Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1930.

III. volební období.

3. zasedání.

Tisk 360.

V pátek dne 21. listopadu t. r. postiženo bylo celé povodí říček Vydry a Křemelné a jich soutoku řeky Otavy náhlou, krutou povodní, která způsobila vzdutí vody až o 3.20 m nad normál, potrhala břehy a části obecních a okresních silnic přilehlých, vyrvala a odnášela veliké lesní stromy, zničila celou řadu dřevěných mostů a podemlela základ zděných mostů, odplavila na tisíce metrů dříví, zatopila soukromé byty chudých lidí při řece bydlících a uvedla do nebezpečí života mnoho rodin.

Škody povodní způsobené jdou do statisíců a musí býti nezbytně a neprodleně odčiněny z prostředků veřejných.

Neočekávaná tato povodeň způsobena byla jednak vydatným deštěm, hlavně však náhlou změnou povětrnosti, při které z dosavadních -5 až 10° C stoupla teplota na +10 až 12° C a rychle rozpouštěla značné spousty krátce před tím napadlého sněhu v horských polohách šumavských. Ohromné spousty vod, táním sněhu vzniklé, ničím nejsouce zadržovány, způsobily prudké vzdutí všech toků a tudíž povodeň.

Jest se však s jistotou obávati, že tato povodeň není poslední, která šumavský kraj postihla. Tato strašná metla postihne tento ubohý a chudý kraj při každé podobné změně povětrnosti a při každé význačnější a rozsáhlejší, na Šumavě ostatně velmi časté srážce vod povětrnostních, neboť ony místní překážky, které zabraňovaly náhlému vzdutí vod šumavských, během poslední doby z velké části byly odstraněny.

Lesy šumavské, zejména ve vyšších polohách tvořily totiž se svými slatěmi, mechovišti a bohatou vrstvou hrabanky, jak známo, ohromné reservoiry vod a větvemi, jehličím a listím stromů jako houba pohlcovaly a zadržovaly dešťovou a táním ledu vzniklou vodu a mírnily z velké části prudké vzedmutí toků horských bystřin ze slatí vyvěrajících, jmenovitě při náhlých deštích a průtržích mračen.

Úplným vykácením roklanského lesa, hlavně však vichřicemi z roku 1925 a 1926, ještě více však katastrofální vichřicí a krupobitím ze dne 4. července 1929 zničena byla ohromná plocha lesů šumavských, hlavně na panství Dlouhá Ves-Prášily, nyní postátněném.

Statisíce pevných metrů dříví bylo vyvráceno a jehličí úplně zbaveno, celé plochy nadějných mlází musely býti narychlo odklizeny, aby uvarováno bylo strašné katastrofě další, nebezpečí kůrovce.

Tímto způsobem obnaženy byly slatinaté pláně a horské svahy naší Šumavy, vody srážkové a táním sněhu vzniklé, nemajíce nyní opory, valí se do koryt horských bystřin, vody rapidně stoupají, nebezpečí povodně se už dostavilo a nezadržitelně se bude i napříště opakovati.

Kromě nezbytného, neprodleného znovuvysazování vzniklých holin, které bude vyžadovati několik roků práce a které lze po stránce nebezpečí povodní považovati vzhledem k pomalému vzrůstu a obnovení lesů šumavských, více méně jedině za opatření preventivní, naskýtá se jediná možnost brániti přívalům velikých spoust vody do řek a tudíž povodním.

Jest to zřízení údolních přehrad na bystřinách Vydře a Křemelné, které jsou projektovány zemským výborem a jejichž stavba zařazena byla již do programu vodocestného.

Bohužel, zařazena byla tato stavba teprve do druhého období stavebního, tedy teprve po 10-12 letech mělo by se ku zbudování těchto údolních přehrad a projektu hydroelektrárny přikročiti, a to v měřítku značně obmezeném.

Proto se podepsaní táží:

1. Jsou výše zmíněné poměry československé vládě a zúčastněným ministerstvům známy?

2. Co bude vládou podniknuto, aby uskutečněn byl oprávněný a velmi důležitý projekt retenčních nádrží na říčkách Vydře a Křemelné?

V Praze, dne 9. prosince 1930.

dr Klouda, Klofáč, inž. Marušák, Šťastný, dr Veselý, Pánek, Pichl, Plamínková,

dr Milota, Riedl.