Senát národního shromáždění R. Čs. r. 1930.
III. volební období
2. zasedání.
Tisk 150.
Zpráva
Výboru imunitního
o žádosti okresního soudu trestního v Praze ze dne 12. února 1930, č. j. Nt XVI 5/30, za souhlas k trestnímu stíhání senátorky Marie Stejskalové pro zločin podle §15 č. 3 a přečin podle §14 č. 1 a §15 č. 2 zákona ze dne 19. března 1923,č. 50 Sb. z. a n. a pro přestupek podle §23 zákona ze dne 17. prosince 1862, č. 6 ř. z. z r. 1863(č. 628/30 předs.).
Děj.
Dne 25. listopadu 1929 před 8. hod. ranní rozdávala senátorka Marie Stejskalová před Českomoravskou továrnou v Libni letáky s nadpisem ---Dělnictvo zakazuje a rozbije fašistickou schůzi v Lucerně---. Ježto letáky byly pobuřujícího rázu, není na nich uveden ani tiskař, ani nakladatel a nebylo dáno úřední povolení k jejich rozšiřování, byla senátorka Marie Stejskalová předvedena na policejní strážnici, letáky zabaveny a po zjištění totožnosti a bydliště jmenovaná byla propuštěna. Státní zastupitelství v Praze spatřuje v obsahu letáků skutkovou podstatu jednak zločinu podle §15 č. 3 zákona na ochranu republiky ze dne 29. března 1923,č. 50 Sb. z. a n.,jednak přečinu podle §14 č. 1 a §15 č. 2 téhož zákona a konečně přestupek podle §23 zákona o tisku ze dne 17. prosince 1862,č. 6 ř. z. z r. 1863 a učinilo trestní oznámení v této příčině krajskému soudu trestnímu v Praze, jenž podal ve smyslu §24 odst. 1 ústavní listiny československé žádost ta vydání senátorky Marie Stejskalové k trestnímu stíhání. Závadný leták zněl takto:
Dělnictvo zakazuje a rozbije dnešní fašistickou schůzi v Lucerně. Všem, všem dělníkům továren, staveb, dílen a dělnické mládeži Velké Prahy!
Československá buržoasie, stejně jako buržoasie druhých kapitalistických států k provedení svého vyhlaďovacího plánu, k tlumení odporu proletariátu proti přípravám imperialistické války, za zničení prvního dělnického státu SSSR, který je jedinou vlastí dělnické třídy, chystá otevřenou fašistickou diktaturu. Přitahování sociálfašistů do vlády je pouze jednou z cest k vládě nejbrutálnějšího bílého teroru kapitalistů. Nástupem k této cestě jsou demonstrace fašistických studentů. Studující synáčkové buržoustů ve spojení s policií jsou ozbrojenými gardami v postupu proti pražskému dělnictvu. Na pondělí (dnes) svolávají fašisté večer do Lucerny nový projev. Chtějí ovládnout ulice Prahy k útoku na dělníky. Dělníci Velké Prahy vyhlašují zákaz této fašistické schůze. A také všemi prostředky zabrání roztahování fašistických holomků na pražských ulicích. Překažte záměry buržoasie k nastolení otevřené fašistické diktatury hned v zárodku! Proti diktatuře fašistů a sociálfašistů diktaturu proletariátu! Přikročte k boji o moc v tomto státě ihned bojem proti fašistům! Sejděte se ještě dnes k celozávodní schůzi a usnášejte se na jednotné demonstraci všeho dělnictva proti fašistům! Tvořte okamžitě protifašistické gardy! Dnes odpoledne ihned po skončení práce všichni přímo ze závodů na Václavák. Obsaďte všechny vchody do Lucerny a zabraňte komukoliv, aby se této protidělnické schůze zúčastnil. Postarejte se, aby dělnický zákaz této fašistické schůze se do důsledků provedl. Řežte fašisty! Pod vedením komunistické strany do boje proti fašistům! Proti kapitalistické racionalisaci, za 7hod. dobu pracovní! Proti persekuci a za propuštění politických vězňů v čele s poslancem Harusem! Vybojujte volnou ulici pro proletariát! V pátek přes policii si dělníci uhájili ulici pro sebe, dokažte i dnes, že ulice patří nám a ne fašistům! Nástupem proti fašismu za veškeré naše požadavky a cestou ozbrojeného povstání za konečný cíl, diktaturu proletariátu!
Komunistická strana Československa
(sekce III. internacionály).
Komunistický svaz mládeže v Československu.
Návrh
Imunitní výbor navrhuje, aby senát vyhověl žádosti krajského trestního soudu v Praze ze dne 12. února 1930, Nt XVI 5/30 a dal souhlas k trestnímu stíhání senátorky Marie Stejskalové pro zločin podle § 15 č. 3 zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n., přečin podle § 14 č. 1 a §15 č. 2 téhož zákona a přestupek podle § 23 zákona o tisku ze dne 17. prosince 1862, č. 6 ř. z. z r. 1863.
Důvody.
Stát československý vybudován byl ve formě demokraticko-republikánské, což slavnostně bylo prohlášeno v naší ústavě, schválené Národním Shromážděním. Demokraticko-republikánská ústava zaručuje všem obyvatelům našeho státu stejná práva před zákonem a nepřipouští nadvládu některé třídy na úkor druhých. Proti všem podvratným snahám, jež by směřovaly k rozvrácení zákonitého pořádku, vydán byl 19. března 1923 zákon na ochranu republiky čís. 50 Sb. z. a n. V letáku, jejž rozšiřovala senátorka Marie Stejskalová, podněcuje se veřejně ku pokusům změniti násilím ústavu republiky, zejména pokud jde o demokraticko-republikánskou formu státu a pobuřuje se zcela nezodpovědně proti této demokraticko-republikánské státní formě. Kdo takovéto skutky jakýmkolivěk způsobem provádí, musí za ně nésti plnou zodpovědnost před zákonem. Tím více však nutno jest volati k této zodpovědnosti člena zákonodárného sboru, jenž slavnostním slibem se zavázal po svém zvolení, že bude vždy věren republice Československé a že bude její zákony zachovávati! Každou akci, směřující k násilným změnám státní formy, dlužno nejen co nejostřeji odsouditi, nýbrž i v každém případě ji prohlásiti za naprosto neslučitelnou s funkcí zákonodárce. Pobuřování veřejnosti proti státu jest trestným činem toho rázu, že nelze jej chrániti imunitou.
V Praze dne 24. března 1930.
Dr. Vavro Šrobár v. r.
předseda.
Ing. J. Havlín v. r.
zpravodaj.