Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1930.

III. volební období.

2. zasedání.

Tisk 259.

Jako každoročně tak i během letošního května a června postižena byla celá řada obcí a okresů živelními pohromami. Tak ve dnech 31. května a 2. června postiženy byly živelní pohromou okresy: rokycanský, prachatický, strakonický, českobudějovický, dále okres uherskohradištský, zejména obce Tlumačov a Bzenec, na Slovensku pak dne 1. června postižen byl průtrží mračen, krupobitím a povodní v údolí Rimavy a jinde okres Rimavská Sobota, dále pak v posledních týdnech okresy: Sobrance, Prešov a na Podkarpatské Rusi okres mukačevský a užhorodský. Letošní počasí vyvíjí se tak abnormálně, že bohužel je téměř jisto, že tyto škody nebudou posledními a že letošní úroda bude ještě na mnoha místech živelními pohromami zničena nebo poškozena.

Pochopitelně, že důsledky těchto katastrof jsou pro poškozené zemědělce letos daleko citelnější než v letech minulech, protože následkem zemědělské krise stržili velmi málo za loňskou úrodu a k provozu svých hospodářství buď úplně vyčerpali své finanční prostředky anebo dokonce ve většině případech museli se již dříve zadlužiti. Nejhůře je v těch místech, která postižena byla již podruhé živelní pohromou. V mnohých případech jmenovitě tam, kde zemědělec byl již před živelní pohromou zadlužen, jedná se přímo o ohrožení existence postiženého zemědělce a jeho rodiny. Nemá-li tudíž dojíti ke zničení celé řady existenci samostatných zemědělců, jest rychlá státní pomoc naprosto nutna. Jest to v zájmu jak postižených, tak i v zájmu státu a celého našeho národního hospodářství, neboť poškození zemědělci byli až dosud těmi nejlepšími poplatníky a jako samostatní podnikatelé svolí pílí a prací přispívali k hospodářskému rozvoji státu.

Každoročně se opakující živelní pohromy opětně a opětně dokazují nutnost zveřejnění živelního pojištění, neboť živelní pohromy působí každoročně našemu zemědělství hmotné škody v obnosu okrouhle asi 200,000.000 Kč a státní pomoc a daňové odpisy mohou jen z nepatrné části nahraditi tyto ztráty. Velká většina zemědělců není proti těmto škodám vůbec pojištěna, neboť podle statistiky není potištěním kryta ani jedna desetina pojistné hodnoty. Zemědělci pravidelně nejsou s to opatřiti si potřebné peníze na pojištění, protože toto jest u nás poměrně drahé a ke všemu ještě letos pojišťovny zvýšily pojistné sazby jen v Čechách ve 103 okresech a to právě v těch, které vloni byly postiženy živelními pohromami, tedy kde finanční stav zemědělců je nejhorší. Jedinou odpomocí je zde zveřejnění živelního pojištění. Této otázce věnovaly jak naše vlády, tak i parlamentní sbory již od převratu svoji pozornost a uznaly potřebu zveřejnění živelního pojištění, jak o tom svědčí schválení zákona, o zřízení fondu pro účely veřejného pojištění čís. 149 Sb. z. a n. z roku 1923, řada přijatých resolucí a konečně vládní návrh, podaný v poslanecké sněmovně ve II. období pod čís. tisku 1703. Bohužel však návrh tento nebyl ústavně projednán a velkou zodpovědnost vzali na sebe ti, kteří zmařili jeho provedení.

Stejně tak je třeba opatření preventivních nebo alespoň takových, která by mohla zmírniti následky živelních pohrom jmenovitě povodní a tu žádáme, aby konečně proveden byl zákon ze dne 15. října 1925, čís. 227 Sb. z, a n. o opatřeních k zamezení živelních škod a opatřeny ministerstvem financí potřebné prostředky pro jeho provádění.

Podepsaní navrhují:

Slavný senáte račiž se usnésti:

Vládě se ukládá:

1. aby učinila vhodná opatření ke zmírnění event. zamezení následků živelních pohrom jmenovitě:

a) předložila a postarala se o nejrychlejší ústavní projednání návrhu zákona, jímž zřídila by se československá živelní a dobytčí pojišťovna,

b) postarala se, aby zákon ze dne 15. října 1925, čís. 227 Sb. z. a n. o opatřeních k zamezení škod při živelních pohromách byl co nejrychleji prováděn a k tomu účelu aby opatřila potřebné finanční prostředky.

2. Aby na zmírnění škod způsobených živelními pohromami v roce 1930:

a) dala škody neprodleně úředně vyšetřiti a zjistiti,

b) prominula postiženým předepsané daně včetně daně z obratu a bezúročně posečkala u těch, jichž existence je přímo ohrožena, i odepsala starší, dosud nezaplacené daně,

c) dala pokyn k zahájení akce na opatření osiva, steliva a umělých hnojiv pro postižené kraje a povolila co největší slevy na dovoz těchto potřeb,

d) dala pokyn Státnímu pozemkovému úřadu, aby bezúročně posečkal nezaplacené splátky na přídělovou cenu drobným nabyvatelům půdy, poškozeným živelní pohromou,

e) poskytla účinnou a rychlou peněžní pomoc alespoň tem postiženým, jichž existence je vážně ohrožena.

V Praze, dne 23. června 1930.