Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1930.
III. volební období.
3. zasedání.
Tisk 293.
Návrh
senátorů V. Donáta, J. Vraného, K. Sáblíka, dr V. Šrobára a společníků
na doplnění zákona čís. 73 Sb. z. a n. ze dne 5. června 1930 o dovozních listech.
Podepsaní navrhují:
Slavný senáte račiž se usnésti:
Zákon
ze dne..........,
kterým doplňuje se zákon ze dne 5. června 1930, čís. 73 Sb. z. a n. o dovozních listech.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. 1.
Do § 2 zák. čís. 73 Sb. z. a n. ze dne 5. června 1930 o dovozních listech vkládá se jako třetí odstavec toto ustanovení:
3. Vláda se zmocňuje, aby přihlížejíc k hospodářským poměrům zemědělství, zejména k poměrům na trhu obilí, mouky a mlýnských výrobků, zvýšila sazby uvedené v odst. I. o část nebo i celou celní přirážku, platnou podle zákona ze dne 5. června 1930, čís. 72 Sb. z. a n., jímž se vláda zmocňuje, aby zavedla celní přirážku k celním sazbám u některých druhů obilí, mouky a mlýnských výrobků a jímž se zakazuje chemická úprava mouky.
Čl. 2.
Zákon tento nabude účinnosti dnem vyhlášení a provedou jej ministři financí, průmyslu, obchodu a živností a zemědělství:
Odůvodnění:
Systém dovozních listů je dnes osvědčeným a mezinárodně uznaným prostředkem státní hospodářské politiky. Zavedení dovozních listů u nás mělo za účel usnadniti a umožniti vývoz těch zemědělských výrobků, jichž u nás vyrábíme více, než můžeme spotřebovati, a jejichž přebytek způsobuje pak značný poklek cen, ba přímo nemožnost odbytu. Od svého zavedení v roce 1926 se dovozní listy plně osvědčily, přinesly prospěchy nejen našemu zemědělství a našemu mlynářství, ale i celému našemu národnímu hospodářství, protože umožněním vývozu těch plodin a výrobků, kterých máme u nás nadbytek, nebo které nenacházejí u nás vůbec odbytu, zlepšena byla naše obchodní bilance, aniž by v nejmenším dotčeny byly zájmy našich konsumentů. Celní hodnota dovozních listů stanovena byla u nás jak zákonem čís. 109 z r. 1926, tak i zákonem čís. 73 z r. 1930 ve výši platné celní sazby, při čemž do hodnoty dovozního listu nezapočítává se celní přirážka dle zák. č. 72 z roku 1930. Máme za to, že toto ustanovení je třeba doplniti a dáti vládě možnost, aby přihlížejíc k hospodářským poměrům zemědělským a poměrům na trhu obilím, moukou a mlýnskými výrobky, mohla zvýšiti dovozní listy o část nebo i celou v té době platnou celní přirážku.
Tento požadavek jest zcela spravedlivý, protože čím více klesne cena toho kterého druhu obilí nebo mouky, tím vyšší zavede se celní přirážka a tak zvýší se příjem z cel. Pokles ceny je pak dokladem, že tohoto zboží jsou u nás velké přebytky a že je národohospodářsky účelno tyto přebytky vyvézti. A tu čím vyšší bude hodnota dovozního listu, tím více bude tento export podporován. Jisto je, že dnešní hodnota dovozních listů nestačí u některých druhů obilí na účinnou podporu vývozu a je proto třeba ji zvýšiti. Jedná se zde v prvé řadě o žito, které kleslo na ca 70 Kč za 1 q, a kterého zde máme značné přebytky, jichž vývoz je naprosto nutný.
Stejně tak naše mlýny nemohou u nás nalézti odbytu pro zadní druhy mouk, protože náš konsum zvykl si a žádá pouze mouku přední. Je to ohromná nevýhoda našeho mlynářství oproti mlynářství na př. maďarskému, neboť v Maďarsku zadní mouky lze hladce umístiti a tak naše mlynářství veškeré výrobní náklady musí převalovati na přední druhy mouk, kdežto zadní druhy jsou vlastně kalkulačním balastem. Umožněním vývozu těchto zadních druhů mouk zlepšila by se výrobní kalkulace našich mlýnů, což prospělo by jak našemu zemědělství, tak i konsumu.
Z těchto všech důvodů je nutné přijetí našeho návrhu, který sice znamená nepatrné zatížení státních financí, které však bude vyváženo zvýšením celních příjmů po 15. prosinci t. r. a konečně má vláda možnost při stanovení, o jak velkou část celní přirážky zvýší se hodnota dovozního listu, přihlížeti vždy a bráti plný zřetel na stav státních financí. Také schválení našeho návrhu na změnu zákona č. 72 z roku 1930, sen. tisk č. 275, přispělo by k opatření potřebných finančních nákladů pro provedení tohoto návrhu.
V Praze, dne 10. října 1930.
Donát, Vraný, Sáblík, dr Šrobár,
Stržil, dr ing. Botto, Danko, Pivko, Fr. Novák, Ušák, dr Rozkošný, Chlebounová, Dresler, dr Havelka, Olejník, Sehnal, Stodola, Sechtr, Foit.