Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1930.

III. volební období.

1. zasedání.

Tisk 129.

Podle zprávy krajského soudu v Litoměřicích zúčastnil se sen. L. Wenzel dne 18. září 1928 v Drážďanech schůze říšskoněmecké národně sociální strany t. zv. >Hitlerovské< která prý podle svého programu má účelem zřízení Velkoněmecka, jež zvolila si cílem spojiti Němce nalézající se pod panstvími jiných národů v budoucí Velkoněmecko, tedy i Němce žijící na území Československého státu. Činnost říšskoněm. nár. sociální strany je prý iredentistickou a jejím účelem je podvraceti samostatnost a ústavní jednotnost československého státu. V účasti sen. L. Wenzela na schůzi této strany vidí státní zastupitelství v Litoměřicích přečin spáchaný podle zákona na ochranu republiky, č. 50/1923 § 17, odst. 1., a žádá proto dopisem ze dne 31. prosince 1929 za vydání senátora L. Wenzela k trestnímu stíhání.

Imunitní výbor navrhuje, aby senát nevyhověl žádosti krajského soudu v Litoměřicích a nedal souhlasu k trestnímu stíhání sen. L. Wenzela pro uvedený přečin, a to z těchto důvodů:

Podle § 17, odst. 1. zák. Č. 50/1923 na ochranu republiky může býti stíhán ten, kdo založí tajnou organisaci, jejímž účelem je podvraceti samostatnost, ústavní jednotnost, nebo demokraticko-republikánskou formu státu. Kdo znaje účel takového sdružení k němu přistoupí, s ním se stýká, jeho činnost jakýmkoliv způsobem se zúčastní, je nebo jeho členy v podvratných snahách hmotně nebo jakýmkoli jiným způsobem podporuje. Pouhou účastí na schůzi říšskoněm. nár. soc. strany v Drážďanech, která podle dodatečné zprávy kraj. soudu v Litoměřicích stala se pouze z politického přátelství a podle výslechu senátora Wenzela pouze při náhodném zájezdu do Drážďan se senátor Wenzel tohoto přečinu nedopustil a proto je návrh na nevydání senátora L. Wenzela k trestnímu stíhání plně odůvodněn.

V Praze, dne 26. února 1930.

Dr Milota v. r.,
místopředseda.

Berkovec v. r.,
zpravodaj.