Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1931.

III. volební období.

3. zasedání.

Tisk 398.

Vláda předložila poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se pro celé území republiky vydávají zvláštní ustanovení o trestním soudnictví nad mládeží. Tímto zákonem se má jednak odstraniti dosavadní duplicita právního řádu na tomto poli, jednak se má vyhověti požadavku, který se stal všeobecně uznanou zásadou moderního práva trestního a který zejména byl též na území naší republiky vyhlášen v poslední době mezinárodním sjezdem pro trestní právo a vězeňství, konaným v Praze v srpnu 1930, i třetím sjezdem čsl. právníků, konaným v Bratislavě v říjnu 1930, že totiž trestní právo u osob mladistvých se musí říditi do určité míry jinými zásadami, než u osob dospělých. Poznatek, že v osobnosti mladistvého provinilce vězí často zárodek budoucích zločinů a že ochrana společnosti vyžaduje, aby byla co nejúčinnějšími prostředky potírána tato vlastní příčina spáchaného trestného činu, vede k tomu, že trestní právo musí obsahovati význačné odchylky od ustanovení všeobecných, jde-li o stíhání trestných činů, spáchaných osobami mladistvými. Kdežto trestní právo u osob dospělých může zachovati ráz represivní a může býti vybudováno v podstatě na zásadě spravedlivé odplaty, musí míti úprava trestního soudnictví nad mládeží povahu prevenčního opatření a musí se říditi snahou zachrániti mladistvého provinilce pro společnost tím, že by se zadržel na dráze zločinu a že by se napravil.

Tato úprava se musí týkati předpisů jak práva materiálního, tak i práva formálního. V oboru práva materiálního musí zmíněná výchovná tendence hlavně vésti jednak k promyšlenému ohledu na vývoj mladistvého provinilce a k posuzování jeho činu podle jeho rozumové i mravní vyspělosti, jednak ke zvláštnímu systému trestnímu, který by byl úplně ovládán snahami výchovnými. V oboru práva formálního musí býti nejprve vybudována zvláštní organisace všech činitelů, kteří se účastní trestního řízení proti mladistvé osobě a z nichž hlavně soudcové musí svými vlastnostmi poskytovati záruku, že budou chápati a se snažiti. vyhověti intencím zákona. Dále je třeba stanoviti určité odchylky od pravidelného postupu v trestním procesu, aby nebylo mařeno různými formálními ohledy úsilí, výchovně působiti na mladistvého provinilce, naopak, aby byl soudce vhodně podporován v této své snaze. Po léto stránce je zejména důležité, aby soudce nejen mohl, nýbrž přímo měl povinnost obeznámiti se řádně se všemi kriminogenními činiteli, kteří brali podíl na trestném činu mladistvého, jak osobními, tak i sociálními, aby podle tohoto poznání mohl zvoliti z trestního systému nejvhodnější prostředek, který by nejjistěji vedl k nápravě mladistvého a k jeho sociální záchraně.

Vládní osnova, kterou poslanecká sněmovna schválila, vyhovuje těmto požadavkům a z té příčiny také třetí sjezd československých právníků s ní vyslovil zásadní souhlas. Změny, které ve vládní osnově provedl ústavně-právní výbor poslanecké sněmovny po velmi důkladném a odborném jejím prozkoumání znamenají s hlediska vylíčené ideologie zákona skutečné zlepšení.

Z té příčiny ústavně - právní výbor podle usnesení svého ze dne 18. února 1931 navrhuje senátu, aby vládní osnovu zákona přijal ve znění, na kterém se usnesla poslanecká sněmovna a jež je otištěno v sen. tisku č. 374.

V Praze, dne 18. února 1931.

Dr. Veselý v. r.,

místopředseda.

Dr. Havelka v. r.,

zpravodaj.