Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1931.
III. volební období.
3. zasedání.
Tisk 379.
Zpráva
I. technicko-dopravního výboru
II. rozpočtového výboru
k vládnímu návrhu zákona (tisk 351)
o nabytí místní dráhy Liberec-Jablonec-Tanvald státem.
I.
Průmyslové území Liberec-Jablonec v minulém století delší dobu bylo špatně opatřeno železničním spojením. Proto ustavila se společnost k vybudování místní dráhy a získala koncesi nejprve na trať Liberec-Jablonec-Tanvald, později další koncesi pro odbočku Smržovka-Josefodol-Maxov a konečně koncesi pro trať Tanvald-Polubný. Tato poslední jest dráhou ozubenou o stoupání 56‰ a vede tunelem přes 930 m. Provozní délka trati Liberec-Jablonec-Tanvald-Polubný činí 34,257 km, provozní délka odbočky Smržovka-Josefodol-Maxov činí 6,694 km. K této místní dráze připojuje se ve stanicích Liberec a Tanvald-Šumburk n. D. dráha státní, ve stanici Polubný se připojuje říšskoněmecká elektrická dráha vedoucí do Hiršberku. Kromě toho ve stanici Jablonec n. N. připojují se na ni elektrické malodráhy. Sídlem společnosti místní dráhy svrchu jmenované za Rakouska byla Vídeň, po převratu Liberec. Ačkoliv dráha tato vede územím průmyslovým, přece jen průběhem let objevily se určité obtíže, které znemožnily její dokonalý rozvoj, její rentabilitu. Byl to v první řadě nedostatek kapitálu k řádnému jejímu dobudování a přizpůsobení poměrům zvětšené potřeby provozní. Již za Rakouska učinila proto společnost se státem úmluvu, podle kteréžto byla povinna hraditi mu skutečná vydání za vedení provozu s tou podmínkou, že bylo zaručeno poshovění úhrady provozních schodků v tom roce, kdy příjmy místní dráhy po zaplacení provozních a správních výdajů nestačily k zúrokování a plánovitému umoření prioritních obligačních půjček společnosti. Podobnou smlouvu po převratu uzavřela společnost místní dráhy i s československou státní železniční správou, jenže smlouva tato byla rozšířena o dodatek, určující kromě toho i způsob poskytování peněžních záloh na zúročení a plánovité umoření prioritních obligačních půjček. Passivita společnosti místní dráhy rostla rok od roku a činí dnes více než 25 milionů korun československých bez úroků.
Tento moment, jakož i dlouholeté volání celého kraje po zdokonalení železniční sítě, přiměl naši státní železniční správu k tomu, aby uzavřela se společností úmluvu o nabytí této místní dráhy státem. Jenom tehdy, bude-li totiž dráha majetkem státním, bude možno provésti potřebné investice v rámci investičního programu československých státních drah. Společnost sama neprovedla by je nikdy, ježto by nesehnala za nynější doby ani v budoucnu potřebného kapitálu a přece jest potřebí, aby co nejdříve v Jablonci n. N. vybudováno bylo řádné, tamním průmyslovým poměrům odpovídající nádraží, aby bylo náležitě rozšířeno kolejiště, aby byly vybudovány náležité skladní místnosti i místnosti pro celní úřad způsobilé k rychlému odbavování jabloneckého zboží, jest potřebí, aby bylo rozšířeno kolejiště v Nové Vsi a Jabloneckých Pasekách, aby bylo provedeno nutné zesílení trati a její řádná oprava, neboť jenom tehdy po takovéto úpravě bude možno zavésti na této trati čilejší dopravu ku prospěchu celého kraje i ku prospěchu jednotného vedení jak technického, tak administrativního při železničním provozu.
Jak jistě bude zdůrazněno ve zprávě výboru rozpočtového, jsou podmínky, za nichž stát přebírá tuto dráhu do svého vlastnictví, velmi příznivé. Její sestátnění jest zase novým článkem programu naší státní železniční správy, jež v zájmu jednotného vedení a jednotné úpravy železničních spojů má povinnost starati se o co nejrychlejší nabytí všech železničních úseků až posud v soukromých rukách se nacházejících.
Z těchto všech důvodů doporučuje technicko-dopravní výbor, aby slavný senát schválil návrh zákona o nabytí místní dráhy Liberec-Jablonec-Tanvald státem ve znění dole otištěném.
V Praze, dne 20. ledna 1931.
J. Havlena v. r.,
předseda.
Ing. Havlín v. r.,
zpravodaj.
II.
Místní dráha Liberec-Jablonec-Tanvald jest jednou z posledních v Čechách, kterých stát nabývá, aby systém státních drah byl úplně proveden. Trati tyto měří délky 40.951 km, a převzetí jejich dle úmluvy, která zákonem tímto má býti schválena, zaplatí stát za ně asi 35 mil. Kč. Podotýká se, že většina částky této - 25 mil. Kč, - byla již v létech minulých od r. 1921 až do 1929 ve formě záloh provozních zaplacena, takže zbývá ještě jen asi 10 mil. Kč, jichž bude třeba, aby prioritní půjčky a prioritní akcie mohly býti během budoucích 46 let amortisovány.
Ony zálohy, které až dosud byly pro provoz této dráhy státem poskytovány vlastnici dráhy té (dosud 25 mil. Kč), dlužno pokládati při nejmenším za pohledávky dubiosní, tak že jich železniční správa rozumně použila za kompensaci kupní ceny.
Trati ty budou asi i v nejbližší budoucnosti pasivní; ale pasivitu jejich byl by stát nesl tak jako tak, a tudíž je hospodárnější, hraditi schodky dráhy vlastní, nežli cizí. Při tom není pochybnosti, že sloučením provozu s provozem ostatních státních tratí sníží se jejich dosavadní schodky.
Zájem průmyslové krajiny, kudy trať tato projíždí, vyžaduje, aby provoz byl zlepšen.
Železniční správa připravuje vhodnou smlouvu, abychom trať tuto nabyli za přijatelnou cenu. Proto rozpočtový výbor navrhuje slavnému senátu, aby schválil osnovu zákona, jak dole je otištěna.
V Praze, dne 21. ledna 1931.
Vilém Votruba v. r.,
místopředseda.
Dr. J. Karas v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne.......................................................,
o nabytí místní dráhy Liberec-Jablonec-Tanvald státem.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Připojená úmluva, sjednaná mezi republikou Československou, zastoupenou jménem vlády ministry železnic a financí, se strany jedné a společností místní dráhy Liberec-Jablonec-Tanvald se strany druhé, podle které nabývá stát dnem 1. ledna 1930 místní dráhy Liberec-Jablonec-Tanvald, se schvaluje.
§ 2.
Ministr financí se zmocňuje, aby schodky této místní dráhy za léta 1921-1923, jež činí 12,213.265.42 Kč, které byly zatímně hrazeny zálohou z pokladních hotovostí, uhradil z výtěžků státních zápůjček z předešlých let, které nebyly do konce roku 1929 spotřebovány, vyjímajíc výtěžek losové půjčky podle zákona ze dne 11. března 1921, č. 100 Sb. z. a n., o stavebním ruchu.
§ 3.
Veškeré úkony s provedením tohoto zákona související, majetkové převody, připojená úmluva a jiné listiny, podání a zápisy jsou osvobozeny ode všech daní, dávek, kolků a poplatků.
§ 4.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provedou jej ministři železnic a financí.
Úmluva
sjednaná mezi republikou Československou, zastoupenou ministry železnic a financí jménem vlády (v následujícím krátce “stát”) se strany jedné a akciovou společností dráhy Liberec-Jablonec-Tanvald (v následujícím krátce “společnost”) se strany druhé o nabytí místní dráhy Liberec-Jablonec-Tanvald státem.
Článek I.
Společnost postupuje státu dnem 1. ledna 1930 do vlastnictví a stát nabývá vlastnicky veškerého movitého i nemovitého jmění společnosti, ať toto nemovité jmění jest zapsáno v železniční knize anebo ve všeobecných knihách pozemkových, zejména železničních tratí společnosti z Liberce přes Jablonec n. N. do Tanvaldu a Polubného s odbočkou ze Smržovky do Josefodolu, tvořících předmět koncesních listin ze dne 3. července 1886, č. 130 ř. z., ze dne 25. března 1893, č. 69 ř. z., a ze dne 15. prosince 1899, č. 2 ř. z. z r. 1900, se všemi vlečnými drahami, pokud jsou majetkem společnosti, s veškerým movitým i nemovitým příslušenstvím, se všemi vozidly a veškerými zásobami, jakož i všech práv společnosti.
Článek II.
Naproti tomu přejímá stát rovněž od 1. ledna 1930 veškeré dluhy, závazky a břemena společnosti.
Zejména přejímá stát ku vlastnímu placení podle platných, státní správou schválených umořovacích plánů veškeré obíhající a do 1. ledna 1930 ještě neumořené obligace 4% prioritních půjček společnosti, které byly vydány v jmenovité hodnotě 5,818.000 Kč (I. emise), 3,600.000 Kč (II. emise) a 1,200.000 Kč (III. emise), úhrnem 10,618.000 Kč, t. j. slovy desetmilionůšestsetosmnácttisíc korun československých.
Dále zavazuje se stát zaplatiti za každou do 1. ledna 1930 ještě neumořenou prioritní akcii ve jmenovité hodnotě 400 Kč s kuponem za rok 1930 částku 135 Kč, tudíž celkem za 8.869 prioritních akcií ve jmenovité hodnotě 3,547.600 Kč částku 1,197.315 Kč, t. j. jedenmilionjednostodevadesátsedmtisíctřistapatnáct korun československých.
Za požitkové listy, které byly vydány za 21 umořených prioritních akcií, jakož i za kmenové akcie společnosti lit. A a B nezaplatí stát žádné náhrady.
Článek III.
Ježto nabývací cena jest ustanovením čl. II. vypořádána, prohlašuje společnost, že nemá vůči nabývajícímu státu žádných dalších pohledávek.
Článek IV.
Společnost vstoupí do likvidace, jakmile tato úmluva nabude právní platnosti. Státní správa, resp. osoby od ní ustanovené, provedou likvidaci. Náklady likvidace jdou na vrub státu.
Článek V.
Ode dne schválení této úmluvy valnou hromadou společnosti nezcizí, ani nezastaví, ani jinak nezatíží společnost bez předchozího svolení státní správy majetkové předměty, které přejdou podle čl. I. do vlastnictví státu a také si vyžádá napřed souhlas státní správy k převzetí závazku jakéhokoli druhu.
Článek VI.
Dnem, kdy tato úmluva nabude právní platnosti (článek XI.), přechází fysická držba veškerých majetkových předmětů v čl. I. uvedených na stát.
Společnost se zavazuje, že vydá státu všechny správní pomůcky jako listiny, plány, knihy, účty, smlouvy atd., jež jsou v držení společnosti, a celý svůj archiv.
Článek VII.
Společnost svoluje, aby podle této úmluvy bylo vloženo vlastnické právo pro Československý stát (železniční správa) na všechny nemovitosti společnosti náležející.
Společnost jest povinna řádně podepsati právní listiny, potřebné ku převodu knihovního vlastnictví na stát, do čtyř neděl po té, jakmile jí budou státní správou k podpisu předloženy.
Článek VIII.
Dnem, kdy tato úmluva nabude právní platnosti, zanikají koncese, v čl. I. vyjmenované, které byly společnosti propůjčeny anebo na ni převedeny.
Článek IX.
Obě smluvní strany vzdávají se práva naříkati tuto úmluvu pro zkrácení nad polovici obecné ceny.
Článek X.
Pro jakékoli právní rozepře, které by snad z této úmluvy vznikly, budou příslušny v I. stolici věcně příslušné soudy v sídle české finanční prokuratury v Praze.
Článek XI.
Tato úmluva váže společnost schválením valnou hromadou akcionářů a nabude právní platnosti ústavním schválením.
Úmluva tato byla sepsána v jednom prvopise, který zůstane uložen u ministerstva železnic; společnost obdrží její úředně ověřený opis.
V LIBERCI, dne 1. července 1930.
DRÁHA LIBEREC-JABLONEC- TANVALD:
V PRAZE, dne 1. listopadu 1930.
Ministr železnic:
R. MLČOCH v. r.
Ministr financí:
Dr. ENGLIŠ v. r.
Dr. OSKAR ENGLÄNDER v. r.
WILLY-GINZKEY v. r.