Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1930.

III. volební období.

3. zasedání.

Tisk 339.

Návrh

senátorů V. Donáta, J. Vraného, K. Sáblíka, dr ing. Botto a společníků,

aby ministerstvu financí bylo uloženo přihlížeti k stávající zemědělské krisi a

podle toho uzpůsobiti vymáhání a předpisování daní u zemědělců.

Jak je všeobecně známo a od objektivních pozorovatelů uznáváno, nachází se naše zemědělství již téměř po tři roky ve veliké výrobní a odbytové krisi. Nejen že cena zemědělských výrobků neobyčejně poklesla, ale zemědělec ani za tyto nízké ceny nemůže své zboží prodati a tak opatřiti si potřebné prostředky k provozu hospodářství, pro svoji rodinu a k zaplacení daní. Ve většině případů berní správy a úřady nepřihlížejí k této těžké hospodářské situaci naších zemědělců. Tak v mnohých případech i exekučními prodeji vymáhají zaplacení daňových nedoplatků, ačkoli většina exekvovaných zemědělců nemůže platiti, protože nemá hotových prostředků.

Stejně tak jen v nepatrném počtu případů bylo vyhověno žádostem zemědělců o odepsání neb alespoň o částečnou slevu nezaplacených daní, ačkoli tyto žádosti byly plně odůvodněny a ačkoli je nám známo, že velmi často kladně byly vyřizovány podobné žádosti jednotlivých továren a akciových společností. Jsme sice přesvědčeni, že stalo se tak jen v odůvodněných případech, kde vymáhání nezaplacených daní bylo by ohrozilo chod závodu a jeho výrobu, nebo dokonce vedlo k zastavení výroby a tím i poškození nejenom majitele, ale i zaměstnaného dělnictva. Než ve stejně těžké hospodářské situaci je dnes většina zemědělců, kteří nechtějí vyhrožovati zastavením výroby a propuštěním dělnictva, ale spravedlnost žádá, aby i jejich žádosti byly stejně blahovolně posuzovány jako ony z řad průmyslu.

Ceny zemědělských plodin oproti rokům 1927-8 neobyčejně poklesly, tak cena pšenice v říjnu 1927 byla na pražské burse okolo 230.- Kč, v roce 1928 cca 195.- Kč, v roce 1929 cca 165.- Kč a v roce 1930 cca 135.- Kč. Žito stálo v roce 1927 v téže době asi 235.- Kč, v roce 1928 175.- Kč, v roce 1929 125.- Kč a v roce 1930 85.- Kč. Jest samozřejmé, že tento ohromný pokles cen měl v zápětí i zmenšení hrubých příjmů našich zemědělců. A tu dosud při stanovení paušálu daně z obratu finanční správa k tomuto poklesu nepřihlížela, neboť snížení paušálu za rok 1929 o pouhých 5 % oproti paušálu za rok 1927 a 1928 ani zdaleka neodpovídá poklesu cen. Je proto plně oprávněný požadavek zemědělců, aby paušál daně z obratu byl snížen alespoň o 40 %.

V daleko ještě větší míře je spravedlivo a nutno snížiti paušály stanovené jako směrnice pro výpočet daně důchodové u zemědělců. Výrobní náklady, daňové a sociální břemeno zůstaly dosud stejné přes ohromný pokles cen zemědělských plodin a tak se stalo, že zemědělství téměř ve všech případech je nevýnosné a zemědělci, kteří odkázáni jsou pouze na výnosy svých hospodářství, nemají žádných příjmů a neměli by vlastně platiti žádnou daň důchodovou. Ještě hůře jsou na tom ti, kteří mají svá hospodářství zadlužena. Z těchto důvodů je nutno, aby paušály platné jako směrnice pro výpočet daně důchodové u zemědělců byly sníženy nejméně o 70 %.

Při této příležitosti musíme poukázati na nesprávnost námitky, kterou finanční správa uvádí, když zemědělci poukazují na vysoké paušály, že říká: "Nemusíte platiti daně podle paušálu, ale dle skutečného výnosu vašeho hospodářství." Zde finanční správa využívá, ba možno říci přímo zneužívá té okolnosti, že většina zemědělců, jmenovitě drobných, nemůže vésti pro naprostý nedostatek času podrobných účetních knih a že to není ani dobře možné, protože celá řada koupí a prodejů na venkově uzavírá se ústně bez jakýchkoli písemných dokladů a proto berní správy neuznávají ani účetní knihy a účetní doklady i těch zemědělců, kteří je řádně vedou. Z těchto důvodů nezbývá velké většině zemědělců, než přistoupiti na zdanění podle paušálu.

Z těchto důvodů navrhují podepsaní:

Slavný senáte račiž se usnésti:

Ministerstvu financí se ukládá:

1. aby zastavilo exekuční vymáhání daní u zemědělců,

2. aby blahovolně posuzovalo žádosti zemědělce o odepsání nebo částečnou slevu starších daní,

3. aby dalo pokyn berním správám, aby při sjednávání směrnic (paušálů) pro daň obratovou a důchodovou u zemědělců přistoupili ke snížení paušálu daně obratové o 40 % a paušálu daně důchodové o 70 % oproti paušálům za loňský rok.

Praze, dne 24. listopadu 1930.

Donát, Vraný, Sáblík, dr ing. Botto,

Kroiher, Šelmec, Sechtr, Fr. Novák, dr Bačinský, dr Havelka, Sehnal, Foit, Dresler, Stržil, Stodola, Ušák, Danko.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP