Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1930.
III. volební období.
3. zasedání.
Tisk 342.
Návrh
senátorů V. Donáta, J. Vraného, K. Sáblíka, K. Stodoly a společníků
na opatření pro úspory ve státní a veřejné správě a v sociálních ústavech.
Podepsaní navrhují:
Slavný senáte, račiž se usnésti:
1. Podle § u 22, odst. 2. j. ř. senátu N. S. budiž zřízen 17ti členný výbor pro úspory ve státní a veřejné správě a v sociálních ústavech.
2. Vládě se ukládá, aby s největším urychlením předložila k ústavnímu projednání návrhy zákonů, podle kterých by náklady na státní a veřejnou správu a na sociální ústavy byly sníženy úměrně nynějším hospodářským poměrům.
Odůvodnění.
Hospodářská krise, která postihla v prvé řadě naše zemědělství a přenesla se i do druhých odvětví výrobních, má již za následek pokles daňové nosnosti výrobních vrstev, které na příště naprosto nesnesou nejen daňové břemeno v dosavadní výši, ale také ne dávky sociálním ústavům. Nemá-li dojíti k těžkým poruchám, ale naopak máme-li dospěti ke zlepšení hospodářské situace výrobních a pracujících vrstev a tím i celého našeho národního hospodářství, musíme docíliti snížení daňových a sociálních břemen. Toho se dá dosáhnouti jedině zmenšením státních a jiných veřejných výdajů, jakož i nákladů na sociální ústavy.
Ze zpráv ze zahraničí seznáváme, jak radikálně řeší cizí vlády tamní hospodářskou krisi. Mezi tím, co se u nás jedná zdlouhavě na anketách o snížení cen průmyslových výrobků, na př. železa, byla tato otázka ve Francii vyřešena zásahem vlády urychleně.
Také německá vláda přišla s návrhem zákona, kterým hodlá snížiti osobní výdaje ve veřejné správě; podle tohoto návrhu mají býti od 1. ledna 1931 sníženy platy veřejných funkcionářů, ministrů, říšských i zemských poslanců o 20 %, kdežto platy říšských úředníků, pokud převyšují ročně 1500 M, budou sníženy o 6 % . Jest tudíž zřejmo, že cizí vlády obírají se řešením hospodářské krise velmi intensivně a že cizí parlamenty přikročují k ústavnímu projednávání otázek nejpalčivějších, a podle našeho názoru musíme také u nás podobně postupovati.
Uznáváme, že jsou nutná sociální opatření pro hospodářsky slabé vrstvy obyvatelstva, ale na druhé straně jest potřeba, aby tato sociální opatření nepůsobila neobyčejně tíživě na výrobu a nepředražovala tak výrobky pro vrstvy spotřebitelské. Jsme přesvědčeni, že sociální ústavy, jako okresní nemocenské pojišťovny a ústřední organisace sociálního pojištění mohou a budou plniti své sociální úkoly i za nižší režie, než jakou mají dnes. Stejně tak je tomu ve státních podnicích a v takových podnicích, na nichž stát je účasten, od kterých musíme požadovati, aby řízeny byly s největší obezřetností a hospodárností. Máme za to, že naše hospodářská situace a finanční prostředky státu nepřipustí nadále, aby stát udržoval podniky, které vykazují velké bilanční ztráty, naopak poměry si vynutí, že státní správa bude nucena takové podniky odevzdati do jiných rukou, které by hospodařily úsporněji a bez deficitu.
Naše Národní shromáždění zasáhlo již jednou v tomto smyslu do administrativy státu; usneslo se na zákoně ze dne 12. srpna 1921, čís. 103 Sb. z. a n., kterým byla zřízena úsporná parlamentní komise ze členů Národního shromáždění, jejímž úkolem bylo sjednati nápravu ve státní správě a ve státním hospodářství vůbec, aby sjednána byla rovnováha ve financích státu. Třebaže tato úsporná komise nesplnila plně veškeré naděje, přece přispěla značně, že vláda mohla urychleně řešiti různé finanční hospodářské otázky. Rozpočty státní pozdějších let jsou toho nejlepším dokladem.
Naše hospodářská situace vyžaduje, aby všechny naznačené otázky byly řešeny co nejrychleji a docíleno tak úspor co nejvydatnějších. Na druhé straně však jest jisto, že tyto otázky jsou velmi složité a že jejich řešení vyžaduje spolupráce všech státotvorných stran a proto navrhujeme zřízení výboru, který by se zabýval těmito otázkami včas a důkladně, ovšem také s největším urychlením. Dále žádáme, aby vláda s urychlením předložila příslušné návrhy zákonů, podle kterých by náklady na státní a jinou veřejnou správu a na sociální ústavy byly sníženy v poměru, odpovídajícím současným hospodářským poměrům.
Finanční zatížení tímto návrhem nevznikne.
Po stránce formální budiž ohledně prvého návrhu postupováno podle §u 22 jednacího řádu a druhý návrh budiž přikázán výboru iniciativnímu a pak ústavně-právnímu.
V Praze, dne 26. listopadu 1930.
Donát, Vraný, Sáblík, Stodola,
Fr. Novák, Ušák, Olejník, Chlebounová, dr Bačinský, Dresler, Stržil, Sehnal, Sechtr, Foit, Šelmec.