Senát národního shromáždění R. Čs. r. 1930.

III. volební období.

2. zasedání.

Tisk 156.

Po vybudování státních železničních tratí, jejichž části vedou z Brna přes Hustopeč a Zaječí do Břeclavi, z Brna přes Slavkov, Nemotice, Kyjov do Bzence a z Olomouce přes Přerov, Rohatec a Hodonín do Břeclavi, zůstal veliký kus úrodné zemědělské krajiny, těmito úseky hlavních tratí omezený, bez železničního spojení. To bylo jistě nejsilnějším důvodem, proč se vytvořily zájmové společnosti pro stavbu místních drah v tomto kraji, a konečným výsledkem jejich snažení a práce byla výstavba místních drah Zaječí-Čejč-Hodonín v provozní délce 37,602 km, Čejč-Ždánice 25,267 km, celkem 62,869 km a místní dráhy Mutěnice-Kyjov v provozní délce 15,839 km.

Pro místní dráhu Zaječí-Čejč-Hodonín vydána byla první koncesní listina dne 21. srpna 1869, č.165 říš. zák., jež byla změněna druhou koncesní listinou vydanou pro trať Čejč-Ždánice dne 24. července 1908, č. 64 říš. zák. v tom smyslu, že ustanovení první koncesní listiny byla téměř všechna zrušena a obě místní trati prohlášeny za jediný společný podnik, pro nějž platí ustanovení koncesní listiny z 24. července 1908. Koncese pro obě trati byla časově vymezena do 20. srpna 1986.

Koncese ke stavbě a provozování místní dráhy Mutěnice-Kyjov udělena byla 14. července 1899, č.136 říš. zák. na dobu 90 let společnosti brněnských, nyní moravských místních drah.

Společnosti obou těchto místních drah měly své sídlo ve Vídni, po převratu byly nostrifikovány, při čemž společnost místní dráhy Zaječí-Čejč-Hodonín přenesla svoje sídlo do Brna a společnost moravských místních drah do Moravské Ostravy. Obě tyto místní dráhy jsou v provozu ředitelství státních drah v Brně.

Pokud staré provozní smlouvy obou místních drah spočívaly na zásadě paušálního odškodnění za vedení provozu, kterýžto paušál pohyboval se kolem 50 %dosažených hrubých provozních zisků, jak tomu bylo v době předválečné, rovnala se tato náhrada skutečným provozovacím nákladům. Jakmile však za války a zejména po válce velmi rychle a neúměrně vzrůstaly provozní náklady k dosaženému hrubému provoznímu příjmu, doplácela státní správa značné, každoročně se zvyšující částky na provoz těchto drah. Řádné úměrnosti v poměru skutečných provozních nákladů a hrubého provozního zisku nebylo možno dosáhnouti hlavně z toho důvodu, že při určování výše tarifů bylo nutno vždy dbáti též velmi důležitých všeobecných zájmů hospodářských a celostátních.

Proto byla již při nostrifikaci uzavřena s oběma společnostmi dohoda o nové úpravě provozních smluv jmenovaných místních drah v tom smyslu, že obě společnosti se zavázaly hraditi státní železniční správě od 1. ledna 1921 skutečné provozovací výdaje. Tím objevila se však passivita obou místních drah a státní správa, jež se zavázala na podkladě článku XVIII. zákona ze dne 8. srpna 1910 čís. 149 říš. zák. nejen k poshovění úhrady provozních schodků při passivitě provozu, nýbrž i k poskytnutí peněžité zálohy na plánovité umoření a zúročení jejich prioritního kapitálu a případně k úhradě nutných a prokázaných výdajů societních za podrobně stanovených finančních kautel, došla k tomu, že koncem roku 1928 měla u místní dráhy Zaječí-Čejč-Hodonín 13,314.136 Kč 10 hal., u místní dráhy Mutěnice-Kyjov pak 1,294.821 Kč 50 hal. bez úroků. Z tohoto důvodu počalo se jednati o sestátnění obou těchto místních drah, na čemž měla státní správa zvýšený zájem, neboť kromě uvedených dlužných pohledávek měla ještě to další břemeno, že vlastnila značnou většinu kmenového akciového kapitálu, ježto nejenom země Morava, ale též i mnozí jiní majitelé kmenových akcií postoupili jí bezúplatně svoje akcie za účelem rychlého provedení zestátňovací akce.

Zestátnění mělo býti provedeno již v roce 1928, avšak vzájemná jednání mezi státní správou a oběma místními drahami vyžadovala mnoho času k vyřešení celé řady otázek finančních a teprve teď přistupuje se k realisaci celého plánu. Akce zestátňovací jest akcí velmi důležitou a nutnou v našich státních poměrech.Tím, že veškeré dráhy postupně stanou se majetkem státním, nastane neobyčejné zjednodušení v agendě administrativní, neboť odpadne spousta velmi obtížného odúčtování mezi společnostmi a státní železniční správou. Avšak dosáhne se i neobyčejných výhod disposičních po stránce dopravní a komerční, čímž jedině lze zvýšiti prosperitu těchto místních spojovacích linek na žádanou míru. Zestátnění obou jmenovaných místních drah bude míti za následek normalisaci a racionalisaci celého technického provozu jak po stránce dopravní, tak i po stránce zdokonalování výstavby a veškerého provozního zařízení nejen v době přítomné, nýbrž i v budoucnosti.

Přihlížíme-li tedy k té okolnosti, že výkup soukromých železničních tratí jest vlastně důležitou součástí programu naší státní železniční správy, aby dosaženo bylo naprosté jednotnosti na všech železničních liniích, přihlížíme-li dále k tomu, že jen majetkovým soustředěním všech tratí v rukou státní správy lze dosíci konečného moderního dobudování našich drah a žádoucího znormalisování jejich provozu, jak se stanoviska dopravy osobní, tak i nákladové, přihlížíme-li pak konečně k tomu, že stát zbaví se vlastně tímto způsobem značných a naprosto neproduktivních vydání finančních, musíme celou akci o nabytí místních drah Zaječí-Čejč-Hodonín a Mutěnice-Kyjov státem opravdově doporučiti v zájmu státní železniční dopravy, v zájmu státu samotného a v zájmu celého kraje, jímž tyto tratě probíhají.

Doporučuje tudíž technicko-dopravní výbor slavnému senátu, aby schválil vládní návrh zákona o nabytí místních drah Zaječí-Čejč-Hodonín a Mutěnice-Kyjov ve znění vládou předloženém, jakož i texty obou úmluv k návrhu zákona připojené, jak dole jsou otištěny.

V Praze, dne 25. března 1930.

Artur Pavelka v. r.
předseda.

Ing.Havlín v. r.
zpravodaj.

Tento návrh vlády má za účel převzetí státem drah Zaječí-Čejč-Hodonín a Mutěnice-Kyjov. Provozní délka trati Zaječí-Hodonín jest 37,602 km, trati Čejč-Ždánice 25,267 km, celkem 62,869 km. Obě tyto dráhy jsou v provozu ředitelství státních drah v Brně, a již při nostrifikačním jednání došlo s oběma společnostmi ku dohodě o nové úpravě provozních smluv jejich místních drah, podle níž se zavázaly obě společnosti hraditi s účinností od 1. ledna 1921 státní železniční správě za vedení provozu skutečné provozovací výdaje. Naproti tomu zavázala se státní správa na podkladě čl. XVIII. zákona ze dne 8. srpna 1910 č. 149 ř. z. poshověti jim při passivitě provozu s úhradou provozních schodků a poskytnouti zálohou peněžní prostředky na plánovité umoření a zúročení jejich prioritního kapitálu, případně na úhradu nutných a prokázaných výdajů societních. Současně bylo sjednáno, že poshověné a zálohou hotově vyplacené částky budou tvořiti zúročitelnou pohledávku státní správy, která bude splácena z eventuelních čistých přebytků budoucích let a v případě zestátnění uhrazena u místní dráhy Zaječí-Čejč-Hodonín ze zbývajícího jmění společnosti, u místní dráhy Mutěnice-Kyjov ze zbývajícího jmění železničního podniku místní dráhy, ku kterémuž jmění v obou případech náleží i náhrada za výkup.

Takto vzniklá pohledávka státní správy činila koncem roku 1928 u místní dráhy Zaječí-Čejč-Hodonín 13,314.136,10 kč, u místní dráhy Mutěnice-Kyjov 1,294.821 Kč 50 hal. bez úroků.

Ve smyslu uvedené dohody, jakož i se zřetelem ku výši zadlužení místní dráhy Zaječí-Čejč-Hodonín z tohoto titulu vůči státní železniční správě vzdala se společnost nároku na honorování svého kmenového akciového kapitálu z titulu zestátnění místní dráhy. Země Morava, jakož i obce, které měly kmenové akcie této místní dráhy, majíce na zřeteli zestátnění pro celý kraj, odevzdaly tyto svoje akcie státu bezúplatně. Akcie jsou ostatně bezcenné, jelikož je společnost dráhy předlužena.

Co se týče prioritního akciového kapitálu místní dráhy Zaječí-Čejč-Hodonín, zbylo v soukromých rukách po získání většiny tohoto prioritního kapitálu státem ještě celkem 386 prioritních akcií. Společnost se usnesla již roku 1927, že skoupí tyto prioritní akcie za maximální kurs 65 % jmenovité hodnoty; podle dohody o zestátnění zavázala se státní správa zaplatiti za každou předloženou, dosud neslosovanou prioritní akcii náhradu rovnající se ceně taktéž 65 % jmenovité hodnoty.

Stát převezme také zbytek neumořené hypoteční zápůjčky u Hypoteční a zemědělské banky moravské v Brně ve jmenovité hodnotě 1,300.000 Kč, jejíž neumořený zbytek činil koncem roku 1928 částku 1,209.628 Kč 91 h.

U místní dráhy Mutěnice-Kyjov převezme stát ku vlastnímu placení do konce roku 1928 neumořený dosud zbytek prioritní obligační půjčky společnosti moravských místních drah z roku 1900 v původní jmenovité hodnotě 1,660.000 Kč.

Na zúročení a umoření těchto dluhů bude na rok 1930 zapotřebí 132.186,40 a bude tato potřeba za léta 1929 a 1930 po ústavním schválení státního rozpočtu na rok 1930 uhrazena na vrub podniků “čsl. státních drah” odd. A. pol. 49 a 50.

Úhradu nákladu potřebného ku splacení prioritních akcií společnosti místní dráhy Zaječí-Čejč-Hodonín, které jsou doposud v soukromých rukách, má zajištěnu finanční správa na kapitole 22: Všeobecná pokladní správa tit. 2. § 4.

Dle úmluvy zavázala se státní správa převzíti ku placení ze 4% prioritní obligační půjčky společnosti, jež byla r. 1904 vydána ve jmenovité hodnotě 350.000 Kč, část ve jmenovité hodnotě 138.000 Kč, které bylo použito k výstavbě této místní dráhy, a to zbytkem do 1. ledna 1929 neumořeným. Zvláštní dohodou se společností moravských místních drah bylo však sjednáno, že společnost skoupí dle možnosti dílčí dlužní úpisy této půjčky, ty pak, které se nepodaří volně koupiti, že umoří podle ustanovení stanov těchto titrů a postará se o výmaz této prioritní půjčky z uvedené železniční vložky, při čemž se státní správa zavázala přispěti společnosti na nákup či úmor těchto titrů podílem, který se rovná poměru podílu, který připadá z této půjčky na místní dráhu Mutěnice-Kyjov, k podílu společnosti moravských místních drah.

Úhrada nákladu likvidace společnosti místní dráhy Zaječí-Čejč-Hodonín v přibližné výši 50.000 Kč jest zajištěna v rozpočtu podniku “čsl. státní dráhy” oddíl B § 7 pol. 24.

Pro převzetí těchto drah mluví okolnost, že stát má již ve svém vlastnictví valnou většinu akciového kapitálu dráhy Zaječí-Čejč-Hodonín, že obě dráhy se navzájem doplňují, že se zestátněním dosáhne zjednodušení po stránce administrativní a odpadne účtování s těmito drahami, získá se volnost disposice po stránce dopravní i komerční, a odpadne u dráhy Zaječí-Čejč-Hodonín poskytování záloh na agendu, které vyžadovalo ročně přibližně částku 60.000 Kč.

Toto jsou nejdůležitější zásady, dle nichž mají obě dráhy být převzaty do státní správy; nevzejde z nich pro stát žádné nové zatížení, neboť již doposud byl stát nucen krýti případné ztráty těchto společností, které byly sice zavázány schodky z dopravy státu hraditi, nebyly však s to závazky tyto plniti.

Na základě uvedených důvodů výbor rozpočtový doporučuje slavnému senátu, aby vládní návrh zákona o nabytí místních drah Zaječí-Čejč-Hodonín a Mutěnice-Kyjov státem ve znění sen. tisku č. 136 schválil.

V Praze, dne 26. března 1930.

Vilém Votruba v. r.
místopředseda.

Dr. Rozkošný v. r.
zpravodaj.

ze dne…………………1930

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Připojené úmluvy, sjednané mezi republikou Československou, zastoupenou jménem vlády ministry železnic a financí, se strany jedné a akciovou společností místní dráhy Zaječí-Čejč-Hodonín a společností moravských místních drah se strany druhé, podle kterých nabývá stát dnem 1. ledna 1929 místních drah Zaječí-Čejč-Hodonín a Mutěnice-Kyjov, se schvalují.

Ministr financí se zmocňuje, aby schodky těchto místních drah za léta 1921-1923, jež činí u místní dráhy Zaječí-Čejč-Hodonín 10,027.423,78 Kč a u místní dráhy Mutěnice-Kyjov 626.815,84 Kč, celkem tedy 10,654.239,62 Kč, které byly zatímně hrazeny zálohou z pokladní hotovosti, uhradil z výtěžků státních zápůjček z předešlých let, které nebyly do konce roku 1928 spotřebovány, vyjímajíc výtěžek losové půjčky podle zákona ze dne 11. března 1921, č. 100 Sb. z. a n. o stavebním ruchu.

Veškeré úkony s provedením tohoto zákona související, majetkové převody, připojené úmluvy a jiné listiny, podání, zápisy, jakož i provedení výmazu zástavního práva pro prioritní obligační půjčky společnosti moravských místních drah z roku 1901 a 1904 v železniční vložce č. 21 místní dráhy Mutěnice-Kyjov a veškeré úkony s tím související jsou osvobozeny ode všech veřejných daní, dávek, kolků a poplatků.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provedou jej ministři železnic a financí.

Příloha I.

Článek I.

Společnost postupuje státu dnem 1. ledna 1929 do vlastnictví a stát nabývá vlastnicky veškerého movitého i nemovitého jmění společnosti, ať toto nemovité jmění jest zapsáno v knihách pozemkových (všeobecných nebo železniční knize) či nikoli, s veškerými právy a závazky jejími, zejména železniční trati společnosti ze Zaječí přes Čejč a Mutěnice do Hodonína, tvořící předmět koncesní listiny ze dne 21. srpna 1896, č. 165 ř. z. a železniční trati z Čejče do Ždánic, koncesované vyhláškou ministerstva železnic ze dne 24. července 1908, č. 64 ř. z., se všemi vlečnými drahami, pokud jsou majetkem společnosti, s veškerým movitým i nemovitým příslušenstvím, se všemi vozidly a veškerými zásobami, jakož i veškerého ostatního jmění společnosti se všemi aktivy i pasivy, i s reservním fondem, pokud nebyl podle svého určení se schválením státní správy spotřebován.

Článek II.

Naproti tomu přejímá stát rovněž od 1. ledna 1929 ku vlastnímu placení podle platného, státní správou schváleného umořovacího plánu zbytek dosud neumořené části hypoteční zápůjčky, ujednané u Zemědělské banky markrabství moravského, nyní Hypoteční a Zemědělské banky moravské v Brně, v nom. Hodnotě 1,300.000Kč, t.j. slovy jeden milion třistatisíc korun československých.

Za každou předloženou, dosud neslosovanou prioritní akcii společnosti zaplatí stát náhradu, rovnající se ceně, kterou převážně platila společnost při volném nákupu prioritních akcií, prováděném na podkladě jejího usnesení, nejvýše však 65 % nominální hodnoty prioritních akcií.

Veškeré kmenové akcie společností vydané společnost podle možnosti opatří a odevzdá státu bezúplatně do jednoho měsíce ode dne právní platnosti této úmluvy (čl. IX).

Článek III.

Ježto nabývací cena jest ustanovením čl. II. vypořádána, prohlašuje společnost, že nemá vůči nabývajícímu státu žádných dalších pohledávek.

Článek IV.

Společnost vstoupí do likvidace, jakmile tato úmluva nabude právní platnosti a jakmile řádná valná hromada schválí výroční účty za rok 1928. Likvidaci společnosti provede na základě jejího usnesení státní správa.

Článek V.

Dnem, kdy tato úmluva nabude právní platnosti (čl. IX), přejde fysická držba veškerých majetkových předmětů v čl. I. uvedených na stát. Společnost se zavazuje, že vydá státu veškeré spisy, listiny, plány, účty, knihy atd. místní dráhy se týkající a že provede sama knihovní pořádek.

Článek VI.

Společnost svoluje, aby podle této úmluvy bylo vloženo vlastnické právo Československého státu (železniční správa) na všechny nemovitosti společnosti náležející. Společnost jest povinna řádně podepsati právní listiny, potřebné ku převodu knihovního vlastnictví na stát do čtyř neděl po té, jakmile jí budou státní správou k podpisu předloženy.

Článek VII.

Obě smluvní strany vzdávají se práva odporovati této úmluvě pro zkrácení nad polovici obecné ceny.

Článek VIII.

Pro jakékoli právní rozepře, které by snad z této úmluvy vznikly, budou příslušny v I. stolici věcně příslušné soudy v sídle české finanční prokuratury v Praze.

Článek IX.

Tato úmluva váže společnost schválením valnou hromadou akcionářů a nabude právní platnosti ústavním schválením. Úmluva tato byla sepsána v jednom prvopise; společnost obdrží její opis.

V Brně dne 16. května 1929.

Drobný v. r.

Karel Stefan v. r.

V Praze dne 4. července 1929.

ministr železnic:
J. V. Najman v. r.

ministr financí:
Dr. Vlasák v. r.

Příloha II.

 Článek I.

Společnost postupuje státu dnem 1. ledna 1929 do vlastnictví a stát nabývá vlastnicky místní dráhy Mutěnice-Kyjov, tvořící předmět koncesní listiny ze dne 14. července 1899, čís. 136 ř. z., se všemi nemovitostmi, ať jsou zapsány v knize železniční neb ve všeobecných knihách pozemkových, s veškerým movitým i nemovitým příslušenstvím, se všemi vozidly a veškerými zásobami, jakož i veškerého ostatního jmění a všech práv železničního podniku místní dráhy, i s obnovovacím fondem, utvořeným pro místní dráhu ve výši 20.000 Kč.

Článek II.

Naproti tomu přejímá stát rovněž od 1. ledna 1929 veškeré dluhy, závazky a břemena společnosti, pokud jí vzešly z provozování místní dráhy Mutěnice-Kyjov.

Zejména přejímá stát ku vlastnímu placení podle platného, státní správou schváleného umořovacího plánu veškeré obíhající a do 1. ledna 1929 ještě neumořené obligace 4% prioritní půjčky společnosti, jež byla vydána v původní jmenovité hodnotě 1,660.000 Kč, t.j.slovy jedenmilionšestsetšedesáttisíc korun československých (emise z roku 1900).

Dále přejímá stát ku vlastnímu placení ze 4% prioritní obligační půjčky společnosti, jež byla vydána v původní jmenovité hodnotě 350.000 Kč, t.j. slovy třistapadesáttisíc korun československých (emise z roku 1904), část ve jmenovité hodnotě 138.000 Kč, které bylo použito k výstavbě místní dráhy Mutěnice-Kyjov a to zbytkem do 1. ledna 1929 dosud neumořeným.

Článek III.

Ježto nabývací cena jest ustanovením čl. II. vypořádána, prohlašuje společnost, že nemá proti nabývajícímu státu žádných dalších pohledávek.

Článek IV.

Dnem, kdy tato úmluva nabude právní platnosti (čl. VIII.), přechází fysická držba veškerých majetkových předmětů v čl. I. uvedených na stát.

Společnost se zavazuje, že vydá státu veškeré spisy, listiny, plány, účty, knihy atd. místní dráhy se týkající.

Článek V.

Společnost svoluje, aby podle této úmluvy bylo vloženo vlastnické právo Československého státu (železniční správa) na všechny nemovitosti společnosti náležející.

Společnost jest povinna řádně podepsati právní listiny, potřebné ku převodu knihovního vlastnictví na stát do čtyř neděl po té, jakmile jí budou státní správou k podpisu předloženy.

Článek VI.

Obě smluvní strany vzdávají se práva odporovati této úmluvě pro zkrácení nad polovici obecné ceny.

Článek VII.

Pro jakékoliv právní rozepře, které by snad z této úmluvy vznikly, budou příslušny v I. stolici věcně příslušné soudy v sídle české finanční prokuratury v Praze.

Článek VIII.

Tato úmluva váže společnost schválením valnou hromadou akcionářů a nabude právní platnosti ústavním schválením. Úmluva tato byla sepsána v jednom prvopise; společnost obdrží její opis.

V Moravské Ostravě dne 17. června 1929.

Společnost moravských místních drah:

Inž. Egger v. r.

Jan Prokeš v. r.

V Praze dne 4. července 1929.

ministr železnic:
J. V. Najman v. r.

ministr financí:
Dr. Vlasák v. r.