Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1930.

III. volební období.

3. zasedání.

Tisk 281.

I. technicko-dopravního výboru,

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí se Smlouvou mezi republikou Československou a republikou Polskou o užívání městských objektů bývalé obce Těšína, podepsanou v Olomouci dne 21. prosince 1939, a se Závěrečným protokolem z téhož dne.

I.

V československo-polské smlouvě o otázkách právních a finančních, vzniklých úpravou československo-polské hranice, podepsané ve Varšavě dne 23. dubna 1925 a u nás vyhlášené ve Sbírce zákonů a nařízení č. 76 z roku 1926, zůstaly nevyřešeny otázky společného užívání některých objektů a zařízení městské obce těšínské, která určením hraniční čáry rozdělena byla na dvě obce, Český Těšín a Czieszyn.

Citovaná smlouva právní a finanční byla si toho vědoma, že nevyřešení této otázky vzniklo jen potřebou dalších předběžných šetření o konečné úpravě těchto poměrů a proto v 37. článku varšavské smlouvy se výslovně praví:

"Veškeré otázky, týkající se udržování pohraničních mostů, společných silnic a cest, užívání vodovodu, elektrárny, plynárny, sítě tramwayové a kanalisační oběma částmi bývalé obce Těšína, dále právních poměrů na pohraničních tocích (vodách tekoucích), jakož i stanovení povahy hraniční čáry těmito toky probíhající, upraveny budou zvláštními dohodami mezi oběma státy, na podkladě dat získaných u příležitosti administrativních pochůzek po hranici provedených společně zúčastněnými delegacemi mezinárodní rozhraničovací komise československo-polské."

Smlouva olomoucká, předložená senátu N. S. ke schválení, řeší některé tyto otázky. Jde tu zejména o vodovod, plynárnu a elektrárnu. Po dobu, než obě nová města budou moci i ve vyjmenovaných objektech se úplně osamostatniti, provádí se společné užívání již stávajících zařízení, zejména vodovodu, při jehož provozu jsou obě města na sebe dočasně odkázána. Pokud jde o zařízení plynárny a elektrárny, o dodávku plynu a elektrické energie, je zde jen řešení zásadní a budou tyto otázky řešeny patrně ještě zvláštními smlouvami dalšími. Síť tramwayová a kanalisační byla hranicí rozdělena tak, že jejich společné užívání nepřichází již v úvahu.

Předmětná smlouva o užívání vodovodu jest uspořádána takto:

Část I. (čl. 1 ) Všeobecná ustanovení.

Část II. (čl. 2-17) Vodovod.

Část III. (čl. 18-21) Plynárna, elektrárna, síť tramwayová a kanalisační.

Část IV. (čl. 22-24) Ustanovení závěrečná.

Závěrečný protokol.

K jednotlivým článkům se připomíná:

K čl. 1:

Otázku, jichž úpravu předvídá shora citovaný článek 37 čsl.-polské smlouvy z 23. dubna 1925, jsou tak různorodé, že o jejich souborném řešení nebylo lze uvažovati. Jelikož se na tento článek v úvodě předmětné smlouvy poukazuje, bylo nutno uvésti, které otázky se zde upravují.

K čl. 2:

V následujícím článku mluví se o jednotlivých částech vodovodu jako vlastnictví toho neb onoho města a proto se doporučovalo podrobně uvésti, které části vodovodu podle zásady sjednané v čl. 43 čsl.-polské smlouvy z 23. dubna 1925 jsou majetkem obce Českého Těšína a které obce Czieszyna.

K č1. 3:

Tímto článkem zabezpečuje se užívání vodovodu oběma městy. V zájmu obce Českého Těšína bylo pamatováno na to, aby na ni připadající množství vody bylo přiváděno tak, aby byly kryty hodinové špičky, t. j. ona největší spotřeba, která se v určitých denních hodinách vyskytuje.

K čl. 4:

Zde stanoven byl klíč, podle kterého se při dnešním rozsahu vodovodu na obě města bude děliti denní množství vody přiváděné hlavním potrubím.

K čl. 5:

Ku zajištění dobrého stavu vodovodu jest třeba, aby zejména jeho společně užívaná zařízení byla náležitě udržována. Podle tohoto článku bude povinností Čes. Těšína, aby tato zařízení udržoval na území československém a Czieszyna, aby je udržoval na území polském.

K čl. 6, 7 a 8:

Náklady, které vzniknou obci Českému Těšínu a Czieszynu z udržování společně užívaných částí vodovodu a z jich provozu, budou podle tohoto článku na obě města rozdělovány v poměru, kterým jest vyjádřen jejich nárok na vodu z denního množství přiváděného hlavním potrubím.

Aby nevznikly spory, bylo zde pamatováno i na způsob úhrady vzájemných plateb.

K čl. 9:

Společné užívání vodovodu předpokládá náležitou kontrolu přítokového množství v hlavním potrubí a množství vody, které odebírá Český Těšín, jakož i kontrola ztrát v hlavních řádech. Jelikož dnešní vodovod takovýchto kontrolních zařízení postrádá, jest zde pamatováno na jich opatření a na úhradu s tím spojených nákladů.

K čl. 10:

V důsledku rozvoje obou měst nebude dnešní vodovod v dohledné době postačovati a proto bylo nutno na tuto okolnost ve smlouvě pamatovati a určiti směrnice pro případ zvětšení jeho výkonnosti jednou nebo druhou obcí.

K čl. 11.

Závazek obsažený v tomto článku vyplývá ze zákonitých předpisů obou států.

K čl. 12 a 13:

Po dohodě obou měst bylo stanoveno, že do konce roku 1933 nebudou prováděny jednostranné změny na dnešních společně užívaných vodovodních zařízeních. Po této době bude lze přikročiti za podmínek zde uvedených ke změnám, které mají přispěti k osamostatnění obou obcí v zásobování vodou.

K čl. 14:

V době sucha jest dnešní vodovod již nepostačující a proto bylo třeba stanoviti, jak bude postupováno v případě nedostatku vody.

čl. 15:

V tomto článku upravuje se vzájemný poměr pro případ, vzdá-li se po 31. prosinci 1933 jedna z obou obcí částečně nebo zcela práv na užívání vodovodu.

K čl. 16:

Společné užívání vodovodu a vzájemné platby vyplývající z udržování jeho společně užívaných zařízení vyžaduji úzký styk obou měst. Tento styk má sprostředkovati smíšená komise pro společné záležitosti vodovodu, která se tímto článkem zřizuje.

K čl. 17:

Den rozhodný pro rozdělení majetku jest 23. duben 1925. Jímky "U lotra" byly však oběma obcemi skutečně vybudovány až v r. 1928, při čemž obec Czieszyn spoluhradila stavební náklady, což neodpovídá zásadám smlouvy v r. 1929 uzavřené, neboť jímky "U lotra" společným nákladem postavené zůstanou podle této smlouvy výhradným majetkem obce Čes.

Těšína. Bylo by spravedlivo, aby obec Český Těšín vrátila obci Czieszyn tento příspěvek, což právě jest předmětem článku 17. smlouvy.

K čl. 18-21:

Jak uvedeno v. čl. 2 o vodovodu, podotýká se obdobně i zde, které části plynárenského a elektrárenského zařízení, sítě tramwayové a kanalisanční jsou podle ustanovení článku 13 čsl.-polské smlouvy ze dne 23. dubna 1925 vlastnictvím obce Českého Těšína a které obce Czieszyna. Pokud jde o plynárnu a elektrárnu se stanoví, že dodávka plynu a elektřiny bude upravena zvláštními dohodami mezi oběma městy. Síť tramwayová a kanalisační byla hranicí rozdělena tak, že jich společné užívání nepřichází v úvahu.

K čl. 22:

Tento článek obsahuje směrnice, podle kterých bude postupováno, vznikne-li spor mezi oběma městy o výklad nebo provádění této smlouvy.

Ustanovení o rozhodčím soudu (odst. 2., 3. a 4.) odpovídají obecné snaze o řešení sporných případů arbitráží.

K čl. 23

Ustanovení o přímém styku příslušných úřadů byla do smlouvy pojata proto, aby se urychlilo řízení.

K závěrečnému protokolu:

Bližšího objasnění ve smlouvě užívaných výrazů "dnešní" a "obecnie istniejący" bylo třeba, aby se předešlo nesprávnému jich výkladu.

Důvody, které vedou vládu k tomu, že tuto smlouvu předkládá Národnímu shromáždění ku souhlasu, spočívají v tom, že ze smlouvy vyplynou pro obec Český Těšín vedle nesporných majetkových prospěchů též závazky, které nutno kvalifikovati jako majetková břemena ve smyslu § 64 ústavní listiny.

Technicko-dopravní výbor projednal obsah smlouvy ve své schůzi konané dne 7. října 1930 a navrhuje senátu, aby učinil shora otištěné schvalovací usnesení.

V Praze dne 7. října 1930.

Kříž Alois v. r.,

zpravodaj.

J. Havlena v. r.

předseda.

II.

Ve smlouvě sjednané ve Varšavě dne 23. dubna 1925 (Sb. z. a n. číslo 56 z r. 1926) mezi republikou Československou a republikou Polskou o otázkách právních a finančních, jejíž účelem bylo urovnati všechny zásadní otázky mezi oběma státy dosud sporné a upraviti různé právní poměry vyplynuvší z rozdělení těšínského Slezska, Oravy a Spiše, jak bylo provedeno rozhodnutím konference velvyslanců ze dne 28. července 1920, vyhrazena byla v části V. této smlouvy, pojednávající o likvidaci majetku země Slezské, bývalých žup oravské a spišské, jakož i jiných korporací článkem 37. budoucí detailní úprava veškerých otázek, které se týkají mimo jiné také užívání vodovodu, elektrárny, plynárny, sítě tramvayové a kanalisační oběma částmi býv. obce Těšína, zvláštním dohodám mezi oběma státy.

V důsledku této výhrady předkládá vláda Národnímu shromáždění specielní smlouvu o užívání městských objektů bývalé obce Těšína, která mezi republikou Československou a republikou Polskou sjednána a podepsána byla v Olomouci dne 21. prosince 1929 i se závěrečným protokolem téhož data.

Touto zvláštní dohodou upravuje se jednak užívání vodovodu (část II, článek 2. až 17.), jednak užívání elektrárny, plynárny, sítě tramwayové a sítě kanalisační (část III., čl. 18.-21.) obcemi Českým Těšínem a Czieszynem.

Pokud se týče vlastnictví těchto dříve společných městských objektů i s jejich inventářem a příslušenstvím, jakož i o vlastnictví movitostí platí tu zásada územní, stanovená článkem 43. původní hlavní smlouvy Československo-Polské z 23. dubna 1925 i jest podle této zásady rozdělen nemovitý majetek dřívější společné obce Těšínské, pokud na něm vybudovány jsou objekty a zařízení shora uvedená, takto:

Části vodovodu s příslušným zařízením ležící na československém území, zejména jímky, filtry a sběrna, dále hlavní potrubí až k státní hranici a rozvodná síť vodovodní v obci Českém Těšíně, dále plynárna s rozvodným zařízením, elektrárna s rozvodným zařízením, síť tramwayová a kanalisační býv. obce Těšína, ležící na území československém, tvoří výhradně vlastnictví obce Českého Těšína.

Obci Czieszynu připadají jako výhradný její majetek části vodovodu s příslušným zařízením ležící na území polském, zejména hlavní potrubí od státní hranice do vodojemu, vodojem a rozvodná síť v Czieszyně, pak části plynárny s rozvodným zařízením, elektrárna s rozvodným zařízením, síť tramwayová a kanalisační bývalé obce těšínské, pokud leží na území polském.

Ve příčině užívání vodovodu určují se ve smlouvě pravidla pro vzájemné dodávání a rozdělování vody mezi Českým Těšínem (40% denního množství vody) a Polským Czieszynem (60%), o udržování a opravách vodních děl a zařízení, o vzájemných příspěvcích o platbách obou měst, dále o provádění kontroly a o upravení vzájemných poměrů pro případ zrušení společného užívání vodovodu.

Pro společné záležitosti vodovodu zřídí se jako poradní sbor smíšená komise, do níž vyšle každá z obou súčastněných obcí po 4 členech.

Ve věci plynárny stanoví se povinnost obce Českého Těšína dodávati ze své plynárny obci Czieszynu plyn za cenu zvláště dohodnutou, při čemž vyhrazena jest zvláštní úmluva mezi oběma obcemi, kdy by Č. Těšín následkem dodávání plynu obci Czieszynu nucen byl rozšířiti svou plynárnu.

Navzájem jest obec Czieszyn povinna dodávati na žádost Českého Těšína proud ze své elektrárny za cenu určenou dohodou, při čemž opětně vyhrazena jest zvláštní úmluva mezi oběma obcemi pro případ, že by bylo nutno v důsledku dodávání proudu obci Českého Těšína rozšířiti elektrárnu obce Czieszyna.

Ve věci sítě tramwayové a kanalisační býv. obce Těšína se ve čl. 21. konstatuje, že se těchto sítí společně neužívá a není proto třeba zvláštní úpravy těchto objektů.

Ustanovení závěrečná, obsažená v části IV. smlouvy (čl. 22.- 24.), určují zásady pro řízení ve sporných případech a pro dovolání se rozhodčího soudu podle obdoby hlavní smlouvy Československo-Polské ze dne 23. dubna 1925.

Pro zkrácení a urychlení řízení dovoluje článek 23. smlouvy přímý písemný styk ve věci upravených touto smlouvou jednak mezi zemským úřadem v Brně a slezským vojvodským úřadem v Katovicích, jednak mezi ministerstvy vnitra obou smluvních států.

Vyžádání souhlasu Národního shromáždění ke smlouvě této podle § 64 odst. 1. ústavy jeví se nutným vzhledem k tomu, že smlouvou uložena jsou obci Českého Těšína majetko-právní břemena.

Zahraniční výbor senátu pojednav o předložené smlouvě ve schůzi dne 9. října 1930 seznal, že smlouva odpovídá plně duchu i znění smlouvy československé z 23. dubna 1920, šetří plně zájmů státu i obce Českého Těšína a usnesl se proto navrhnouti slavnému senátu její schválení.

V Praze, dne 9. října 1930.

Donát v. r.

předseda.

Dr Klouda v. r.

zpravodaj.