Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1931.

III. volební období.

4. zasedání.

Tisk 405.

Zákonem ze dne 17. března 1925, č. 58 Sb. z. a n., byla dána ministerstvu financí možnost povolovati slevu cla pro dovážené stroje a přístroje podle sazební třídy XL, pro stroje sazebního čísla 539 jakož i pro elektrické přístroje a elektrotechnická zařízení patřící do sazebního čísla 543, pokud se v tuzemsku nevyrábějí a jejich dovoz je nutný, aby se zavedl anebo zdokonalil některý obor výroby průmyslové nebo zemědělské. Tento zákon platil do roku 1926 a byla jeho platnost prodloužena zákonem ze dne 13. července 1927 do 30. června 1928 a současně byl rozšířen jeho rozsah na vozidla sazební položky 553 d) a jejich součástky, na něž se přiznala 30% ní sleva z autonomní celní sazby.

Dále byla prodloužena účinnost obou zákonů zákonem ze dne 20. listopadu 1928 a opatřením Stálého výboru ze dne 11. října 1929 do 31. března 1931. Účelem zákonů těchto bylo umožniti dovážení strojů a přístrojů se sníženým clem, aby mohlo býti domácím výrobkům usnadněno používání nových technických vymožeností.

Vláda předkládá nyní návrh, aby zákony těchto celních slev se týkající byly prodlouženy do 31. března 1934.

Národohospodářský výbor projednal vládní návrh. ve schůzi dne 5. března 1931 a doporučuje slavnému senátu, aby přijal osnovu zákona ve znění dole otištěném.

V Praze, dne 5. března 1931.

K. Sáblík v. r.,

předseda.

Bergman v. r.,

zpravodaj.

Opatření Stálého výboru z 11. října 1929, č. 158 Sb. z. a n., kterým se prodlužuje platnost zákona ze dne 17. března 1925, č. 58 Sb. z. a n., jest termínováno 31. březnem t. r.

Prvý zákon obsahu podobného jako výše uvedený zákon vydán byl 12. srpna 1921, č. 311 Sb. z. a n. Podle tohoto zákona bylo možno "v případech zcela výjimečných, zvláštního zřetele hodných, zejména jde-li o zřízení nového důležitého odvětví průmyslového dosud v tuzemsku nezastoupeného nebo o nové metody výrobní v určitém průmyslovém odvětví, povoliti částečné nebo úplné osvobození od cla pro dovoz nových nebo i starých strojů, součástí strojových, továrního zařízení a řemeslnického náčiní". Zákon měl platnost až do konce r. 1922. Umožňoval, aby tuzemské průmyslové podniky, které speciálně za války odříznuty byly od technického pokroku v cizině, dovezly si potřebné stroje v tuzemsku nevyráběné za nižší clo, nežli bylo autonomní clo na stroje.

Snahy průmyslu o prodloužení platnosti tohoto zákona, odůvodněné hospodářskou potřebou, nesetkávaly se se zdarem. Teprve zákonem ze 17. března 1925, č. 58 Sb..z. a n., poskytnuta byla v tomto směru úleva a dána možnost povolovati slevu cla na dovážené stroje a přístroje sazební třídy XL. [vyjma stroje sazebních čísel 531, 532, 533, 534 a) a stroje podle poznámky k sazeb. číslu 538], pro stroje sazeb. čísla 539, [vyjma. motory a dynama podle poznámky k sazeb. číslu 539] a pro elektrické přístroje a elektrotechnická zařízení, patřící do sazeb. čísla 543, pokud se v tuzemsku nevyrábějí a pokud dovoz jejich je nutný, aby se zavedl neb zdokonalil některý obor výroby průmyslové nebo zemědělské. Výše slevy byla stanovena součinitelem 4 k autonomní základní celní sazbě. Tento zákon platil do konce r. 1926.

Zákonem ze dne 13. července 1927, č. 113 Sb. z. a n., byla prodloužena jeho účinnost do 30. června 1928 a současně byl rozšířen jeho rozsah na vozidla sazeb. položky 553 d) a jejich součástky, na něž se přiznala 30% sleva z autonomní celní sazby. Další prodloužení účinnosti obou uvedených zákonů bylo provedeno zákonem ze dne 20. listopadu 1928, č. 196 Sb. z. a n., na dobu do 31. prosince 1929 a opatřením Stálého výboru ze dne 11. října 1929, čís. 158 Sb. z. a n., na dobu do 31. března 1931.

Obnova platnosti výše uvedeného opatření Stálého výboru jest odůvodněna těmito okolnostmi:

Československý průmysl, jehož výrobky činí více nežli 85% našeho vývozu, jest z velké části průmyslem exportním. Musí tedy býti způsobilý soutěže s průmysly oněch států, s nimiž se setkává na zahraničních trzích. Jednou z velmi důležitých podmínek soutěžnosti jest moderní a dokonalé strojní zařízení jednotlivých průmyslových podniků. Jest to obzvláště důležité v přítomné době, kdy technické zdokonalování strojních zařízení jde tak rychle ku předu. Na druhé straně musíme poskytnouti i tuzemskému strojnímu průmyslu celní ochranu a to nejen v zájmu tohoto průmyslu, ale i v zájmu průmyslů ostatních, pro něž je zde s výhodou, aby pokud je to možno, měly strojovou základnu v tuzemsku.

Náš celní sazebník poskytuje strojnímu průmyslu ochranu celními sazbami, hlavně všeobecnou položkou 538, do které zahrnuty jsou nejrůznější druhy strojů. Následkem toho postihuje se clem i dovoz oněch strojů, jež se v tuzemsku vůbec nevyrábějí, kterých z výše uvedených důvodů jest třeba a kde tudíž celní sazba má více méně povahu c1a finančního.

K těmto skutečnostem přihlížejí již výše uvedená opatření, resp. dříve již vydané zákony téhož druhu. Obdobné výhody poskytly svému průmyslu v té neb oné formě i jiné státy. Uvádíme příkladem: Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Rakousko, Jugoslavie, Polsko a p.

Poskytnutá výhoda měla také význam pro zdokonalení strojního zařízení u nás a jest to patrno z číslic dovozu strojů v dobách, kdy zákony o dovozu strojů v tuzemsku nevyráběných za snížené clo v platnosti byly a v dobách, kdy v platnosti nebyly. V době, kdy zákony tyto neplatily, dovoz strojů se pohyboval poměrně nízko. Tak činil:

kdežto v letech, kdy platily, činí průměrný dovoz strojů téměř 800 mil. Kč.

Tak činil:

kterážto poslední číslice jest velmi úctyhodná za panující hospodářské krise a při celkovém poklesu cen.

Osnova zákona řeší platnost jeho na další 3 roky. Ale dlužno uvážit, že technický pokrok nezastaví se do tří let. Ba naopak, bude pokračovati dále a rychle. Následkem toho bude i po uplynutí tří let pro průmysl, hlavně exportní, nezbytně nutno, i při nejvyšším zdokonalení a vypětí našeho průmyslu strojnického, má-li udržeti svoji soutěžnost na mezinárodním trhu, aby se zaopatřoval novými technickými vymoženostmi v oboru strojním z ciziny.

Rakouský celní tarif přímo stanoví, že stroje v tuzemsku nevyráběné možno z ciziny dovážeti beze cla. Obdobná úprava byla by žádoucí i zde a to v té formě, že by zákon platil netermínovaně do té doby, kdy věc cla na stroje bude upravena novým celním sazebníkem a nikoliv jen po tři leta. Kdyby se tak stalo a průmysl by mohl s tímto stavem počítati, zařídil by již podle toho svůj investiční plán. Naproti tomu za přítomné situace, kdy platnost zákona se rok od roku prodlužuje, není potřebné stability. Průmysl neví, jaký bude osud zákona a nemůže následkem toho postupovati přesně podle plánu ve svých investičních programech. Zavádí se tím neklid do průmyslového podnikání a firmy, nevědouce, zda zákon bude obnoven, váhají buď se svými investicemi anebo konají je o překot, což v žádném případě není v zájmu zdravého rozvoje průmyslu. Věci by prospělo, kdyby platnost zákona nebyla termínována.

Pokud jde o vlastní provádění zákona cestou administrativní, tedy možno říci, že po překonání počátečních potíží nedává vyřizování žádostí příčiny k výtkám. Také nebylo by námitek proti přítomnému složení poradního sboru, účastného při rozhodování o jednotlivých žádostech.

Vládní návrh navrhuje prodloužení o tři leta. Vzhledem k tomu, že platnost dosavade platného zákona končí dnem 31. března t. r., nezbývá, než vysloviti souhlas s vládním návrhem.

Rozpočtový výbor proto navrhuje, aby sl. senát přijal osnovu zákona o prodloužení platnosti zákona ze dne 17. března 1925; č. 58 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 13. července 1927; č. 113 Sb. z. a n., o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů ve znění níže otištěném.

V Praze, dne 10. března 1931.

Dr. J. Karas v. r.,

předseda.

Vilém Votruba v. r.,

zpravodaj.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Platnost zákona č. 58/1925 Sb. z. a n., ve znění zákona č.113/1927 Sb. z. a n., prodlužuje se dále do 31. března 1934.

§ 2.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1931 a provede jej ministr financí v dohodě s ministrem průmyslu, obchodu a živností a ministrem zemědělství.