Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1930.

III. volební období.

3. zasedání.

Tisk 306.

Zpráva

I. technicko-dopravního výboru

II. rozpočtového výboru

k vládnímu návrhu (tisk 279) zákona

o nabytí úseku Zadunajské místní dráhy od stanice Bratislava-Nové Město ke státní hranici státem a o pachtu úseku Novohradské župní místní dráhy od stanice Lučenec ke státní hranici státem.

I.

Po definitivní úpravě našich státních hranic mírovými smlouvami objevil se stav, že úseky určitých drah, na něž měly koncesi cizí soukromé společnosti, ocitly se na naší státní půdě, aniž by byly naším státním majetkem. Aby se zachoval a zajistil provoz na těchto tratích, byla v mírovou smlouvu Trianonskou pojata určitá ustanovení, vtělená hlavně v čl. 304 této smlouvy.

Tyto soukromé místní dráhy, přecházející naší státní hranici, nutno děliti na dvě kategorie: jedna z nich jsou dráhy, jejichž úseky na naší státní půdě jsou poměrně velmi krátké, druhé z nich pak mají úseky o větší délce. A právě tyto délky provozní určovaly postup státní železniční správy.

Místní dráha Bratislava-Šoproň, ležící na našem státním území úsekem o délce 1826 km a místní dráha v údolí Bodvy, jejíž úsek na našem státním území měří 3108 km, byly po vzájemném jednání, vzhledem k nepatrné délce obou úseků, v roce 1929 získány do vlastnictví Československé republiky tím způsobem, že se obě společnosti vzdaly vlastnického práva ve prospěch našeho státu za náhradu, která jim byla přiznána za používání úseků státními drahami jak v době minulé, tak v budoucnosti.

S místní drahou Zadunajskou, z jejíž trati leží na našem území státním úsek o délce 11.006 km, sjednána byla za souhlasu maďarské vlády kupní smlouva s platností od 1. ledna 1929, kteroužto smlouvou nabývá náš stát vlastnictví nad tímto úsekem za částku Kč 1,120.780 s 5% úroky od 1. ledna 1929 až do dne zaplacení za podmínek, že smlouva uzavřená nepodléhá žádným dávkám a daním, pokud se společnosti týče, ani poplatkům, které vždy z uzavření smluv jinak vyplývají. Kupní cena tohoto úseku byla vypočtena z poměru jeho délky k celkové délce všech tratí společnosti a má býti splacena u Slovenské banky v Bratislavě, při čemž akciový kapitál vzat v úvahu v relaci 1 K = 1 Kč. Z této smlouvy vyplývá samozřejmě nutnost, vybudovati železniční stanici Petržalku jako důležitou přechodovou stanici, do níž ústí dvě trati, opatřující spojení jednak s Rakouskem, jednak s Maďarskem.

Místní župní dráha Novohradská, ležící na našem území úsekem o délce 11.116 km, nebyla zakoupena do vlastnictví, nýbrž byla naším státem prozatím pronajata na dobu, po kterou potrvá pasážní doprava na trati Čata-Lučenec podle čl. 302 mírové smlouvy Trianonské. Ke koupi nebylo přikročeno z toho důvodu, že teprve tehdy, až přestane zmíněná pasážní doprava, bude možno věcně posouditi význam tohoto úseku pro naši dopravu a podle toho účelně pokračovati. Tato smlouva platí od 1. ledna 1919 na dobu, po kterou potrvá zmíněná pasážní doprava na trati Čata-Lučenec, a nebude-li do té doby mezi státem a společností sjednána smlouva nová, prolonguje se právě uzavřená smlouva automaticky. Pachtovné bylo stanoveno ve výši Kč 45.000 ročně s dobou splatnosti k 1. červenci každého roku u Slovenské banky v Bratislavě a rovná se přibližně 5%nímu úroku z poměrné části akciového kapitálu, připadající na tento úsek v poměru jeho délky k celé délce, provozní trati místní dráhy. Při výpočtu podržena byla relace, že 1 K = 1 Kč. Přirozeně, že společnost odevzdá našemu státu všechny pomůcky, plány, nákresy, výpočty a protokoly tohoto úseku se týkající, při čemž jest dohodnuto, že pachtovné nebude podléhati na území naší republiky ani daním, ani dávkám. Svoje práva, vyplývající z uzavřené smlouvy, může si náš stát zajistiti v pozemkové knize, týkající se železničního vlastnictví, v níž se provedou i změny nastalé použitím ustanovení čl. 3. této smlouvy. Získává-li totiž náš stát ustanovením čl. 1. a 2. této pachtovní smlouvy veškerá práva provozní a přejímá-li i veškerá ručení právní i věcná, získává ustanovením čl. 3. možnost a právo každé přestavby a vhodných investic v tomto úseku.

Kupní cena za úsek místní dráhy Zadunajské bude uhrazena v rámci rozpočtu ministerstva železnic pro rok 1930, náhrada za používání tohoto úseku v době předcházející jeho koupi, jakož i pachtovné za úsek místní župní dráhy Novohradské za léta 1919-1930, včetně úroků, bude rovněž uhrazeno v rámci provozních výdajů podniku Československé státní dráhy na rok 1930.

Ježto navrhovaný zákon o nabytí úseku Zadunajské místní dráhy od stanice Bratislava přes Nové Město ku státní hranici státem a o pachtu úseku Novohradské místní župní dráhy od stanice Lučenec ku státní hranici státem doplňuje velmi účelně celou řadu již provedených akcí v otázkách železničních v zájmu jednotného provozu i prestiže státní, doporučuje technicko-dopravní výbor slavnému senátu přijetí vládního návrhu ve znění vládou předloženém beze změny a vyslovuje při této příležitosti současně přání, aby co nejdříve dokončena byla potřebná jednání též o úsecích jiných, státní hranici naší překročujících drah, zejména tratí ústících do Liberce a Chebu.

V Praze, dne 21. října 1930.

Havlena v. r.,

předseda.

Ing. Havlín v. r.,

zpravodaj.

II.

Československý štát odkupuje, za súhlasu maďarskej vlády, od spoločnosti "Zadunajská miestna dráha v Budapešti" 11.006 km úsek železničnej trati, ležiací na území Československej republiky od Bratislava - Nové Mesto do Petržalky za obnos 1,120.780 Kč. Od 1. januára 1929 do dňa zaplatenia obnosu platiť sa bude 5% úrok. Kupná smlúva nadobudne platnosti po jej ústavním schválení v Československu a po podpísaní jej spoločnosťou, spôsobom, odpovedajúcím jej stanovám. 30 dní po stúpení smlúvy v platnosť jest splatný kupný obnos i s úrokami, ako aj náhrada za použivanie tohoto úseku za celú dobu predcházajúcu tejto kúpe.

Od spoločnosti "Novohradskej župnej miestnej dráhy" berie Československý štát do nájmu 11.116 km úsek železničnej dráhy ležiaci na Československom území od Lučenca do Kalonty (štátná hranice Československo-maďarská), a to na neurčitú dobu, závislú na novej úprave dopravy z Lučenca do Čaty, ktorá sa dnes prevadzá z čiasti po území maďarského štátu. Nájomné je zjednané ročnou čiastkou, ktorá sa rovná približne 5% úroku z pomernej části účastinného kapitálu, pripadajúcieho na tento úsek podľa pomeru jeho dlžky celkovej dlžke miestnej dráhy. Účastinný kapitál predválečný sa hodnotí v československých korunách: 1 K = 1 Kč. Nájemné obnášá ročne 45.000. Kč a je splatné vždy 1. júla u Slovenskej banky v Bratislave a je ho treba platiť zpätne od roku 1919 včetně úrokov.

Až do r. 1930 hradí si ministerstvo železnic všetky tieto náklady v rámci svojho investičního rozpočtu. Takto tiež si hradí ministerstvo železnic kupný obnos za železničný úsek Bratislava-Nové Město-Petržalka spoločnosti "Zadunajská miestná dráha".

Rozpočtový výbor pojednal o tomto vládnom návrhu (tisk 279) ve svojej schôdzi, konanej 22. októbra a konstatoval, že ujednané smluvy sú výhodné a nezaťažujú štátnu pokladnicu.

Pripojuje sa rozpočtový výbor k usneseniu technicko-dopravného výboru, aby tento vládny návrh bol doporučený slávnemu senátu ku schváleniu.

V Prahe, dňa 22. októbra 1930.

Dr Karas v. r.,

předseda

Frant. Zimák v. r.,

zpravodaj.

Zákon

ze dne..................................1930

o nabytí úseku Zadunajské místní dráhy od stanice Bratislava-Nové Město ke státní hranici státem a o pachtu úseku Novohradské župní místní dráhy od stanice Lučenec ke státní hranici státem.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Připojené smlouvy sjednané mezi republikou Československou, zastoupenou jménem vlády ministry železnic a financí se strany jedné a akciovou společností Zadunajské místní dráhy (Dunántúli helyi érdekü vasut részvénytársaság) o koupi úseku této místní dráhy, vedoucího od stanice Bratislava-Nové Město ke státní hranici československo-maďarské, a akciovou společností Novohradské župní místní dráhy (Nógrádvármegyei helyi érdekü vasut részvénytársaság) o pachtu traťového úseku této místní dráhy od stanice Lučenec ke státní hranici československo-maďarské, se schvalují.

§ 2.

Nevydá-li některá z obou společností, uvedených v § 1, listin potřebných k provedení knihovních zápisů, nahradí tyto listiny prohlášení ministra železnic.

§ 3.

Veškeré úkony, související s provedením tohoto zákona, zejména též výplata pachtovného, sjednaného s Novohradskou župní místní drahou, dále pak podání, zápisy jakož i připojené smlouvy a jiné listiny jsou osvobozeny ode všech veřejných dávek, daní, kolků a poplatků.

§ 4.

Tento zákon, jehož provedením se pověřují ministři železnic a financí, nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Příloha: 1.

Smlouva

sjednaná mezi ministerstvem železnic a financí jménem Československého státu (v dalším označovaného "stát") s jedné strany a akciovou společností Zadunajské místní dráhy v Budapešti (Dunántúli h. é. vasut részvénytársaság, v dalším označované "společnost") se strany druhé o koupi traťového úseku této místní dráhy ležícího na území Československé republiky a jdoucího od stanice Bratislava-Nové Město ke státní hranici československomaďarské.

Článek 1.

Společnost prodává na základě usnesení valné hromady akciové společnosti, konané dne 7. června 1929, a stát přejímá do vlastnictví traťový úsek Zadunajské místní dráhy, ležící na území Československé republiky a jdoucí od stanice Bratislava-Nové Město ke státní hranici československo-maďarské, se vším příslušenstvím movitým a nemovitým a se všemi právy, jak jest v držení československých státních drah, které na něm vedou provoz.

Článek 2.

Společnost odevzdá státu všechny technické pomůcky jako plány, nákresy, výpočty, protokoly atd. týkající se předmětu této smlouvy, pokud jsou v jejím držení.

Článek 3.

Společnost prohlašuje, že traťový úsek zmíněný v článku 1. není zatížen hypotekárními dluhy, a zavazuje se, že jej do doby, kdy bude vlastnictví k němu připsáno pro stát, nezatíží novými hypotekárními dluhy.

Článek 4.

Společnost svoluje, aby podle této smlouvy bylo ve veřejných knihách pro železniční vlastnictví vloženo právo vlastnické k traťovému úseku zmíněnému v článku 1. pro Československý stát.

Společnost zavazuje se státu vydati k tomu účelu event. další potřebné listiny.

Článěk 5.

Jako kupní cenu zaplatí stát společnosti 1,120.780 Kč, slovy jedenmilionjednostodvacettisícsedmsetosmdesát korun československých s 5% úroky od 1. ledna 1929 do dne zaplacení.

Tato kupní cena i s 5% úroky je splatna do 30 dnů po tom, kdy tato smlouva nabude účinnosti pro stát podle článku 7. a to u Slovenské banky v Bratislavě.

Článek 6.

Stát uznává, že jest v držení traťového úseku, který jest předmětem této smlouvy, a to se vším příslušenstvím a zbavuje proto společnost veškerých dalších závazků, pokud nejsou v této smlouvě zvláště uvedeny.

Článek 7.

Tato smlouva se sjednává s účinností od 1. ledna 1929. Závaznost její pro společnost nastane dnem, kdy bude na základě usnesení valné hromady společnosti, konané dne 7. června 1929, podepsána způsobem odpovídajícím stanovám společnosti; pro stát pak dnem, kdy nabude účinnosti její ústavní schválení.

Článek 8.

Stát ponese ze svého veškeré výlohy, dávky a poplatky související se sjednáním a provedením této smlouvy.

Článek 9.

Pro právní spory z této smlouvy jsou příslušny v I. instanci výhradně věcně příslušné soudy v sídle české finanční prokuratury v Praze.

Článek 10.

Tato smlouva je sepsána na náklad státu ve dvou stejnopisech, z nichž jeden bude uložen u ministerstva železnic a druhý bude vydán společnosti.

V Praze, dne 15. července 1930.

Ministr železnic:

MLČOCH v. r.

Ministr financí:

Dr. ENGLIŠ v. r.

Budapest, 1930 évi május hó 1-én.

Dunántúli helyi érdekü vasut részvénytársaság.

HAICH v. r.

Dr. IHÁROS v. r.

Příloha: 2.

Smlouva

sjednaná mezi ministerstvem železnic a financí jménem Československého státu (v dalším označovaného "stát") s jedné strany a akciovou společností Novohradské župní místní dráhy (Nógrádvármegyei helyi érdekü vasut részvénytársaság, v dalším označované "společnost") se strany druhé o pachtu traťového úseku této dráhy, jdoucího od stanice Lučenec

ke státní hranici československo-maďarské.

Článek 1.

Společnost dává na základě usnesení valné hromady, konané dne 7. června 1929, státu do pachtu a stát béře do pachtu traťový úsek Novohradské župní místní dráhy, ležící na území Československé republiky a jdoucí od stanice Lučenec ke státní hranici československo-maďarské, se všemi pozemky, budovami, movitým a nemovitým příslušenstvím tak, jak je v držení československých státních drah, provozujících tento traťový úsek.

Článek 2.

Československé státní dráhy vedou provoz na tomto traťovém úseku svými zaměstnanci na svůj účet.

Vybírají proto veškeré příjmy a nesou veškeré výdaje, související s držením a provozem tohoto úseku.

Československé státní dráhy nesou také ze svého všechny škody a jiné výlohy, jež vzniknou na pachtovaném úseku a jejím příslušenství mimořádnými událostmi nebo z jakékoliv jiné příčiny, počítaje v to i náhrady škod z provozních nehod.

Článek 3.

Stát může, kdykoliv to uzná za nutné, dáti provésti svým nákladem na pachtovaném traťovém úseku stavby, přestavby a jakékoli jiné investice, jakož i rozmnožiti inventář, aniž může žádati od společnosti za to náhradu.

Článek 4.

Společnost odevzdá státu veškeré technické pomůcky jako plány, nákresy, výpočty, protokoly atd. týkající se propachtovaného traťového úseku, pokud jsou v jejím držení.

Článek 5.

Stát bude platiti společnosti jako pachtovné částku 45.000 Kč ročně splatnou 1. července každého roku za každý běžný rok u Slovenské banky v Bratislavě.

Ode dne splatnosti pachtovného do dne skutečného zaplacení platí stát společnosti 5% úrok ze splatné částky.

Z tohoto pachtovného nebude společnost platiti na území Československé republiky ani daní ani dávek.

Článek 6.

Tato smlouva sjednává se s účinností od. 1. ledna 1919 na dobu, po kterou potrvá průjezdní doprava na trati Čata-Lučenec podle odst. 2 článku 302 mírové smlouvy Trianonské.

Nebude-li do uplynutí této doby sjednána mezi státem a společností nová smlouva o úpravě poměrů propachtovaného traťového úseku, potrvá tato smlouva dále až do nové smluvní úpravy.

Článek 7.

Společnost svoluje, aby v pozemkových knihách pro železniční vlastnictví na území Československé republiky byla vtělena práva a závazky z této smlouvy na propachtovaný traťový úsek, jakož i aby v pozemkové knize byly provedeny změny nastalé použitím ustanovení čl. 3 této smlouvy.

Společnost se zavazuje vydati státu k tomu účelu event. potřebné listiny.

Článek 8.

Smlouva tato je závazna pro společnost dnem, kdy bude podepsána od ní způsobem odpovídajícím stanovám, na základě usnesení valné hromady společnosti, konané dne 7. června 1929, pro stát pak dnem, kdy nabude účinnosti její ústavní schválení.

Článek 9.

Stát ponese ze svého veškeré výlohy, dávky a poplatky související se sjednáním a provedením této smlouvy.

Článek 10.

Pro všechny spory z této smlouvy jsou příslušny v I. instanci věcně příslušné soudy v sídle české finanční prokuratury v Praze.

Článek 11.

Tato smlouva byla sepsána ve dvou stejnopisech, z nichž jeden bude vydán společnosti a druhý uložen u ministerstva železnic.

V Praze, dne 15. července 1930.

Ministr železnic:

MLČOCH v. r.

Ministr financí:

Dr. ENGLIŠ v. r.

Budapest, 1930 évi máj us hó 1-én.

Nógrádvármegyei helyi érdekü vasut részvénytársaság.

HAICH v. r.

STRÁNER v. r.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP