Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1930.

III.volební období.

2. zasedání.

Tisk 202.

I.

Problém ochrany a podpory nezaměstnaných osob vyžaduje v každém státě, především ale v demokratickém státě zvýšené pozornosti. Tím více pak, jde-li o stát převážně průmyslový, v jehož hospodářském životě pociťují se mnohem ostřeji účinky zhoršených hospodářských poměrů v ostatních zemích. Není-li za daných poměrů možno zabrániti příčinám nezaměstnanosti, vyvírajícím z hospodářské deprese nebo průmyslové krise, a nemá-li také stát možnosti, aby nezaměstnaným opatřil práci a dostatečný výdělek, musí poskytovati hmotnou pomoc těm, kteří bez vlastní viny práce a výdělku pozbyli.

Toto poznání vedlo k vydání zákona ze dne 19. července 1921, č. 267 Sb. z. a n. Podle tohoto zákona zavazuje se střít poskytovati nezaměstnaným, kteří jsou členy odborových organisací zaměstnaneckých a kteří jsou z prostředků těchto organisací podporováni, státní příspěvek k organisační podpoře v nezaměstnanosti. Jde tu o t. zv. gentský systém, podle něhož nezaměstnanému, který podle stanov odborové organisace požívá podpory v nezaměstnání, vyplácí tato odborová organisace zároveň státní příspěvek. Stát podle tohoto zákona přejímá na sebe povinnost přispěti finančně těm nezaměstnaným, kteří, zbaveni byvše zaměstnání, nové zaměstnání nalézti nemohou a kteří právě členstvím v odborové organisaci na toto svoje zabezpečení také pamatují.

Zákon o státním příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti ze dne 19. července 1921 nevyhovoval v plném rozsahu. Předpokládalo se, že splní svůj úkol v normálních poměrech hospodářských a že v případě mimořádně nezaměstnanosti bude třeba také mimořádných opatření. Ukázalo se však, že i tato mimořádná opatření v době hospodářské krise nepostačí a že je nutno některá ustanovení zákona č. 267/21 změniti a doplniti. Nutnost doplnění a změn některých ustanovení zákona ze dne 19. července 1921 vynikla právě letošního roku, kdy se dostavila hromadná a dlouhotrvající nezaměstnanost živnostenského a průmyslového dělnictva. Prokázáno bylo, že doba, po kterou se státní příspěvek poskytuje, jest krátká, neboť nezaměstnané osoby přes všechno svoje snažení zaměstnání za panující hospodářské krise v době 13 týdnů opatřiti si nemohly. Proto také předložila vláda, přihlížejíc k návrhům odborových organisací dělnických a zaměstnaneckých, návrh zákona, jímž nedostatky dosud platného zákona mají býti odstraněny a vyhověno věcně odůvodněným přáním nezaměstnaného dělnictva a zaměstnanectva.

Vládní návrh, jímž se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 19. července 1921, č. 267 Sb. z. a n., byl schválen sněmovnou poslaneckou. V zásadních ustanoveních tohoto zákona nedochází k podstatným a pronikavým změnám. Zůstává v platnosti zásada, podle které je poskytován státní příspěvek nezaměstnaným, pokud jsou členy odborových organisací a požívají podpory v nezaměstnanosti. V zákoně však přihlíží se k změněným hospodářským poměrům. Proto prodlužuje se období, po které lze v jednom roce státní příspěvek k podpoře nezaměstnaných vypláceti, z 13 na 26 týdnů. Rovněž tak se stanoví, že státní příspěvek k podpoře, kterou podporovanému vyplácí ze svých prostředků odborová organisace, nesmí převyšovati částku 18 Kč denně, proti dosavadním 12 Kč. Změna provádí se také v ustanovení, opravu jícím výši státního příspěvku. Tato výše obnáší trojnásobek podpory, poskytované nezaměstnanému odborovou organisací. U ženatých členů nebo provdaných členek, vykáží-li se aspoň jednoročním členstvím odborové organisace, dále pak u svobodných, kteří jsou aspoň 3 roků členy v odborové organisaci, činí tento státní příspěvek čtyřnásobek podpory organisační. Podle zákona zmocňuje se ministr sociální péče, aby přiřkl čtyřnásobek organisační podpory také těm svobodným členům a členkám, pečují-li o své děti nebo starají-li se o své rodiče, starší 60 let, pokud s nimi žijí ve společné domácnosti. Upravuje se rovněž podporování manželů, pokud jsou současně nezaměstnáni. Změna provedena v ustanovení, týkajícím se přisuzování poslední mzdy nezaměstnaného, při jeho přechodném a hůře placeném zaměstnání, netrvá-li déle tří měsíců. Další důležitá změna týká se těch členů odborových organisací, kteří nárok na podporu organisační a státní příspěvek v nezaměstnanosti již vyčerpali. Těmto členům poskytuje se nejdéle na dobu dalších 13 týdnů v témže podpůrném roce státní příspěvek, poskytuje-li zároveň podporu oborová organisace, jež nesmí býti snížena pod 40 hal. denně. Zde přihlíží se k zhoršeným poměrům hospodářským, jež způsobily, že mnozí nezaměstnaní, vyčerpavší již svoji organisační podporu se státním příspěvkem a nemajíce žádné zaměstnání, jsou úplně bez prostředků k existenci.

Pro případ mimořádné nezaměstnanosti ustanovuje zákon, že člen odborové organisace, který ještě nenabyl nároku na podporu v nezaměstnanosti nebo nárok na podporu a státní příspěvek již vyčerpal a který následkem nepříznivých poměrů na trhu práce bez vlastní viny jest bez zaměstnání a tím ohrožen na výživě své i své rodiny, má nárok na mimořádnou podporu v nezaměstnanosti a státní příspěvek po dobu 13 týdnů v roce. Státní příspěvek je ovšem podmíněn tím, že odborová organisace poskytne v takovémto případě podporu, která nesmí býti nižší než 25 hal. denně.

Velké důležitosti jest ustanovení o produktivní péči o nezaměstnané, spočívající v tom, že ministr sociální péče může z prostředků určených k čelení nezaměstnanosti podporovati nouzové práce, jež podniká stát, země atd.

Tímto zákonem přispěje se ku zmírnění tlaku hospodářských poměrů, jímž trpí nejenom dělnictvo, nýbrž i ostatní zaměstnanectvo. I když prováděním tohoto zákonu uloženy budou zvýšené povinnosti státu, musí býti přineseny, poněvadž nejde pouze o ochranu osob, nalézajících se bez vlastní viny v těžkém sociálním postavení. Kromě toho uloženy, budou také větší povinnosti odborovým organisacím, které po delší dobu než dosud vypláceti budou organisační podpory v nezaměstnanosti.

Zákon však jest nezbytným důsledkem změněných poměrů. V něm stát přihlašuje se k plnění povinností a poskytuje ochranu a pomoc vrstvám sociálně nejslabším, jde tudíž zde také o zájem státu a o zabránění těžkým hospodářským poruchám i sociálním otřesům. Přes to, že zákon nabude účinnosti, již dnem 1. května 1930, nevzniknou ani státu ani odborovým oganisacím naprosto žádné potíže.

Sociálně politický výbor, jednaje ve své schůzi dne 13. května 1930 v předloze zákona, na níž se usnesla poslanecká sněmovna, doporučuje ji senátu k schválení ve znění senátního tisku č. 196.

V Praze, dne.13. května 1930.

V. Johanis v. r.,
předseda.

V. Dundr v. r.,
zpravodaj.

II.

Rozpočtový výbor pojednal o předloze pouze s hlediska státního rozpočtu a dospívá k tomuto názoru:

Předložená osnova spočívá jako i dosavadní zákon na zásadách gentského systému.

Podpůrná doba pro všecka odvětví výdělečné činnosti prodlužuje se na 6 týdnů nebo 6 měsíců.

Státní příspěvek činí zásadně 3násobek organisační podpory.

U ženatých nebo vdaných členů aspoň s jednoletým členstvím nebo u svobodných aspoň s pětiletým členstvím v odborové organisaci činí státní příspěvek 4násobek organisační podpory.

Ministr sociální péče může mimořádně přiznati tento 4násobek také svobodným pečujícím o své děti nepožívající alimenty.

Organisační podpora činí nejméně 0.75 Kč denně, státní příspěvek činí nejvýše 18 Kč denně.

Součet podpory (organisační) a příspěvku (státního) nesmí převyšovati poslední mzdy; oč je převyšuje, o to se snižuje státní příspěvek. Při přechodném zaměstnání jsou možné z tohoto pravidla výjimky.

Nárok na státní příspěvek vzniká dnem přihlášky, jestliže nezaměstnanost trvá 7 po sobě jdoucích dnů. Pro dobu přechodnou platí toto ustanovení:

Těm, kteří již zcela nebo částečně vyčerpali nárok na podporu i příspěvek, poskytuje se prodloužení o dalších 13 týdnů v témže podpůrném roce za předpokladů, že nezaměstnaný nejdříve vyčerpá zbytek nároky podle dosavadních předpisů (zákon 267/1921) a že podpora činiti bude nejméně 0.40 Kč a státní příspěvek nejméně 1.60 Kč, případně 2.10 Kč. Je-li organisační podpora vyšší než 0.40 Kč, příspěvek činí 3, případně 4násobek, součet organisační podpory a státního příspěvku musí činiti nejméně 2 případně 2.50 Kč, oč činí tento součet méně, o to se zvýší státní příspěvek.

Novotou je podpora v mimořádné nezaměstnanosti. Nárok na ni má po dobu 13 týdnů v roce i ten člen organisace, který ještě nenabyl práva podle stanov na podporu a příspěvek, nebo ten, který již podporu i příspěvek vyčerpal.

Organisační podpora v podobných případech činí nejméně 0.25 h, státní příspěvek k ní nejméně 1.75 Kč, případně 2.25 Kč denně.

Je-li organisační podpora vyšší nežli 0.25 Kč, zvyšuje se státní příspěvek o 3, případně 4násobek tohoto zvýšení organisační podpory.

O datu a době, kdy by přišla mimořádná nezaměstnanost v úvahu a tím též podpora, rozhodne ministr sociální péče v dohodě s ministry financí, obchodu a zemědělství.

Příslušníci cizích států mají stejný nárok na státní příspěvek v mimořádné nezaměstnanosti, jestliže příslušníci československé republiky pracující v cizině mají nebo mohou pozívati stejných výhod.

Ministr sociální péče může z prostředků určených k čelení nezaměstnanosti přispívati na náklady nouzových prací tím, že na mzdy z tohoto titulu podnikané (nouzové práce, kde především by byli upotřebeni nezaměstnaní) připlatí veřejnému stavebníku nejvýše 10 Kč denně.

Tak zvaná produktivní péče o nezaměstnané.

Počet nezaměstnaných, pokud žádali podporu činil:

Na organisačních podporách bylo vyplaceno:

Průměrná organisační podpora činila 124.41 Kč, s průměrnou podpůrnou dobou 31.4 dní.

Složení nezaměstnaných:

75 %, kteří budou míti nárok na 4násobek
25 %, kteří budou míti nárok na 3násobek
organisační podpory.

Nejvyšší hranice státního příspěvku činí 18 Kč denně, podobných případů bylo by pravděpodobně podle výpočtu asi 1.03 %.

Příklady:

Dejme tomu, že organisační podpora činí nyní denně 5 Kč, státní příspěvek činil rovněž 5 Kč, t. j. celkem denně 10 Kč (u svobodných), t. j. 2 p. Nyní bude činiti v témže případě organisační podpora 2.50 a k tomu státní příspěvek , tudíž organisační 2.50 a

st. příspěvek 7.50, t. j. rovněž 10 Kč = 2 p jako nyní.

Týž případ jde-li však o ženatého, § 3, odst. 2, tudíž o 4násobek.

Nyní pobíral dejme tomu organisační podpory 8 Kč = p, na stát. příspěvku měl  Kč čili denně 20 Kč.

Podle dnešního zákona bude pobírati organisační podporu a státní příspěvek 4násobek, t. j. 2 p 4 X 4 = 16, tudíž opětně 30 Kč.

V obou případech je to 2¹/₂ p denně, čili jinak řečeno, organisační podpora se krátí o polovinu a státní příspěvek se zvyšuje.

Mimořádné případy.

Jestliže člen odb. org. již vyčerpal nárok na podporu a příspěvek podle dosud platných předpisů, má pro případ další nezaměstnanosti nárok na podporu a příspěvek na dobu dalších 13 týdnů v témže podpůrném roce, při čemž organisační podpora nesmí činiti méně než 0.40 Kč denně. (Organisace, které nejsou statutárně zařízeny na podobné případy, mohou tak učiniti prozatím pouhým usnesením představenstva, kterému musí následovati usnesení příslušných orgánů.) Doba této mimořádnosti činí 1 rok od účinnosti tohoto zákona. K těmto 40 h druží se státní příspěvek částkou 1.60, případně 2.10 Kč, takže v tomto případě činí podpora denně 2, případně 2.50 Kč.

Kdyby organisační příspěvek činil více než 10 h denně, pak nastupuje 3, popřípadě 4násobek, při čemž ovšem celková podpora nesmí činiti méně než 2, po případě 2.50 Kč denně.

Příklady:

Dejme tomu, že v těchto případech organisace uvolí se vypláceti 1 Kč denně, státní příspěvek činí u svobodných 3 Kč = tudíž celkem 4 Kč, u ženatých pak činí st. příspěvek 4 Kč, tudíž celkem 5 Kč denně.

Dejme tomu, že by některá organisace se usnesla na 45 h denně, činil by státní, vlastně měl by činit státní příspěvek 3 X 45 = 1.35 Kč, případně 1.80 Kč, v těchto případech by však státní příspěvek činil 1.55 Kč + 45 h = 2 Kč denně, případně 2.05 Kč + 45 h = 2.50 Kč denně.

Člen, který posud nárok nevyčerpal, má nárok na podporu a státní příspěvek až do vyčerpání podle dosud platných předpisů, které se prodlužují až do 31. července 1950 a pak získává dalších 13 týdnů podporu podle příkladů právě před tím uvedených.

Mimořádná nezaměstnanost, kdy má člen kromě 26 týdnů případně 6 měsíců nárok na podporu a státní příspěvek po dalších 13 týdnů v roce. Může podle toho býti tudíž podporován celkem 39 týdnů v roce.

Podpora, kterou v těchto případech organisace musí vypláceti, činí nejméně 0.25 Kč denně. Státní příspěvek k této podpoře činí 1.75, případně 2.25 Kč denně. Jestliže organisace vyplácí více než 25 h, zvyšuje se státní příspěvek (1.75, případně 2.25) o 3, případně 4násobek, mnoho-li činí ono zvýšení.

Dejme tomu, že organisační příspěvek v těchto případech činí 30 h, státní obligatorní příspěvek činí 1.75, resp. 2.25 Kč a kromě toho 3 nebo 4násobek onoho zvýšení nad 25 h, tudíž 5 h = 15 nebo 20 h, takže celková podpora činí v tomto případě:

Zde se jeví rozpor.

Finanční důsledky této osnovy na rozpočet a státní pokladnu.

Ministerstvo soc. péče na základě statistických dat a průměrných výpočtů počítá, že ze 100.000 nezaměstnaných připadá

Průměrná denní podpora bez maximálního příspěvku činila 3.94 Kč, bude nyní organisační podpora činiti 1.97 Kč a. státní příspěvek 5.91, resp. 7.88 Kč. Za předpokladu průměrné podpůrné doby 33.8 dne, jak činí asi dnes, činilo by nové zatížení bez ohledu na časové prodloužení podpor asi ročně 25,810.000 Kč.

Poněvadž však podle této osnovy podpůrní doba se prodlužuje o dalších 13 měsíců, bude to míti na státní pokladnu tento vliv:

Podle statistických dat. vzatých z ciziny, připadlo by prý na našich 100.000 nezaměstnaných asi polovina, t. j. 50.000 do druhé podpůrné periody, takže by další náklad při průměrné podpůrné době opět Jako v prvém případě, t. j. 33.8 dne, činil asi 12,905.000, tudíž celkem 38,715.000.

Důsledky podle čl. II., odst. 1. této osnovy budou činiti asi 4,480.000 Kč, ovšem pouze první rok:

Pokud jde o důsledky čl. III. tohoto zákona (mimořádná nezaměstnanost) jsou opětně vzata za podklad cizí data a počítá se s celkovým počtem 74.800 osob (pouze v některých odvětvích výroby: textil, sklářství, kovodělnictví, hornictví), což by při organisační podpoře 25 h denně činilo náklad asi 7,210.000 Kč.

V případech trvalejší krise počítá se částkou 14,420.000 Kč, rovněž při 25 h denně a po vyčerpání celé podpůrné doby 13 týdnů.

Kdyby organisační podpora převyšovala 25 h denně, rostl by přirozeně také státní příspěvek. Tak na př. při 35 h denní organisační podpory činil by státní příspěvek pro případ trvalejší krise 16,965.000 Kč. Přesná cifra zvýšeného státního nákladu nedá se z důvodů jak právě uvedeno, přesně zjistiti.

Dosavadní příspěvek k podpoře vyplácené nezaměstnaným odborovými organisacemi a k čelení nezaměstnanosti vůbec je rozpočten na rok 1930 částkou 22,100.000 Kč.

Pokud jde o t. zv. produktivní péči o nezaměstnané jak ji má osnova na mysli, nevzejdou pokladně státní pravděpodobně žádné zvýšené náklady, poněvadž tu jde o nouzové práce, jež znamenají pro naše národní hospodářství positivní hodnotu. Konečně celá tato akce nemá praktické ceny, nebo, kdybychom podporovali na př. 10.000 dělníků po 10 Kč denně, činilo by to denně 100.000 Kč a ročně 36,500.000 Kč, takže by položka pro nezaměstnané byla daleko pouze touto akcí vyčerpána.

Rozpočtový výbor doporučuje plenu senátu schváliti předlohu ve znění otištěném v sen. tisku č. 196, t. j. ve znění schváleném poslaneckou sněmovnou.

V Praze, dne 28. května 1930.

Dr J. Karas v. r.,
předseda.

R. Pánek v. r.,
zpravodaj.