Ve všech návrzích, které podány byly vládou na zmírnění zemědělské krise, postrádáme opatření na ochranu produkce lnu. A přece má lnářství pro krajiny horské velikou důležitost, neboť len je jednou z mála plodin, které je možno v polohách vysokých pěstovati a je nutno pěstování jeho rozšířiti proto, že odbyt ostatních horských plodin, brambor, žita a ovsa, v posledních letech velmi poklesl.

Jediná naše přádelná rostlina len pěstoval se dříve ještě v letech 1880-1890 v území naší republiky na výměře as 60 tisíc ha, nyní však na 20 tisících ha. Příčinou poklesu pěstování Inu jest nízká jeho cena, při níž se pěstování nevyplácí. Náš průmysl přádelnický dováží 55-60% své potřeby lnu z ciziny, ač by se veškerá tato surovina mohla vypěstovati u nás.

Navrhujeme tudíž, aby pro ochranu našeho lnářství a podporu zvýšení jeho produkce:

1. zavedena byla celní ochrana lnu a to cla autonomní ve výši 70.— Kč na 100 kg lnu roseného a 350.— Kč na 100 kg lnu třeného, cla smluvní ve výši 50.— Kč za len rosený a 250.— Kč za len třený,

2. zavedeny byly dovozní listy, případně povolovací řízení tím způsobem, že by povolení k dovozu cizího lnu dostal pouze ten závod, který odebral nejméně stejné množství lnu domácího,

3. nařízeno bylo všem státním a veřejným ústavům, aby odebíraly lněné a pololněné výrobky pouze z domácího lnu vyrobené,

4. pro zvelebení lnářství a zpracování lnu v tírnách budiž povolena podpora státní ve výši nejméně 3 miliony Kč ročně.

V Praze, dne 13. června 1930.

Donát, Hrubý, Chlebounová, Olejník, dr Rozkošný, dr ing. Botto, Sechtr.

Stržil, Ušák, Pivko, Dresler, Sehnal, dr Havelka.