Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1930

III. volební období.

2.zasedání.

Tisk 163.

Vládní návrh,

Kterým se předkládá Národnímu shromáždění Smlouva mezi republikou Československou a republikou Polskou o rybolovu a ochraně ryb v hraničních vodách a ve vodách jejich povodí, sjednaná v Katovicích dne 18. února 1928.

Návrh schvalovacího usnesení.

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí se Smlouvou mezi republikou Československou a republikou Polskou o rybolovu a ochraně ryb v hraničních vodách a ve vodách jejich povodí, sjednanou v Katovicích dne 18. února 1928.

Důvodová zpráva.

Vedeny potřebou upraviti rybářství v hraničních vodách tak, aby jeho provozováním nebyl stav ušlechtilých ryb poškozován, jakož i ve snaze zabezpečiti zlepšení a zvýšení stavu těchto ryb v uvedených vodách, dohodly se republika Československá a republika Polská, že sjednají smlouvu o rybolovu a ochraně ryb v hraničních vodách a ve vodách jejich povodí.

K jednotlivým článkům této úmluvy se podotýká:

K čl. 1.

Čsl.-polská hranice probíhající vodními toky má povahu nepohyblivou, t. j. ona zůstává bez ohledu na to, mění-li tok svoji polohu stále tam, kde byla v době svého prvního určení. V důsledku této své vlastnosti a během času vzniklých změn situace toků, neprobíhá dnes státní hranice nepřetržitě jejich koryty, nýbrž přechází na mnoha místech v zákrutech z jednoho břehu na druhý. Ustanovení smlouvy by byla kusá, kdyby nebyla platná i v oněch částech toků, o něž jde a které se během času od hranice odchýlily: proto byl stanoven v tomto článku jejich rozsah definicí “hraničních vod”.

K čl. 2.

Aby bylo zabráněno lapání ryb, kterých nelze náležitě zužitkovati, a poranění ryb, aniž byly chyceny, určuje tento článek blíže ona zařízení, kterých při rybolovu nebude dovoleno používati. Ad a) užitý výraz “odjazky”, kterým míněn jest jistý druh proutěných přehrad upotřebovaných při rybolovu v tocích na bývalé hranici haličsko-uherské, jest lidový výraz používaný obyvateli v úvahu přicházejících území obou států.

K čl. 3.

Tento článek obsahuje další ustanovení zamezující poškození stavu ryb jednak tím, že vylučuje rybolov v noci a na oněch místech, kde se ryby hromadí, jednak zákazem hromadného lapání ryb tím, že se uměle odvede voda z koryta.

K čl. 4.

K zlepšení stavu lososů v hraničních vodách určují se v tomto článku období, ve kterých bude lov dovolen, jakož i zařízení, která v tom kterém období bude dovoleno k lovu používati. Zároveň se podotýká, že bude na obou státech, aby podle potřeby a dohodou tyto předpisy pozměnily za přísnější.

K čl. 5.

Největším nepřítelem rybářství jsou odpadové vody průmyslových závodů, které nebyly mechanickým nebo podle potřeby i chemickým způsobem řádně vyčištěny, dále městské kanalisace, piliny a pod. jakož i takové přehrady řečišť, které znemožňují tah ryb na trdla. V uvážení těchto okolností má se na takové škodlivé účinky vzíti zřetel při udělování povolení nových a při provozování stávajících průmyslových podniků nebo při provádění vodních staveb. Důležitým pro ochranu rybářství jest i zákaz močení konopí a lnu na vodních tocích, ježto látky, které se při tomto procesu vyvinují, jsou zvlášť otravné.

K čl. 6.

Největší ochrany vyžadují ryby v době tření a proto jest v tento čas jejich lapání vůbec zakázáno. V tomto článku stanoví se doby zákazu rybolovu pro ony ušlechtilé druhy, které se v hraničních vodách vyskytují, jakož i doba šetření raků. Zde dlužno připomenouti, že v čl. 6 a čl. 7 pod lit. d) v československém textu smlouvy uvedené slovo “Chondostroma” má zníti správně “Chondrostoma”: náprava se stane při výměně ratifikačních instrumentů a bude k ní přihlédnuto při publikaci smlouvy.

K čl. 7.

Aby se zamezilo hubení ryb, které nedosáhly ještě takové velikosti, při které jich lze náležitě zužitkovati, stanoví se nejmenší délky v úvahu přicházejících ušlechtilých ryb a raků, které musí lapané kusy vykazovati, jakož i návod, jak se tyto délky měří.

K čl. 8.

Racionelní provádění rybářství předpokládá náležité zarybňování ušlechtilými druhy. V uvážení této okolnosti stanoví se pro zužitkovatele rybářských práv povinnost zarybňovati hraniční vody podle podmínek, které sjednají obapolné příslušné úřady, kterým se svěřuje i dozor nad řádným plněním této povinnosti. Aby se předešlo případným škodám, jež by mohly vzniknouti zarybňováním cizími druhy, jejichž chov nebyl dosud náležitě prostudován, ponechává se upravení této věci mezistátní dohodě.

K čl. 9.

Stanovená zde povinnost opatření rybářských lístků podobenkou majitele vyplývá z potřeby náležité kontroly na státní hranici.

K čl. 10.

Tento článek obsahuje výjimky z předpisů předchozích článků, pokud jsou přípustny pro účely rybochovné nebo vědecké s ustanovením, pokud ta která výjimka jest přípustna se svolením obapolných příslušných úřadů a pokud ji povoluje pouze úřad vlastního státu.

K čl. 11.

Zde se prostě konstatuje právo každého ze smluvních států upraviti v hraničních vodách, pokud jsou na jeho území, rybářské předpisy ještě přísněji, než se děje smlouvou.

K čl. 12.

Ustanovení této smlouvy o ochraně ryb v hraničních vodách a o jejich zarybňování neměla by praktického výsledku, kdyby neměla býti uplatněna i ve vodotocích jejich povodí. Se zřetelem na tuto okolnost určují se v tomto článku ona smluvní ustanovení, která bude v těchto posledně uvedených vodotocích zachovávati.

K čl. 13

Aby nebylo pochyby, že vodstvy v povodích hraničních vod nejsou myšleny umělé rybochovné nádrže v tomto území, uvádí se zde tato okolnost výslovně.

K čl. 14.

Pokud se v této smlouvě uvádí úřady prostým poukazem na jejich příslušnost jest třeba, aby si oba státy tyto úřady navzájem sdělily. K urychlenému řešení otázek bude na prospěch povolení ku přímému dopisování těchto úřadů v tomto článku dále upraveném.

K čl. 15.

Tímto článkem se stanoví ratifikace smlouvy, výměna ratifikačních listin v Praze, doba, od které nabývá smlouva účinnosti a pokud zůstává v platnosti, jakož i původnost obou textů československého a polského.

Jelikož text tohoto článku (15) není, pokud se týče výpovědní lhůty po uplynutí 10 let dosti jasný, bude při výměně ratifikačních instrumentů do protokolu vloženo prohlášení obou smluvních stran, že výpovědní lhůta ve smyslu čl. 15 činí i po uplynutí 10 let jeden rok. K tomu bude přihlédnuto při publikaci smlouvy.

Ustanovení této smlouvy jsou v podstatě obsažena většinou již v rybářských zákonech pro dotčená vodstva dosud platných.

Jsou to pokud jde o Slovensko a Podkarpatskou Rus – zák. čl. XIX. z r. 1888, ve Slezsku pak zákon ze dne 9. prosince 1882 z. z. z r. 1883 s prováděcím nařízením (nař. zemského presidenta z 3. července 1883 č. 29 z. z.): pokud pak jde o znečišťování vod na Slovensku a Podkarpatské Rusi zák. čl. XXIII. – 1885. Pokud jde o znečišťování ve Slezsku, obsahuje tamní vodní zákon z 28. srpna 1870 č. 51 z. z. jako všechny vodní zákony v tak zvaných historických územích ustanovení ovšem pouze všeobecná (§ 16), že k používání vody, jímž se mění jakost vody, je třeba zvláštního povolení vodoprávního úřadu, a že rybářství nemají býti způsobovány žádné nezbytné obtíže a ohrožení (§ 20).

Pro ustanovení čl. 4 odst. 1. ev. i 2. a čl. 8 této smlouvy bude dán zákonný podklad schválením zákona o úpravě právních a hospodářských poměrů v pohraničních územích, jehož osnova se současně předkládá.

Přijetím tohoto zákona stanou se zákonem citovaná ustanovení čl. 4 odst. 1. obsahující zákaz lovu lososů v hraničních vodách, kde jsou lososí trdla, způsobem nesportovním, totiž sítěmi a saky mimo dobu od 15. března do 5. července, čl. 5 odst. 2. téže smlouvy, podle něhož dále jest zakázáno v hraničních vodách močiti len i konopí, čl. 8 stanovící povinnost vlastníků a nájemců rybolovu v hraničních vodách zarybňovati tyto vody, pak čl. 9 této smlouvy, podle něhož rybářský lístek pro výkon rybolovu v pohraničních vodách musí býti opatřen podobenkou majitele a konečně čl. 12, jímž se platnost úmluvy rozšiřuje na celé povodí hraničních vod.

Pokud jde o otázku, zda tato smlouva potřebuje podle § 64 odst. 1 b. 1 úst. listiny souhlasu Národního shromáždění, dalo by se dovozovati, že závazek zarybňovati hraniční vody, vyplývající ze smlouvy (čl. 8) vyžaduje sice peněžního nebo věcného nákladu, ale nezáleží přímo v plnění peněžním nebo majetkovém. Vycházejíc z tohoto názoru, bylo by možno tvrditi, že tato smlouva nepotřebuje souhlasu Národního shromáždění. Tento výklad může býti však sporným a proto se předkládá tato smlouva Národnímu shromáždění.

V Praze, dne 27. března 1930.

Předseda vlády:

Udržal v. r.

SMLOUVA

MEZI

REPUBLIKOU ČESKOSLOVENSKOU

A

REPUBLIKOU POLSKOU

O RYBOLOVU A OCHRANĚ RYB V HRANIČNÍCH

VODÁCH A VE VODÁCH JEJICH

POVODÍ

 

Smlouva

mezi

republikou Československou

a

republikou Polskou

o rybolovu a ochraně ryb v hraničních vodách

a ve vodách jejich povodí.

Republika Československá a republika Polská, ve snaze upraviti jednotně rybolov v hraničních vodách a ve vodách jejich povodí se zvláštním zřetelem na ochranu ryb stěhovavých, rozhodly se sjednati smlouvu a jmenovaly za tím účelem svými zmocněnci a to:

President republiky Československé:

Václava Roubíka,

inženýra, přednostu odboru v ministerstvu veřejných prací,

President republiky Polské:

Profesora Doktora Walery Goetela,

delegáta polské vlády v polsko-československých hraničních jednáních,

kteří přezkoumavše navzájem své plné moci a shledavše je obsahem i formou správnými, shodli se na těchto ustanoveních:

Článek 1.

Hraničními vodami dle této smlouvy rozumějí se vody tvořící souvislý úsek téhož vodního toku mezi místem, ve kterém vstupuje státní hranice do tohoto toku a místem, kde tento tok natrvalo opouští.

Článek 2.

Smluvní státy vydají předpisy, kterými se při rybolovu v hraničních vodách zakazuje používati:

a) jakýchkoli stálých rybolovních zařízení, jako přehrad, odjazek a podobných,

b) samočinných lapáků z proutí, drátu a podobných, s otvory menšími než 40 mm ve čtverci,

c) sítí, saků a vrší všeho druhu, s oky v mokrém stavu menšími než 25 mm ve čtverci,

d) nářadí, uzavírajících tok vody více než do poloviny jeho šířky,

e) nářadí, uzavírajících tok vody méně než do poloviny jeho šířky, jsou-li ve větším počtu umístěna od sebe a ve vzdálenostech menších než 100 m,

f) prostředků výbušných, otravných a omamných,

g) všelikých nářadí poraňujících ryby, jako na příklad bodců, ostnů, vidlic a podobných, dále střelných zbraní, jakož i udic, upevněných na březích nebo u dna: ruční udice sama není zahrnuta v tomto zákazu.

Článek 3.

Smluvní státy vydají předpisy, kterými se v hraničních vodách zakazuje:

a) loviti ryby v noci, to jest od západu do východu slunce,

b) loviti ryby jakýmikoliv zařízeními s výjimkou ruční udice ve vzdálenosti menší než 30 m nad i pod rybními propustěmi a stavbami vzdouvajícími vodu, jako na příklad jezy, stavidly a podobnými,

c) částečné neb úplné odvádění vody z koryta za účelem vychytání ryb tam se nacházejících.

Článek 4.

1. V hraničních vodách, kde jsou lososí trdla (Salmo salar, Salmo trutta), bude smluvními státy dovolen lov těchto ryb mimo způsobem sportovním i sítěmi a saky v době od 15. března do 15. července, mimo tuto dobu a pokud netrvá doba šetření (článek 6.) bude dovoleno loviti lososa pouze způsobem sportovním, to jest ruční udicí.

2. Ustanovení odstavce 1. nevylučuje možnost dalších omezení lovu lososa dohodou obou států, jako na příklad utvořením lososích reservací.

Článek 5.

1. Při udílení koncesí na využití hraničních vod k účelům průmyslovým, při vypouštění městských splašků do těchto vod, jakož i při provádění prací regulačních a ochranných na hraničních vodách budou smluvní státy pečovati o to:

a) aby podle možnosti nebyl uzavřen tah ryb na trdla,

b) aby podle platných předpisů byla učiněna nutná opatření k ochraně rybářství před jeho poškozováním, zejména znečišťováním hraničních vod vodami odpadovými, pilinami a podobně,

c) aby průmyslové podniky již povolené řádně udržovaly a účelně užívaly svá technická zařízení na čištění odpadových vod.

2. Z důvodů uvedených v odstavci 1. nebude dovoleno močiti len a konopí v hraničních vodách.

Článek 6.

V hraničních vodách budou smluvními státy předepsány tyto doby šetření:

a) pro lososa (Salmo salar a Salmo trutta) od 15. září do 15. března,

b) pro pstruha obecného (Salmo fario) od 15. září do 15. března,

c) pro lipana či lipeně (Thymallus vulgaris) od 1. března do 31. května,

d) pro ostroretku stěhovavou (Chondostroma nasus) od 1. dubna do 15. května,

e) pro parmu obecnou (Barbus fluviatillis) od 1. dubna do 30. června,

f) pro raka (Astacus fluviatillis) samce od 1. října do 15. května, samici od 1. října do 31. července.

Článek 7.

1. Nejmenší délka ryb a raků, které bude dovoleno chytati v hraničních vodách, musí měřiti:

u lososa (Salmo salar a Salmo trutta)	50 cm
u pstruha obecného (Salmo fario)	20 cm
u lipana či lipeně (Thymallus vulgaris)	25 cm
u ostroretky stěhovavé (Chondostroma nasus)	20 cm
u parmy obecné (Barbus fluviatillis)	30 cm
u raka (Astacus fluviatillis)	8 cm

 

2. V odstavci 1. uvedené délky měří se u ryb od špičky hlavy do konce ocasní ploutve, u raků od oka do konce nataženého ocasu.

Článek 8.

1. Smluvní státy uloží majitelům, po případě nájemcům rybolovu povinnost, aby zarybňovali hraniční vody.

2. Bližší podmínky o plnění této povinnosti stanoví v jednotlivých případech společnou dohodou příslušné úřady obou států, tyto úřady učiní také opatření o provádění dozoru nad řádným plněním této povinnosti.

3. Zarybňování hraničních vod druhy ryb cizích těmto vodám může býti prováděno jen na podkladě dohody smluvních států.

Článek 9.

Rybářský lístek pro výkon rybolovu v hraničních vodách musí býti opatřen podobenkou majitele lístku.

Článek 10.

Výjimky ze zákazů a omezení obsažených v článku 2, litera a), b), c), d), e), v článku 3, litera b), v článku 4, odstavec1. v článku 6 a v článku 7, odstavec 1. jsou přípustny jedině k účelům rybochovným (na příklad pro odlov matečních či generačních ryb pro umělé líhnutí, pro odlov chorých ryb, při regulování stavu ryb co do jakosti a množství), nebo k účelům vědeckým, a to na povolení vydané v dohodě příslušných úřadů obou států pokud jde o hraniční vody, a pokud jde o vody uvedené v článku 12 na povolení vydané příslušným úřadem toho kterého státu. Při vodách uvedených v článku 12 jsou přípustny výjimky pro účely výše uvedené též od zákazu uvedeného v článku 3, litera a).

Článek 11.

Tato smlouva nevylučuje právo smluvních států vydati ještě přísnější ustanovení pro ochranu ryb v hraničních vodách, pokud jde o jejich části nalézající se na vlastním území.

Článek 12.

Ustanovení článků 2, 3, 4, 5, 6, článku 7, odstavec 1., článku 8, odstavce 1. a 3. a článku 10 této smlouvy uplatní oba státy i pokud se týká vodstva celého povodí hraničních vod nad místem, kde státní hranice definitivně opouští hraniční vody.

Článek 13.

Ustanovení této smlouvy netýkají se rybníků nebo rybochovných zařízení, nalézajících se v povodí vodstva pojatého do smlouvy.

Článek 14.

Smluvní státy sdělí si navzájem úřady příslušné k provádění ustanovení této smlouvy. Tyto úřady mohou si přímo dopisovati v záležitostech týkajících se smlouvy.

Článek 15.

Tato smlouva bude ratifikována a ratifikační listiny budou vyměněny v Praze. Smlouva nabude účinnosti třicátého dne po výměně ratifikačních listin a zůstane v platnosti po deset let. Nebude-li vypovězena jedním ze smluvních států rok před uplynutím tohoto období, prodlužuje se její platnost samočinně z roku na rok.

Smlouva tato byla vyhotovena ve dvou souhlasných exemplářích v československém a polském jazyku: oba texty jsou původní.

Čemuž na svědomí podepsali zmocněnci tuto smlouvu a opatřili ji svými pečetěmi.

Dáno v Katowicích dne osmnáctého února roku tisícího devítistého dvacátého osmého.

Za republiku Československou:

L. S. Ing. VÁCLAV BOUBÍK

 

Za republiku Polskou:

L. S. Dr. WALERY GOETEL

 

 

UMOWA

MIĘDZI

REPUBLIKĄ CZESKOSŁOWACKĄ

A

RZECZĄPOSPOLITĄ POLSKĄ

 

O RYBOŁÓWSTWIE I OCHRONIE RYB NA WODACH GRANICZNYCH I NA WODACH ICH ZLEWISK.

 

Umowa

międzi

republiką Czeskosłowacką

a

rzecząpospolitą Polską

o rybołówstwie i ochronie ryb na wodach granisznych i na wodach ich zlewisk.

Republika Czeskoslowacka i Rzeczpospolita Polska, powodowane życzeniem jednolitegouregulowania rybołówstwa na wodach ich zlewisk przy szczególnem uwzględnieniu ochrony ryb wędrownych, postanowily zawrzeć umowę i zamianowaly w tym celu swymi pełnomocnikami:

Prezydent republiky Czeskosłowackiej:

Wacława Roubíka,

Inżyniera, Dyrektora Departamentu w Ministerstwie Robót Publicznych,

Prezydent Rzeczypospolitej Polskiej:

Profesora Doktora Welerego Goetla,

Delegata Rządu Polskiego do rokowań granicznych polsko-czeskosłowackich,

którzy, po zbadaniu swych pełnomocnictw i uznaniu ich za dobře i sporządzone we właściwej formie, zgodzili się na następujące postanowienia:

Artykuł 1.

Za wody graniczne w rozumieniu niniejszej Unowy uważa się wody tworzące nieprzerwany odcinek tego samego biegu wodnego międzi miejscem, w którem granica państwowa wkracza do tego biegu, a miejscem, w którem ten bieg ostatecznie opuszcza.

Artykuł 2.

Umawiające się Państwa wydadzą przepisy, na mocy których na wodach granicznych będzie zakazane używanie do połowu ryb:

a) jakichkolwiek stałych urządzeń do łowienia ryb, jak przegród, odjazek i tym podobnych,

b) samołówek z pręcia, drutu i tym podobnych, których otwory wynoszą mniej, niż 40 mm w kwadrat,

c) sieci, saków i więcierzy wszelkiego rodzaju, których oka w mokrym stanie wynoszą mniej, niż 25 mm w kwadrat,

d) narzędzi, zagradzających bieg wody, więcej, aniżeli w połowie jego szerokości,

e) narzędzi, zagradzających bieg wody, mniej, niż w połowie jego szerokości, ile są umieszczone w większej ilości w odstępach mniejszych, niż 100m od siebie,

f) środków wybuchowych, trujących i odurzających,

g) wszelkich narzędzi kaleczących ryby, jak na przykład bodorów, ościeni, wideł i tym podobnych, dalej broni palnej, oraz przymocowanych do brzegu lub dna węd, wędka ręczna powyższym zakazem nie jest objęta.

Artykuł 3.

Umawiające się Państwa wydadzą zarządzenia, na mocy których na wodach granicznych zabrania się:

a) łowienia ryb w nocy, tj. od zachodu do wschodu słońca,

b) łowienia ryb w odlegLości mniejszej, niż 30 m powyżej i poniżej przepławek dla ryb oraz urządzeń piętrzących vodę, jak na przykład jazów, stawideł i tym podobnych, jakimikolwiek narzędziami z wyjątkiem wędki ręcznej,

c) częściowego lub zupełnego odprowadzenia wody z koryta, celem wyłowienia ryb, tam się znajdujących.

Artykuł 4.

1. Na wodach granicznych, na których odbywa się tarło łososia (Salmo salar i Salmo trutta), będzie w Umawiających się Państwach dozwolony połów tych ryb po za sposobem sportowym również na sieci i saki w czasie od 15. marca do 15. lipca, po za tym terminem, a w czasie nieochronnym (artykuł 6) będzie dozwolony połów łososia jedynie sposobem sportowym, tj. wędką ręczną.

2. Postanowienia, zawarte w pierwszym ustępie, nie wykluczają możliwości dalszych organiczeń połowu łososia za wspólnem porozumieniem się obu Państw, jak na przyklad przez utworzenie rezerwatu łososiowego.

Artykuł 5.

1. Przy udzielaniu koncesyj na użytkowanie wód granicznych dla celów przemysłowych, przy wypuszczaniu do tych wód miejskich ścieków, jak również przy wykonywaniu robót regulacyjnych i ochronnych na wodach granicznych, Umawiające się Państwa będą dbaly o to:

a) aby w miarę możności nie był zamykany przeływ ryb na tarliska,

b) aby według obowiązujących przepisów były wydane potrzebne zarządzenia dla ochrony rybołówstwa przed szkodami, zwłaszcza przed zanieczyszczaniem wód granicznych wodami ściekowemi, trocinami i tem podobnem,

c) aby przedsiębiorstwa przemysłowe już istniejące utrzymywaly należycie i celowo używaly swych urządzeń technicznych dla oczyszczania wód ściekowych.

2. Z powodów, wymienionych w ustępie pierwszym, na wodach granicznych nie będzie dozwolone moczenie lnu i konopi.

Artykuł 6.

Na wodach granicznych będą zarządzone przez Umawiające się Państwa następujące czasy ochronne:

a) dla łososia (Salmo salar i Salmo trutta) od 15. września do 15. marca,

b) dla pstrąga strumiennego (Salmo fario) od 15. września do 15. marca,

c) dla lipienia (Thymallus vulgaris) od 1. marca do 31. maja,

d) dla świnki (Chondrostoma nasus) od 1. kwietnia do 15. maja,

e) dla brzany (Barbus fluviatilis) od 1. kwietnia do 30. czerwca,

f) dla raka (Astacus fluviatilis) samca od 1. pażdziernika do 15. maja, samicy od 1. pażdziernika do 31. lipca.

Artykuł 7.

1. Minimalna miara ryb i raków, które będzie wolno łowić na wodach granicznych, ma wynosić:

dla łososia (Salmo salar i Salmo trutta)	50 cm
dla pstrąga strumiennego (Salmo fario)	20 cm
dla lipienia (Thymallus vulgaris)	25 cm
dla świnki (Chodrostoma nasus)	20 cm
dla brzany (Barbus fluviatilis)	30 cm
dla raka (Astacus fluviatilis)	8 cm

2. Długości podane w ustępie 1. mierzy się u ryb od początku głowy do końca płetwy ogonowej, u raka od oka do końca wyciągniętego ogona.

Artykuł 8.

1. Umawiające się Państwa nalożą na właścicieli lubdzierżawców rybołówstwa obowiązek zarybiania wód granicznych.

2. Bliższe szczegóły co do wykonywania tego obowiązku zostaną ustanowione w danym wypadku we wzajemnem porozumieniu właściwych urzędów obu Państw, urzędy te wydadzą również zarządzenia co do kontroli sprawnego wykonywania tego obowiązku.

3. Zarybienie wód granicznych gatunkami ryb, obcymi dla tych wód może być dokonywane tylko na podstawie porozumienia Umawiających się Państw.

Artykuł 9.

Karta rybacka dla wykonywania rybołówstwa na wodach granicznych musí być opatrzona fotografją posiadacza tej karty.

Artykuł 10.

Wyjątki od zakazów i organiczeń, zawartych w artykule 2-im pod literami a), b), c), d), e), artykule 3-im pod literą b), artykule 4-ym ustęp 1., artykule 6-ym i w artykule 7-ym ustęp 1., są dopuszczalne wyłącznie dla cełów hodowlanych (na przykład odłów tarlaków dla sztucznych wylęgarń, odłów chorych ryb, regulowanie stanu ryb co do jakości i ilości) lub dla celów naukowych, jednakże na podstawie pozwolenia, wydanego w porozumieniu właściwych władz obu Państw, o ile chodzi o wody graniczne, zaś na podstawie pozwolenia, wydanego przez właściwą władzę danego Państwa, o ile chodzi o wody, wymienione w artykule 12-ym. W stosunku do wód, wymienionych w artykule 12-ym, dopuszczalne są wyjątki również od zakazu, zawartego w artykule 3-im pod literą a) dla wyżej wymienionych celów.

Artykuł 11.

Umowa niniejsza nie wyklucza prawa Umawiających się Państw do wydawania jeszcze surowszych postanowień celem ochrony ryb w granicznych wodach, o ile chodzi o ich części, znajdujące się na własnym obszarze.

Artykuł 12.

Postanowienia artykułów 2, 3, 4, 5, 6, artykułu 7 ustęp 1., artykułu 8 ustęp 1. i 3. i artykułu 10 Umowy niniejszej, wprowadzą oba Państwa w życie również w stosunku do sieci wodnej calego zlewiska wód granicznych powyżej miejsca, w którem granica państwowa opuszcza ostatecznie wody graniczne.

Artykuł 13.

Postanowienia niniejszej Umowy nie mają zastosowania do stawów rybnych oraz zakładów hodowli ryb, znajdujących się w zlewisku wód, objętych Umową.

Artykuł 14.

Umawiające się Państwa zakomunikują sobie wzajemnie urzędy, wlaściwe dla wykonywania postanowień niniejszej Umowy. Urzędy te będą mogly porozumiewać się bezpośrednio w sprawach, odnoszących się do Umowy,

Artykuł 15.

Umowa niniejsza będzie ratyfikowaną i dokumenty ratyfikacyjne będą wymienione w Pradze. Umowa wejdzie w życie trzydziestego dnia po wymianie dokumentów ratyfikacyjnych i pozostanie w mocy w przeciągu dziesięcin lat. O ile nie będzie ona wypowiedziana przez jedno z Umawiających się Państw na rok przed upłynięciem tego terminu, ważność jej będzie przedłużana automatycznie z roku na rok.

Umowę niniejszą sporządzono w dwóch równobrzmiących egzemplarzach w języku polskim i czeskosłowackim, oba teksty są autentyczne.

Na dowód czego wyżej wymienieni Pełnomocnicy podpisali niniejszą Umowę i przyłożyli na niej swe pieczęci.

Działo się w Katowicach, dnia ośmnastego lutego tysiąc dzewięćset dwudziestego ósmego roku.

 

W imieniu Republiki Czeskosłowackiej:

L. S. Ing. VÁCLAV ROUBÍK

 

W imieniu Rzeczypospolitej Polskiej:

L. S. Dr. WALERY GOETEL