Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1931.
III. volební období.
3. zasedání.
Tisk 388.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne.......................................................1931,
jímž se prodlužuje platnost zákona ze dne 17. března 1925, č. 58 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 13. července 1927, č. 113 Sb. z. a n., o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Platnost zákona č. 58/1925 Sb. z. a n., ve znění zákona č.113/1927 Sb. z. a n., prodlužuje se dále do 31. března 1934.
§ 2.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1931 a provede jej ministr financí v dohodě s ministrem průmyslu, obchodu a živností a ministrem zemědělství.
Důvodová zpráva.
Zákonem ze dne 17. března 1925, č. 58 Sb. z. a n., byla dána ministerstvu financí možnost povolovati slevu cla pro dovážené stroje a přístroje sazební třídy XL (vyjma stroje sazebních čísel 531, 532, 533, 534a) a stroje podle poznámky k sazebnímu číslu 535 a podle poznámky k sazebnímu číslu 538), pro stroje sazebního čísla 539 (vyjma motory a dynama podle poznámky k sazebnímu číslu 539) a pro elektrické přístroje a elektrotechnická zařízení patřící do sazebního čísla 543, pokud se v tuzemsku nevyrábějí a pokud dovoz jejich je nutný, aby se zavedl nebo zdokonalil některý obor výroby průmyslové nebo zemědělské. Výše slevy byla stanovena součinitelem 4 k autonomní základní celní sazbě.
Tento zákon platil do konce roku 1926.
Zákonem ze dne 13. července 1927, č. 113 Sb. z. a n., byla prodloužena jeho účinnost do 30. června 1928 a současně byl rozšířen jeho rozsah na vozidla sazební položky 553d) a jejich součástky, na něž se přiznala 30% sleva z autonomní celní sazby. Další prodloužení účinnosti obou uvedených zákonů bylo provedeno zákonem ze dne 20. listopadu 1928, č. 196 Sb. z. a n., na dobu do 31. prosince 1929 a opatřením Stálého výboru ze dne 11. října 1929, č. 158 Sb. z. a n., na dobu do 31. března 1931.
Účelem citovaných zákonů bylo umožniti našim podnikům průmyslovým, živnostenským a zemědělským, aby mohly z celní ciziny dovážeti se sníženým clem stroje a přístroje, které se v tuzemsku nevyrábějí a které mohou posloužiti ku zvelebení nebo zdokonalení domácí výroby. Tímto způsobem mělo býti domácím výrobcům usnadněno používati moderních technických vymožeností a využíti pokroků učiněných cizozemskou strojní technikou pro posílení jejich konkurenční schopnosti s cizinou. Výroba provozovaná po živnostensku nebyla sice v zákoně výslovně vytčena, nebylo však pochybností, že jest zahrnuta v pojmu průmyslové výroby a že nebylo ani úmyslem zákonodárcovým vyloučiti živnosti z celní výhody; z té příčiny byla povolována sleva cla i pro stroje dovážené pro živnosti.
Předpoklady, jež byly důvodem k usnesení zákona č. 58/1925 Sb. z. a n. a k jeho prodloužení, trvají na dále, zejména průmysl nucen jest v důsledku pokračující racionalisace konkurenčních podniků cizozemských rychle se zařizovati na nové produkční methody, což vyžaduje stálého doplňování a měnění strojního zařízení. Také zracionalisování zemědělské výroby není ještě ve všech směrech provedeno.
Z toho důvodu navrhuje vláda, aby účinnost výše uvedených zákonů byla prodloužena do 31. března 1934.
Rozsah a finanční účinek zákona, v jakém bylo použito jeho výhod, lze posouditi z toho, že v roce 1929 bylo projednáno 7265 žádostí za slevu cla, a to na stroje patřící podle své povahy do skupiny:
všeobecné strojnictví |
4015 |
žádostí, |
textilní stroje |
1330 |
” |
obráběcí stroje |
1268 |
” |
elektrotechnické stroje |
248 |
” |
hospodářské stroje a vozidla s. p. 553d) |
404 |
” |
a že povolená sleva činila přibližně asi 69,500.000 Kč.
V I. pololetí roku 1930 bylo projednáno 6021 žádostí za slevu cla a povolená sleva cla činila 36,370.000 Kč. Celková výše povolených slev v II. pololetí 1930 nedala se v době podání osnovy ještě přesně zjistiti.
Výhody zákona je stále více používáno, takže obnos povolených slev každým rokem vzrůstá. Kdežto v roce 1926 činil tento obnos jen asi 26,000.000 Kč a v roce 1927 asi 20,000.000 Kč, činil v roce 1928 již 36,000.000 Kč a v roce 1929 dokonce 69,500.000 Kč.
Vláda doporučuje, aby tento návrh byl přikázán v senátě výborům národohospodářskému a rozpočtovému a v poslanecké sněmovně výborům zemědělskému, živnostensko-obchodnímu a rozpočtovému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší, ježto nový zákon má nabýti účinnosti dne 1. dubna t. r.
V Praze dne 30. ledna 1931.
Předseda vlády:
Udržal v. r.
Ministr financí:
Dr Engliš v. r.