Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1930.
III. volební období.
1. zasedání.
Tisk 136.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne.......... 1930
o nabytí místních drah Zaječí-Čejč-Hodonín a Mutěnice-Kyjov státem.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Připojené úmluvy, sjednané mezi republikou Československou, zastoupenou jménem vlády ministry železnic a financí, se strany jedné a akciovou společností místní dráhy Zaječí-Čejč-Hodonín a společností moravských místních drah se strany druhé, podle kterých nabývá stát dnem 1. ledna 1929 místních drah Zaječí-Čejč-Hodonín a Mutěnice-Kyjov, se schvalují.
§ 2.
Ministr financí se zmocňuje, aby schodky těchto místních drah za léta 1921-1923, jež činí u místní dráhy Zaječí-Čejč-Hodonín 10,027.423,78 Kč a u místní dráhy Mutěnice-Kyjov 626.815,84 Kč, celkem tedy 10,654.239,62 Kč, které byly zatímně hrazeny zálohou z pokladní hotovosti, uhradil z výtěžků státních zápůjček z předešlých let, které nebyly do konce roku 1928 spotřebovány, vyjímajíc výtěžek losové půjčky podle zákona ze dne 11. března 1921, č. 100 Sb. z. a n. o stavebním ruchu.
§ 3.
Veškeré úkony s provedením tohoto zákona související, majetkové převody, připojené úmluvy a jiné listiny, podání, zápisy, jakož i provedení výmazu zástavního práva pro prioritní obligační půjčky společnosti moravských místních drah z roku 1901 a 1904 v železniční vložce č. 21 místní dráhy Mutěnice- Kyjov a veškeré úkony s tím související jsou osvobozeny ode všech veřejných daní, dávek, kolků a poplatků.
§ 4.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provedou jej ministři železnic a financí.
Důvodová zpráva.
Pro místní dráhu Zaječí-Čejč-Hodonín, která jest majetkem stejnojmenné akciové společnosti, byly vydány dvě koncesní listiny:
První pro trať Zaječí-Hodonín přes Čejč a Mutěnice ze dne 21. srpna 1896, č. 165 ř. z.; druhá, uveřejněná vyhláškou ministerstva železnic ze dne 24. července 1908, č. 64 ř. z., pro trať Čejč-Ždánice. Touto druhou koncesní listinou byla zrušena téměř všechna ustanovení koncesní listiny na prvém místě uvedené a zároveň byly obě trati prohlášeny za jediný společný podnik, pro který platí ustanovení koncesní listiny ze dne 24. července 1908. Koncese pro obě trati platí do 20. srpna 1986.
Provozní délka trati Zaječí-Hodonín, jest 37,602 km, trati Čejč-Ždánice 25,267 km, celkem 62,869 km. Ve stanicích Zaječí a Hodonín připojuje se tato místní dráha na státní dráhy, v Mutěnicích pak na místní dráhu Mutěnice-Kyjov, tvoříc tak s posléze jmenovanou místní drahou celek, který doplňuje a spojuje síť státních drah v tomto kraji.
Koncese ke stavbě a provozování místní dráhy Mutěnice-Kyjov ze dme 14. července 1899, č. 136 ř. z., byla na dobu 90 let udělena společnosti brněnských, nyní moravských místních drah. Provozní délka této místní dráhy jest 15,839 km.
Obě tyto místní dráhy jsou v provozu ředitelství státních drah v Brně. Jejich společnosti měly původně sídlo ve Vídni, po převratu byly nostrifikovány, při čemž společnost místní dráhy Zaječí-Čejč- Hodonín přenesla svoje sídlo do Brna a společnost moravských místních drah do Moravské Ostravy.
Zařizovací kapitál místní dráhy Zaječí -Čejč-Hodonín činí celkem 6,495.200 Kč nom. a skládá se:
a) z hypoteční zápůjčky, sjednané u Zemědělské banky markrabství moravského, nyní u Hypoteční a Zemědělské banky moravské v Barmě ve jmenovité hodnotě 1,300.000 Kč;
b) ze 6000 prioritních akcií po 400 Kč ve jmenovité hodnotě 2,400.000 Kč;
c) ze 4000 kmenových akcií I. em. po 400 Kč ve jmenovité hodnotě 1,600.000 Kč;
d) ze 2988 kmenových akcií II. em. po 400 Kč ve jmenovité hodnotě 1,195.200 Kč.
Na výstavbu místní dráhy přispěla země Morava upsáním 1210 kmenových akcií II. emise ve jmenovité hodnotě 484.000 K. Státní správa převzala 1000 kmenových akcií II. emise ve jmenovité hodnotě 400.000 K. V době převratu měla valnou část akciového kapitálu společnosti této místní dráhy: "Vereinigte Eisenbahnbau-und Betriebsgesellsehaft Berlin". Za jednání o nostrifikaci společnosti podařilo se státní správě získati od jmenované firmy 5076 prioritních akcií a 3413 kmenových akcií.
Zestátnění místní dráhy bylo chystáno již v roce 1928; odevzdali proto již někteří majitelé kmenových akcií, jakož i země Morava svoje akcie bezúplatně státu, takže má státní správa nyní již téměř celý kmenový akciový kapitál společnosti.
Za účelem vybudování místní dráhy Mutěnice-Kyjov vydala společnost brněnských, nyní moravských místních drah v roce 1900 prioritní obligační půjčku ve jmenovité hodnotě 1,660.000 K, rozdělenou na 2400 dílčích dlužních úpisů po 5000 K, 1000 K, 500 K a 200 K, 4% zúročitelnou a umořitelnou v 72 letech.
K úhradě nákladů různých dodatečných staveb a zařízení na této místní dráze použila společnost ze 4% prioritní obligační půjčky, vydané se schválením státní správy společností v roce 1904 ve jmenovité hodnotě 350.000 K, částku 138.000 K. činí tudíž celkový zařizovací kapitál místní dráhy Mutěnice-Kyjov nom. 1,798.000 Kč. Vedle toho přispěla země Morava na výstavbu této místní dráhy příspěvkem a fonds perdu ve výši 80.000 K.
Staré provozní smlouvy obou místních drah spočívaly na zásadě paušálního odškodnění za vedení provozu. Tento paušál byl stanoven určitým procentem docílených hrubých provozních příjmů za rok a pohyboval se u místní dráhy Zaječí-Čejč- Hodonín mezi 55%-50%, u místní dráhy Mutěnice-Kyjov mezi 55%-51% hrubých provozních příjmů. Tento způsob náhrady za vedení provozu, jímž byla zajištěna každoroční potřeba na úhradu so-cietních nákladů a potřeba honorování přednostního kapitálu, měl se zásadně rov-nati náhradě skutečných provozovacích výdajů; byl proto odůvodněn také pouze potud, pokud provozní koeficient pohyboval se kolem 50%, jak tomu také v době předválečné všeobecně bylo.
Avšak již za války se vidělo, že nebude možno při stále vzrůstajících výlohách provozovacích udržeti tento paušální způsob náhrady za vedení provozu, při kterém společnosti těchto drah těžily z lineárního zvyšování tarifů, jímž přirozeně vzrůstal také jejich podíl na provozních příjmech, kdežto státní správa i při zvýšených tarifech doplácela značné, každoročně se zvyšující částky na provoz těchto drah. Ne-udržitelnost tohoto způsobu odúčtování mezi železniční správou, vedoucí provoz a společnostmi těchto místních drah projevila se zvlášť důrazně po převratu, kdy se vlivem všeobecných hospodářských poválečných poměrů zvyšovaly provozovací výdaje daleko rychleji a podstatněji než provozní příjmy, v kterémžto směru nebylo možno docíliti žádoucí úměrnosti prostě z toho důvodu, že při určování výše tarifů bylo nutno vždy bráti také zřetel na všeobecné zájmy hospodářské a celostátní.
Proto došlo již při nostrifikačním jednání s oběma společnostmi k dohodě o nové úpravě provozních smluv jejich místních drah, podle níž zavázaly se obě společnosti hraditi s účinností od 1. ledna 1921 státní železniční správě za vedení provozu skutečné provozovací výdaje. Naproti tomu zavázala se státní správa na podkladě čl. XVIII. zákona ze dne 8. srpna 1910, č. 149 ř. z., poshověti jim při pasivitě provozu s úhradou provozních schodků a poskytnouti zálohou peněžní prostředky na plánovité umoření a zúročení jejich prioritního kapitálu, případně na úhradu nutných a prokázaných výdajů societních. Současně bylo sjednáno, že poshověné a zálohou hotově vyplacené částky budou tvořiti zúročitelnou pohledávku státní správy, která bude splácena z event. čistých přebytků budoucích let a v případě zestátnění uhrzená u místní dráhy Zaječí-Čejč- Hodonín ze zbývajícího jmění společnosti, u místní dráhy Mutěnice-Kyjov ze zbývajícího jmění železničního podniku místní dráhy, ke kterémužto jmění v obou případech náleží i náhrada za výkup.
Takto vzniklá pohledávka státní správy činila koncem roku 1928 u místní dráhy Zaječí-Čejč-Hodonín 13,314.136,10 Kč, u místní dráhy Mutěnice-Kyjov 1,294.821 Kč 50 hal., bez úroků.
Ve smyslu uvedené dohody, jakož i se zřetelem k výši zadlužení místní dráhy Zaječí-Čejč-Hodonín z tohoto titulu vůči státní, železniční správě vzdala se společnost nároku na honorování svého kmenového-akciového kapitálu z titulu zestátnění místní dráhy. Nutno ovšem poukázati k tomu, že tento kmenový akciový kapitál, jak již výše bylo uvedeno, měla v držení stejně valnou většinou státní správa. Země Morava, jakož i obce, které měly kmenové akcie této místní dráhy, majíce na zřeteli význam zestátnění pro celý kraj, odevzdaly tyto svoje akcie státu bezúplatně. Zbývá tedy poměrně malá část kmenového akciového kapitálu, která však většinou jest v rukou veřejných samosprávných korporací nebo průmyslových podniků, jež mají přirozeně v prvé řadě zájem na zestátnění místní dráhy. Ostatně jsou tyto kmenové akcie vlastně bezcenné vzhledem k vysokému zadlužení místní dráhy z titulu po-shovění, které přesahuje jmenovitou hodnotu kmenového akciového kapitálu společnosti obou emisí skoro 5kráte. Jako v jiných případech byly ostatně i u této místní dráhy kmenové akcie upisovány soukromými interesenty pouze z toho důvodu, aby umožněna byla výstavba místní dráhy, která jmenovitě v ohledu zemědělském má pro celý kraj značný význam.
Pokud se týče prioritního akciového kapitálu místní dráhy Zaječí-Čejč-Hodonín, zbylo v soukromých rukou po získání většiny tohoto prioritního kapitálu státem ještě celkem 386 prioritních akcií. Společnost místní dráhy usnesla se již v roce 1927, že skoupí tyto prioritní akcie za maximální kurs 65% jmenovité hodnoty; podle dohody sjednané o zestátnění místní dráhy zavázala se státní správa zaplatiti za každou předloženou, dosud neslosovanou prioritní akcii náhradu, rovnající se ceně, kterou převážně společnost platila při uvedeném volném nákupu těchto prioritních akcií, nejvýše však 65% jmenovité hodnoty.
Dále převezme stát z titulu zestátnění této místní dráhy k vlastnímu placení zbytek dosud neumořené hypoteční zápůjčky, sjednané u Hypoteční a Zemědělské banky moravské v Brně ve jmenovité hodnotě 1,300.000 Kč. Neumořený zbytek této hypoteční zápůjčky činil koncem roku 1928 částku 1,209.628,91 Kč.
U místní dráhy Mutěnice-Kyjov převezme stát ku vlastnímu placení do konce roku 1928 neumořený dosud zbytek prioritní obligační půjčky společnosti moravských místních drah z roku 1900 v původní jmenovité hodnotě 1,660.000 Kč. Do konce roku 1928 bylo umořeno z této prioritní obligační půjčky celkem 210.000 Kč,
Potřeba na splatné anuity hypoteční zápůjčky místní dráhy Zaječí-Čejč-Hodonín v roce 1929 činila 60.21610 Kč, potřeba na zúročení a umoření převzaté prioritní obligační půjčky místní dráhy Mutě
nice-Kyjov pro rok 1929 pak činila 68.200
Kč. Potřeba z tohoto titulu v roce -1930 u místní dráhy Zaječí-Čejč-Hodonín činí 60.186,40 Kč a u místní dráhy Mutěnice-Kyjov 72.000 Kč.
Tato potřeba pro rok 1929 a 1930 bude v předpokladu, že bude osnova finančního zákona pro r. 1930 v předloženém znění ústavně schválena, uhrazena na vrub podniku "čsl. státních drah", odd. A, pol. 49 a 50, v rámci salda podniku Čsl. státních drah.
Úhradu nákladu potřebného na splacení prioritních akcií společnosti místní dráhy Zaječí-Čejč-Hodonín, jež jsou dosud v soukromých rukou, má zajištěnu finanční správa na kap. 22: Všeobecná pokladní správa, tit. 2., § 4.
Podle čl. II. přiložené úmluvy o zestátnění místní dráhy Mutěnice-Kyjov zavázala se státní správa také převzíti k vlastnímu placení ze 4% prioritní obligační půjčky společnosti, jež byla v r. 1904 vydána v jmenovité hodnotě 350.000 Kč, část ve jmenovité hodnotě 138.000 Kč, které bylo použito k výstavbě této místní dráhy, a to zbytkem do 1. ledna 1929 dosud neumořeným. Tato prioritní obligační půjčka vázne celou jmenovitou hodnotou 350.000 Kč v železniční vložce čís. 21 místní dráhy Mutěnice-Kyjov jako ve vložce vedlejší. Zvláštní dohodou se společností moravských místních drah bylo však sjednáno, že společnost skoupí dle možnosti dílčí dlužní úpisy této půjčky, ty pak, které nepodaří se z volné ruky koupiti, že umoří podle ustanovení stanov těchto titrů, načež pak postará se, o výmaz této prioritní půjčky z uvedené železniční vložky. Při tom zavázala se státní správa přispěti společnosti na nákup, resp. úmor těchto titrů podílem, který se rovná poměru podílu, jenž připadá z této půjčky na místní dráhu Mutěnice-Kyjov, k podílu společnosti moravských místních drah.
Úhrada nákladů likvidace společnosti místní dráhy Zaječí-Čejč-Hodonín v přibližné výši 50.000 Kč jest zajištěna v rozpočtu podniku "Čsl. státní dráhy", oddíl B. § 7, pol. 24.
Pro převzetí obou místních drah do vlastnictví státu byla rozhodnou jednak okolnost, že státní správa má již ve svých rukou valnou většinu akciového kapitálu společnosti místní dráhy Zaječí-Čejč- Hodonín, jednak že obě místní dráhy tvoří celek s hlediska dopravní a trakční služby.
Zestátněním těchto místních drah docílí se značného ulehčení po stránce administrativní, zejména odpadem zúčtování s těmito drahami, získá se volnost disposice po stránce dopravní i komerční a odpadne kromě toho u místní dráhy Zaječí-Čejč- Hodonín poskytování záloh na societní agendu, které vyžadovalo ročně přibližně částku 60.000 Kč.
K jednotlivým paragrafům zákonné osnovy se připomíná:
K § 1. Úmluvy sjednané se společnostmi místních drah byly vypracovány obdobně podle úmluv, jež byly podkladem pro zestátnění místních drah státem a zemí českou garantovaných.
K § 2. Jak bylo již uvedeno ve všeobecné části důvodové zprávy, činila pohledávka státní správy z titulu poshovění s úhradou provozních schodků a z poskytnutých záloh na honorování prioritního kapitálu, pokud se týče, na úhradu societní služby do konce roku 1928 u místní dráhy Zaječí -Čejč - Hodonín 13,314.136,10 Kč a u místní dráhy Mutěnice-Kyjov 1,294.821 Kč 50 hal. Tyto zálohy činily za léta 1921 až 1923 u místní dráhy Zaječí-Čejč-Hodonín 10,027.423,78 Kč, u místní dráhy Mutěnice-Kyjov 626.815,84 Kč byly poskytnuty státní správou z prostředků mimorozpočtových a jsou proto vykázány ve státní účetní závěrce jako aktivum z hospodářství mimo rozpočet.
Navrhuje se tudíž, aby uvedené zálohy byly uhrazeny z nespotřebovaných výtěžků státních půjček, vyjímajíc výtěžek losové půjčky podle zákona č. 100/1921 Sb. z. a n., kterážto půjčka má speciální určení.
Za léta 1924 a další bylo ohledně zálohové úhrady učiněno příslušné opatření ve finančních zákonech těchto let.
K § 3. Tímto paragrafem stanoví se osvobození ode všech veřejných daní, dávek, kolků a poplatků zvláště pak těch, které by jinak byly spojeny s výmazem zástavního práva na zajištění prioritních obligačních půjček společnosti moravských, místních drah z roku 1901 ve jmenovité hodnotě 1,095.000 Kč a z roku 1904 ve jmenovité hodnotě 350.000 Kč ze železniční vložky čís. 21 místní dráhy Mutěnice- Kyjov jako vložky vedlejší. Obligační půjčka z roku 1901 byla sjednána výhradně za účelem; výstavby místní dráhy Břeclav -Lednice a byla také zajištěna kromě v železniční vložce této místní dráhy jako vkladbě hlavní také v železničních vložkách místní dráhy Mutěnice-Kyjov a místní dráhy Přívoz-Moraváka Ostrava-Vítkovice jako vkladbách vedlejších. Obě půjčky budou nyní ze železniční vložky místní dráhy Mutěnice-Kyjov vymazány. První, poněvadž bude, jak nahoře již uvedeno, celá splacená, druhá, poněvadž titry této půjčky, které všechny měla v zástavě Hypoteční a Zemědělská banka moravská v Brně, byly vzhledem k úmluvě této banky se státní správou o záruce za honorování půjčky, kterou banka společnosti Moravských místních drah za tuto zástavu poskytla, již znehodnoceny, takže místní dráha Mutěnice-Kyjov přejde do vlastnictví státu bez těchto knihovních závad.
Osvobození vyslovené tímto paragrafem týká se také dávky z přírůstku hodnoty podle § 37 zákona č. 329/1921 Sb. z. a n. a prováděcího nařízení č. 143/1922 Sb. z. a n.
Vláda doporučuje, aby tato osnova byla přikázána v senátě výborům technicko-dopravnímu a rozpočtovému a v poslanecké sněmovně výborům pro dopravu a veřejné práce a rozpočtovému k podání zprávy ve lhůtě" co nejkratší.
V Praze dne 27. února 1930.
Předseda vlády:
Udržal v. r.
Ministr železnic:
R. Mlčoch v. r.
Úmluva
sjednaná mezi republikou československou, zastoupenou ministry železnic a financí jménem vlády (v následujícím krátce "stát") se strany jedné a akciovou společností místní dráhy Zaječí-Čejč-Hodonín (v následujícím krátce "společnost") se strany druhé o nabytí místní dráhy Zaječí-Čejč-Hodonín státem.
Článek I.
Společnost postupuje státu dnem 1. ledna 1929 do vlastnictví a stát nabývá vlastnicky veškerého movitého i nemovitého jmění společnosti, ať toto nemovité jmění jest zapsáno v knihách pozemkových všeobecných nebo železniční knize) či nikoli, s veškerými právy a závazky jejími, zejména železniční trati společnosti ze Zaječí přes Čejč a Mutěnice do Hodonína, tvořící předmět koncesní listiny ze dne 21. srpna 1896, č. 165 ř. z. a železniční trati z čejce do Ždánic, koncesované vyhláškou ministerstva železnic ze dne 24. července 1908, č. 64 ř. z., se všemi vlečnými drahami, pokud jsou majetkem společnosti, s veškerým movitým i nemovitým příslušenstvím, se všemi vozidly a veškerými zásobami, jakož i veškerého ostatního jmění společnosti se všemi aktivy i pasivy, i s reservním fondem, pokud nebyl podle svého určení se schválením státní správy spotřebován.
Článek II.
Naproti tomu přejímá stát rovněž od 1. ledna 1929 ku vlastnímu placení podle platného, státní správou schváleného umořovacího plánu zbytek dosud neumořené části hypoteční zápůjčky, ujednané u Zemědělské banky markrabství moravského, nyní Hypoteční a Zemědělské banky moravské v Brně, v nom. hodnotě 1,300.000 Kč, t. j. slovy jeden milion třistatisíc korun československých.
Za každou předloženou, dosud neslosovanou prioritní akcii společnosti zaplatí stát náhradu, rovnající se ceně, kterou převážně platila společnost při volném nákupu prioritních akcií, prováděném na podkladě jejího usnesení, nejvýše však 65% nominální hodnoty prioritních akcií.
Veškeré kmenové akcie společností vydané společnost podle možnosti opatří a odevzdá státu bezúplatně do jednoho měsíce ode dne právní platnosti této úmluvy (čl. IX ).
Článek III.
Ježto nabývací cena jest ustanovením čl. II. vypořádána, prohlašuje společnost, že nemá vůči nabývajícímu státu žádných dalších pohledávek.
Článek IV.
Společnost vstoupí do likvidace, jakmile tato úmluva nabude právní platnosti a jakmile řádná valná hromada schválí výroční účty za rok 1928.
Likvidaci společnosti provede na základě jejího usnesení státní správa.
Článek V.
Dnem, kdy tato úmluva nabude právní platnosti (čl. IX.), přejde fysická držba veškerých majetkových předmětů v čl. I. uvedených na stát.
Společnost se zavazuje, že vydá státu veškeré spisy, listiny, plány, účty, knihy atd. místní dráhy se týkající a že provede sama knihovní pořádek.
Článek VI.
Společnost svoluje, aby podle této úmluvy bylo vloženo vlastnické právo československého státu (železniční správa) na všechny nemovitosti společnosti náležející.
Společnost jest povinna řádně podepsati právní listiny, potřebné ku převodu knihovního vlastnictví na stát do čtyř neděl po té, jakmile jí budou státní správou k podpisu předloženy.
Článek VII.
Obě smluvní strany vzdávají se práva odporovati této úmluvě pro zkrácení nad polovici obecné ceny.
Článek VIII.
Pro jakékoli právní rozepře, které by snad z této úmluvy vznikly, budou příslušný v I. stolici věcně příslušné soudy v sídle české finanční prokuratury v Praze.
Článek IX.
Tato úmluva váže společnost schválením valnou hromadou akcionářů a nabude právní platnosti ústavním schválením.
Úmluva tato byla sepsána v jednom prvopise; společnost obdrží její opis.
V Brně dne 16. května 1929.
Místní dráha Zaječí - Čejč-Hodonín:
DROBNÝ v. r.
KAREL STEFAN v. r.
V Praze dne 4. července 1929.
Ministr železnic:
J. V. NAJMAN v. r.
Ministr financí:
Dr. VLASÁK v. r.
Příloha II.
Úmluva
sjednaná mezi republikou československou, zastoupenou ministry železnic a financí jménem vlády (v následujícím krátce "stát") se strany jedné a společností moravských místních drah (v následujícím krátce "společnost") se strany druhé o nabytí místní dráhy Mutěnice-Kyjov státem.
Článek I.
Společnost postupuje státu dnem 1. ledna 1929 do vlastnictví a stát nabývá vlastnicky místní dráhy Mutěnice-Kyjov, tvořící předmět koncesní listiny ze dne 14. července 1899, čís. 136 ř. z., se všemi nemovitostmi, ať jsou zapsány v knize železniční neb ve všeobecných, knihách pozemkových, s veškerým movitým i nemovitým příslušenstvím, se všemi vozidly a veškerými zásobami, jakož i veškerého ostatního jmění a všech práv železničního podniku místní dráhy, i s obnovovacím fondem, utvořeným pro místní dráhu ve výši 20.000 Kč.
Článek II.
Naproti tomu přejímá stát rovněž od 1. ledna 1929 veškeré dluhy, závazky a břemena společnosti, pokud jí vzešly z provozování místní dráhy Mutěnice-Kyjov.
Zejména přejímá stát ku vlastnímu placení podle platného, státní správou schváleného umořovacího plánu veškeré obíhající a do 1. ledna 1929 ještě neumořené obligace 4% prioritní půjčky společnosti, jež byla vydána v původní jmenovité hodnotě 1,660.000 Kč, t. j. slovy jedenmilionšestsetšedesáttisíc korun československých (emise z roku 1900).
Dále přejímá stát ku vlastnímu placení ze 4% prioritní obligační půjčky společnosti, jež byla vydána v původní jmenovité hodnotě 350.000 Kč, t. j. slovy třistapadesáttisíc korun československých (emise z roku 1904), část ve jmenovité hodnotě 138.000 Kč, které bylo použito k výstavbě místní dráhy-Mutěnice-Kyjov a to zbytkem do 1. ledna 1929 dosud neumořeným.
Článek III.
Ježto nabývací cena jest ustanovením čl. II. vypořádána, prohlašuje společnost, že nemá vůči nabývajícímu státu žádných dalších pohledávek.
Článek IV.
Dnem, kdy tato úmluva nabude právní platnosti (čl. VIII.), přechází fysická držba veškerých majetkových předmětů v Čl. I. uvedených na stát.
Společnost se zavazuje, že vydá státu veškeré spisy, listiny, plány, účty, knihy atd. místní dráhy se týkající.
Článek V.
Společnost svoluje, aby podle této úmluvy bylo vloženo vlastnické právo Československého státu (železniční správa) na všechny nemovitosti společnosti náležející.
Společnost jest povinna řádně podepsati právní listiny, potřebné ku převodu knihovního vlastnictví na stát do čtyř neděl po té, jakmile jí budou státní správou k podpisu předloženy.
Článek VI.
Obě smluvní strany vzdávají se práva odporovati této úmluvě pro zkrácení nad polovici obecné ceny.
Článek VII.
Pro jakékoliv právní rozepře, které by snad z této úmluvy vznikly, budou příslušny v I. stolici věcně příslušné soudy v sídle české finanční prokuratury v Praze.
Článek VIII.
Tato úmluva váže společnost schválením valnou hromadou akcionářů a nabude právní platnosti ústavním schválením.
Úmluva tato byla sepsána v jednom prvopise; společnost obdrží její opis.
V Moravské Ostravě dne 17. června 1929.
Společnost moravských místních drah:
inž. EGGER v. r.
JAN PROKEŠ v. r.
V Praze dne 4. července 1929.
Ministr železnic:
J. V. NAJMAN v. r.
Ministr financí:
Dr. VLASÁK v. r.