Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1930.

III. volební období.

2. zasedání.

Tisk 264.

Pěstitelé brambor v horských krajinách, kde jsou brambory hlavní plodinou, postiženi jsou těžce ohromným poklesem cen brambor průmyslových, který jest následkem velmi neutěšených odbytových a cenových poměrů v průmyslu škrobařském. Ceny škrobu klesly v posledním roce o plných 50% i více a proto také nemohl průmysl škrobařský platiti za brambory více než 16-17 Kč za 100 kg, tedy cenu značně podvýrobní.

Příčinou poklesu ceny škrobu bramborového je nemožnost vývozu jeho přebytků do ciziny a proto hromadění se zásob, pro něž není odbytu, neboť téměř celý průmysl škrobový bývalé říše jest a zůstal v území republiky naší a vývoz do nástupnických států znemožněn jest zavedením vysokých tamních cel ochranných, další příčinou snížení cen a odbytu škrobu bramborového jest zřízení veliké továrny na škrob kukuřičný na Slovensku, která při nízkém clu na kukuřici má poměrně lacinou surovinu a zaplavuje trh náš škrobem kukuřičným, vyráběným ze suroviny většinou cizí, dovážené - kdežto domácí surovina - brambor - nenalézá odbytu. Poměry ty ohrožují pěstování brambor, jediné průmyslové plodiny chudých našich horských krajů a poněvadž nelze zde brambory nahraditi žádnou jinou plodinou, nutno zameziti neb alespoň vydatně omeziti na určitý kontingent, výrobu škrobu kukuřičného.

Jest to zcela oprávněno, by zamezilo se rozšiřovati výrobu zboží, jehož větší výroba ohrožuje existenci domácího průmyslu již stávajícího a odbyt domácí plodiny, brambor.

Pro odbyt nadvýroby škrobu bramborového jest dále nutno umožniti jeho export. Ten jest možným, vzhledem k teritorální poloze našeho státu a ochranným clům států sousedních pouze při zavedení dovozních listů na škrob bramborový, podobně jako to má již Německo. Zavedení dovozních listů na škrob bramborový a jeho deriváty neměl by nepříznivého vlivu na tuzemské spotřební průmysly, neboť škrob bramborový a výrobky z něho mohly by se vyvážeti jen tehdy, když by cena jich u nás klesla pod světovou paritu, neboť dovozními listy vyvažuje se pouze ochranné clo cizích států.

Nebudou-li provedena v brzku tato opatření, nemohl by se průmysl škrobový vůbec udržeti, což by znamenalo nemožnost pěstování brambor ve všech horských krajích, kde jest průmyslovými zemáky osázeno 20-28% veškeré orné půdy a kde by zničení bramborářství znamenalo ohrožení celé hospodářské existence tamních zemědělců.

Proto navrhují podepsaní:

Slavný senáte, račiž se usnésti:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Vláda se zmocňuje, aby nařízením upravila průmyslové zpracování kukuřice na škrob a jeho deriváty stanovením nejvyššího ročního množství výrobků, určených pro tuzemskou spotřebu. Výrobky určené pro vývoz do ciziny nepodléhají tomuto omezení. Uvádění těchto výrobků do tuzemského oběhu podléhá kontrole.

§ 2.

Ustanovení zákona ze dne . června 1930, čís. Sb. z. a n. o dovozních listech rozšiřuje se též na bramborový škrob, syrob a dextriny. Dovozní listy vydávají se výrobcům za podmínek stanovených nařízením.

§ 3.

Zákon tento nabývá účinnosti třicátým dnem po vyhlášení a provedou jej ministři financí, průmyslu, obchodu a živností a zemědělství.

Po stránce formální navrhuje se, aby tento návrh zákona projednán byl ve výboru národohospodářském a rozpočtovém.

V Praze, dne 24. června 1930.