Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1930.
lIl. volební období.	2. zasedání.

Tisk 236.

Zpráva

I. sociálně-politického výboru

lI. rozpočtového výboru

o vládním návrhu zákona (tisk 233),

kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 20. února 1920,

č. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných poškozenou, ve znění zákona ze dne

25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n.

Otázka péče o válečné a poválečné poškozence je jednou z nejsložitějších. a nejobtížnějších, poněvadž zde přicházejí v úvahu nejen zřetele sociální, nýbrž i ohledy na finanční nosnost státu.

O závažnosti problému svědčí tyto cifry:

O důchod se přihlásilo do 31. prosince 1929 978.643 osoby,

poškozenci uznáno do 31. prosince 1929 723.338 osob

důchod se vyplácel do 31. prosince 1929 392.292 osobám,

z. nich bylo:

důchodců-invalidů	103.779
důchodkyň-vdov	87.872
důchodců-sirotků	137.190
důchodců-předků	63.451

Náklady od r. 1919 do 31. prosinci 1929:

úhrnem vyplaceno	5.115,254.882 Kč
z toho na státní administrativu	164,560.713 Kč	(3.2%)
na sociálně-lék. prohlídky	21,450.124 Kč	(0.4%)
na vlastní péči	4.929,244.045 Kč	(96.4%)
Jen na důchodech vyplaceno	4.687,156.396 Kč
na invalidních důchodech	1.772,736.116 Kč
na důchodech pozůstalých (vdov, sirotků, předků)	2.914,420.280 Kč

Původní zákon upravující zaopatření válečných poškozenců ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., který byl zpracován na pouhých odhadech, bez předchozích zkušeností, bez tradice, byl považován za provisorium, a měl býti podle pozdějších zkušeností novelisován.

Tento zákon byl dosud novelisován pouze jednou, zákonem ze dne 25. ledna 1922,č.j. 39 Sb. z. a n. a byly zlepšeny jen důchody invalidů se ztrátou výdělečné schopnosti od 55% do 100%, důchody vdov aspoň 50% výdělku neschopných nebo pečujících aspoň o dvě děti mladší 16 let ,důchody vdovské i sirotčí.

Návrh přináší další zlepšení požitků nejtěžších obětí války, invalidů se ztrátou výdělečné schopnosti 85-100% a vdov starších 55 let, a zcela výdělku neschopných. Dále má býti alespoň sirotkům, zmeškavším přihláškovou lhůtu, umožněno o důchod se přihlásiti.

Také otázka vymáhání neprávem vyplacených důchodů je alespoň z části řešena podle požadavků četných resolucí v tom směru podaných, tím, že nebudou předpisovány k náhradě neprávem vyplacené požitky za dobu delší tří let.

Sociálně-politický výbor usnesl se ve své schůzi konané dne 12. června 1930 doporučiti plenu senátu ke schválení osnovu zákona ve znění dole uvedeném jakož i připojenou resoluci.

V Praze, dne 12. června 1930.

G. Navrátil v. r.,	V. Johanis v. r.,
místopředseda.	zpravodaj.

II.

Volání po zlepšení hmotného postavení válečných poškozenců naráželo dlouho na odpor ministerstva financí, které nenalézalo úhrady pro zvýšený náklad s novou úpravou tou spojený.

Zejména trpce si stěžováno na stav těžkých poškozenců, jejichž výdělečná způsobilost byla snížena nad 80% a těch sirotků i starých osob, kteří zmeškali včas přihlásiti svůj nárok na požitky.

Tak i senát při projednávání rozpočtu k návrhu rozpočtového výboru již dříve navrhoval vládě, aby prodloužena byla lhůta k podání promeškaných přihlášek.

Teprve nyní přichází vláda s částečným zlepšením požitků a s částečným připuštěním nových přihlášek.

V prvním směru zvyšují se požitky invalidů se ztrátou schopnosti výdělečné aspoň o 85% na dvojnásobnou částku (nyní na 4.800 Kč) § 8, kterýžto požitek v případech těžkých (u slepců a osob bezmocných) může býti ještě zvýšen o dalších 1.800 Kč (§ 9). Podobně vdově neb družce starší 55 let zvyšuje se příplatek na 360 Kč, tedy o 160 Kč ročně (§ 17, odst. 3.).

V případě druhém připouští se opět přihláška těch sirotků, u nichž zákonný zástupce jejich promeškal včas přihlásiti jejich nárok (§ 28). Pro přihlášku tuto není stanovena žádná lhůta.

Trpce postrádá se zde však možnost nové přihlášky starých, výživy neschopných osob, které buď z nevědomosti zákona, anebo ze snahy po samostatnosti své výživy v předepsané lhůtě přihlášky neučinily. Tyto případy jsou velice tragické a osoby ony by podpory této zasluhovaly.

Chce-li stát býti milosrdným, nemá milosrdenství své omezovati na přesné dodržení lhůt, nýbrž má přihlížeti k případům skutečné nouze.

Předloha tato zároveň odstraňuje další jednu tvrdost dosavadního právního stavu, totiž povinnost vraceti vybrané požitky v těch případech, kdy dodatečně zjištěno jejich neoprávnění. V tomto případě, kde osoba beroucí požitky, činila tak v dobré víře, vrácení nemá býti požadováno za dobu starší než za poslední 3 léta, aby vrácení za dobu starší neznamenalo hospodářské zničení dotyčného poškozence. Ustanovení to je obdobné s ustanovením pro státní pensisty.

Dobrodiní tohoto zákona bude účastno asi 3.061 vál. invalidů se schopností sníženou nad 85%, 640 válečných slepců, 422 osoby bezmocné a 13.237 vdov (dle stavu ze dne 1. ledna 1930).

Zvýšení pro tyto osoby na r. 1930 (počínaje 1. červencem 1930, kdy zákon nabude platnosti) bude vyžadovati nového většího nákladu o 6,750.000 Kč, jenž není obsažen ve schváleném rozpočtu na tento rok.

Vládní osnova ani v zákoně, ani v důvodech neudává, jak tento zvýšený náklad bude hrazen: zda z úspor docílených v rozpočtu, či zda z oněch 5% zvýšeného výnosu daňového, či zda překročením rozpočtu a krytím schodku úvěrovou operací, jak doznává předloha o nové úpravě podpor v nezaměstnanosti.

Rozpočtový výbor, po vysvětlení zástupců ministerstva financí doufá, že náklad tento nepovede ku překročení příjmů rozpočtu na r. 1930 a proto navrhuje:

Slavný senáte, račiž tuto předlohu zákona schváliti ve, znění dole otištěném i s resolucí níže uvedenou.

V Praze, dne 12. června 1930.

Vilém Votruba v. r.,	Dr. J. Karas v. r.,
místopředseda.	zpravodaj.

 

Zákon

ze dne...............................................................1930,

kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 20. února 1920,

č. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných poškozenců, ve znění zákona

ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl.1.

Některá ustanovení zákona č. 142/1920 Sb. z. a n. ve znění zákona č. 39/1922 Sb. z. a n. se mění po případě doplňují a budou napříště zníti takto:

§ 8, odst. 1.

Invalida, jehož výdělečná schopnost byla snížena aspoň o 85%, má nárok na invalidní důchod ročních Kč 4.800.

§ 9.

Invalidům zcela osleplým přísluší nárok na zvláštní slepecký příplatek k invalidnímu důchodu ročních Kč 1.800.

Ministerstvo sociální péče se zmocňuje, aby přiznalo v případech hodných zvláštního zřetele příplatek k důchodu invalidnímu až do výše ročních Kč 1.800 invalidům, kteří jsou tak bezmocní, že potřebují stále cizí pomoci.

§ 17, odst. 3.

Vdově nebo družce, jež je zcela neschopna k výdělku nebo překročila 55. rok věku, přísluší příplatek Kč 360 ročně.

§ 28.

V § 28 zařazují se jako odst. 4. a 5. tato ustanovení:

Výjimečně může ministerstvo sociální péče povoliti ještě mimořádnou přihlášku o důchod pro sirotky, jejichž zákonný zástupce nárok jejich na důchod v řádné lhůtě neohlásil, pokud v době této mimořádné přihlášky nepřekročili 18. rok věku, a je-li nesporně prokázáno, že smrt nebo nezvěstnost otce dětí nastala za okolností uvedených v §u 1, lit. a), odst. 1.-3. zákona ze dne 8. dubna 1919, č. 199 Sb. z. a n.

Byla-li mimořádná přihláška podle předchozího odstavce povolena, mohou býti přiznány zaopatřovací požitky za splnění ostatních zákonných podmínek od 1. dne měsíce následujícího podání přihlášky o důchod podle tohoto zákona.

§ 31.

V §u 31 zařazuje se jako.odst. 3.:

Byl-li zaopatřovací požitek přiznán nebo likvidován neprávem nebo částkou vyšší, smí se požadovati od příjemce vrácení částky, kterou přijal v dobré víře, pokud se týče takto vzniklý přeplatek sraziti z požitků nejvýše za uplynulou dobu tří let od splatnosti požitků.

Čl. II.

Zákon tento nabude účinnosti dnem 1. července 1930. Provésti jej se ukládá ministru sociální péče v dohodě s ministry financí, vnitra, zahraničních věcí a zdravotnictví a tělesné výchovy.

Resoluce navržená výbory sociálně-politickým a rozpočtovým.

Vládě se ukládá, aby předložila Nár. shromáždění zákon, kterým se umožňuje v případech zvláštního zřetele hodných dodatečná přihláška k požitkům válečných poškozenců. V prvé řadě buď při této příležitosti pamatováno na případy, kde nezpůsobilost ku práci nastala teprve po lhůtě dosud ku přihláškám stanovené.

Vedle toho se vládě ukládá, aby co nejrychleji předložila návrh zákona, kterým by provedena byla potřebná novelisace zákonů o požitcích válečných poškozenců.