Senát národního shromáždění R. Čs. r. 1930.

III. volební období.

2. zasedání.

Tisk 157.

Podle zpráv denního tisku v létě 1928 a podle prohlášení zodpovědných politických činitelů v parlamentních výborech, zejména také při debatě o rozpočtu na rok 1929 bylo nejen přislíbeno zříditi jubilejní fond pro státní zaměstnance, nýbrž ministerská rada na jeho zřízení skutečně také se usnesla. Celá věc však nebyla dosud aktivována a to podle našich informací z toho důvodu, že byl vznesen požadavek, aby pro zaměstnance státních podniků, hlavně československých státních drah, československé pošty byl zřízen a z výtěžku těchto podniků také dotován jubilejní fond nejméně ve stejné výši, jako pro zaměstnance v odvětví státně administrativních. Po našem mínění je to požadavek úplně odůvodněný, ba zdá se nám, že bylo by správnější, aby jubilejní fond státních podniků byl přiměřeně větší a to z toho důvodu, že oba jmenované státní podniky mají více zaměstnanců nežli odvětví administrativní, jakož i proto, že mezi zaměstnanectvem těchto podniků jsou poměrně více zastoupeny kategorie zaměstnanectva méně honorovaného.

Fond byl myšlen zejména tak, že se z něho měly poskytovat mimořádné poměrně vyšší výpomoci státním zaměstnancům postiženým těžší chorobou, anebo vůbec nějakou hospodářskou pohromou v rodině a měl býti tento fond důležitým činitelem při řešení otázky státně-zaměstnanecké vůbec. Jestliže nyní delší již dobu o věci se nejedná, vzbuzuje to mezi státním zaměstnanectvem dojem, jako by ani sliby, dosti slavnostně učiněné, neměly býti vážně pojímány, což ovšem mělo by velmi neblahé následky, kdyby se mělo potvrditi, že takovéto smýšlení je odůvodněné. Z toho důvodu navrhují podepsaní, aby této interpelaci přiznána byla naléhavost a aby debata o ní zahájena byla ihned.

V Praze, dne 26. března 1930.

Pavelka, Šabata, Kopřiva, dr. Karas, Jílek, dr. Hruban, Kavan, J. J. Krejčí,

dr. Reyl, dr. Žiška, Šachl.