Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1930.
III. volební období.
2. zasedání.
Tisk 216.
Odpovědi:
1. ministra vnitra na interpelaci sen. dr Kloudy, Šolce, Riedla, Pánka a spol. ve věci jazykové praxe obce děčínské (tisk 57/1)
2. ministra vnitra na interpelaci sen. Dobrovolného, Nedvěda a soudy o fašistickém řádění okresního náčelníka Tamchyny v Novém Bydžově a o jeho nadržování a ochraně nepořádků ve veřejné správě (tisk 87/2)
3. ministra železnic na interpelací sen. Johanise a soudr. o závadách a nedostatcích na trati Praha-Vrané-Čerčany a stavbě čekárny ve stanici Prosečnice n.(Sáz. (tisk 100/6)
4. ministra vnitra na interpelaci sen. Ant. Nováka, Časného, Zimáka a soudy o náhradě výloh členů okresních zastupitelstev, výborů a komisi (tisk 135/l)
5. ministra veřejných prací na interpelaci sen. Komrse, Vaněčka a spol. ve věci urychlení stržení jezu na Labi v Kolíně (tisk 135/2)
6. vlády na interpelaci sen. Füssy-ho a druhův ve věci nápravy křivdy spáchané nespravedlivým rozdělením půdy v obci Felsövámos (tisk 146/8)
216/1.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci senátorů dr Ant. Kloudy, Ant. Šolce, K. Riedla, Rudolfa Pánka a spol.
ve věci jazykové praxe obce děčínské (tisk 57/1).
Učinil jsem opatření, aby všechny stížnosti stran podané do jazykového úřadování obce děčínské byly - pokud se tak již nestalo - bez průtahu vyřízeny a aby rozhodnutí, už pravoplatná byla provedena, a aby v těch případech, kde úřady dozírají z moci úřední na zachování jazykových předpisů, bylo těmto předpisům učiněno zadost. Pokud jde zvlášť o dodržování jazykových předpisů při volbách, byl dán obci příkaz pro příště, poněvadž ke stížnosti došlé tří dny před volbou nebylo možno nahraditi legitimační lístky jinými.
V Praze dne 30. dubna 1930.
Ministr vnitra:
Dr Slávik v. r.
216/2.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelací senátorů Dobrovolného, Nedvěda a soudruhů
o fašistickém řádění okresního náčelníka Tamchyny v Novém Bydžově a o jeho nadržování a ochraně nepořádků ve veřejné správě (tisk 87/2).
Revise obecního hospodářství v Ohnišťanech byla provedena okresním úřadem v Novém Bydžově dne 17. prosince 1929. Revise tato vyvrátila přednesené výtky proti obecnímu hospodářství a ukázala spíše, že starosta obce vede správu obecního majetku za pomoci hospodářské komise a podle pokynů obecního zastupitelstva vzorně a ku prospěchu obce.
Také schůze obecního zastupitelstva jsou a byly vždy řádně svolávány, jen sezení obecní rady nebyla konána pravidelně, avšak k zákroku okresního úřadu se tak nyní již děje.
Veřejnou schůzí, o níž se v interpelaci mluví, nesvolali oposiční členové obecního zastupitelstva, nýbrž okresní výkonný výbor komunistické strany v Novém Bydžově. Ježto vzhledem k místním poměrům byla důvodná obava, že při pořádání této schůze dne 27. ledna 1930 bude porušen veřejný klid a pořádek, byla schůze ta okresním úřadem zakázána. Proti tomuto opatření svolavatelé odvolání nepodali a vzdali se tak sami nároku, aby postup okresního úřadu byl v instanční cestě přezkoumán.
Když okresní úřad zjistil, že pořadatelé hodlají proti úřednímu zákazu tuto schůzi konati, postaral se podle své povinnosti právem o zajištění veřejného klidu a pořádku v obci.
Dostavil-li se starosta Hanuš večer 27. ledna 1930 do hostince, kde se měla neoprávněně konati uvedená schůze, aby případně zakročil, kdyby daný zákaz byl porušen, jednal tím v mezích shromažďovacím zákonem mu daných práv.
Ostatně když napětí mezi občanstvem v Ohnišťanech polevilo, bylo konání schůze s týmž programem později dne 16. února okresním úřadem dovoleno.
Vzhledem k uvedenému dlužno míti za to, že vývody interpelace spočívají na mylných předpokladech a nemám proto příčiny k nějakému opatření z podnětu této interpelace.
V Praze dne 30. dubna 1930.
Ministr vnitra:
Dr Slávik v. r.
216/3.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci senátora V. Johanise a soudr.
o závadách a nedostatcích na tratí Praha - Vrané - Čerčany
a stavbě čekárny ve stanici Prosečnice n. Sáz, (tisk 100/6).
Poměry na trati Praha - Vrané neuspokojují ani státní železniční správu. Radikální nápravu bude však lze provésti teprve v souvislosti s velkorysou úpravou pražských nádraží, neboť hlavní obtíže, které jsou pramenem všech stížností, jsou právě v zaústění této trati do stanice Vršovice - Nusle.
Prozatím jest ve stavbě druhá kolej z Vršovic-Nuslí do Krče, jejíž výstavba ulehčí podstatně nejvíce zatíženému úseku trati. Také jinými menšími úpravami hledí státní železniční správa zlepšiti dnešní poměry. Tak např. požadovaná čekárna v Prosečnici bude vystavěna ještě v letošním roce.
Případy zpožďování vlaků na trati Praha-Vrané jsou při mimořádné svízelnosti poměrů, jak jsem o nich učinil již zmínku, celkem jen ojedinělé. Závada, ke které došlo před vánočními svátky a do níž si interpelace stěžuje, způsobena byla nahodilými okolnostmi, které při nejlepší vůli nebylo lze včas odvrátiti.
V Praze dne 7. května 1930.
Ministr železnic:
R. Mlčoch v. r.
216/4.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelací sen. Antonína Nováka, Felixe Časného, Františka Zimáka a soudr.
o náhradě výloh členů okresních zastupitelstev,
výborů a komisí (tisk 135/1).
Podle výsledku šetřená, jež jsem ihned ve věci zavedl, nebyla vyplácena náhrada skutečných výloh členům okresního zastupitelstva, výboru a komisí pouze v několika okresích v Čechách a to proto, že se čekalo na schválení paušálu.
Zemský úřad, uložil již oběžníkem ze dne 27. března t. r. příslušným okresním úřadům, aby ihned nahradily členům těchto okresních zastupitelstev, výborů a komisí jejich skutečné výlohy. Poněvadž org. zákon přiznává členům okresních zastupitelstev, výborů a komisí výslovně jen nárok na náhradu skutečných výloh, nemají nároku na ušlý zisk neb na náhradu za jinou hmotnou újmu, jako důsledek ztráty času při výkonu členských povinností a nemohu v tomto směru nic zaříditi.
V Praze dne 15. května 1930.
Ministr vnitra:
Dr Slávik v. r.
216/5.
Odpověď
ministra veřejných prací
na interpelaci senátorů Komrse, Vaněčka a spol.
ve věci urychlení stržení jezu na Labi v Kolíně (tisk 135/2).
Požadované stržení starého jezu v Kolíně předpokládá dokončení stavby hydrocentrály na novém jezu v Kolíně; hydroelektrárna má dodávati elektrickou energii oběma mlýnům v Kolíně, Formánkovu a Radimskému, a to náhradou za vodní sílu která zanikne právě stržením starého jezu. Podkladem pro převedení vodního práva ze starého jezu na nový jsou smlouvy uzavřené r. 1912 s oběma majiteli mlýnů.
Stavba splavnění Labe v oblasti města Kolína, sama sebou obtížná, přišla do nejhorší doby, nebo, byla započata těsně před válkou a válka světová práce na zdymadle kolínském zcela neočekávaným způsobem zdržel.
Po skončené válce změnily se poměry hospodářské, které vyžadovaly, aby vodní síly se soustavněji využily, než to bylo možno docílit sjednáním s mlynáři kolínskými z r. 1912.
Státní správa hodlala vodní práva vykoupiti a zříditi na jezu moderní hydroelektrárnu.
Jelikož požadavky majitelů řečených vodních sil byly pro stát nepřijatelné, upustilo se od výkupu a sjednána byla vzájemná dohoda o výstavbě hydroelektrárny, při čemž hlavně řešení finanční stránky této dohody vyžádalo si značné doby, nebo se zde jednalo o statisícové investice, které oba mlynáři do podniku musili vložiti za účelem pořízení strojního a elektrického zařízení, turbin atd., a kterým bylo smlouvou uloženo, že musí se postarati též o odbyt přebytečné elektrické energie.
Loňského roku přikročeno bylo k instalaci turbin v hydrocentrále pro firmu Ladislav Radimský a letošního roku pro firmu Formánkovu, takže bude hydrocentrála do konce letošního roku již vybudována.
Podle disposic státní správy může dojíti k stržení starého jezu hned po vybudovaní hydroelektrárny, tedy ještě koncem tohoto roku, v nejkrajnějším případě na počátku roku 1931.
Dřívější stržení jezu předpokládalo by však předchozí provedení elektrisace obou závodů mlýnských a to pouze se souhlasem majitelů mlýnů, tudíž za určitých finančních obětí státu. Také by bylo nutno dodávati až do započetí provozu hydroelektrické centrály oběma mlýnským závodům elektrickou energii k pohonu jejich závodů, což samo by vyžadovalo podle kalkulace náklad asi 200.000 Kč.
V Praze dne 30. dubna 1930.
Ministr veřejných prací:
Ing. Dostálek v. r.
216/6 (Původní znění).
Odpověď
vlády na interpelací senátora Füssy-ho a druhů
ve věci nápravy křivdy spáchané nespravedlivým rozdělením půdy v obci Felsövámos (tisk 146/8).
Interpelace pojednává o majetku dědiců Alexandra Pálffyho v Horním Vámoši o výměře 710 k. j. Teprve od r. 1921 měli část tohoto majetku v pachtu rolníci z Horního Vámoše. Roku 1927 jednali tito s vlastníkem velkostatku o koupi pozemků ve výměře 476 k. j. a to bez vědomí S. P. Úřadu a předložili jmenovanému úřadu jako hotovou věc kupní smlouvy ke schválení. Zatím došly však S. P. Úřadu stížností a protesty z řad místních obyvatelů a také stížností propuštěných zaměstnanců velkostatku. Po vyšetření věcí zamítl Státní pozemkový úřad žádost za schválení koupě a vrátil smlouvy.
Roku 1929 předložil Bohumil Svoboda, poškozený ředitel velkostatku kupní smlouvu na koupi pozemků ve výměře 635 k. j. Když kupující se zavázal, že pozemky o výměře 242 k. j. propachtuje místním kvalifikovaným uchazečům, určeným Státním pozemkovým úřadem, za pachtovacích podmínek rovněž uložených tímto úřadem, pro případě, že zcizí tuto půdu určeným osobám za úřadem stanovenou cenu, byla, mu kupní smlouva schválena.
Úřady nemohou za škodu, která vznikla původním kupujícím z důvodu, že kupní smlouvy nebyly schváleny. Kupující měli dříve žádati o zásadní souhlas. Tím, že dříve plnili smlouvu, ke které S. P. Úřad neudělil svolení, dopustili se přestupku podle §u 18 a) zákona záborového
Podle vylíčeného stavu věci nemá vláda důvodu k nějakému opatření.
V Praze dne 22. května 1930.
Předseda vlády:
Udržel v. r.
Překlad ad 216/6.
Válasz
a kormánytól
Füssy szenátor és társaí interpellácíójára Felsővámos községben eszközölt igazságtalan földosztás által elkövetett sérelem orvoslása tárgyában (146/8.ny.-sz.).
Atz interpelláció Pálffy Sándor örököseit illetö 710 kat. hold kiteiljedésü felsövámosi földbirtakáról tárgyal. A felsővámosí földmívelök a jelzett földbirtok egy részét asak 1921. évitől kezdődőleg bénelték. Eme földmnvefők 1927 ben a nagybirtok tulajdbnosával 476 kat. hold föld vétele iránt az állami földhivatal tuldtán kívül tángyaltak s az adásvételi szerződéséket névezett hivatalnál jóváhagyás céljából mint befejezett ügyet terjesztefték be. Ekőzben azonban az állami földhivatalhoz a helybeli 1akosok sarából valamint a nagybirok elbacsáfott alkalmazottjaitól panaszok és felszólamlások érkeztek be. Az állami földhivatal az ügy megvizsgálása után a vétel jóváhagyása iránti kénelmeket elwtasította s a sizerzödéseket viszmaadta.
Svoboda Bohumil, a negybirtok károsult igazgatója, az 1929 év folyamán 636, kat. hold terülefű föld megvételére vonatkozó adásvételi szerződést terjesztett be. Amidőn a vevő oly irányu kötelezettséget vállalt, hogy a földhivatal álta1 kijelölt helybeli kvalifikált kérelmezőknek ugyanazon hivatal által megállapított bérleti feltételek mallett 242 kat. hold terjedmü földet. ad bérbe, vagy hogy a jelzett földet a kijelölt személyeknek a hivatal által megállapítandó áron eladja, az adásvételi szerződés hélybenlvagyatott.
Az eredeli vevőket az adásvételi szerződés jóvánemhagyása folytám ért károsodásáért a hivatalok nem tehetnek. A vevőkőn mult, hogy a szükséges elvi hozzájárulás iránt előzőleg nem folyamodtak. Az által, hogy oly szerződést teljesítettek, amelyhez az állami földhivata1 hozzá nem járult, a földlefoglalási törvény 18. § a) pontja értélmében kihágást követtek el.
Az ügy vázolt állapotához képest a kormánynak bármiféle intézkedés megtételére indoka nincsen.
Praha, 1930. május 22.-én.
A kommányelnök:
Udržal s. k.