Nejdůležitější odvětví zemědělské produkce, výroba živočišná, ohrožena je cizí konkurencí hlavně ze států, které vyrábějí o mnoho levněji. Je proto nutné, abychom této cizí konkurenci čelili, neboť by mohla krise zemědělská zachvátiti i tento obor našeho zemědělského podnikání, jak jsme již toho byli svědky v letech minulých (rok 1928 až 1929).

Příčinou tehdejších svízelných poměrů, jež zavinily přímo úpadek živočišné výroby u nás, byla nedostatečná její celní ochrana. My do dneška máme nejnižší cla na živočišné výrobky v celé střední Evropě a není proto divu, že všechny zemědělské státy, jmenovitě Polsko, vyvážejí k nám své přebytky a utloukají tak naši domácí výrobu. Ničení chovu vepřového dobytka je velikým nebezpečím i pro naše konsumenty, jak ukázal minulý rok, kdy Polsko uzákoněním vývozních cel zavedlo praktický vývozní syndikát, který jediný může z Polska vyvážeti a který stal se na jatkách a trzích našich největších měst jako v Praze, Moravské Ostravě atd. jediným dodavatelem vepřů a může a také tak činil, zneužívati svého monopolního postavení k vyhánění cen na úkor našich konsumentů.

Zabezpečíme-li rentabilitu našeho domácího chovu, pozbude polský syndikát tohoto monopolního postavení na našich trzích a nebude si diktovati ceny.

Jak upadala naše živočišná výroba je patrno na dovozu vepřů z ciziny.

V období leden až březen 1930 dovezeno 125.804 kusů v ceně 120,500.000 Kč oproti 129.035 kusům v ceně 106,700.000 Kč ve stejném období 1929.

Pochopitelně že přiznáme v souvislosti cen a spotřeby masa vepřového a hovězího jak tyto enormní dovozy vepřů ničí i chov hovězího dobytka. Je konečně i velkou národohospodářskou škodou, že vydáváme do ciziny za tyto dovozy každoročně obnosy přibližující se (počítáme-li v to i dovoz sádla) obnosu 1 a půl miliardy Kč.

Je však přece jisto, že naše zemědělství mohlo by lehce krýti veškerou potřebu masa a masných výrobků pro náš konsum, neboť i přes nepříznivé okolnosti stoupl u nás počet domácího dobytka oproti 4,595.614 kusů, napočtených v roku 1910. na 4,691.320 kusů v roku 1925 a jistě sčítáním v roku 1930 zjistí se daleko vyšší počet, poněvadž teprve nyní projevují se důsledky pozemkové reformy. Je třeba i zdůrazniti, že by se tím zlepšila téměř o jednu a půl miliardy naše obchodní a platební bilance. Tyto obnosy zbytečně vydávané do ciziny přispěly by k dobru právě drobným a středním zemědělcům, protože dle statistiky z roku 1925 (z letošního roku bude jistě statistika i příznivější) je prokázáno. že drobní zemědělci, chovající 1 až 5 kusů, představují 69% všech chovatelů, chovatelé se 6 až 20 kusy tvoří 29% všech chovatelů a jenom 2% připadá na chovatele větší, vlastnící více než dvacet kusů. Netřeba zdůrazňovati, že tím byla by zvýšena i koupěschopnost nejširších vrstev venkovských a to tím, že tyto obnosy přišly by k dobru výrobním a obchodním vrstvám městským. průmyslu a dělnictvu.

Z těchto všech důvodů předkládá vláda návrh zákona, kterým nově upravují se cla na dobytek a živočišné produkty. Podstatnou změnou je to, že na místě nevhodných a nespravedlivých cel kusových, podle nichž platilo se. stejné clo z kusu bez ohledu na váhu dobytčete, zavádějí se cla podle váhy.

Návrh tohoto zákona je výslednicí kompromisu mezi potřebami našeho zemědělství a zájmy našich konsumentů a zavádí cla, která ve své podstatě jsou cla klouzavá, určená na směrné ceny dobytka. které jsou asi průměrem cen placených na pražských jatkách v letošním roce. Jejich uzákonění nemůže proto způsobiti zvýšení nyní platných cen, nýbrž přispěje pouze k stabilisaci cen a jest s to zabrániti nezdravým výkyvům cenovým, které poškozují stejně zemědělce jako konsumenty.

V § 1 jsou stanovena vlastně cla autonomní, která se u vepřů a hovězího dobytka vůbec neprojeví a jsou to vlastně cla pro náš průmysl, protože slouží k snazšímu sjednávání obchodních smluv s cizími zemědělskými státy.

Nově také zavádí se clo na chleba jako logický důsledek celého našeho celního sazebníku, protože je národohospodářsky naprosto nemyslitelno, abychom neměli jako dosud cla na chleba — hotový to výrobek, kdy máme clo na surovinu, — obilí a polotovar — mouku.

§ 2 ruší ustanovení článku I., II. zákona čís. 109 z roku 1926.

Ustanovení § 3 jsou povahy obchodně politické a slouží ku snazšímu sjednávání obchodních smluv.

V § 4 jsou uvedena cla smluvní, která budou ve skutečnosti platiti a jsou jak již výše je uvedeno klouzavá podle cen hovězího dobytka a vepřů. U vepřů stanoví osnova základní clo na 120 Kč za 100 kg živé váhy. Klesne-li průměrná cena 1 kg živé váhy na pražském trhu pod 10.60 Kč nastoupí prvá přirážka celní 80 Kč. která se však zruší, když průměrná cena překročí 11.70 Kč. Kdyby průměrná cena však klesla pod 9.80 Kč. bude zavedena celní přirážka druhá a to v takové výši, aby bylo umožněno zvýšení ceny na 10.60 Kč. Překročila-li by průměrná cena 12.50 Kč sníží vláda celní sazbu všeobecnou i smluvní. Za každý kalendářní měsíc vypočítávají se uvedené ceny a to podle záznamu masné pokladny v Praze, tedy podle skutečných prodejů. Každého desátého kalendářního měsíce musí býti vyhláškou oznámena příslušná celní přirážka zjištěná podle průměrné ceny v měsíci předcházejícím.

Základní smluvní cla a přirážkové sazby u hovězího dobytka jsou stanoveny takto:

Prakticky budou se vyskytovati celní sazby ve třech stupnicích:

1. Směrodatná bude průměrná cena 1 kg živé váhy u volů, vypočtená za měsíc březen a duben 1930, kterážto cena obnáší Kč 6.70 a jest základnou srovnávací. Při této hladině cenové budou základní cla snížena o sazby přirážkové, takže budou platiti cla podle shora uvedeného pořadí Kč 116, 102, 93 a 232.

2. Kdyby ceny volů klesly o 8% pod srovnávací základnu čili pod Kč 6.17, nastoupí plná účinnost základních cel: Kč 160, 140, 130 a 320. Tato cla budou platiti až do té doby, kdyby průměrná cena volů překročila 7.80 Kč.

3. Kdyby průměrná cena volů poklesla o 16% čili pod 5.63 Kč, nastoupí ke clům základním ještě sazby přirážkové, takže budou celková cla obnášeti: Kč 204, 178, 167 a 408. V tomto případě přirážková cla odpadnou, když by cenový pokles 16% se zmenšil na méně než 8%, čili nad cenu Kč 6.17.

§ 5 stanoví účinnost tohoto zákona, t. j. patnáctý den po vyhlášení. Ovšem předpokladem toho je úprava obchodní smlouvy s Maďarskem.

Národohospodářský výbor jednal o osnově tohoto zákona ve své schůzi dne 12. června 1930 a doporučuje plenu senátu přijetí tohoto zákona tak, jak se na něm usnesla poslanecká sněmovna ve znění sen. tisku čís. 234.

V Praze, dne 12. června 1930.