Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1930.

III. volební období.

3. zasedání.

Tisk 367.

Mimořádné poměry, vyvolané neobyčejnou krisí a depresí téměř ve všech odvětvích výroby, vyžadují samozřejmě mimořádná opatření ve prospěch všech, jež jsou nebo budou ještě eventuelně v nejbližší budoucnosti postiženi.

Jedním z těchto mimořádných opatření je také svrchu uvedený návrh zákona o mimořádném úvěru v částce 150 milionů Kč, jenž dává se vládě k disposici, aby všude na nejslabších místech, ať jde o určitá výrobní odvětví nebo sociální třídy a organisace, jež jsou nebo ještě budou krisí postiženy, podala pomocnou ruku a tak pomáhala oněm místům přetrvati krisi, aniž by došlo k jejich úplnému zhroucení.

Ačkoliv bylo již v rozpočtu na rok 1931 pamatováno zvýšenými částkami na různá podobná opatření sledující stejný cíl, vidí se vláda nucena žádati tento mimořádný úvěr, neboť v době, kdy se skončila administrativní projednávání rozpočtu, nebyly ještě dostatečně známy účinky krise a deprese, které se teprve nyní ke konci roku projevují v netušené míře a jak se zcela bezpečně podle všech známek dá očekávati, účinky ty ještě zdaleka nejsou u konce. Bylo sice v rozpočtu pamatováno zvýšením nákladu na správní investice, aby dána byla příležitost k zaměstnání, také chce se rozšířením investic na př. melioračních, silničních a vodních zjednati dostatek práce a tím čeliti nezaměstnanosti, avšak vláda chce míti po ruce ještě i jiné prostředky, aby mohla čeliti krisi a depresi, jež se ještě jinak a jinde projeví. Budiž připomenuto pouze jako příklad tyto dny v Bruselu projednávaná úmluva o vývozu cukru, jež nezůstane bez následků na osevní plochu cukrovky a tím také na náš cukerní průmysl, dále bezesmluvní stav s Maďarskem, jenž zapůsobí na náš průmysl, zejména textilní, dále četné insolvence, jichž účinky nezůstanou bez následků na peněžní ústavy, dále stále rostoucí nezaměstnanost způsobená stále množícím se nedostatkem práce, což nezůstane bez vlivu na gentský systém, a konečně i na ony nezaměstnané, kteří podle platných zákonných předpisů nemají nároků na podporu atd., atd., atd., krátce řečeno, nikdo nemůže bezpečně říci, kdy a kde se krise či deprese zastaví a jaké budou snad již v nejbližších dnech její účinky. Z těchto důvodů přichází vláda se žádostí o mimořádný úvěr, aby byla pro všechny případy připravena a mohla okamžitě zasáhnouti tam, kde pomoci bude třeba, aniž by se musila v každém podobném nastalém případě teprve obraceti k parlamentu o schválení příslušného kreditu. Jak vidno, vládou dožadovaný úvěr je jakýmsi preventivním opatřením, správněji řečeno opatřením z opatrnosti, aby eventuelními průtahy, spojenými s ústavním schvalováním úvěru, nevznikaly škody, jež by eventuelně nebyly v žádném poměru k ústavní citlivosti těch, jež by si přáli poskytovati vládě úvěr od případu k případu.

Konečně o každé částce vydané z uvedeného úvěru musí podle výslovného znění zákona rozhodnouti vláda a to kolektivně, takže o každém vydaném resp. požadovaném obnosu musí věděti každý člen vlády, což je dostatečnou zárukou proti jakémukoliv možnému nesprávnému použití a pokud jde o kontrolu a vyúčtování stane se tak ve státních závěrečných účtech obvyklým způsobem, takže dožadovaný úvěr je veřejně zúčtovatelným. Dále prohlašuje vláda, že každého měsíce podá parlamentním institucím zprávu, jak s úvěrem naložila. Podobné mimořádné úvěry nejsou neobvyklým zjevem, i když se projevují o nich pochybnosti a setkáváme se s nimi ve všech státech, a to i v dobách normálních, kdežto v našem státě saháme k nim teprve v zcela mimořádných poměrech.

Na vysvětlenou budiž ještě podotknuto, že oproti původnímu znění vládní předlohy, poslanecká sněmovna vsunula do § 1 ustanovení, že mimořádný úvěr do výše 150 mil. Kč povoluje se pro »rozpočtová období 1930 a 1931« (ve vládní osnově ona období nebyla, takže se rozumělo pouze jednou 150 mil.), z čehož by se mohlo dedukovat, že se vládě povoluje dvakráte po 150 mil. Kč, a to pro rok 1930 a 1931.

Vláda však prohlašuje, že hodlá použíti pouze jednou 150 mil. Kč, jak to také původně zamýšlela.

Konečně budiž konstatováno, že se osnovou touto zmocňuje ministr financí zmíněnou částku opatřiti úvěrovými operacemi, vláda však chová naději, že nebude toho třeba a že ji uhradí z běžných příjmů.

Rozpočtový výbor po zralém uvážení všech snesených důvodů usnesl se doporučiti slavnému senátu schváliti usnesení poslanecké sněmovny ve znění otištěném v tisku 359 sen.

V Praze, dne 18. prosince 1930.

Vilém Votruba v. r.
předseda.

Rud. Pánek v. r.,
zpravodaj.