Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1931.

III. volební období.

4. zasedání.

Tisk 412.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Připojená úmluva, sjednaná mezi republikou Československou, zastoupenou jménem vlády ministry železnic a financí, se strany jedné a akciovou společností místní dráhy Litovel-Senice se strany druhé, podle které nabývá stát dnem 1. ledna 1930 této místní dráhy, se schvaluje.

§ 2.

Veškeré úkony s provedením tohoto zákona související, majetkové převody, podání, zápisy, připojená úmluva, jakož i jiné listiny jsou osvobozeny ode všech veřejných daní, dávek, kolků a poplatků.

§ 3.

Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provedou jej ministři železnic a financí.

Místní dráze Litovel-Senice byla vydána koncesní listina ze dne 31. prosince 1913, č. 2 ř. z. z r. 1914. Koncese byla udělena na dobu 90 let, a to pro trať Litovel-Senice, nyní Senice na Hané, s odbočkou ke kamenným lomům v Mladči. Provozní délka trati Litovel-Senice jest 12.542 km, odbočky Litovel-Mladeč 5.730 km, úhrnem 18.272 km. Provoz místní dráhy byl ponechán koncesionářům, resp. společnosti, která se ustavila v roce 1920 a má sídlo v Litovli.

Místní dráha připojuje se na síť státních drah ve stanicích Litovel a Senice na Hané. Již ve smyslu původní přípojové úmluvy ohledně stanice Litovel st. dr. bylo v roce 1914 sjednáno se společností, že místní dráha bude obstarávati na státní trati Červenka-Litovel, která jest toliko 2.762 km dlouhá, službu jízdní a vozební na účet státních drah svými prostředky a svým personálem. Tato dohoda byla však již v roce 1916 následkem válečných poměrů vypovězena, došlo k ní však znovu v r. 1926, takže od 15. května 1926 vede místní dráha opět celou trakci na uvedeném úseku na účet státních drah.

Zařizovací kapitál místní dráhy činí celkem nom. 2,414.000 Kč a skládá se:

a) ze 41/2% hypoteční zápůjčky, sjednané u Zemědělské banky markrabství moravského, nyní u Hypoteční a Zemědělské banky moravské v Brně, ve jmenovité hodnotě 1,090.000-Kč;

b) ze 41/z% hypoteční zápůjčky, sjednané u téhož peněžního ústavu ve jmenovité hodnotě 310.000.-Kč;

c) z 2028 akcií po 500 Kč ve jmenovité hodnotě 1,014.000.-Kč, z nichž převzala země Morava 712 akcií, po 300 rolnické akciové podniky v Litovli (pivovar a cukrovar), 200 město Litovel, ostatní pak obce a jiní místní interesenti. Z uvedených akcií bylo do konce roku 1929 umořeno celkem 57 akcií.

Podle garanční smlouvy ze dne 21. srpna 1916 zavázaly se solidárně rolnický akciový pivovar a rolnický akciový cukrovar v Litovli k poskytování záloh na zúrokování a plánovité umořování uvedených hypotečních zápůjček, pokud by roční výnos místní dráhy k tomu nestačil, a zaručily se také hraditi zálohou event. provozní schodky místní dráhy. Tyto garanční zálohy byly 4 1/2% zúročitelny a měly býti spláceny z budoucích ročních čistých výnosů, jakmile by výnosy překročily potřebu na plánovité honorování hypotečních zápůjček; při zestátnění pak místní dráhy měly býti tyto zálohy vyrovnány ze zbývajícího jmění železničního podniku po úhradě hypotečních zápůjček, případně i jiných dluhů železničního podniku.

Vyjímajíc léta 1920 a 1921 vykazovala místní dráha čisté zisky, které dostoupily vrcholu v roce 1924. Od této doby se finanční výsledky místní dráhy ponenáhlu zhoršovaly, neboť jak osobní tak nákladové frekvence ubývalo hlavně následkem stále vzrůstající automobilové konkurence, takže se v roce 1928 objevil dokonce již provozní schodek. V roce 1929 zlepšila se však finanční situace místní dráhy tou měrou, že bilance společnosti za rok 1929 vykazuje poměrně slušný provozní přebytek.

Tyto okolnosti daly podnět jak společnosti samé, tak i příslušným interesovaným činitelům, zejména městu Litovli, aby se domáhali převzetí místní dráhy do vlastnictví státu. Bylo také poukazováno zejména na to, že místní dráha tvoří spojku mezi dvěma tratěmi státních drah, t. j. tratí Česká Třebová-Přerov a tratí Olomouc-Čelechovice-Prostějov, a že její tratě bude možno po zestátnění racionelněji využíti, zvláště kdyby potom došlo k motorisaci tratě Červenka-Litovel-Chořelice. Dále padá na váhu také, že místní dráha připojuje se již v Litovli na státní trat' Litovel-Červenka, což bylo, jak svrchu již řečeno, důvodem, proč byla již od počátku provozu na místní dráze trakce na ní a na uvedeném úseku státních drah sloučena v jedněch rukou, neboť nedá se popříti, že toto sloučení jest hospodářsky plně odůvodněno a že jen tak možno lépe vyhověti provozním potřebám tamního kraje. Nutno zdůrazniti také, že by se zestátněním místní dráhy dosáhlo pro čsl. státní dráhy podstatné úspory odpadem dnešní přípojové stanice Litovel-st. dr. a že by se mimo to dosáhlo ulehčení v administrativní službě ředitelství státních drah v Olomouci tím, že by nebylo již třeba odúčtování výkonu přípojové služby v obou přípojových stanicích (Litovel-st. dr. a Senice na Hané) a zmíněné trakční služby. Kromě toho by se ulehčilo službě přepravní tím, že by odpadla potřeba přelistování zásilek v přechodových stanicích místní dráhy.

Tyto okolnosti byly důvodem, proč státní železniční správa na jaře r. 1930 zahájila se společností jednání o podmínkách převzetí místní dráhy do vlastnictví státu. Výsledkem jednání byla dohoda, podle níž převezme stát místní dráhu se vším příslušenstvím do svého vlastnictví s účinností od 1. ledna 1930 se všemi právy a závazky, kromě práv a závazků ze služebních smluv, které společnost sjednala se svými zaměstnanci. V příčině těchto zaměstnanců bylo smluveno, že státní železniční správa vstoupí do služebních smluv, které společnost sjednala se svými definitivními zaměstnanci nejpozději do 31. prosince 1929, dnem ústavního schválení úmluvy o zestátnění místní dráhy, práva a povinnosti ze smluv pak později sjednaných že zaváží státní správu toliko, uzná-li je. (K takovýmto smlouvám dosud nedošlo.)

Opatření potřebná v ohledu sociálního pojištění (pensijního, invalidního a starobního, nemocenského a úrazového) převzatých zaměstnanců budou po zestátnění provedena podle platných předpisů; ministerstvu železnic pak jest zůstaveno, aby rozšířilo platnost služebních a platových předpisů státních drah na převzaté zaměstnance.

Z titulu zestátnění místní dráhy převezme stát k vlastnímu placení neumořenou dosud část obou hypotečních zápůjček výše dotčených, jejichž původní jmenovitá hodnota činila celkem 1,400.000-Kč. Tyto hypoteční zápůjčky zmenšily se plánovitým úmorem do konce roku 1929 celkem o 38.030.81 Kč.

Potřeba na splatné anuity těchto zápůjček v roce 1930 a v letech příštích bude uhrazena v rámci provozního salda státního podniku "Čsl. státní dráhy".

Pokud se týče akciového kapitálu, vzdali se nároku na odškodnění za svoje akcie z titulu zestátnění místní dráhy téměř všichni majitelé většího počtu akcií. Z těch pak samosprávné veřejné korporace (země Moravskoslezská, obec Litovel a okr. správa, silniční výbor), učinily tak zejména proto, že mají přirozeně v prvé řadě zájem na zestátnění místní dráhy jako na předpokladu pro další hospodářský rozvoj celého atrakčního obvodu místní dráhy a sledujíce prospěch veškerého obyvatelstva příslušného kraje z toho plynoucí. Rolnický pivovar a cukrovar v Litovli pak vzdávajíce se bezúplatně svých akcií místní dráhy ve prospěch státu, zbavují se tak svého garančního břemene. Akcií bezúplatně odevzdaných jest celkem 1595.

Za zbývajících 376 akcií ve jmenovité hodnotě 188.000 Kč, jež jsou - až na několik výjimek - v rukou soukromníků, zaplatí stát po ústavním schválení tohoto zákona 65% jmenovité hodnoty, t. j. 122.200.- Kč. Úhrada pro tento výdej jest zajištěna na kap. 22: Všeobecná pokladní správa, tit. 2., § 4.

Úhrada nákladu likvidace společnosti místní dráhy jest zajištěna v příslušné účelové položce železničního podniku československých státních drah.

Vzhledem k uvedenému není třeba z titulu zestátnění místní dráhy činiti zvláštní úvěrové opatření.

K jednotlivým paragrafům zákonné osnovy se připomíná:

K § 1. Ve smyslu úmluvy sjednané se společností nastupuje stát jako universální sukcessor ve veškerá práva a závazky společnosti se zpětnou účinností od 1. ledna 1930, s výjimkou práv a povinností společnosti, založených na služebních smlouvách s definitivními zaměstnanci; tyto přecházejí na státní železniční správu dnem ústavního schválení této dohody pouze, pokud byly sjednány nejpozději do 31. prosince 1929.

K § 2. Tímto paragrafem stanoví se osvobození ode všech veřejných daní, dávek, kolků a poplatků. To týká se také dávky

z přírůstku hodnoty podle § 37 zákona č. 329/1921 Sb. z. a n. a prováděcího nařízení č. 143/1922 Sb. z. a n.

Vláda doporučuje, aby tato osnova byla přikázána v obou sněmovnách Národního shromáždění výborům technicko-dopravnímu a rozpočtovému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

V Praze, dne 13. března 1931.

Předseda vlády:

Udržal v. r.

Ministr železnic:

R. Mlčoch v. r.

Článek I.

Společnost postupuje státu dnem 1. ledna 1930 do vlastnictví a stát nabývá vlastnicky veškerého movitého i nemovitého jmění společnosti, ať toto nemovité jmění jest zapsáno v železniční knize anebo ve všeobecných knihách pozemkových, zejména železničních tratí společnosti od stanice Litovel st. dr. přes Cholinu ke stanici Senice na Hané s odbočkou ke kamenným lomům v Mladči, tvořících předmět koncesní listiny ze dne 31. prosince 1913, č. 2 ř. z. z roku 1914, se všemi vlečnými drahami, pokud jsou majetkem společnosti, s veškerým movitým i nemovitým příslušenstvím, se všemi vozidly a veškerými zásobami, jakož i veškerého ostatního jmění a všech práv společnosti, kromě práv ze služebních smluv, které společnost sjednala se svými zaměstnanci.

Článek II.

Naproti tomu přejímá stát rovněž od 1. ledna 1930 závazky a břemena společnosti kromě závazků ze služebních smluv, které společnost sjednala se svými zaměstnanci.

Zejména přejímá stát k vlastnímu placení podle platných, státní správou schválených umořovacích plánů zbytek dosud neumořené části hypotečních zápůjček společnosti, sjednaných u Zemědělské banky markrabství moravského, nyní u Hypoteční a Zemědělské banky moravské v Brně, v původní jmenovité hodnotě 1,090.000.-Kč, t. j. jedenmiliondevadesáttisíc korun československých a 310.000.- Kč, t. j. třistadesettisíc korun československých.

Za 376 akcií společnosti ve jmenovité hodnotě 185.000 Kč, t. j. jednostoosmdesátosmtisíc korun československých, jež jsou dosud v soukromých rukou, pokud nebyly podle slosovacího plánu až za rok 1929 umořeny, zaplatí stát po nabytí právní platnosti této úmluvy (článek XI.) 65% jmenovité hodnoty.

Článek III.

Veškerá práva a povinnosti společnosti ze služebních smluv, které společnost sjednala se svými definitivními zaměstnanci nejpozději do 31. prosince 1929, přejdou na státní správu železniční dnem, kterého tato úmluva nabude právní platnosti (článek XI.). Práva a povinnosti ze smluv později sjednaných přecházejí téhož dne jenom tehdy, uzná-li je státní správa železniční.

Rozšíření platnosti služebních a platových předpisů státních drah na tyto zaměstnance jest zůstaveno ministerstvu železnic.

Článek IV.

Ježto nabývací cena jest ustanovením článku II. vypořádána, prohlašuje společnost, že nemá vůči nabývajícímu státu žádných dalších pohledávek.

Článek V.

Společnost vstoupí do likvidace, jakmile tato úmluva nabude právní platnosti. Státní správa, resp. osoby od ní ustanovené provedou likvidaci. Náklady likvidace jdou na vrub státu.

Článek VI.

Ode dne schválení této úmluvy valnou hromadou společnosti nezcizí, ani nezastaví, ani jinak nezatíží společnost bez předchozího svolení státní správy majetkových předmětů, které přejdou podle článku I. do vlastnictví státu, a také vyžádá si souhlas státní správy ku převzetí závazků jakéhokoliv druhu.

Článek VII.

Majetkové předměty v článku I. dotčené budou odevzdány státu a převzaty do fysické držby státní správy železniční, až tato úmluva nabude právní platnosti (článek XI.), v den, který určí ministerstvo železnic; téhož dne převezme státní správa železniční provoz na tratích společnosti.

Současně s tímto odevzdáním dráhy a jiných majetkových předmětů vydá společnost státu všechny správní pomůcky, jako listiny, plány, knihy, účty, smlouvy atd., jež jsou v držení společnosti, a celý svůj archiv.

Článek VIII.

Společnost svoluje, aby podle této úmluvy bylo vloženo vlastnické právo pro Československý stát (železniční správu) na všechny nemovitosti společnosti náležející.

Společnost jest povinna řádně podepsati právní listiny, potřebné ku převodu knihovního vlastnictví na stát do čtyř neděl po té, jakmile jí budou státní správou k podpisu předloženy.

Článek IX.

Obě smluvní strany vzdávají se práva naříkati tuto úmluvu pro zkrácení nad polovici obecné ceny.

Článek X.

Pro jakékoli právní rozepře, které by snad z této úmluvy vznikly, budou příslušny v prvé stolici věcně příslušné soudy v sídle české finanční prokuratury v Praze.

Článek XI.

Tato úmluva váže společnost schválením valnou hromadou akcionářů a nabude právní platnosti ústavním schválením.

Úmluva tato byla sepsána v jednom prvopise, který zůstane uložen u ministerstva železnic; společnost obdrží její úředně ověřený opis.

V Litovli dne 3. července 1930.

E. POŠTULKA v. r.

JAN STAROŠTÁK v. r.

V Praze dne 11. prosince 1930.

Ministr železnic:
R. MLČOCH v. r.

Ministr financí:
Dr. ENGLIŠ v. r.