Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1930.

III. volební období.

3. zasedání.

Tisk 276.

Podepsaní navrhují:

Slavný senáte, račiž se usnésti:

ze dne . . . . . . . . .,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

1. Všechny zásoby obilí, mouky a mlýnských výrobků cizího původu - pokud přesahují množství u jednoho vlastníka u obilí 10 q, u mouky a mlýnských výrobků 5 q - nacházející se dne 15. prosince 1930 v celním území republiky Československé, podléhají vyrovnávací dávce ve výši platné celní přirážky na toto zboží dle zákona ze dne 5. června 1930. č. 72 Sb. z. a n., jímž se vláda zmocňuje, aby zavedla celní přirážky k celním sazbám u některých druhů obilí, mouky a mlýnských výrobků, a jímž se zakazuje chemická úprava mouky.

2. Dávku povinen je platiti vlastník zboží.

§ 2.

1. Každý, kdo vlastní v celním území republiky Československé obilí, mouku a mlýnské výrobky cizího původu v množství, přesahujícím dovolená kvanta dle § 1, je povinen počínaje dnem 1. listopadu 1930, přihlásiti toto zboží nejdéle do tři dnů u důchodkového kontrolního úřadu příslušného pro místo, kde zboží je uskladněno. Stejné povinnosti podléhá ten, kdo takovéto zboží nabude v době mezi 1. listopadem a 15. prosincem 1930 a je povinen přihlásiti zboží toto do tří dnů ode dne, kdy zboží přešlo do jeho vlastnictví.

2. Po přihlášení zboží je majitel jeho povinen hlásiti každou změnu v zásobách. U naprosto důvěryhodných vlastníků může úřad důchodkové kontroly na jednoduchou nebo i jen ústní žádost omeziti tuto povinnost hlášení změn v zásobách zboží na zasílání týdenních výkazů.

§ 3.

1. O zboží uvedené v § 1 a přihlášené podle ustanovení § 2 je povinen vlastník vésti přesné záznamy tak, aby kontrolní úřad a jeho orgány ihned mohly zjistiti množství tohoto zboží, změny v zásobách, od koho a kdy zboží bylo koupeno, komu bylo prodáno a kam expedováno, a přezkoušením zásob mohly se přesvědčiti, že záznamy odpovídají pravdě. Za tím účelem je nutno toto zboží uskladniti odděleně od obilí, mouky a mlýnských výrobků domácího původu a umožniti kontrolním orgánům přístup do skladišť, prohlídku knih a dáti jim veškeré potřebné informace.

2. Záznamy o zboží se všemi účetními doklady, jako jsou účty, faktury atd. a doklady o koupi a prodeji zboží, jako je obchodní korespondence, závěrečné listy atd., musí vlastník zboží uchovati do konce roku 1932 a kdykoliv předložiti na požádáni kontrolním orgánům.

§ 4.

1. Celní úřady, železniční úřady na pohraničních stanicích a na stanicích místa určení zboží a paroplavební podniky jsou povinny počínaje dnem 1. listopadu 1930 hlásiti ministerstvu financí nebo úřadům, které toto ministerstvo určí, veškeré zásilky obilí, mouky a mlýnských výrobků cizího původu.

2. Na nákladních listech, dopravních dokladech atd. musí odesílatel, počínaje dnem 1. listopadu 1930 vždy uvésti, zda jedná se o obilí, mouku a mlýnské výrobky domácího nebo cizího původu.

§ 5.

Dne 15. prosince 1930 zašle majitel zboží uvedeného v § 1 seznam tohoto zboží s udáním váhy a místa uskladnění úřadu důchodkové kontroly, příslušného pro místo uskladnění, který pak předepíše vyrovnávací dávku.

§ 6.

Povinnosti uvedené v § 2, 3 a 5 tohoto zákona vztahují se i na toho, kdo obilí, mouku a mlýnské výrobky cizího původu uchovává ve svých skladištích, provozovnách, místnostech atd.

§ 7.

Přestoupení tohoto zákona nebo nařízení na jeho základě vydaných trestají politické úřady, pokud činy ty nepodléhali ustanovením důchodkového trestního zákona, nebo pokud nezakládají skutkové povahy trestních činů náležejících do příslušnosti soudní, peněžitou pokutou do 20.000 Kč, při její nedobytnosti vězením až do šesti měsíců, dále propadnutím předmětů, na něž se trestní čin vztahuje a konečně ztrátou živnostenských oprávnění. Tyto tresty mohou býti uloženy též současně. Trest na svobodě spolu s náhradním trestem za nedobytnou pokutu nesmí činiti více než jeden rok.

§ 8.

Zákon tento nabude účinnosti dnem vyhlášení a provede jej ministr financí po dohodě s ministry zemědělství, průmyslu, obchodu a živností, vnitra a spravedlnosti.

Krise našeho zemědělství a mlynářství se stále stupňuje opětným a opětným klesáním cen. Naše vláda i zákonodárné sbory uznaly, že je nutno zákonnými opatřeními přispěti k odstranění této krise a k zajištění rentabilních cen a tak byl přijat - kromě jiných opatření - a ve sbírce zákonů vyhlášen zákon ze dne 5. června 1930, č. 72 Sb. z. a n., jímž se vláda zmocňuje, aby zavedla celní přirážky k celním sazbám u některých druhů obilí, mouky a mlýnských výrobků a jímž se zakazuje chemická úprava mouky. Tímto platným zákonem zavádějí se celní přirážky, kdyby cena pšenice, žita, ječmene, ovsa, mouky a mlýnských výrobků poklesla pod průměrné ceny za pětiletí 1925-1929 snížené o 11%. Tato průměrná cena je u pšenice asi 190 Kč, u žita asi 165 Kč, ječmene 159 Kč, ovsa 146 Kč. Ceny obilí však dnes pohybuji se u pšenice okolo 130 Kč, u žita okolo 80 Kč, u ovsa okolo 96 Kč, u ječmene okolo 125 Kč. Příslušné přirážky k celním sazbám byly sice vždy řádně vyhlášeny, bohužel však nevybírají se a to proto, že jejich vybírání odporovalo by ustanovením obchodní smlouvy s královstvím maďarským, která je vypovězena k 15. prosinci t. r., takže teprve od tohoto dne bude lze zákon o celních přirážkách prakticky prováděti. Již dnes je téměř jisto a dá se s určitostí předpokládati, že od toho dne bude zavedena k platným celním sazbám přirážka a sice ta nejvyšší, jakou připouští zákon, t. j. 25 Kč u pšenice, 50 Kč u žita, 75 Kč u mouky, 56 Kč u ječmene a 34 Kč u ovsa.

Jest samozřejmé, že té okolnosti, že je známo, od kdy bude platiti celní přirážka a tím vlastně vyšší celní poplatky, hledí pro sebe využitkovati mezinárodní spekulace a snaží se ještě do 15. prosince dovézti k nám co nejvíce obilí a mlýnských výrobků za platnosti nižších celních sazeb. Jedná se jmenovitě o pšenici a pšeničnou mouku. Z výkazu o dovozu za měsíc srpen vysvítá, že dovezli jsme 309.660 q pšenice oproti 166.920 q pšenice za srpen 1929. Je jisto, že tyto spekulační dovozy budou stoupati tím více, čím více bude se blížiti den, kdy končí platnost obchodní smlouvy s královstvím maďarským, t. j. 15. prosince t. r. Dostáváme zprávy ze všech končin našeho státu, že spekulační živly často i zahraniční najímají kde jaké skladiště, aby tam uložily obilí a mouku před 15. prosincem t. r. Toto řádění spekulace je nebezpečné celému našemu národnímu hospodářství z několika hledisek:

1. Jest s to, aby nahromaděním zásob znemožnilo projevení účinků, které vláda a zákonodárné sbory měly na mysli, když schvalováním zákona ze dne 5. června 1930, čís. 72 Sb. z. a n., chtěly přispěti k odstranění těžké krise našeho zemědělství.

2. Bude postižena státní pokladna, protože kdyby potřebné množství obilí a mouky bylo dovezeno po 15. prosinci, dovozci musili by platiti vyšší celní poplatky.

3. Na úkor našeho zemědělství a i konsumentů obohatí se spekulační živly a tyto spekulační zisky budou vyvezeny z větší části za hranice.

Z těchto důvodů je nutno postihnouti tyto spekulační dovozy obilí a mouky a zabrániti tak řádění spekulace. Jen tak umožníme, aby ode dne 15. prosince zákon o celních přirážkách měl pro naše zemědělství význam a docílil těch účinků, které zákonodárné sbory měly na mysli při jeho schvalování a nezůstal pouze na papíře.

V § 1 určeno je zboží, ze kterého dávka bude vybírána; jsou to všechna kvanta obilí, mouky a mlýnských výrobků cizího původu, která nachází se dne 15. prosince 1930 v celním území republiky Československé a přesahují ve vlastnictví jedné osoby, ať již fysické nebo právnické množství 10 q obilí nebo 5 q mouky a mlýnských výrobků.

Paragrafy 2, 3, 4 a 5 nařizují kontrolní opatření, která mají sloužiti k tomu, aby co nejvíce bylo zamezeno obcházení zákona a aby každý dávku skutečně zaplatil. Za tím účelem nařizuje se vedení zvláštních seznamů zboží, hlášení veškerých změn, uchování dokladů do konce roku 1992. Obilí, mouka a mlýnské výrobky cizího původu mají býti vždy uskladněny odděleně; to znamená, má-li majitel ve skladišti více místností, tedy odděleně v jedné místnosti, má-li pouze jednu místnost, tedy odděleně na hromadách a v pytlích od obdobného zboží domácího původu. Celní, železniční a dopravní úřady oznamováním zásilek zboží mají přispěti k usnadnění kontroly.

§ 6 uvádí, že stejné povinnosti, sloužící ke kontrole, jako ohlášení, vedení záznamů atd. má nejenom vlastník zboží, ale i ten, v jehož skladišti se zboží nalézá.

V § 7 uvedena jsou trestní opatření, která ve svých nejvyšších výměrách nebo v těch případech, kdy bude uloženo více trestů současně, jsou přísná, ale je to plně odůvodněno tou okolností, ze je poměrně snadno možné event. zamlčení zásob, nebo vydávání zboží cizího za zboží domácího původu. Výpočet trestů umožňuje svojí pružností, aby příslušný úřad vždy volil trest odpovídající zjištěnému provinění.

Vzhledem ke krátkosti času je nutno, aby zákon platil ode dne vyhlášení a předpokladem je, že bude zákonodárnými sbory schválen a ve Sb. zákonů a nařízení vyhlášen před 1. listopadem t. r.

Finanční zatížení návrh neznamená žádné, naopak vybíráním dávky zvýší se státní příjmy o několik milionů Kč.

Po stránce formální navrhujeme, aby návrh přikázán byl výborům národohospodářskému a rozpočtovému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

V Praze, dne 2. října 1930.

Stržil, Kroiher, Šimonek, dr Havelka, Chlebounová, Dresler, Sechtr, Fr. Novák, Ušák, dr Rozkošný, dr Bačinský, Danko, Foit, Sehnal, dr. inž. Botto.