Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1930.

III. volební období.

2. zasedání.

Tisk 204.

I. sen. Hancku a spol. na vládu Československej republiky v záležitosti vybudovania železničného spojenia medzi Půchovom nad Váhom a Lidečkom na Morave

2. sen. Nentvicha, Habrmana, Zimáka, Pociska a spol. na pána ministra školstva a národnej osvety vo věci t. zv. slovenskej výhody učitelstva ľudových a meštianskych škôl

3. sen. Jokla, Polacha a soudr. na pana ministra národní obrany stran křiklavě chybného rozsudku divisního soudu v Olomouci

Zákonom zo dňa 30. III. 1920, čís. 235 Sb. zák. a nar. o stavbe nových železníčných dráh na štátne útraty a stavébného a investičneho programu bolo zaístené uskutočnenie výhodného spojenia historických zemi so Slovenskom z dôvodov ho- spodárskych a strategických, vybudovaním železníčnej spojky Púchov nad Váhom - Lidečko, zákon ale v tejto čiastke dosial prevedený nebol.

Výbudovaním tejto železníčnej dráhy prispeje sa:

1. K hospodárskemu rozvoju nielen púchovskej doliny, ktorá doteraz nemá vôbec železníčného spojenia, ale dotýka sa hospodárskych záujmov celého Slovenska, keďže projektovaná trať zkracuj diaľkové spojenie Praha - Slovensko o 56 - 107 km, čím sa dosiahne podstatnej úspory jak na osobných a nákladných tariffoch, tak aj na čase,

2. k väčšej bezpečnosti štátu.

Pýtame sa preto slávnej vlády republiky Československej:

1. prečo neboľ zákon v tejto čiastke ani dosiaľ prevedený?

2. Či je vláda náklonná tento zákon exekvovať?

3. Jestli áno, kedy hodlá so stavbou, započať?

Praha, 29. apríla 1930.

Aby ťažkú a zodpovednú onganizasčnú prácu státnych zamestnancov na Slovensku v dobách poprevratových čiastočne odmenila, usniesla sa vláda republiky dňa 27. červenca 1920 na zásadách pre úpravu osobných pomerov státnych zamestnancov a učiteľov na Slovensku. Jednotlivé rezorty státnej správy boly zmocnené vydať podrobné predpisy o prevádzaní týchto zásad.

V dôsledku toho vydalo ministerstvo školstva a národnej osvety dňa 14. ľadňa 1922 výnos čís. 125.307/1921-I., ktorým sa priznávala t. zv. slovenská výhoda žiadateľom o miesta na st. ľudových a meštianskych školách na Slovensku a to tak, že učíteľom, ktorí neboli ešte definitívne ustanovení na verejných školách, dostalo sa platove zrýchleného postupu až o tri roky, učiteľom, ktorí už definitivne ustanovení boli, zrýchleného postupu až o jednu hodnostnú triedu a dva platové stupne. Výhody týmto výnosom poskytnutej účastných bolo dovedna 867 učiteľov Slovákov aj Čechov, z toho 734 osôb s postupom o tri roky; 133 osôb s postupom o jednu hodnostnú triedu. Plná slovenská výhoda piatich postupov všetkým kategoriám st. zamestnancov povolovaná nebola učiteľstvu priznaná. Podmienkou priznania slovenskej výhody bolo definifívne ustanovenie na systemizovanom mieste státnej ľudovej alebo meštianskej školy.

Pod titulom slovenskej výhody priznané vyššie služebné pôžitky zaistené boly dekretom vo forme zvláštneho prídavku, ktorý bol pri ďalších normálnych platových postupoch zachovávaný. To znamená, že udelením slovenskej výhody bola učiteľstvu pre časový postup do vyšších pôžitkov za počítaná určitá doba troch alebo deviatich rokov, ktorá mala byť zarátaná aj pri prevodu do nových pôžitkov dľa zákona čís. 104/1926, jako odst. 1. § 32 citovaného zákona ustaluje. Nárok učiteľstva na zarátanie tejto doby je odôvodnený aj vysvetlivkami 9. a l0. k § 168 zákona čís. 103/ 1926, ktoré sa analogicky vzťahujú aj na platový zákon učiteľský. Napriek tomu pri prevodu do nových platov dľa zákona čís. 104/l926 nebol tento zrýchlený postup učiteľstvu st. ľudových a meštianských škôl respektovaný, a učitelia boli prevedení bez akejkolvek výhody do nových pôžitkov. Márne protestovali postižení, márne dožadovali sa nápravy tejto krivdy. Nedostalo sa im doteraz žiadnej odpovedi.

Poneváč slovenská výhoda bola vo všech iných rezortoch státnej správy uznaná a pri prevodu zamestnancov do nových platov zhodnotená, áno aj samo ministerstvo školstva a nár. osvety priznalo ju, dodatočne aj profesorom stredných a odborných škôl na Slovensku, je učiteľstvo škol národných jediné medzi státnými zamestnancami, ktorému sa prajného vybavenia spravodlivého nároku na slovenskú výhodu nedostalo. Že sa týmto postupom cítí právom ukrivdeným a za svoju prácu zneuznávaným, je samozrejmé. Poneváč máme záujem na tom, aby učiteľstvo bolo spokojné a s radosťou venovalo sa svojej zodpovednej činnosti, aby sa mu dostalo mravného zadosťučinenia a uspokojenia hmotných zdôvodnených nárokov, robíme na pána ministra tento dotaz:

Je pán minister školstva a národnej osvety ochotný uspokojiť oprávnené nároky tých slovenských učiteľov, ktorým t. zv. slovenská výhoda bola priznaná tak, aby pri prevodu do nových požitkov dľa zákona čís. 104/1926 bola im zarátaná doba troch, resp. deviatich rokov pre časový postup do výšších platových stupňov, tým pak, ktorí dosiahli normálnym postupom najvyššieho platového stupňa, aby bol priznaný osobný, do penzíjnych požitkov započítatelný pridavok, tej výšky, akého požívali do 31. prosinca 1925, s platnosťou od 1. ľadna 1926?

V Prahe, dňa 7. kvetňa 1930.

Dne 26. a 27. června zodpovídal se kapitán Sýkora dělostřeleckého pluku č. 108 před divisním soudem olomouckým, delegovaným do Opavy, pro tyto delikty:

1. Že dne 16. listopadu 1928 jako velitel 7. baterie dělostřeleckého pluku č. 8 vojíny Fuchse, Burkerta a Hilschera u raportu slovy. >vy bolševici, flákači a pak v listopadu 1928 vojína Teltschika slovy >vy prase, vy chcete míti, propustku?<, tudíž ve službě své podřízené ponižujícím způsobem potupil.

2. Že na počátku měsíce února dal vojína Teltschika, ačkoli věděl, že se případ vyšetřuje, o své vůli, zavolati do své kanceláře a v přítomnosti jiných vojínů podrobil ho dalšímu výslechu, dále že disciplinární tresty, které uložil vojínům Fuchsovi, Lazarovi, Chmelařovi, Trulejovi, Polešákovi, v rozkaze baterie neuvedl, čímž zneužil svého služebního postavení tím, že vědomě jednal, aby státu způsobil škodu, resp. měl v úmyslu státu způsobiti škodu.

3. Že dne 20. ledna 1929 jednal nešetrně tím, že přikázal jistému vojínovi, aby kupce Beera vyvedl z baráku, ačkoli, zmíněný kupec žádal jen za vysvětlení o příčině sebevraždy svého synovce.

Tím sne dopustil:

ad 1. Zločinu porušení služebních předpisů podle § 289 vojenského trestního zákona.

ad 2. Zločinu zneužití úřední moci podle § 380 vojenského trestního zákona.

ad 3. Disciplinárního přestupku podle § 35, čl. 233 služebního řádu. A. 1/1, první část, pro který se navrhuje potrestání podle § 382, 97, 92, 48 vojenského trestního zákona,

Byl pro potupení vojína Teltschika, nekorektní jednání proti kupci Beerovi, porušení služebních předpisů nátlak a přestupek disciplinárních předpisů odsouzen, k vězení na 14 dní.

Tento rozsudek byl nejvyšším vojenským soudem zrušen. V odůvodnění se uvádí, že zde vůbec není dán skutkový děj pod'le § 289 a) a 280 b) voj. trest. zák., který by obsahoval zločin porušení služebních předpisů a zločin zneužití úřední a služební moci. Ke zločinu podle § 289 voj. trest. zák., že vedle zlého úmyslu je také ještě zapotřebí, aby představený podřízeného hrubým a ponižujícím způsobem, ať již duševně nebo jakkoli jinak týral, čemuž však pouhým příležitostným použitím slov >bolševici, flákači< atd. není

Celkem jsou tu jen dva přestupky disciplinárních předpisů a to použití nadávek vůči podřízeným vojínům a nesprávné zapsání uložených trestů do trestního protokolu. Ohledně případu s kupcem Mořicem Beerem byl kapitán Sýkora z přestupku disciplinárních předpisů osvobozen, poněvadž nejvyšší vojenský soud vychází z názoru, že sice není patřičné, když kapitán Sýkora s rukama v kapsách kalhot mluvil s Beerem, že však ostatně nemohl jinak jednati, poněvadž vůči Beerovi nebyl ani zodpovědným aniž jinak mu byl povinen vysvětlením.

Bylo nařízeno nové přelíčení, jež provedeno bylo dne 31. března 1930 u divisního soudu v Olomouci. Toto bylo tak neslýchaným, jednostranným, zjevným straněním obžalovanému důstojníkovi, že spolu s vydaným rozsudkem těžce uráží právní cítění veškerého obyvatelstva.

Skutečnost, že kapitán Sýkora nechal mužstvo po celé dny ve dne cvičiti a po celou noc pracovati, byla vykládána jako >péče o vojíny<. Svědek Burkert, který slyšel nadávky, byl líčen jako >nedoslýchavý<, ačkoli tomu tak není, dále jako >nespolehlivý<, poněvadž je v podezření, že jako kancelářská pomocná síla u velitelství oddílu prozrazovat vojenská tajemství tisku. Jeho výpověď byla, tudíž prohlášena za nevěrohodnou. U tohoto raportu, poučil kapitán Sýkora oba stěžovatele a soud prohlásil, že slov >bolševici, flákači< použito nebylo, ačkoli kapitán Sýkora sám připouští, že >ve své větší, chorobné podrážděnosti, která mu zůstala po těžkém úrazu, a následkem své nervosy, která nastala příliš velkým přepracováním, slovo >bolševici< snad vysloviti mohl.< Soud prohlásil, že však toto slovo nelze vzhledem ke všeobecnému jeho používání ve veškerém životě považovati za nadávku, naproti že možno je jen vykládati jako >nespokojenci<, ježto za dnešní doby >nespokojené živly<. všude jsou všeobecně označovány za bolševiky.

Vojín Fuchs, kterého kapitán Sýkora vehnal ve smrt, že obžalobu proti Sýkorovi, obsaženou v dopisech na rozloučenou - tak prohlašuje zase soud - psal jen proto aby se pomstil.Dopisy že jsou tendenčně zbarveny, o obžalobě, že Sýkora dal Fuchsovi 24 hodin, na rozmyšlenou, aby mu řekl, kdo informuje tisk, potom že proti němu nebude podáno oznámení, vůbec se nejednalo. Svědecká výpověď bývalého vojína Teltschika rovněž nebyla oceněna, poněvadž v dopisech svému otci provokoval, že, se jistý lékař a potom velitel baterie kapitán Bohumil Nebeský na základě zakročení Telltschikova otce museli ospravedlňovati před ministerstvem národní obrany!

Stran nezapsání trestů do jistých záznamů udal Sýkora, že jednal v domnění, že se disciplinární tresty, uložené jen podmínečně, nemají zapisovati do trestního protokolu, kterýžto postup tehdy u pluku konečně byl zvykem.

A tak je zde ještě několik jiných nehorázností. Prokurátor navrhl:

odsouzení kapitána Sýkory podle § 290 a 355 voj. trest. zák. pro přečin podle § 395 voj. trest, zák. a prohlášení trestu za nepodmínečný.

Kapitán Sýkora shledán byl divisním soudem vinným:

a) disciplinárního přestupku, spáchaného tím, že dne l6. listopadu 1927 u raportu nazval svobodníka B. a vojína Fuchse bolševiky,

b) disciplinárního přestupku, spáchaného tím, že nevedl řádně trestní protokol, a

a) disciplinárního přestupku, spáchaného tím, že na Teltschika stran jeho údajů činil nátlak, i byl odsouzen na 14 dní vězení, zostřeného jedním dnem postu, podmínečně na dobu jednoho roku.

Ježto kapitán Sýkora od svého nadřízeného velitelství oddílu pro nepořádné vedení trestního protokolu byl již 21 dny domácího vězení potrestán, byl mu tento trest vymazán a započten, do soudně vloženého trestu, následkem čehož také soudní trest jeví se nyní býti, vykonán.

Žaloby pro disciplinární přestupek, spáchaný tím, že kapitán Sýkora vojíny F. a B. nazval flákači, vojína T. prasetem, byl naproti tomu pro nedostatek důkazů zproštěn.

Poněvadž 21 dní domácího vězení nebylo uloženo pro svrchu uvedené delikty, nýbrž pro klamání představeného, vychází de facto kapitán Sýkora pro všechny tytu činy bez trestu.

Tážeme se pana ministra:

Jest ochoten pokořené právo zase obnoviti a naříditi nové přelíčení, ve kterém by všechny svědecké výpovědi byly plně oceněny?

V Praze, dne 29. dubna 1930.

Am 26. und.27. Juni 1929 hatte sich der Kapitän Sýkora des Art. Reg. No. 108 vor dem nach Troppau delegierten Divisionsgerichte Olmütz wergen nachfolgende Delikte zu verantworten

1. Dass er am 16. November 1928 als Kommandant der 7. Batterie des Artillerieregimentess No 8 die Soldaten Fuchs, Burkert und Hilscher beim Rapport mit den Worten, >Ihr Bolschewiken, Nichtstuer< (flákači) und dann im November 1928 dien Soldaten Teltschik mit >Sie Schwein, Sie wollen propustka (Absentierungsschein) haben?<, daher im Dienste weine Untergebenen in herabwürdigender Weise beschimpfte,

2. Dass er zu Amfang des Monates Feber den Soldaten Teltschik, obgleich er wusste, dass der Fall untersucht wird, eigenmächtig in steine Kanzlei rufen liess und ihn in Anwesenheit anderer Soldaten einem weiteren Verhör unterzogen hat, weiters, dass er Disziplinarstrafen, die er über die Soldaten Fuchs, Lazar; Chmelař, Trulej, Polešák verhängte, im Befehl der Batterie nicht anführte, wodurch er seihte Dienststellung miss- brauchte, indem er wissentlich, handelte, um dein Staate einen Schadete zuzufügen, respektive die Absicht hatte, dem Staate einen Schaden zuzufügen.

3. Dass er am 20. Jänner 1929 schonungslos handelte, indem er einem Soldaten den Befehl erteilte, den Kaufmann Beer aus der Baracke hinauszuführen, obgleich der erwähnte Kaufmann nur um Aufklärungen über die Ursache des Selbstmordes seines Neffen ersuchte.

Dadurch hat er begangen:

Ad 1. Das Verbrechen der Ausserachtlassung der Dienstvorschriften laut § 289 Militärstrafgesetzes.

Ad 2. Das Verbrechen des Missbrauches der Amtsgewalt lauft § 380 dies Militärstrafgesetzes

Ad 3. Die Disziplinarübertretung laut § 35, Artikel 233 der Dienstordnung A 1/1, I. Teil, wofür die Bestrafung laut § 382, 97, 92, 48 des Militärstrafgesetzes in Antrag gebracht wird.

Er wurde wegen Beschimpfung des Soldaten Teltschik; unkorrekten Verfahren gegen den Kaufmann Beer, Nichtbeachtung der Dienstvorschriften, Pression und Uebertretung der Disziplinvorschriften zu 14 Tagen Arrest verurteilt.

Dieses Urteil wurde vom Obersten Militärgericht aufgehoben. In der Begründung wird angeführt, dass eine Tathandlung nach dem § 289 a und 280 b M. St. G. welche das Verbrechen der Hintansetzung von Dienstvorschriften und das Verbrechen des Missbrauches der Amts und Dienstgewalt involvieren würden, überhaupt nicht gegeben sei. Zu einem Verbreche nach § 289 M, St. G., sei nebst bösen Vorsatze auch noch erforderlich, dass der Vorgesetzte der Untergebenen in grober und erniedrigender Art, sei es nun geistig oder wie sonst immer, quäle, was jedoch durch eine blosse, gelegentliche Anwendung des Wortes >Bolschewiken Nichtstuer< u. dgl, nicht der Fall, sei.

Im ganzen liegen nur zwei Üebertretungen der Disziplinarvorschriften vor und zwar sind dies der. Gebrauch von Schimpfworten gegenüber den untergeordneten Soldaten und die nicht ordnungsmässige Eintragung verhängter Strafen in das Strafprotokoll.

Hinsichtlich des Vorfalles mit dem Kaufmann Moritz Beer wurde, der Kapitän Sýkora der Uebertretung der Disziplinarvomschriften freigesprochen, da das oberste Militärgericht, von der Ansicht ausgeht, dass es zwar nicht gehörig ist, wenn Kapitän Sýkora, die Hände in den Hosentaschen, mit Beer sprach, er jedoch im übrigen nicht anders handeln konnte, da er dem Beer geigenüber weder verantwortlich noch sonst eine Aufklärung schuldig war!

Es wurde eine neuerliche Verhandlung angeordnet, welche am 31. März 1930 beim. Divisionsgericht in Olmütz durchgeführt wurde. Diese war eine so unerhörte, einseitige, odfienkunidige Parteinahme für den angeklagten Offizier, dass sie mit dem erflossenen Urteil das Rechtsempfinden der gesamten Bevölkerung, schwer verletzt,

Die Tatsache, dass Kapitän Sýkora durch Tage die Mannschaft, bei Tag exezieren und die ganze Nacht hindurch arbeiten liess, würde ihm als. >Fürsorge für die Soldaten< ausgelegt. Der Zeuge Burkert, der die Schimpfworte hörte wurde als >schwerhörig< hingestellt, obwohl das nicht der Fall ist, ferner als >unverlässlich<, weil er im Verdacht steht als Kanzleihilfskraft beim Abteilungskommando militärische Geheimnisse an die Presse verraten zu haben. Seine Aussage wurde deshalb als unglaubwürdig erklärt. Bei diesem Rapport belehrte Kapitän Sýkora die beiden Beschwerdeführer und hat das Gericht erklärt, dass die Schimpfworte, Bolschewiken, flákači (Nichtstuer) nicht gebraucht worden sind, obwohl Kapitän Sýkora. selbst zugibt, dass er >in seiner mich einem schweren Unfalle zurückgebliebenen, grösserem, krankhaftem, Gereiztheit und infolge seiner anlässlich allzu grossen Ueberarbeitung eingetretenen Nervosität das Wort Bolschewiken vielleicht gesagt haben kann<. Das Gerich erklärte dieses Wort könne jedoch mit Rücksicht auf die allgemeine Anwendung desselben im gesamten Leben als Schimpfwort nicht angesehen, dagegen lediglich als >unzufriedene< gedeutet werden, zumal in heutiger Zeit die >unzufriedenen Elemente< überall allgemein als Bolschewiken bezeichnet werden.

Der von dem Kapitän Sýkora in den Tot getriebene Soldau Fuchs habe die Anklagen gegen Sýkora, enthalten in den Abschiedsbriefen, so erklärt wieder das Gericht, nur geschrieben, um sich zu rächen. Die Briefe seien tendenziös gefärbt, die Anklage, dass Sýkora Fuchs 24 Stunden Bedenkzeit gab, damit er ihm sage, wer die Presse informiere, dann werde gegen, ihn keine Anzeige erstattet, wurde überhaupt nicht behandelt, Die Zeugenaussage des gewesenen Soldaten Teltschik wurde auch nicht gewertet, weil er durch Briefe an seinem Vater provozierte, dass ein. Arzt und dann dien Batteriekommandant Kapitän Bohumil Nebeský, auf Grund eines Einschreitens von Teltschiks Vater vor dem Ministeriums für nationale Verteidigung sich rechtfertigen musste!

Bezüglich der Nichteintragung von Strafen in gewisse Vormerke gab Sýkora an, dass er in gutem Glauben, dass Disziplinarstrafen, Klee nur bedingt verhängte werden, in das Strafprotokioll nicht einzutragen sind, handelte, welcher Vorgang damals im Regimente schliesslich üblich war.

Und so liegen noch eine Anzahl,andere Ungeheuerlichkeiten vor. Der Prekurabor beantragte

Die Bestrafung des Kapitän Sýkrora nach den, § 290 und 335 M. St. G. wegen Vergehens nach § 395 M. St. G. und Erklärung der Strafe als eine unbedingtes Kapitän Sýkora wurde vom Divionsgericht schuldig befunden:

a) der Disziplinarübertretung, begangen dadurch, dass er am 16. November 1927 beim Rapport den Gefreiten B. und den Soldaten Fuchs als Bolschewiken betitelte,

b) der Disziplinarübertretung begangen dadurch, dass er das Strafprotokoll nicht ordentlich geführt hat, und

c) der Disziplinarübertretung, begangen dadurch, dass, er auf Teltschig hinsichtlich seiner Angaben eine Pression ausgeübt hat, und wurde zu 14 Tagen Rotmistr-Arnest, verschärft durch einen Fasttag, bedingt mit einjähriger Bewährungsfrist verurteilt.

Nachdem Kapitän Sýkora von seinem Vorgesetzten Abteilungskommando wegen nichtordenteher Führung des Strafprotokolles bereits mit 21 Tagen Zimmerarrest bestraft wurde, wurde ihm diese Strafe gelöscht und in die gerichtlich verhängte Strafe eingerechnet, daher auch die gerilchtliche Straffe nun, als vollzogen erscheint.

Von der Anklage der Disziplinarübertretung, begangen dadurch, dass Kapitän Sýkora die Soldaten F. und B. als flákači (Nichtsituer), den T. als ein Schwein benannte, wurde er dagegen wegen.Mangel an Beweisen freigesprochen.

Da die 21 Tage Zimmerarrest nicht wegen obgennanter Delikte, sondern Täuschung des Vorgesetzten verfügte worden sind geht de facto Kapitän Sýkora wegen all, en Taten strafrlos aus.

Wir fragen den Herrn Minister:

Ist er geneigt, das misshandelte Recht wieder herzustellen und eine neue Verhandlung, in der alle Zeugenaussagen voll gewertet werden, anzuordnen?

Prag, am 29. April 1930.