Proti senátoru dr Ondřeji Korláthovi podal soukromý návrh guvernér Podkarpatské Rusi Beskid, aby byl potrestán za to, že dne 14. října 1928 vyjádřil se o něm na kongresu v Berehově, že se nezdráhá mařiti práva svého národa, jako se nezdráhal tak učiniti dne 17. února 1919 v Paříži, kdy dal bez mandátu prohlášení, a dále že ho nehryže svědomí přijímati guvernérský plat 500.000 Kč ročně z potu svého národa a jiné veliké odměny, které obdržel za své pochybné služby.

Imunitní výbor navrhuje, aby senát odepřel dáti svolení k trestnímu stíhání senátora dra Ondřeje Korlátha pro uvedené výroky.

Senátor dr Ondřej Korláth pronesl své výroky v době, kdy byl členem poslanecké sněmovny. Řádný výkon mandátu člena Národního shromáždění vyžaduje, aby mu byla zaručena volnost podrobiti činnost veřejných činitelů, zejména orgánů státních, kritice s hlediska programu, na základě něhož dostal od národa mandát. Nutno ovšem vyžadovati, aby ta to kritika nepřekročila bez nutné potřeby meze slušného politického boje. Avšak výroky senátora dra Korlátha, třeba jsou ostré, tyto hranice zachovávají.

Uvážiti také třeba, že soukromý žalobce nepotřebuje, aby uhájil svoji cest, stíhati dra Korlátha, ježto závadné výroky byly otištěny ve dvou časopisech a soukromý žalobce má tedy možnost nalézti zadostučinění v trestním řízení proti osobám za to odpovědným.

V Praze, dne 19. února 1930.