Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1930.
III. volební období.
3. zasedání.
Tisk 279.
Vládní návrh
Zákon
ze dne...............................1930
o nabytí úseku Zadunajské místní dráhy od stanice Bratislava-Nové Město ke státní hranici státem a o pachtu úseku Novohradské župní místní dráhy od stanice Lučenec ke státní hranici státem.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Připojené smlouvy sjednané mezi republikou Československou, zastoupenou jménem vlády ministry
železnic a financí se strany jedné a akciovou společností Zadunajské místní dráhy (Dunántúli helyi érdekü vasut részvénytársaság) o koupi úseku této místní dráhy, vedoucího od stanice Bratislava-Nové Město ke státní hranici československo-maďarské, a akciovou společností Novohradské župní místní dráhy (Nógrádvármegyei helyi érdekü vasut részvénytársaság) o pachtu traťového úseku této místní dráhy od stanice Lučenec ke státní hranici československo-maďarské se schvalují.
§ 2.
Nevydá-li některá z obou společností, uvedených v § 1, listin potřebných k provedení knihovních zápisů, nahradí tyto listiny prohlášení ministra železnic.
§ 3.
Veškeré úkony, související s provedením tohoto zákona, zejména též výplata pachtovného, sjednaného s Novohradskou župní místní drahou, dále pak podání, zápisy jakož i připojené smlouvy a jiné listiny jsou osvobozeny ode všech veřejných dávek, daní, kolků a poplatků.
§ 4.
Tento zákon, jehož provedením se pověřují ministři železnic a financí, nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Důvodová zpráva.
Mírová smlouva Trianonská ustanovuje ve svém článku 304:
"Aby se zajistil provoz na železničních sítích někdejšího mocnářství rakouskouherského, na něž mají koncesi soukromé společnosti a jež se vyplněním ustanovení této smlouvy octnou na území několika států, bude nové správní a technické ustrojení řečených sítí upraveno pro každou síť dohodou mezi koncesionářskou společností a státy územně zúčastněnými."
Pod ustanovení tohoto článku spadají tyto soukromé místní dráhy, jejichž trati částečně se octly na území československé republiky:
Místní dráha Bratislava -Šoproň, vedoucí od stanice Petržalky přes Kittsee na Šoproň, Zadunajská místní dráha, vedoucí od stanice Bratislava-Nové Město přes Petržalku, Hegyeshalom na Steinemanger, resp. Ukk, dále Novohradská župní místní dráha, vedoucí ze stanice Lučenec přes Kalondu, Ipoly Tarnóc na Aszód a konečně Místní dráha v údolí Bodvy, vedoucí ze stanice Turna nad Bodvou do Miskolcze.
O nové úpravě správních a technických poměrů všech těchto drah bylo mezi zúčastněnými činiteli docíleno dohody ve smyslu svrchu cit. čl. 304 mírové smlouvy Trianonské.
Z uvedených místních drah octly se na území Československé republiky místní dráha Bratislava-Šoproň pouze traťovým úsekem o délce 1826 km a místní dráha v údolí Bodvy pouze úsekem o délce 3108 km. S oběma těmito drahami bylo v roce 1929 vzhledem k nepatrné délce jejich úseku, ležících na našem území, docíleno dohody v tom smyslu, že se společnosti vzdaly ve prospěch Československé republiky svého vlastnictví k těmto úsekům z náhradu, která jim byla přiznána za používání úseku československými státními drahami, jak v době minulé tak v budoucnosti.
S místní drahou zadunajskou, jejíž trati leží na území Československé republiky úsek dlouhý 11.006 km, byla sjednána za souhlasu maďarské vlády o tomto úseku přiložená kupní smlouva. Touto kupní smlouvou nabývá československý stát. úseku Bratislava-Nové Město-státní hranice, na němž leží stanice Petržalka, kterou nutno vybudovati jako důležitou přechodovou stanici, do níž ústí dvě trati, opatřující spojení jednak s Rakouskem, jednak s Maďarskem.
Kupní cena byla sjednána částkou 1.120.780 Kč, která byla vypočtena tím způsobem, že z celkového dosud neumořeného akciového kapitálu společnosti Zadunajské místní dráhy byla zjištěna poměrná část, připadající na zmíněný úsek, a to podle poměru délky tohoto úseku k celkové délce všech tratí společnosti. Při tom byl akciový kapitál, vyjádřený v korunách předválečných, převeden na měnu československou v poměru 1 K = 1 Kč.
S místní drahou Novohradskou župní, z níž leží na našem území úsek v délce 11.116 km, byla sjednána pachtovní smlouva, a to prozatím na dobu, po kterou potrvá pasážní doprava na trati Čata-Lučenec podle čl. 302 mírové smlouvy Trianonské.
V tomto případě nepřikročila státní správa ke koupi úseku z toho důvodu, že na význam tohoto úseku pro naši dopravu bude míti podstatný vliv, jak budou dopravní poměry upraveny na území, o něž jde, až přestane zmíněná pasážní doprava. Ustanovením pachtovní smlouvy, že platnost její se prodlužuje přes svrchu uvedenou lhůtu, nedojde-li k nové smluvní úpravě, jest místní doprava na tomto úseku zajištěna i pro ten případ, že by přestala pasážní doprava na trati Čata-Lučenec.
Pachtovné bylo sjednáno roční částkou, která se rovná přibližně 5% úroku z poměrné části akciového kapitálu, připadajícího na tento úsek podle poměru jeho délky k celkové délce místní dráhy. Při tomto výpočtu pachtovného byl předválečný akciový kapitál přepočten na měnu československou stejně jako v případě svrchu uvedeném.
Vzhledem k této pro stát příznivě zjištěné výši pachtovného bylo nutno místní dráze přiznati, že ji nebudou zatěžovati daně a dávky, které by případně měly býti z tohoto pachtovného vyměřeny.
Kupní cena za úsek místní dráhy Zadunajské bude uhrazena v rámci investičního rozpočtu ministerstva železnic pro rok 1930, náhrada za používání tohoto úseku v době předcházející jeho koupi, jakož i pachtovné za úsek Novohradské župní místní dráhy za léta 1919-1930 včetně úroků budou uhrazeny v rámci provozních výdajů podniku Československé státní dráhy za rok 1930.
K jednotlivým paragrafům navržené osnovy poznamenáváme toto:
K § 1. Obě smlouvy byly uzavřeny po dohodě sjednané ve smyslu čl. 304 mírové smlouvy Trianonské s výhradou ústavního schválení.
K § 2. Ustanovení tohoto paragrafu má zajistiti, aby příslušný soud mohl vtěliti přiložené smlouvy do železničních knih, které budou založeny na Slovensku pro železniční vlastnictví a to i pro ten případ, že by společnost nevydala potřebných k tomu listin.
K § 3. Veškeré veřejné daně a dávky, které by jinak byly spojeny s provedením přiložených smluv, zejména pak daň z vypláceného pachtovného, nemají podle dohody s místními drahami zatěžovati společnost. Musila by proto předepsané daně, dávky a poplatky nésti státní správa ze svého. Jest tudíž účelno, aby zákon vyslovil navržené osvobození od veřejných daní, dávek a poplatků.
Vláda doporučuje, aby tento její návrh byl přikázán v senátě výborům technicko-dopravnímu a rozpočtovému a v poslanecké sněmovně výborům pro dopravu a veřejné práce a rozpočtovému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.
V Praze dne 2. října 1930.
Předseda vlády:
Udržal v. r.
Ministr železnic:
R. Mlčoch v. r.
Příloha:1.
Smlouva
Sjednaná mezi ministerstvem železnic a financí jménem československého státu (v dalším označovaného "stát") s jedné strany a akciovou společností Zadunajské místní dráhy v Budapešti (Dunántúli h. č. vasut részvénytársaság, v dalším označované "společnost") se strany druhé o koupi traťového úseku této místní dráhy ležícího na území Československé republiky a jdoucího od stanice Bratislava-Nové Město ke státní hranici československo-maďarské.
Článek 1.
Společnost prodává na základě usnesení valné hromady akciové společnosti, konané dne 7. června 1929, a stát přejímá do vlastnictví traťový úsek Zadunajské místní dráhy, ležící na území Československé republiky a jdoucí od stanice Bratislava-Nové Město ke státní hranici československo-maďarské, se vším příslušenstvím movitým a nemovitým a se všemi právy, jak jest v držení československých státních drah, které na něm vedou provoz.
Článek 2.
Společnost odevzdá státu všechny technické pomůcky jako plány, nákresy, výpočty, protokoly atd. týkající se předmětu této smlouvy, pokud jsou v jejím držení.
Článek 3.
Společnost prohlašuje, že traťový úsek zmíněný v článku 1. není zatížen hypotekárními dluhy, a zavazuje se, že jej do doby, kdy bude vlastnictví k němu připsáno pro stát, nezatíží novými hypotekárními dluhy.
Článek 4.
Společnost svoluje, aby podle této smlouvy bylo ve veřejných knihách pro železniční vlastnictví vloženo právo vlastnické k traťovému úseku zmíněnému v článku 1, pro československý stát.
Společnost zavazuje se státu vydati k tomu účelu event. další potřebné listiny.
Článek 5.
Jako kupní cenu zaplatí stát společnosti 1.120.780 Kč, slovy jedenmilionjednostodvacettisícsedmsetosmdesát korun československých s 5 % úroky od 1. ledna 1929 do dne zaplacení.
Tato kupní cena i s 5% úroky je splatna do 30 dnů po tom, kdy tato smlouva nabude účinnosti pro stát podle článku 7. a to u Slovenské banky v Bratislavě.
Článek 6.
Stát uznává, že jest v držení traťového úseku, který jest předmětem této smlouvy, a to se vším příslušenstvím a zbavuje proto společnost veškerých dalších závazků, pokud nejsou v této smlouvě zvláště uvedeny.
Článek 7.
Tato smlouva se sjednává s účinností od 1. ledna 1929. Závaznost její pro společnost nastane dnem, kdy bude na základě usnesení valné hromady společnosti, konané dne června 1929, podepsána způsobem odpovídajícím stanovám společnosti; pro stát pak dnem, kdy nabude účinnosti její ústavní schválení.
Článek 13.
Stát ponese ze svého veškeré výlohy, dávky a poplatky související se sjednáním a provedením této smlouvy.
Článek 9.
Pro právní spory z této smlouvy jsou příslušny v I. instanci výhradně věcně příslušné soudy v sídle české finanční prokuratury v Praze.
Článek 10.
Tato smlouva je sepsána na náklad státu ve dvou stejnopisech, z nichž jeden bude uložen u ministerstva železnic a druhý bude vydán společnosti.
V Praze, dne 15. července 1930.
Ministr železnic:
MLČOCH v. r.
Ministr financí:
Dr. ENGLIŠ v. r.
Budapest, 1930 évi május hó 1-én.
Dunántúli helyi érdekü vasut részvénytársaság.
HAICH v. r.
Dr. IHÁROS v. r.
Příloha: 2.
Smlouva
sjednaná mezi ministerstvem železnic a financí jménem Československého státu (v dalším označovaného "stát") s jedné strany a akciovou společností Novohradské župní místní dráhy (Nógrádvármegyei heyli érdekü vasut részvénytársaság, v dalším označované "společnost") se strany druhé o pachtu traťového úseku této dráhy, jdoucího od stanice Lučenec ke státní hranici československo-maďarské.
Článek 1.
Společnost dává na základě usnesení valné hromady, konané dne 7. června 1929, státu do pachtu a stát béře do pachtu traťový úsek Novohradské župní místní dráhy, ležící na území Československé republiky a jdoucí od stanice Lučenec ke státní hranici československo-maďarské, se všemi pozemky, budovami, movitým a nemovitým příslušenstvím tak, jak je v držení československých státních drah, provozujících tento traťový úsek.
Článek 2.
Československé státní dráhy vedou provoz na tomto traťovém úseku svými zaměstnanci na svůj účet.
Vybírají proto veškeré příjmy a nesou veškeré výdaje, související s držením a provozem tohoto úseku.
Československé státní dráhy nesou také ze svého všechny škody a jiné výlohy, jež vzniknou na pachtovaném úseku a jejím příslušenství mimořádnými událostmi nebo z jakékoliv jiné příčiny, počítaje v to i náhrady škod z provozních nehod.
Článek 3.
Stát může, kdykoliv to uzná za nutné, dáti provésti svým nákladem na pachtovaném traťovém úseku stavby, přestavby a jakékoli jiné investice, jakož i rozmnožiti inventář, aniž může žádati od společnosti za to náhradu.
Článek 4.
Společnost odevzdá státu veškeré technické pomůcky jako plány, nákresy, výpočty, protokoly atd. týkající se propachtovaného traťového úseku, pokud jsou v jejím držení.
Článek 5.
Stát bude platiti společnosti jako pachtovné částku 45.000 Kč ročně splatnou 1. července každého roku za každý běžný rok u Slovenské banky v Bratislavě.
Ode dne splatnosti pachtovného do dne skutečného zaplacení platí stát společnosti 5 % úrok ze splatné částky.
Z tohoto pachtovného nebude společnost platiti na území Československé republiky ani daní ani dávek.
Článek 6.
Tato smlouva sjednává se s účinností od 1. ledna 1919 na dobu, po kterou potrvá průjezdní doprava na trati Čata-Lučenec podle odst. 2 článku 302 mírové smlouvy Trianonské.
Nebude-li do uplynutí této doby sjednána mezi státem a společností nová smlouva o úpravě poměrů propachtovaného traťového úseku, potrvá tato smlouva dále až do nové smluvní úpravy.
Článek 7.
Společnost svoluje, aby v pozemkových knihách pro železniční vlastnictví na území Československé republiky byla vtělena práva a závazky z této smlouvy na propachtovaný traťový úsek, jakož i aby v pozemkové knize byly provedeny změny nastalé použitím ustanovení čl. 3 této smlouvy.
Společnost se zavazuje vydati státu k tomu účelu event. potřebné listiny.
Článek 8.
Smlouva tato je závazna pro společnost dnem, kdy bude podepsána od ní způsobem, odpovídajícím stanovám, na základě usnesení valné hromady společnosti, konané dne června 1929, pro stát pak dnem, kdy nabude účinnosti její ústavní schválení.
Článek 9.
Stát ponese ze svého veškeré výlohy, dávky a poplatky související se sjednáním a provedením této smlouvy.
Článek 10.
Pro všechny spory z této smlouvy jsou příslušny v I. instanci věcně příslušné soudy v sídle české finanční prokuratury v Praze.
Článek 11.
Tato smlouva byla sepsána ve dvou stejnopisech, z nichž jeden bude vydán společnosti a druhý uložen u ministerstva železnic.
V Praze, dne 15. července 1930.
Ministr železnic:
MLČOCH v. r.
Ministr financí:
Dr. ENGLIŠ v. r.
Budapest, 1930 évi május hó 1-én.
Nógrádvázmegyei helyi érdekü vasut részvénytársaság.
HAICH v. r.
STRÁNER v. r.