Podepsaní navrhují:

Slavný senáte, račiž se usnésti,

aby vláda ihned přikročila k vydání zákona na ochranu zakázkového krejčovství.

Stále rostoucí rozmach konfekcionářství a prodejen pánské a dámské konfekce nutká k opatření, které by přivodilo ochranu středním a malým závodům krejčovským.

Nutno vzíti v úvahu momenty národohospodářské, neboť závody konfekcionářské podepřené jsou z valné většiny cizím kapitálem, postrádajícím průkazu odborové zdatnosti, ale možnost značného kapitálového rozpětí a tím i použití všemožné křiklavé reklamy a nekalé soutěže k získání konsumentů z nejširších mas lidových.

Závody konfekcionářské nezabývají se jenom prodejem hotových výrobků konfekčních, ale v značné míře béřou zákazníkům i objednávky na míru, čímž nemálo řemeslnou práci poškozují ubíráním zákaznictva.

Jest všeobecně známo, že úspěchy podobných závodů podloženy jsou nezřízenou reklamou, při čemž však zákaznictvo jest značně poškozeno jak v surovině, tak jeho zpracování, a že skutečně hodnotné výrobky konfekční daleko jsou dražší výrobků řemeslných, takže konsumenti v každém případě odcházejí poškozeni.

Ač heslo: ťŘemeslný výrobek prodávejž jenom odborníkŤ, neobstojí s hlediska národohospodářského i volného vývoje komercialismu, dlužno vzíti přece v úvahu, že nynějším hospodářským projevem silného kapitalismu ohrožena jest převážně střední a malá výroba řemeslná, již dlužno v zájmu celostátním chrániti.

Z důvodů zmíněných jest nezbytno, aby zákonodárné sbory vzaly v ochranu odbor krejčovský a to vydáním zákona na ochranu zakázkového krejčovství.

Konfekční mistři (štukverkáři) pracují ve vlastních dílnách, čímž konfekcionáři, který je vlastně komisionářem řemeslných výrobků, odpadá jakákoliv režie místností výrobních, světlo, platy pojišťovací, udržovací a pod.

Jest nezbytno aby úřady zostřily dozor a zamezily v prvé řadě zřejmé klamání obecenstva, a to přísným zákazem užívati na konfekční výrobky nápisů ťanglickéŤ. ť inventurní prodejŤ nebo ťnejnovější modaŤ a pod., protože označení taková neodpovídají skutečnosti. Různé inventurní slevy až o 60% buďtež podle skladových knih kontrolovány a jakékoli v nepravdivé údaje (ku př. tovární výrobek) nechť jsou zakázány, protože konfekční výrobky nejsou zhotovovány v továrnách, nýbrž v bytech domáckých dělníků.

Poněvadž obchodníci konfekcionářští obcházejí v značné míře zákonné předpisy průkazu způsobilosti, měl by nový zákon zakázati v prvé řadě konfekcionář i možnost vydržovati si mistra krejčovského, který pod titulem svého listu živnostenského přijímá v obchodě objednávky a kryje tím konfekcionáře.

Dělníci, zaměstnaní v konfekcionářských závodech, t. zv. štukverkáři, mají nízké mzdy při čemž musí platiti daně a nepodléhají sociálnímu pojištění, takže značné výlohy nemocenské a starobní velkým firmám odpadnou.

Firma stanoví pouze odměnu kusovou, která jest mzdou skutečně nepřiměřenou a nepatrnou, závody neplatí činže za provozovny dílenské, čímž také mnoho ušetří, neboť není to jen nájem, který závody uspoří, ale je to i světlo, topivo, úklid, nářadí, nástroje a stroje.

Z pražských štukverkářských mistrů v počtu 2000 osob jest sotva 3-400 spokojeno s poměry svými, ostatní jsou nuceni pro nedostatek vlastních zakázek dělati námezdní síly velkokapitálu. Štukverkáři jako mistři krejčovští a členové společenstev jest nejubožejší kategorie živnostenského podnikání. Jsou to otroci hospodářských a sociálních poměrů, neboť nejsou ani dělníky, ani živnostníky. Mnozí cítí se býti pouhými dělníky a jiní rádi byli by živnostníky, kdyby nebyli závislými na cizáckém velkokapitálu a měli vlastní zakázky.

Ostatně již pojem továrních podniků, za nimiž kryjí se konfekcionářské závody, vyžaduje taxativně dílny a strojové zařízení a ne dílen maloživnostenských. Konfekcionářské závody přivlastňují si zřejmě tovární charakter neoprávněně a nepravdivě.

Také nekalá soutěž pracuje tu s obrovskými prostředky bez reelného podkladu. Za prodej ťtovárních výrobkůŤ nabízí se častokráte podřadná rukodílná živnostenská práce ze suroviny nejhorší. Tovární práce má se vyráběti v továrnách a ne po štukverkářsku, pomocí strojního a racionelního zařízení a ne domáckými pracovníky v místnostech nehygienických, přecpaných rodinným zařízením a dětmi.

Štukverkáři pražští, prostějovští a jiných velkých měst dožadují se oprávněně tohoto požadavku.

Zachranu zakázkového krejčovství vidíme však také v úpravě a zvýšení mezd krejčovských pomocníků, pracujících do konfekcí. Dokud nebude konfekcionář vázán cenníkem mzdovým a kolektivním a bude platiti libovolně dělnictvu nepatrné mzdy, nemůže zakázková krejčovina, platící svému dělnictvu podle předepsaných tarifů 20-30krát tak vysoké mzdy jako platí konfekce, s touto konkurovati.

Dlužno uvésti že konfekční výroba provádí se ponejvíce po moravském a českém venkově bez veškeré kontroly časové, zdravotní atd. Sociální ochrana minula se tu úplně svého účele.

Proto třeba tak zv. továrníky přinutiti zákonem zaříditi vzorné provozovny, tedy skutečné továrny, ve kterých by platili mzdu podle sjednaných cenníků a kde by byla kontrola všech zákonitých zařízení, t. j. pracovní den osmihodinový a ne jako nyní na venkově se děje až 16tihodinová domácká práce bez nemocenského a starobního pojištění.

Vydání podobného zákona předpokládá ovšem souhlas postižených zájemníků, náležité šetření poměrů a dobrá zdání příslušných odborných krejčovských organiscí.

Předpokladem zmíněného zákona musela by býti v prvé řadě:

I. Úprava § 38 a) ž. ř. vůči majitelům obchodních živností, a to zákaz

a) přijímání zakázek na zboží,

b) braní míry,

c) provádění změn a oprav na výrobcích

II. Zákaz držení krejčovského mistra závody konfekcionářskými.

III. Omezení filiálek obchodů konfekčních a továrních podle počtu obyvatel, a to na úřední schválení a vyjádření zájemníků.

IV. Konfekcionáři mějtež plný průkaz způsobilosti, pak-li činí si nárok na opravu hotových výrobků.

V. Příkaz, aby konfekcionářské závody, jako závody tovární, měly vlastní tovární dílny, v nichž by se konfekcionářská práce vyráběla.

VI. Příkaz, aby štukverkáři prohlášeni byli za námezdní síly dělnické, jimiž ve skutečnosti jsou, aby se jim takto dostalo platné sociální ochrany.

VII. Stíhání nekalé soutěže konfekčních závodů klamným předstíráním výrobků (anglické), inventurních slev a prodejů, označení ťtovární výrobekŤ atd.

VIII. Zákaz braní míry na oděvy obchodníkům suknem.

IX. Při zjištění neoprávněného provozování živnosti (fušérství), budiž trestána nejen strana, která se dopouští přestupku, ale i zaměstnavatel.

X. Povinná kolektivní smlouva pro závody konfekcionářské.

XI. Úlevy daní pro majitele živnosti krejčovské.

Z důvodů formálních budiž tento návrh přikázán výboru iniciativnímu a živnostenskému k nejrychlejšímu projednání.

V Praze, dne 19. února 1930.