Senát Národního shromáždění R. Čs. R. 1930.

III. volební období.

2. zasedání.

 Tisk 148.

 Návrh

senátora V. Johanise a soudr.

na vydání zákona o Fondu Lidového Zdraví.

Navrhujeme, aby senát Národního shromáždění usnesl se na tomto zákoně:

 Zákon
ze dne……...............

o Fondu Lidového Zdraví.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

1. Zřizuje se Fond Lidového Zdraví jako právnická osoba:

2. Fond Lidového Zdraví jest na venek zastupován ministry: zdravotnictví s ministrem sociální péče společně; pokud jde o zápůjčky, tedy též s ministrem financí. Akta, týkající se zápůjček, vyžadují podpisu presidenta Nejvyššího kontrolního úřadu.

§ 2.

1. Účelem Fondu Lidového Zdraví jest opatřiti prostředky na vybudování, zdokonalení a vybavení zdravotních a léčebných zařízení.

2. Zdravotním a léčebným zařízením sluší rozuměti:

a) nemocnice,

b) ústavy pro choromyslné,

c) porodnice a ústavy s nimi souvislé (nalezince),

d) ústavy pro léčení chorob sociálních,

e) ozdravovny, zotavovny, ústavy pro léčbu prací,

f) dispensáře a poradny.

§ 3.

Prostředky k dosažení účelů v § 2 uvedených opatřuje si Fond Lidového Zdraví:

a) zápůjčkami,

b) běžnými příjmy.

§ 4.

Fond Lidového Zdraví může uzavříti zápůjčky pouze u nositelů veřejnoprávního pojištění až do celkové výše 1,,000,000.000 Kč. Úrok z těchto zápůjček nesmí býti vyšší než 6 %. Listiny a právní jednání, týkající se těchto zápůjček, jakož i jejich vklady do knih pozemkových, jsou osvobozeny od všech poplatků.

§ 5.

Úrokování a úmor těchto zápůjček hradí stát z běžných příjmů: částky k tomu potřebné zařadí se do řádného rozpočtu.

§ 6.

Běžné příjmy Fondu Lidového Zdraví jsou:

a) výnos ze zdravotní přirážky, která se bude vybírati od 1. ledna ke všem přímým daním, podléhajícím přirážkám ve výši 8 %,

b) výnos všech pokut, uložených politickými úřady v řízení správním, vyjma těch, které specielní zákony přikazují zvláštním účelům,

c) výnos cel z lékařských přístrojů, zařízení a léčiv z ciziny dovážených.

§ 7.

Výnosu zápůjček může býti použito jen k vybudování nových zdravotních a léčebných zařízení, uvedených v § 2, případně k rozšíření takových zařízení již stávajících.

§ 8.

Běžných příjmů použije se:

1. K zařízení zdravotních a léčebných zařízení, uvedených v § 2, případně k jich zdokonalení,

2. k výplatě podpor k účelům provozním, pro zařízení v § 2 jmenovaná, případně k výplatě podpor jiným institucím, sledujícím sociálně-zdravotní péči k podpoře jejich účelů.

§ 9.

1. Zařízení v § 2 jmenovaná, mohou býti:

a) zařízeními veřejnoprávních svazků,

b) zařízeními soukromých právnických osob, která nejsou provozována za účely výdělečnými a jejichž případný výnos je věnován cele podpoře účelů, jmenovaných v § 2.

2. Nařízením může býti stanoven poměr, v jakém má býti výnos běžných příjmů dělen mezi tyto 2 skupiny zařízení.

§ 10.

1. Rozpočet Fondu Lidového Zdraví jest součástkou státního rozpočtu.

2. Spravován jest ministrem zdravotnictví v dohodě s ministrem sociální péče a ministrem financí.

3. Ministr zdravotnictví podává Národnímu shromáždění každoročně zprávu o hospodaření Fondu Lidového Zdraví a jeho stavu k 31. prosinci, která bude součástí celkového závěrečného účtu státního.

§ 11.

1. Pro správu Fondu Lidového Zdraví zřizuje se kuratorium, jehož předsedou jest ministr zdravotnictví a místopředsedou ministr sociální péče, kteří mohou býti zastupováni jimi určenými úředníky téhož resortu.

2. Kuratorium skládá se ze členů, kteří jsou do něho vysíláni těmito institucemi:

a)

Ministerstvo zdravotnictví

2 členy

Ministerstvo sociální péče

2 členy

Ministerstvo financí

2 členy

b)

Ústřední sociál. pojišťovna

6 členů

Svaz pensijních.ústavů se Všeobecným pensij. ústavem

2 členy

Svazy nemocenských pojišťoven

1 členu

c)

Čsl.Červený kříž

1 člen

Masarykova Liga proti tubrkulose

1 člen

Deutsche Arbeitsgemeinschaft f. Volksgesundheit

1 člen

 

§ 12.

1. Kuratorium

a) schvaluje rozpočet,

b) usnáší se po návrhu výboru o uzavírání půjček,

c) usnáší se o návrzích výboru na provádění úkolů v §§ 7, 8 a 9 uvedených,

d) volí 8 členů výboru a to ze skupiny úředních zástupců 2 členy, ze skupiny institucí sociálně-pojišťovacích 4 členy, ze skupiny dobrovolných organisací sociální péče 2 členy,

e) přijímá zprávy výborů a úředníků ministerstva zdravotnictví a sociální péče.

2. Kuratorium musí býti svoláno aspoň dvakrát za rok.

§ 13.

1. Výbor, jehož předsedou a místopředsedou jsou stejní jako v § 11 (1), spravuje Fond Lidového Zdraví ve všech věcech, jež nejsou přikázány kuratoriu. Zejména: připravuje rozpočet, zpracovává plán k uskutečnění účelů v § 2 uvedených, navrhuje uzavření zápůjček a provádí usnesení kuratoria.

2. Výbor schází se pravidelně měsíčně.

§ 14.

Přípravné a kancelářské práce agendy Fondu Lidového Zdraví vede ministerstvo zdravotnictví. Úředník tohoto ministerstva, určený k tomu ministrem, jest tajemníkem Fondu a má právo zúčastniti se s hlasem poradním jednání schůzí kuratoria i výboru.

§ 15.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Tímto dnem zrušuje se ustanovení zákona 477/1921 a 254/1923 zákona o zdravotní přirážce, jakož i nařízení k nim vydaná.

§ 16.

Od 1. ledna 1931 po dobu tohoto zákona nebude se vybírati přirážka ve prospěch fondu Všeobecné nemocnice pražské podle nařízení z 30. března 1898, čís. 124 ř. z. a přirážka na Slovensku a Podkarpatské Rusi na základě zákona čís.XXI z r. 1898.

§ 17.

Provedením zákona pověřují se ministři: zdravotnictví, financí a sociální péče v dohodě s ostatními zúčastněnými ministry.

Odůvodnění:

Náležité vybudování zdravotních a léčebných zařízení postrádá u nás jednoho, totiž určitého plánu, jednotící myšlenky, která by byla vodítkem všem institucím, korporacím, ústavům i úřadům, kterým provádění zdravotní a léčebné péče jest svěřeno.

Vedle státu, který přirozeně jest hlavním nositelem nákladů sociální a zdravotní služby, jsou zde zejména nositelé nemocenského a invalidního pojištění, kteří vyvinují velikou činnost na poli léčebné péče a jsou zde dále některé instituce charakteru polosoukromého, poloveřejného, jako např. Červený kříž, Masarykova Liga proti tuberkulose a obdobné organisace německé, které na tomtéž poli pracují. Tato roztříštěnost a někdy i nedostatečný přehled o činnosti ostatních korporací, způsobují roztříštění i finančního dotování zdravotnických zařízení.

Mimo to jsou státní prostředky omezené rozsahem rozpočtu, jsou vázány na sice opakující se, ale ne vždy najednou pohotově jsoucí roční obnosy a není často možno, aby se na základě menších ročních dotací přikročilo k plánu sice nákladnému, ale proto trvalejšímu a velkorysému.

Tomu chce návrh zákona o Fondu Lidového Zdraví odpomoci a to tím, že by stvořen jím byl základní kapitál, z něhož by se mohla podle možnosti vybudovati celá síť nových zdravotních a léčebných zařízení, která jsou uvedena v § 2, a z něhož by byla zdokonalována a doplňována zařízení již stávající.

Fond Lidového Zdraví má býti konstituován jakožto právnická osoba, kterou spravuje kuratorium, podle návrhu 25ti členné. V kuratoriu, které volí potom výbor, jest pamatováno na to, aby v něm měly zastoupení veškeré složky sociálně-zdravotní péči provádějící a to jednak skupina zástupců úřadů, dále skupina nositelů sociálního pojištění, konečně skupina poloveřejných korporací a soukromých korporací, podporovaných státem a sledujících sociálně-zdravotní účely.

Počet členů výboru, béře-li se v úvahu také zastoupení 3 ministerstev, jest vlastně 11, takže jest částečně postaráno o to, aby stát měl na tento jistě důležitý útvar náležitý vliv. Zastoupení nositelů pojištění jest zdůvodněno jejich živelným zájmem a jednak přímou účastí na provádění zákonů o zdravotní péči, jednak tím, že mají poskytnouti zápůjčku k realisaci úkolů.

Prostředků k dosažení účelu má býti docíleno jednak obdobně jako u silničního fondu půjčkou Ústřední sociální pojišťovny a pensijních ústavů, jednak mají se však potřeby krýti také zdravotní přirážkou, která dosud sama sloužila k podpoře zdravotních a léčebných zařízení a u níž není důvodů, aby samostatně dále trvala, když bude zákonem o Fondu Lidového Zdraví řešena celkově otázka léčebných ústavů.

K těmto zdrojům finančním se pak přiřazuje výnos pokut, uložených politickými úřady v řízení správním a výnos cel z lékařských přístrojů, lék. zařízení a léčiv, z ciziny k nám dovážených, tedy vesměs příjmové položky, aspoň poněkud související s účelem, kterého se chce návrhem zákona docíliti.

Částka, potřebná ke zúrokování zápůjčky u Ústřední sociální pojišťovny budiž opatřena 1% přirážkou k dani dědické.

Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh byl postoupen výboru sociálně-politickému a rozpočtovému.

Praze, dne 24. března 1930.

Johanis,

Havránek, Nentvich, Petřík, Ant. Novák, Časný, Modráček, Pocisk, Zimák, Habrman, Karpíšková.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP