Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1930.

III. volební období.

3. zasedání.

Tisk 330.

Rozpočtový výbor, jemuž bylo usnesení poslanecké sněmovny přikázáno, pojednal o této velmi důležité otázce ve dvou schůzích.

Při projednávání zákona č. 77 z r. 1927 byla krajně rozdělena mínění o jeho účelnosti. Strany socialistické zdůrazňovaly přímou jeho škodlivost dovozujíce, že podváže činnost samosprávy. Vývoj za dobu účinnosti zákona prokázal, že toto mínění bylo oprávněno. Vzpomínáme, že mělo býti svazkem územní samosprávy popřáno aspoň tolik času jako jiným oborům veřejné správy nebo i soukromému podnikání a tolik podpory, aby mohly vyřešiti hospodářské otázky válečné a poválečné a tak dosáhly vyrovnání. Sám ministr financí dr Engliš v "Komentáři k daňové reformě" uvedl, že "i obce se ocitly před poválečnými t. j. zvýšenými úkoly a před poválečnými t. j. sníženými prameny hospodářskými". Brzo po uzákonění zákona čís. 77 sám jeho tvůrce min. dr Engliš prohlásil je za přechodný, prozatímní. Právě tak dnešní jeho novela jest prohlašována za zákon přechodný, až bude možno pevně rozvrhnouti úkoly na jednotlivé samosprávné svazky a stát a bude definitivně rozhodnuto o likvidaci vázaného hospodářství bytového a jiných problémů.

Tvrdý postup vůči svazkům územní samosprávy a centralisace, které se v zákoně č. 77 uplatnily, a výsledky tohoto zákona prokázaly, že i k řešení finančních problémů a problémů veřejného hospodářství nejlepší cestou jest demokracie. To bylo zdůrazněno průběhem jednání výboru od většiny řečníků všech politických stran s výjimkou jediné.

Po věcné stránce nejsou opravy zákona č. 77, jak je předvádí přítomná novela, dostatečné. V debatě bylo zdůrazněno, že by bylo možno dáti samosprávě, čeho jest jí třeba, kdyby finanční administrativa bývala včas uvedena do pořádku tak, aby lépe zachytila finanční prameny, které jí byly zákony otevřeny. Největší chaos ve financích svazků samosprávných byl způsoben odpisy daňovými. Limit přirážek, provedený zákonem č. 77, bez ohledu na různost poměru obcí dovršil rozvrat, který pak nedovedl zachrániti vyrovnávací fond nedostatečně dotovaný, aniž příkrý způsob škrtání v rozpočtech. Naopak censura samosprávy, zdlouhavé vyřizování rozpočtů přispívaly k zhoršování situace.

Novela limituje přirážky u obcí na 250 %, při zvláštních případech zadluženosti na 350 %; města s magistrátem mají zvýšení ze 310 % na 360 %. Okresní přirážky mohou býti zvýšeny ze 110 na 150 %. Dále jest umožněno obcím uzavírati i nove výpůjčky, které mohou způsobiti zvýšení přirážek až na 350 %, jestliže se na tom usnese dvoutřetinová většina všech členů.

Schvalování přirážek doznává v novele značné změny a také, bohužel, značného komplikování, které jest sice logické, ale znamená zatěžování úřadů a kontrastuje se stále slibovaným zjednodušením veřejné správy. Obecní přirážky do výše 150 % (dříve 100 %) a zemské a okresní do 50 % nepotřebují vyššího schválení. Přirážky do 250 % schvaluje okresní výbor. Pro místa se sídlem okresních úřadů nebo nad 5 tisíc obyvatel schvaluje okresní výbor přirážky jenom do 200 %, právě tak jako jejích rozpočet. U těchto míst přirážky nad 200 % schvaluje zemský výbor, který u ostatních obcí schvaluje přirážky nad 250 % nebo přirážky, žádají-li tyto obce o příspěvek zemský. Městům s magistrátem a okresům schvaluje vyšší přirážky zemský výbor, zemím stát.

Dobrou novinkou jest ustanovení lhůt pro schvalování: pro okresní výbory tříměsíční, pro zemské výbory čtyřměsíční, a to pod sankcí.

Dosavadní vyrovnávací fondy se ruší. Jejích funkci převezmou země, které dostanou - podle § 10 z titulu vyrovnávacích fondů vedle dosavadního podílu na dani z obratu a přepychu i podíl, který z těchto daní měly vyrovnávací fondy a vedle dosavadního přídělu z daně z piva 24,6 % podílu ze zvýšené daně z piva. Tyto podíly, pokud jsou určeny jako fondy pro podporu nesoběstačných obcí a okresů (§ 10 odst, 2.), jsou rozvrženy na jednotlivé země pevnou stálou kvotou. Podle odhadu bude součet všech přídělů jednotlivých zemí činiti: pro Čechy 257,484.000 Kč, pro zemi Moravsko-slezskou 17,351.000 Kč, pro Slovensko 73,268.000 Kč, pro Podkarpatskou Rus 13,337.000 Kč. Z toho připadá na vlastní hospodaření v zemích: pro Čechy 84,951.776 Kč, pro zemi Moravsko-slezskou 80,276.063 Kč, pro Slovensko 23,963.823 Kč, a pro Podkarpatskou Rus 2,304.740 Kč. Zbývající obnosy jsou dány zemím na příspěvky obcím a okresům. Země jsou povinny vyplatiti na tyto příspěvky nejméně čtyři pětiny obnosů tomu určených.

Neuhrazené schodky zemských, okresních a obecních rozpočtů na r. 1930 budou podle § 27 hrazeny z výnosu zvláštní daně výnosové z piva za r. 1930, pokud tento výnos stačí.

Další finanční podpora dotýká se měst, která jsou sídly zemských úřadů. Ministr financí má pro ně k disposici ročně z daně obratové a přepychové obnos 10 milionů. Velikost podílu jednotlivých měst bude se říditi poměrem počtu obyvatel všech těchto měst. Nárok na výplatu má město, které vybírá nejméně 210 % obecní přirážky k daním přímým. V debatě bylo zdůrazněno, že Praha za posledních 8 let investovala do staveb domů, škol, komunikací a všeobecně užitečných podniků spolu s elektrickými podniky na 2 miliardy a že naprosto nestačí na úkoly, jež jí jako sídelnímu městu náležejí, zejména na rozšíření města a ulic výkupem pozemků.

Předložený návrh zákona obsahuje ještě několik finančních úlev pro obce: odbourává povinnost platiti ošetřovné za chudé příslušníky v ústavech pro choromyslné a 20tiprocentní náklad v nemocnicích a porodnicích za své chudé příslušníky je povinna hraditi jen po 4 týdny.

Církevní přirážky ke školským účelům na Slovensku a Podkarpatské Rusi započítávají se do maxima přirážek, které opravňuje, aby byl obci udělen příspěvek ze zemského fondu.

Návrh zákona obsahuje novum, které vzbudilo ve veřejnosti značný rozruch; jest to podřízení rozpočtu místních školních rad obecním zastupitelstvům. Bylo konstatováno, že v původním návrhu tohoto ustanovení nebylo. A také není toto ustanovení v duchu vývoje. Již někdejší systém zvláštních školních přirážek ukazoval důležitost školního rozpočtu a jeho speciálnost. - Bohužel, investice kulturní nejsou ještě každému tak evidentní, jako věci a podniky, které nesou okamžitý a očividný prospěch. Podle dosavadní zákonné praxe místní školní rada sestavovala školní rozpočet, který byl předložen obecnímu zastupitelstvu, aby toto, nebylo-li spokojeno proti němu mohlo podati odvolání. Úřady rozhodující o odvolání byly povinny slyšeti příslušné okresní školní výbory.

Novela přiznává obecnímu zastupitelstvu právo školní rozpočet upravovati. Místní školní rady mají pak jen právo odvolání, o němž rozhoduje s konečnou platností okresní výbor (opět po slyšení příslušného okresního školního výboru).

Touto změnou vzdalujeme se od správné cesty, aby školská správa byla oddělena od politické a zpolitisované. Změna tato je zase projevem nedůvěry vůči pracovníkům, kteří škole a kultuře věnují celý svůj život.

Novela také po stránce formálního postupu vykazuje některá zlepšení. Vrací se k autonomii, omezujíc byrokratické zasahování do chodu samosprávy. Tak zejména stanoví, že zemská zastupitelstva vydají pravidla o formálním postupu při rozpočtových věcech obcí a okresů, dále o zásadách pro příděl příspěvků ze zemských fondů; ponechává také volnou úvahu zemskému výboru o vyloučení té které obce nebo okresu z nároku na příděl. Jak řečeno, hospodaření vyrovnávacími fondy svěřeno zcela zemím; obce a okresy mohou také se usnésti na nových zápůjčkách (po 1. lednu 1931.), jestliže pro tyto zápůčky hlasují dvě třetiny všech členů. Zápůjčky tyto mají sloužiti na př. na přídělovou cenu za lesy přidělené státním pozemkovým úřadem anebo jeho prostřednictvím na obecně prospěšná zařízení, jež po pravoplatném usnesení budou schválena zemským výborem anebo na zařízení částečně subvencovaná nebo taková, o nichž je prokázáno, že jejich výnos stačí na úrokování a splácení zápůjčky.

Zvlášť budiž zdůrazněno, že zmizelo nařizování o zavádění určitých dávek, zvyšování sazeb dávek, vymáhání dokladů o hospodaření, usnesení samosprávných sborů nahrazují nařizování, meritorní zkoumání jednotlivých položek rozpočtových odpadá, podobně jako osobní ručení členů dle § 8, pořádkové pokuty atd. To vše souvisí se změnou konstrukce vyrovnávacích fondů.

Doufejme, že další spoluprací socialistických stran ve vládě a trvalejší vládní konstelací vymizejí časem ještě další znaky nedemokratického posuzování občanstva, nedostatečná důvěra k němu a že se tak zvýší veřejná morálka a správné usměrnění zodpovědnosti všech představitelů veřejné i státní správy i poplatnictva.

Tak zejména sluší považovati stanovení přirážkového maxima, k němuž není potřebí souhlasu vyšších instancí, jen na 150 %, za projev podobné nedůvěry. Dle statistik z doby před rokem 1927 i ze zkušeností se zákonem č. 77 je jasno, že potřebné minimum přirážkové jest 200 %. Znamenalo by zjednodušení úřadování, kdyby byla tato výše přístupna bez schvalování vyššího úřadu.

V důvodové zprávě k novele jest zárodek úmyslů ministerstva financí pro definitivní úpravu finančního hospodářství svazku územní samosprávy. Z nich nutno zvláště uvítati úmysl, aby byly přesně odděleny úkoly jednotlivých samosprávných svazků a státu. Nutno vzíti v úvahu také přenesenou působnost obecní, která zatěžuje obecní finance. Dále také stále rostoucí přikazování nových povinností obcím a okresům novými zákony.

Dnešní zatížení obcí je velmi nerovnoměrné; máme i velká města, v nichž věcný náklad na národní školství vede stát (školy menšinové) vedle malých obcí, které vedou náklad na věcné potřeby svých škol. Nejinak je tomu s osobním nákladem na IV. tř. měšťanských škol, jež nerovnoměrně obce zatěžují, protože nejsou zřízeny školy obvodové. Podobně silniční agendou nejsou všechny země, resp. okresy stejně zatíženy; dále někde je státní policie, jinde obecní. Nehledě mimo to k naprosté různosti bohatství nebo chudoby jednotlivých krajů atd.

Nebezpečným dlužno označiti, že důvodová zpráva nadhazuje jako jeden z důležitých problémů pro finance svazků samosprávy rozřešení otázky vázaného hospodářství bytového, jež, podle důvodové zprávy, musí míti podstatný význam pro finance svazků samosprávných s hlediska vyššího přídělu daně domovní a zvýšeného výnosu přirážek k této dani.

Bylo by nesprávným zatížením jak širokých vrstev lidových, tak středních vrstev, kdyby mělo dojíti k nějakému zvláštnímu zvýšení činží a tedy zvlášť příznivým výsledkům pro finance samosprávných svazků. A to zejména v době, kdy se životní úroveň drobných vrstev dávno ještě nevyrovnala potřebě. Není to správné ani proto, že není v obecném interesu, aby nepřiměřeně zhodnotil bez zásluh domovní majetek předválečný, jako se nezhodnotil movitý majetek (úspory) a jako se přímo snižuje, třeba povlovně, výnosnost půdy poklesem cen plodin při namáhavé práci rolníkově.

Jeden z důležitých zdrojů trvalých příjmů pro samosprávné svazky byl by příděl lesů. Je ve všeobecném zájmu, aby obcím a okresům i zemím byly dle jejich požadavků při lesní reformě lesy přidělovány zvláště nyní, kdy novela zákona o financích samosprávných svazků uvažuje, aby si samosprávné svazky opatřily potřebné prostředky.

Velmi vřele jest uvítati úmysl ministerstva Financí provést koncentraci dluhů samosprávných svazků, "oddlužení" jich, snížení úrokové míry atd. Dnešní doba je zvláště příznivá těmto operacím.

Rozpočtový výbor po obsáhlé debatě usnesl se navrhnouti slavnému senátu, aby předloha o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy byla přijata ve znění sen. tisku č. 325.

V Praze, dne 25. listopadu 1930.

Dr J. Karas v. r.,

předseda.

F. F. Plamínková v. r.,

zpravodaj.