Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1930.

III. volební období.

2. zasedání.

Tisk 186.

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí se Smlouvou mezi republikou Československou a republikou Polskou o rybolovu a ochraně ryb v hraničních vodách a ve vodách jejich povodí, sjednanou v Katovicích dne 18. února 1928.

I.

Vládní návrh byl předmětem jednání výboru národohospodářského, který jej schválil.

Pro výbor zahraniční jest důležité, že jest to nový, třeba malý článek k úpravě přátelských styků mezi občany obou států a pro ochranu bohatství našich hraničních vod. Po prvé jest ve Smlouvě ve formě zákonné vyjádřena povinnost zarybňování vod. Pohybujíc se ve zdravé linii dlouho žádaného zákona rybářského, nijak nebude Smlouva překážeti vnitrozemní úpravě otázek rybolovu a ochraně ryb. Naopak, v čl. II. výslovně praví, že nevylučuje práva smluvních států vydati přísnější ustanovení pro ochranu ryb v hraničních vodách, pokud jde o jejich části nalézající se na vlastním území.

Také jest pamatováno na zjednodušení úřadování. Smluvní státy si navzájem sdělí úřady, kterým přísluší prováděti ustanovení této smlouvy, a tyto úřady mohou si dopisovati přímo v záležitostech, o nichž Smlouva jedná.

Protože Smlouva vyhovuje zájmům našeho státu, zahraniční výbor navrhuje, aby senát schválil vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění Smlouva mezi republikou Československou a republikou Polskou o rybolovu a ochraně ryb v hraničních vodách a ve vodách jejich povodí, sjednaná v Katovicích dne 18. února 1928.

V Praze, dne 29. dubna 1930.

Dr Klouda v. r.
místopředseda.

Plamínková v. r.,
zpravodaj.

II.

Hranice československo - polská probíhá linkou téměř 800 km dlouhou. Je přirozeno, že v tak značné čáře pohraniční probíhají vody, tvoříce svými toky hranici mezi oběma státy. Připomínáme jen řeky Dunajec a Poprad, jako jedny z největších, jejichž tok v délce několika kilometrů je společným majetkem Československa i Polska. Hranice, jejíž přesné stanovení je věcí mezinárodně důležitou, má v takových případech, kde dotýká se vodních toků, tu vlastnost, že neprobíhá nepřetržitě koryty potoků a řek, ale že přechází na mnoha místech s jednoho břehu na druhý. Z toho důvodu mluví Smlouva "o vodách hraničních".

Z názvu projednávané Smlouvy je jasně zřejmo, co je jejím obsahem: rybolov a ochrana ryb v hraničních vodách.

Tak nalézáme ve Smlouvě ustanovení, jimiž se zakazuje používání těch zařízení, kterými se poškozuje stav ryb. Jsou to: způsob chytání ryb, doba jejich lovu, znečišťování vod průmyslovými závody, kanalisacemi a podobně. Na druhé straně projevuje Smlouva péči a podporu řádného chovu ryb. Také různá opatření administrativního rázu mají přispěli k tomu, aby chráněna byla ryba při mnohdy křižujícím se názoru pohraničních obyvatel na důležitost a význam věci, o kterou jde.

Předmětná Smlouva je vlastně snůškou všech dřívějších rybářských zákonů, platných již pro dotyčná vodstva.

Národohospodářský výbor doporučuje její schválení.

V Praze, dne 10. dubna 1930.

K. Sáblík v. r.,
předseda.

Hubka v. r.,
zpravodaj.