeti strany a sepsati o tom protokol."

Čl. IV.

Zák. čl. I/1911, civilní řád soudní, mění se takto:

1. K §u 596 připojuje se tento další odstavec:

"Po uplynutí lhůty ustanovené ku podání odporu má platební příkaz, jemuž nebylo odporováno, stejnou účinnost jako pravoplatný rozsudek a jest proti němu přípustna obnova sporu podle všeobecných pravidel."

2. Druhý odstavec §u 605 se zrušuje.

Čl. V.

(1) Spory o příslušnost mezi řádnými a mimořádnými soudy a soudy rozhodčími (rozhodci) rozhoduje sborový soud druhé stolice, v jehož obvodu mají sídlo, anebo nejvyšší soud, jde-li o spor mezi soudy (rozhodci) v obvodech různých sborových soudů druhé stolice. Rozhodl-li již v tom kterém případě sborový soud druhé stolice k rozhodnutí sporu o příslušnost povolaný anebo nejvyšší soud o otázce příslušnosti, jest jejich rozhodnutí závazné.

Ustanovení čl. XXIV zák. č. 112 ai 1895 ř. z. a §u 24 zákona o soudech živnostenských z 27. listopadu 1896, č. 218 ř. z. jsou nedotčena.

(2) Neuplynula-li promlčecí lhůta ve příčině nároku uplatňovaného ve věci, ve které spor o příslušnost vznikl, dříve než byla podána žaloba u soudu, který byl pak uznán příslušným, nepromlčí se nárok dříve, nežli za 30 dnů ode dne, kdy byl oprávněný o rozhodnutí sporu o příslušnost vyrozuměn.

Čl. VI.

Soudní exekucí jsou vykonatelna pravoplatná rozhodnutí a opatření státních úřadů správních, jimiž se ukládá peněžité plněni nebo vydání movitých věcí, a, to i když není soudní exekuce zvláštním zákonným předpisem připuštěna.

Čl. VII.

Zák, čl. LX,/1881, exekuční zákon, mění se takto:

1. Poslední odstavec §u 2 zní: "Pokud není ustanoveno v zákoně jinak, povoluje vůbec exekuci okresní soud, kterému náleží exekuci vykonati (exekuční soud)."

2. První odstavec §u 6, ve znění upraveném §em 34, zák. čl. LIV/1912, zní:

"Povolení exekuce lze navrhnouti písemně nebo ústně do protokolu. Písemný návrh buď podán v tolika stejnopisech, aby jeden stejnopis mohl býti ponechán při soudních spisech a aby každému dlužníku mohl býti s povolením exekuce jeden stejnopis návrhu doručen. Pro vyrozumění vymáhajícího věřitele a při exekucích na pohledávky i pro vyrozumění poddlužníka jest připojiti rubriku. Není-li exekuční titul založen ve spisech povolujícího soudu, buď k návrhu na povolení exekuce připojen v prvopise."

Čl. VIII.

(1) Ustanovení čl. I. až III. neplatí na Slovensku a Podkarpatské Rusi, ustanovení čl. IV. a VII. pak neplatí na ostatním státním území.

(2) Ustanovení čl. III., č. 4, pozbudou účinnosti dnem 31. prosince 1935.

Čl. IX.

Tento zákon provede ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry.