Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1930.

III. volební období.

3. zasedání.

Tisk 371.

Jestliže celé naše zemědělství nachází se již po dlouhou dobu v krajně těžké situaci, tedy krise zemědělská dvojnásob těžce doléhá na drobné zemědělce a jmenovitě ty, kteří dostali přídělem půdu z pozemkové reformy a vypůjčili se na zaplacení přídělové ceny. Drobní naši zemědělci následkem enormního poklesu cen všech zemědělských výrobků trží velmi málo ze svých hospodářství a ve velké většině případů nemají finančních prostředků na koupi nejnutnějších potřeb pro sebe a svoji rodinu a na provoz svých hospodářství. Tím tíživěji doléhají na ně daňové požadavky finanční správy. V této věci podal náš klub před krátkou dobou podrobnou a odůvodněnou interpelaci na vládu a nebudeme se proto v tomto návrhu opětně šířiti o této všeobecně známé věci. Nyní se nám jedná o to, aby státní správa vhodnými opatřeními přispěla, kromě dosud již schválených zákonů a opatření, ku zlepšení hospodářské situace drobných zemědělců.

Takovýmto opatřením je požadavek drobných přídělců půdy, aby co nejdříve proveden byl na přidělené půdě knihovní pořádek a přidělená jim půda zaknihována do soukromého a neomezeného jejich vlastnictví. Chápeme, že při provádění pozemkové reformy jednalo se o to, aby z důvodů sociálních a hospodářských byla provedena co nejdříve a že složité práce právní a technické, spojené se zaknihováním půdy, byly odloženy na pozdější dobu. Nyní však drobní přídělci již po léta na přidělené půdě hospodaří a mnozí předali ji při odchodu na výměnek svým dětem nebo při jejich úmrtí, přešla na tyto dědictvím. V těchto případech považujeme za účelno, aby přidělená půda zaknihována byla již nynějším majitelům pozemků a ne jejich předchůdcům, kterým byla původně přidělena. Tísnivá situace drobných zemědělců nutí je, aby si na svá hospodářství vypůjčovali a bez zaknihování nemají možnost levného hypotekárního úvěru. Všechny tyto důvody mluví pro rychlé provedení zaknihování půdy do soukromého a neomezeného vlastnictví těm, kdož přidělenou půdu skutečně vlastní.

Drobní zemědělci pro svá hospodářství potřebují dostatečný počet strojů. V mnohých případech, pokud jedná se o stroje větší, jako secí stroje, sekací stroje, mláticí složení atd. nebo o stroje specielní, kterých potřebuje drobný zemědělec jen několik dní v roce, jako jsou rozmetadla umělých hnojiv, secí stroje na jetel, ledkovače atd., nemůže si drobný zemědělec koupiti stroje sám, tvoří proto sdružení, jako jsou Domoviny domkářů a malorolníků a pod., ale ani tyto bez vydatné pomoci státní a veřejné nemohly by zvláště v době nynější zemědělské krise opatřiti si takovéto stroje a proto je nutno většími částkami a vyšším procentuálním příspěvkem než dosud zapodpořiti je při nákupu strojů. Jen tak mohou drobní zemědělci držeti krok s moderním technickým pokrokem v zemědělství. Náklady takto vynaložené vrátí se státní pokladně ve vyšší výkonnosti našeho zemědělství a větším odbytu strojů hospodářských, což přispěje k omezení nezaměstnanosti v našem strojírenském průmyslu.

Stejně tak je nutno, aby zvlášť se zřetelem na potřeby a možnosti drobných zemědělců prováděno bylo zemědělské výzkumnictví a pokusnictví a širokou sítí odborných spolků a veřejných agronomů nejširší zemědělské kruhy seznamovány s výsledky zemědělského bádání a tyto uváděny a demonstrovány drobným zemědělcům v praksi. Dětem drobných zemědělců a zemědělských dělníků budiž umožněna poskytováním stipendií návštěva hospodářských a hospodyňských škol.

Nynější zemědělská krise způsobila finanční vyčerpanost drobných zemědělců, kteří na provoz svých hospodářství musí si vypůjčovati. Bohužel zemědělská výroba je tak málo rentabilní, že nesnese vysokého zatížení úroky a proto nemá-li dojíti k ohrožení existencí celé řady drobných zemědělců, je třeba opatřiti jim levného úvěru a to v nejnutnějších případech i tím způsobem, že stát převzal by části úrokového břemene. Stejně tak je třeba, aby Státní pozemkový úřad nevymáhal nyní u drobných přídělců nedoplatky přídělové ceny, ale posečkal je pokud možno bezúročně a poněvadž tato záchranná akce nesmí býti mařena jiným státním úřadem, žádáme, aby berní orgány dobré snahy Státního pozemkového úřadu podporovaly a nemařily exekucemi.

Předloňská abnormální zima měla za následek, že většina stromoví zmrzla a je třeba provésti jeho obnovení a výsadbu. Drobní zemědělci nemají k tomu prostředků a je třeba jak v zájmu jejich, tak i v zájmu celého našeho národního hospodářství a vzhledu krajiny, umožniti jim výsadbu stromoví a přitom zároveň poraditi jim, které druhy hodí se pro jejich půdu a polohu.

Zemědělská krise nutí zemědělce ke změně osevního postupu a je proto nutno postarati se drobným zemědělcům o náhradní plodiny. Jednou z nich může býti tabák, který vyžaduje přičinlivé ruční práce. Jisto je, že pěstováním tabáku opatřil by se příjem pro drobné zemědělce a mělo by to i příznivý vliv na naši obchodní bilanci zmenšením jeho dovozu. V mnohých krajinách, které jsou příhodny pro jeho pěstování, je toto neznámo a je proto třeba provésti pokusy, které druhy tabáku se pro tu kterou krajinu hodí a ukázati zemědělcům, jak je mají pěstovati.

Pachtovní poměry vyžadují u nás moderního zákona pachtýřského, který by je vyřešil věcným způsobem a to ku prospěchu drobných zemědělců, aby nejen upravil jejich poměry pachtovní, ale nezpůsobil pro budoucnost to, že by majitelé pozemků nedávali je do drobného pachtu.

Z těchto důvodů navrhují podepsaní:

Slavný senáte, račiž se usnésti:

Vládě se ukládá, aby ke zlepšení tíživé hospodářské situace drobných zemědělců:

1. Uspíšila zaknihování přidělené půdy do soukromého a neomezeného vlastnictví, nynějším majitelům zemědělské půdy, kteří ji nabyli v pozemkové reformě buď přídělem anebo převodem od rodičů nebo dědictvím.

2. Umožnila sdružením drobných zemědělců nákup potřebných hospodářských strojů zvýšením a rozšířením příspěvků.

3. Zemědělské pokusnictví a výzkumnictví prováděla zvlášť se zřetelem na potřeby a možnosti drobných zemědělců a umožnila těmto co nejdříve uvésti výsledky zemědělského bádání do zemědělské prakse, jakož i aby finančními prostředky zapodpořila vzdělání domkářského a zemědělnického dorostu.

4. Postarala se o levný úvěr a v případech, kde ohrožena je existence drobného zemědělce, přispěla i k snížení úrokového břemene.

5. Umožnila drobným zemědělcům výsadbu stromoví a to jak finanční pomocí, tak i radou ohledně výběru druhů.

6. Ponechala dosavadní výhody pro naše cukrovarství a řepařství a postarala se, aby drobní zemědělci mohli pěstovati nové plodiny, jako na př. tabák.

7. Připravila a v nejkratší době Národnímu shromáždění ke schválení předložila nový, poměrům a potřebám drobných zemědělců odpovídající, pachtýřský zákon.

V Praze, dne 19. prosince 1930.

Dr Havelka, Stržil, Donát, Dresler, F. Novák, Sehnal, dr Bačinský, Šimonek, Kroiher, Vraný, Danko.