Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1930.

III. volební období.

3. zasedání.

Tisk 343.

Podepsaní navrhují:

Slavný senáte, račiž se usnésti na tomto zákoně:

ze dne......................,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

§ 1 zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 262 Sb. z. a n. o dani z masa se doplňuje takto:

Daň z masa se neplatí:

1.) z dobytka hovězího, skopového, kozího a vepřového poraženého chovateli tohoto dobytka v jejich hospodářství pro spotřebu jejich a jejich domácností;

2.) z dobytka hovězího, skopového a kozího, vepřového, dále koní, oslů a mulů poražených z nařízení úředního, aby bylo čeleno nákazám dobytčím;

3.) z dobytka hovězího, skopového, kozího, vepřového, dále koní, oslů a mulů poražených z nouze. Tyto porážky z nouze musí býti jako takové úředně ověřeny. Z masa zvířat poražených z nouze se neplatí tato daň, i když se prodává maso z nich cizím.

§ 2.

§ 11 a § 12 zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 262 Sb. z. a n. se ruší.

§ 3.

Zákon tento nabývá účinnosti osmým dnem po vyhlášení a provede jej ministr financí.

Chovatelé dobytka domáhají se již dlouhá léta zrušení daně z masa předpisované jim z jejich vlastního dobytka pro vlastní domácí potřebu poraženého. Zejména ozývají se veliké a velmi oprávněné stížnosti proti postupu finančních úřadů kontrolních při vymáhaní této daně, který na venek projevuje se ve velmi mnoha případech jako vexace obyvatelstva.

Daň tato státu mnoho nevynáší a její kontrola vyžaduje tak značného nákladu, že zrušením této daně by stát jistě neutrpěl znatelné újmy na svých příjmech.

Opětovně byly z klubu poslanců čsl. strany lidové podávány návrhy na změnu zákona o dani z masa. Dosud návrhy tyto nebyly ústavně projednány. Posledně podali dne 8. dubna 1930 poslanci Šamalík, Navrátil, Janalík, Adámek, Stanislav, Knotek, Kaňourek a druhové návrh na zrušení tohoto zákona a na předložení vládou osnovy nového zákona o dani z masa. Vláda žádanou osnovu nového zákona dosud nepodala. Proto podávají podepsaní tento návrh, aby aspoň nejtíživější ustanovení zmíněného poválečného zákona byla co nejdříve odstraněna a zákonná ustanovení tím přivedena v soulad s oprávněnými požadavky chovatelů dobytka.

Návrh na změnu dosavadního zákona v tom smyslu, aby chovatel své vlastní dobytče směl bez placení daně z masa poraziti a vytěženého masa pro svou vlastní potřebu a pro svou domácnost užíti, není potřeba vůbec odůvodňovati. Jest to věc samozřejmá.

Rovněž není třeba dlouze odůvodňovati navrhovanou změnu, aby porážky zvířat, provedené z nařízení úředního nebo z nouze nemusely býti vůbec ohlašovány a z masa jejich k lidskému používaní způsobilého nebyla placena daň z masa.

Při porážce z úředního nařízení i při porážkách z nouze utrpí vždy chovatel dobytka škodu velmi citelnou.

Zpravidla i při porážkách z úředního nařízení, i při porážkách z nouze jest vlastník dobytčete značně rozrušen, a jak z praktického života jest známo, nevzpomene ani své zákonné povinnosti oznámiti takovou porážku svého dobytčete. Za toto opomenutí jest pak trestán a škoda ztrátou dobytčete jemu způsobená jest ještě zvyšována dosti značnou pokutou vyměřenou jemu za opomenuté hlášení porážky. Nevybíraní daně z masa v případech porážky z nouze nebo porážky z úředního příkazu jest jistě odůvodněno také tím, že vlastníku takto poraženého dobytčete vzniká vždy značná škoda, kterou mu alespoň z malé časti může osvobození od placení daně z masa zmírniti.

Zrušením ustanovení §u 11 a 12 zjednoduší se dnes velmi komplikované řízení, které zatěžuje velmi příslušné úřady státní a ve skutečnosti jest také břemenem doléhajícím zbytečně těžce na finanční ztrátou postiženého chovatele dobytka.

Poněvadž změnou tohoto zákona vzniklý úbytek na příjmech státních jest nepatrný,

navrhujeme úhradu jeho úsporami v ostatním vydaní statním.

V ohledu formálním navrhujeme projednání tohoto návrhu výboru iniciativnímu a rozpočtovému.

V Praze, dne 26. listopadu 1930.

dr Reyl, Valoušek, dr Žiška, F. Novák, Pavelka, dr Karas, Kavan, Jílek, dr Hruban.