Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1930.

III. volební období.

3. zasedání.

Tisk 298.

Podepsaní navrhují:

Senáte, račiž se usnésti:

ze dne..........,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

§ 2 odst. 1. zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 303 Sb. z. a n., mění se takto:

Živnost zubní techniky mohou vykonávati a to doživotně zubní technikové, kteří do vydání tohoto zákona nabyli příslušného živnostenského oprávnění, a to v rozsahu, jak platnými ustanoveními v jednotlivých součástech Československé republiky je stanoveno.

Čl. II.

§ 2 odst. 2. téhož zákona mění se takto:

Oprávnění k provozování zubní techniky mohou po vyhlášení tohoto zákona nabýti pouze osoby, které v den vyhlášení zákona plně vyhovují podmínkám, jež jsou podle ustanovení do té doby platných v jednotlivých částech Československé republiky stanoveny pro nabytí koncese neb oprávnění k provozování zubní techniky.

Mezi ty, jimž se má dostati této výhody, buďtež pojaty - splní-li ostatní předepsané podmínky - osoby, které v den vyhlášení zákona byly již zubní technice vyučeny nebo se jí učily a byly dne 6. května 1923 vyučeny. Pro udělení těchto koncesí a pro nabytí těchto oprávnění jsou směrodatna ustanovení, platná v době vyhlášení zákona v jednotlivých součástech Československé republiky. Které předpisy mají platiti pro Hlučínsko, stanoví se nařízením.

Čl. III.

Za § 2 téhož zákona zařazuje se § 2a) tohoto znění:

§ 2a).

Zubní technikové, kteří dne 6. května 1923 nebyli ještě vyučeni, byli však v učení nebo po tomto termínu do učení vstoupili, mohou nabýti stejného oprávnění nebo koncese k provozování zubní techniky, jestliže po vyučení absolvovali za podmínek ministerstvem školství a národní osvěty a ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy stanovených státní školu dentistickou.

Tuto státní školu dentistickou zřídí ministerstvo školství a národní osvěty spolu s ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Předpisy o zřízení této školy, o učebné osnově a době učení, jakož i o podmínkách připuštění k návštěvě vydány budou nařízením.

Čl. IV.

Provedením tohoto zákona pověřují se ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, ministr pro obchod, průmysl a živnosti a ministr školství a národní osvěty.

Zákon ze dne 14. dubna 1920 o zubním lékařství a zubní technice měl upraviti kompetenční otázku, spornou mezi zubními lékaři a zubními techniky. Pozornosti zákonodárců však ušlo, že tímto zákonem řeší velmi nepříznivě otázku existence živnosti zubotechnické. Tak nepříznivě, že ji vlastně odsuzuje k zániku, což v úmyslu zákonodárců zajisté nebylo.

Je pravda, že poslední věta § 1 tohoto zákona dává vznik nové kategorii zaměstnanecké, pomocníkům zubních lékařů, ale jejich právní postavení ať v odboru, v praktickém působení, ať ve společnosti, nebylo jediným slovem dotčeno, tím méně byla pak dotčena stránka existenční, hmotná.

Zákon rozřešil právní i hmotnou otázku oněch zubních techniků, kteří v době vyhlášení zákona byli vyučeni nebo byli v učení, nevyřešil však ani jedno ani druhé pro ty, kteří po vyhlášení zákona přihlásili se do učení zubní technice, ať už k oněm zubním technikům, kteří byli vlastníky koncese neb oprávnění, nebo těch, kteří k zubním lékařům šli jako síly pomocné.

A protože osud tohoto zubotechnického dorostu je tak nejasný, je naléhavě třeba, aby jejich právní postavení do budoucnosti bylo řešeno a vyřešeno.

O toto řešení přičiňuje se tento návrh na změnu a doplnění zákona číslo 303 ze dne 14. dubna 1920 o zubním lékařství a zubní technice. Navrhuje se v něm pro odborné vyškolení zubních techniků zřízení dentistické školy, kterážto okolnost jest spojena s určitým nákladem, avšak tento náklad nemůže býti tak veliký, aby zařízení nebylo možno uhraditi z úspor rozpočtů obou ministerstev, a to ministerstva školství a národní osvěty a ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy. Náklady s vydržováním školy budou uhrazeny školným jejích návštěvníků.

Žádáme, aby tento návrh byl přikázán výborům živnostensko-obchodnímu a sociálně-politickému.

V Praze, dne 16. října 1930.

Plamínková, inž. Marušák, dr Klouda, Pánek, Merta, Riedl, Pichl, Berkovec, dr Veselý.