Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1931.

III. volební období.

4. zasedání.

Tisk 420.

Poslanecká sněmovna zasílá senátu usnesení (tisk 416) o vládním návrhu i tisk 689) zákona o státním fondu pro splavnění řek. vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro využitkování vodních sil (tisk 1026).

Osnova tato, předložená dne 2. října 1930, byla schválena poslaneckou sněmovnou ve 113. schůzi dne 20. března 1931.

Předloženým zákonem zřizuje se při ministerstvu veřejných prací zvláštní státní fond, který jest právnickou osobou, tedy subjektem práv a závazků - z jehož prostředků provede jmenované ministerstvo tyto vodohospodářské práce:

1. Splavnění a úpravu řek Labe, Vltavy, Odry, Dunaje, Moravy, Váhu a Tisy ve tratích v osnově zákona blíže označených.

2. výstavbu přístavů,

3. vybudování údolních přehrad a jiných vodních staveb, určených buď výhradně neb s části pro účely vodocestné nebo pro účely využití vodních sil v rámci soustavné elektrisace státu,

4. využitkování vodních sil,

5. úpravu místních štěrkonosných toků a bystřin, které vtékají do Labe nebo do Vltavy,

6. náhradní zařízení vodohospodářsko-meliorační, jejichž provedení se stalo nutným následkem splavňovacích prací v přilehlém území.

7. přípravné práce pro umělé vodní cesty a konečně

8. přípravné práce pro splavnění řek.

Zřízení tohoto státního fondu jest nezbytně nutným, protože jest zapotřebí získati pro práce vodohospodářské, s jejichž prováděním jest naše republika

pozadu za ostatními státy, vydatnější prostředky, než jaké mohly býti dosud poskytovány ze státního rozpočtu. Zvýšením finančních prostředků budou vodohospodářské práce urychleny. Provedení všech nutných vodohospodářských prací bylo rozvrženo na dvě období, a to první dvanáctileté a druhé asi patnáctileté. V prvním období od roku 1931 do 1942 budou provedeny nejnaléhavější vodní stavby, a to zejména dokončení splavné drány vodní z Mělníka po hranici, kanalisace středního Labe od Mělníka do Jaroměře, kanalisace Vltavy od Zvirotic do Prahy pomocí zdymadel u Vraného, Štěchovic, Slap a Zvirotic, na řece Odře splavnění od Bohumína do Moravské Ostravy, úprava pohraniční Moravy, Dunaje, Váhu, Tisy atd.; dále pak četné údolní přehrady, jakož i výstavba a vystrojení přístavů atd. Některé z těchto staveb - platí to zvláště o úpravě a splavnění řek - jsou s valné části provedeny a jest tudíž nezbytně nutno, aby dokončením těchto staveb využily se do nich již investované částky, které jsou velice značné. Tak na př. splavňovací práce na Vltavě a Labi mezi Prahou a státní hranicí, které byly prováděny již od roku 1896, jsou hotovy až na provedení zdymadla Masarykova u Střekova, jehož dokončením stane se celá trať plně splavnou a tím též produktivní. Rovněž úpravní práce na Labi mezi Jaroměří a Mělníkem jsou ze dvou třetin provedeny a teprve urychleným dokončením zbývající části úpravy přinesou investované částky do provedených úprav přímý užitek.

Tento užitek zvýší se podstatně ještě tím, že provedenými úpravami budou plně ochráněny před zpustošením povodněmi přilehlé pozemky, které až dosud byly každoročně velkou vodou a povodněmi zaplavovány a devastovány.

Zřízením fondů a přikázáním jemu výtěžků z provedených vodohospodářských prací, které jsou rentabilní, umožní se bez velikého zatížení státních rozpočtových položek získati potřebný náklad pro tyto stavby, který se odhaduje přibližně asi na 2.250 mil. Kč. Tento potřebný peníz opatří si fond jednak výpůjčkou, jednak svými příjmy, které se skládají z každoroční dotace státu, z výnosu celé daně z vodní síly, z těch vodních děl, která byla vybudována státem anebo budou vybudována zcela z tohoto fondu, nebo za jeho účasti nebo podpory, dále pak polovina daně z vodní síly ze všech ^ostatních vodních děl a z příspěvků zemí, okresů, obcí, družstev a zájemníků. Mimo to plynou do fondu hrubý výnos z provozu všech staveb a prací, provedených z prostředků fondu, dále úroky a jiné výnosy fondového jmění.

Fond spravuje ministr veřejných prací v dohodě s ministrem financí. Dluhopisy o zápůjčkách fondu spolupodepisuje předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu. Rozpočet fondu jest součástí státního rozpočtu a ministr veřejných prací jest povinen podati každoročně zprávu Národnímu shromáždění o hospodaření fondovými prostředky v uplynulém roce a o stavu fondu k 31. prosinci toho kterého roku. Zpráva jest součástí celkového státního závěrečného účtu. Rozvrh staveb a prací, které budou z prostředků fondu provedeny ministerstvem veřejných prací, jakož i rozpočet jich nákladů vypracuje každoročně jmenované ministerstvo, a to pokud jde o stavby, na něž země jest povinna přispívati, po slyšení příslušného zemského zastupitelstva; tento rozvrh a rozpočet předloží každoročně ministerstvo veřejných prací vládě ke schválení. Těmito předpisy jest zaručena všestranná kontrola hospodářství tohoto fondu.

Stavby, provedené z prostředků nebo za účasti fondu náležejí fondu zcela neb úměrně podle jeho finanční účasti. Jednotlivá vodní díla budou po provedení odevzdána bez náhrady do vlastnictví státu. Fond zanikne po umoření zápůjčky a jeho práva a povinnosti přejdou na stát. Zajištění prostředků pro další vodohospodářské stavby, které budou prováděny po roku 1941, tedy v druhém stavebním období, stane se novým zákonem.

K hájení zájmů dělnictva zřídí ministr sociální péče v dohodě s ministrem veřejných prací živnostenské inspektory pro stavby z prostředků fondu prováděné.

Podotýká se, že z prostředků fondu nebudou prováděny tunele cesty zajištěné vodocestným zákonem čís. 66/1901 ř. z., t. j. průplav labsko-odersko-dunajský. Náklad na tento průplav bude třeba opatřiti jiným vhodným způsobem.

Při projednávání vládního návrhu tohoto zákona v technicko-dopravním výboru poslanecké sněmovny a pak v poslanecké sněmovně samé byly přijaty koaličními stranami v plné dohodě s vládou některé změny. Jsou to:

1. Vládní návrh byl vypracován tak, aby zákon platil od 1. ledna 1930, a tedy aby dvanáctileté období, na které fond se zřizuje, počínalo rokem 1930 a končilo rokem 1941. Vládní návrh zákona byl předložen poslanecké sněmovně počátkem měsíce října m. r. Ježto však projednání jeho se protáhlo až do této doby, bylo nutno platnost zákona posunouti k 1. lednu 1951 a působnost fondu rovněž posunouti na léta 1931-1942. Se zřetelem k tomuto opatření bylo pak třeba všechna data, uvedená v osnově zákona, upraviti:

2. do §u 1, odst. 2. na konci pod písmenem d) bylo vloženo ustanovení >Řeky Ohře a Morava budou spravovány společnou dohodou ministerstva zemědělství a ministerstva veřejných prací tak, aby ministerstvo veřejných prací nejdéle do tří lei vypracovalo projekty pro splavnění Ohře, jakož i řeky Moravy od Olomouce k ústí se souběžným řešením průplavů<. Toto ustanovení nařizuje připraviti provedení úpravy řeky Ohře a Moravy v nejbližší době. Po vypracování příslušných projektů bude třeba opatřiti finanční prostředky na tyto práce;

3. § 2. odst. 1. na konci byl doplněn ustanovením, v při čemž může se svěřiti provádění těchto náhradních zařízení i jinému stavebníku. Tímto ustanovením dává se možnost ministerstvu veřejných prací odevzdati provedení náhradních zařízení, které jest mu uloženo v §u 1, též jiným stavebníkům, tedy zájemníkům, vodním družstvům atd.:

4. v § 5. odst. 2, na konci bylo vloženo ustanovení >Náhradní zařízení vodohospodářsko-meliorační mohou býti odevzdána do majetku vodního družstva, bude-li toto v dotyčné oblasti zřízeno<. Ustanovení toto souvisí s výše uvedenými ustanoveními o provedení náhradních zařízení vodohospodářsko-melioračních;

5. státní dotace fondu byla v původním návrhu stanovena roční částkou 68 mil. Kč. V dohodě s vládou byla pak poslaneckou sněmovnou tato částka zvýšena na ročních 70 mil. Kč a to z důvodů, aby bylo umožněno provedení přípravných prací pro splavnění Ohře a Moravy a aby struktura fondu se stala pružnější a snesla různá nepředvídaná vydání, na něž nebyl vzat zřetel ve výpočtech obsažených v tabulkách, jež jsou připojeny k důvodové zprávě tohoto zákona:

6. vláda dohodla se s koaličními stranami poslanecké sněmovny, aby zápůjčka, kterou fond k provedení svých úkolů může uzavříti a jež byla původně stanovena ve výši 840 mil. Kč. byla zvýšena a to na 940 mil. Kč, takže každoročně po 12 roků může si fond vypůjčiti částku asi 70 mil. Kč.

Ministerstvo financí a veřejných prací jednalo o poskytnutí této zápůjčky fondu se Všeobecným pensijním ústavem, který jest ochoten poskytnouti zápůjčku ve výši 840 mil. Kč. Zápůjčka ta bude zúročena 5¹/₂% po dobu. po kterou jmenovaný ústav má základ svých matematických propočtů pro tuto sazbu, později pak 5%. Umoření stane se asi v 80 pololetích. Se zřetelem k zvýšené částce 940 mil. Kč bude třeba znovu jednati se Všeobecným pensijním ústavem, po případě opatřiti si povolené zvýšení půjčky u jiného ústavu. Zvýšením zápůjčky zvýší se též kvóty úrokové a umořovací a též i doba amortisace, takže se počítá, že zápůjčka bude umořena asi v 95 půlletích. Za tuto zápůjčku, která se umořuje z prostředků fondu, ručí stát. Po jejím umoření fond pak zanikne:

7. § 13. odst. 1. ve kterém jsou stanoveny příspěvky zemí, byl doplněn, ustanovením, že stejně jako země Česká na střední Labe a střední Vltavu a země Moravskoslezské na mezinárodní Odru, bude přispívati též i země Slovenská na Vah od Seredu po ústí a mezinárodní část slovenské Tisy a země Podkarpatoruská na svoji mezinárodní část Tisy.

Ustanovení to bylo po dohodě s vládou vloženo do osnovy zákona za tím účelem, aby země Slovenská a Podkarpatoruská nebyly přílišně zatěžovány.

Na stavby prováděné na Dunaji, volném Labi od Ústí nad Labem k státní hranici, ve státních přístavech a na stavbu náhradních vodohospodářských zařízení nejsou země povinny přispívati. Na ostatní práce a stavby prováděné z prostředků tohoto fondu jsou země povinny přispívati jednou čtvrtinou nákladu, připadajícího na fond.

Dosavadní příspěvky zemské byly značně vyšší a dosahovaly v jednotlivých případech až 40 %;

8. dále § 18, který jedná o zřízení poradního sboru, byl přepracován po dohodě s vládou v tom směru, že tento sbor bude podávati o stavbách a pracích z prostředků fondu prováděných posudky a návrhy, k nimž jest přihlížeti při stanovení rozvrhu staveb a prací, který bude vypracován podle ustanovení § 15, odst. 1.

Z uvedeného jest viděti, že vládní návrh tohoto zákona byl pečlivě se všech hledisek zkoumán a poslaneckou sněmovnou, resp. jejím technicko-dopravním výborem po dohodě s vládními činiteli příslušně upraven.

Zákon o státním fondu pro splavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro využitkování vodních sil souvisí částečně s osnovou zákona, vypracovanou ministerstvem zemědělství a schválenou poslaneckou sněmovnou (tisk 415) o státním fondu pro vodohospodářské meliorace. V tomto zákoně stanoví se (§ 3), že z prostředků fondu melioračního mohou býti prováděny nebo podporovány určité vodní stavby, vyjímajíc úpravy a stavby, které jsou uvedeny v § 1 zákona o státním fondu vodocestném.

Obě tato ustanovení jsou totožná.

Uvedeno budiž také, že předloženým zákonem nemění se ničeho na kompetenci ministerstva veřejných prací a že zamýšlí se jím pouze opatřiti ve větší míře potřebné finanční prostředky pro vodohospodářské stavby, které jsou již dosavadními platnými zákony nařízeny. Opatření těchto prostředků jest však provésti s největším urychlením, neboť zákon tento náleží mezi zákony investiční, kterými hodlá se čeliti panující nezaměstnanosti.

Ministerstvo veřejných prací má rozestaveny četné práce vodohospodářské velice důležitého významu, jako na př. zdymadlo Masarykovo u Střekova, úpravu Labe ve trati u Brandýsa, Kolína a Poděbrad, zdymadlo na Vltavě u Vraného, na Dyji u Vranova, mnoho dalších prací přístavních atd. a potřebuje jen dostatek pohotových prostředků, aby mohlo ve větší míře v těchto rozestavěných pracích pokračovati.

Jmenované ministerstvo má připraveny dále četné projekty velkých a významných vodohospodářských staveb, jako na př. přehrad na řece Vltavě u Štěchovic a Slap, na Labi zdymadlo u Srnojed, na Váhu zdymadlo u Laclů a Puchová, dále projekty četných nádrží, na př. u České Skalice, Karlových Varů, u Pastvin, u Kniniček atd. a čeká jen na poskytnutí finančních prostředků, aby tyto práce mohlo s urychlením zahájiti a v plném rozsahu prováděti.

Provedení tohoto zákona, rozdělené na řadu roků, bude pro doby nejbližší jedním z nejdůležitějších úseků široké akce státu k zmírnění těžké hospodářské krise a k pozvednutí celkového hospodářského života ve všech územích republiky. Přijetím osnovy vládního návrhu tak, jak bylo usneseno poslaneckou sněmovnou, dokončují se základy plánovitého a soustavného řešení vodohospodářských otázek státu a není pochyby, že tu vzniká veliké dílo. jehož hospodářské zisky připadnou k dobru nejen nynějším, ale také budoucím generacím. Pro generaci přítomnou znamená tento zákon práci, výdělek a chleba tisícům nezaměstnaných po všech koutech republiky. Jde tu o zákon, který možno označiti za veliký kus positivní činnosti vlády i parlamentu. Zákon, který v dalším rozvoji hospodářského života státu znamená nepochybně cílevědomý a pevný krok ku předu.

Proto doporučuje technicko-dopravní výbor, aby senát usnesení poslanecké

sněmovny (tisk 416) v nezměněném znění schválil a aby schválil také resoluce poslaneckou sněmovnou přijaté č. 1-3 a další resoluce č. 6 a 7, jež jsou dole otištěny.

V Praze, dne 24. března 1931.

J. Havlena v. r.,
předseda.

Kříž Alois v. r.
zpravodaj.

Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o státním fondu pro splavnění řek. vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro zužitkování vodních sil - zřízením fondu stanoví a finančně zabezpečuje dlouhodobý program splavnění vodních toků.

Ač dá se proti fondovému systému mnoho namítati, zejména to, že fondové hospodářství zužuje možnost parlamentní kontroly, přece v tomto případě zřízení fondu dlužno vítati, neboť zřízením fondu dostává se pracím vodocestným bezpečného finančního základu na delší dobu let a tím možnost systematického pokračování v postupu prací.

Úprava řek a veškery práce vodní nesnesou finanční nejistoty. Pokud potřebné položky na vodocestná díla povolovány jsou rozpočtem z roku na rok, jest stálá nejistota, neboť povolení příslušné položky jest odvislé od vnitropoliticko i hospodářské situace, po př. i od změn v příslušném resortu.

Při vodních dílech však jakékoli zastavení nebo přerušení prací může způsobiti nedozírné škody jednak tím, že voda ničí nedokončené dílo, a mimo to v místech neupravených působí nedozírné ztráty, jestliže v horních tratích jest úprava hotova.

Zřízením fondu dostává se na práce zákonem tímto určené

Nedostatek běžných příjmů bude doplněn výpůjčkou 948 mil., kterou jest ochoten poskytnouti Všeobecný pensijní ústav na 5¹/₂% později na 5%. Tímto způsobem bude zabezpečena úhrada ve kterých nákladů v době 12 let v částce 2.220 mil.

Další výhoda fondovního zřízení spočívá v tom, že roční obnosy, kterých snad v tom kterém roce nebude použito, nepropadají a mohou býti použity v roce následujícím, jestliže pak by se pro ten který rok následkem nutnosti větších práči nedostalo prostředků, dává výpůjčka ročních 79 mil. v zákoně (§ 7) toliko přibližně vyjádřená, možnost větší pružnosti a tím i úhrady větších vydání, která postupem prací budou vyžadována, neboť práce na vodách nelze přesně rozvrhnouti, ježto zde důležitý vliv vykonávají povětrnostní a hydrografické poměry.

Podle propočtů připojených ke vládnímu návrhu budou díla podle tohoto zákona provedená rentabilní. Ovšem propočty tyto jsou více méně přibližné, neboť nelze pro budoucnost s určitostí počítati s těmito ciframi, ježto nikdo nemůže předvídati, jaké budou výrobní a hospodářské poměry, avšak přihlížíme-li k tomu, že do r. 1918 bylo vydáno na splavnění Vltavy a Labe až po Ústí n. L. 456 mil., na splavnění Labe do Jaroměře 412 mil., po převratu pak do letošního roku 596 mil., tedy celkem 1.464 mil. a že tato dílu nemohou býti plně využita, ježto netvoří souvislý celek, uchází nám ročně při 5%ním úroku 73.3 mil.

Zatížení státu jest dosti značné, jednak roční položkou 70 mil., úbytkem důchodů z daně z vodní síly a přijímáním záruky za výpůjčky. Proto bylo by si přáti, aby s penězi těmi hospodařilo se co nejúsporněji. Poněvadž díla podle tohoto zákona budovaná vyžadují značně pozemků, zejména pokud se týká přehrad, jest nutno pamatovati na zabezpečení půdy z pozemkové a lesní reformy. Jest dlužno litovati, že fond tento neexistoval již v době, kdy pozemková reforma nalézala se v proudu, pokud se týká zemědělské půdy.

Ředitelství pro stavbu vodních cest, resp. ministerstvo veřej, prací, snažilo se získati vhodné objekty, kterých by použilo na směnu za pozemky pro přehrady soukromými vlastníky odstoupené, ale pro nedostatek peněz a pro neporozumění ministerstva financí a S. P. Ú., získalo pouze 4 menší objekty a to Dvůr Holešice u Orlíka, Lhotku u Zbraslavi, Řenice u Senohrab a Benice u Václavic. Tyto objekty ani zdaleka nestačí ani na 2 projektované přehrady nad Prahou a ministerstvo veřejných prací musí za drahé peníze pozemky za hotové vykupovati. Uvážíme-li, že u Vraného kupovalo ministerstvo pozemky za 3,50 Kč až 5 Kč 1 m², což se rovná ceně 35-50.000 za 1 ha, a že těchto pozemků bylo pouze z Vraného dosud koupeno 25-30 ha, stojí tyto pozemky velmi značné obnosy, z nichž mohlo by býti značně ušetřeno, kdyby dostalo se ministerstvu veřejných prací reservací pro výměnu za potřebné pozemky pro přehrady. Rozpočtový výbor navrhuje proto příslušnou resoluci.

Státní dotace Kč 70 mil nepotřebuje nijaké nové úhrady, neboť vstupuje na místo dosavadních položek, obsažených ve větší ještě míře v rozpočtu ministerstva veřejných prací.

Program staveb rozvržen jest na dvě období. Prvé 12leté, druhé as 15leté.

Původní vládní návrh zákona, který byl vládou předložen počátkem října m. r. poslanecké sněmovně, zamýšlel zříditi fond pro 12leté období od roku 1930 až do roku 1941 inclusive, tedy s účinností od 1. ledna 1930.

Ježto projednání tohoto vládního návrhu prodloužilo se až do nynější doby, bylo nutno platnost zákona posunouti k 1. lednu 1931 a působnost programu první etapy fondu též odložiti o jeden rok, takže zřizovaný fond bude opatřovati finanční prostředky pro vodohospodářské stavby pro léta 1931-1942.

V tomto období provedou se v prvé řadě stavby nejnaléhavější. t. j. stavby, které již s větší části jsou provedeny, a dále stavby, u kterých jest zaručena rentabilita, neboť výnos těchto staveb poplyne do fondu a bude sloužiti ku provedení dalších staveb a ke zúročení a umoření zápůjčky.

Finanční úhrada pro stavby uvedené v § l, pokud budou provedeny po roce 1942. zajistí se včas zákonem. (§ 9.)

Výbor rozpočtový zabýval se podrobně předlohou v jediné schůzi 25. března, vyslovil svůj protest nad příliš krátkou lhůtou 48 hodin, která mu byla k podání zprávy vymezena, a usnesl se doporučiti slavnému senátu usnesení poslanecké sněmovny v nezměněném znění ke schválení.

Rovněž doporučuje rozpočtový výbor slavnému senátu k přijetí resoluce navržené technicko-dopravním výborem a další resoluce č. 8-9 dole otištěné.

V Praze, dne 25. března 1931.

Dr Karas v. r.,
předseda.

Jan Jiří Krejčí v. r.,
zpravodaj.

1. Vláda se vyzývá, za tím účelem, aby bylo umožněno alespoň celou kvótu projektovanou v obnose Kč 70 milionů upotřebiti pro provádění vodocestných prací v roce 1931 zvláště s ohledem na nezaměstnanost - uhraditi nedoplatky, které přešly z roku 1930 na rok 1931 z provádění vodních staveb ve výši 30 milionů Kč zálohou z investiční státní zápůjčky 1.300,000.000 Kč toho času ústavně projednávané.

2. Zvýšeného obnosu jak ze státní dotace (viz § 6) tak i z vyšší výpůjčky plynoucího (viz § 7) oproti původnímu vládnímu návrhu budiž použito k provádění prací, jež v důvodové zprávě a jejích přílohách nejsou zvlášť vytčeny, zejména k provádění prací přípravných ke kanalisování řek Ohře a Moravy, k zvýšení činnosti v oboru zřizování přehrad v povodí řeky Moravy a subvencování vodních staveb v oboru prací vytčených v § l, pokud je prováděti budou země, okresy, obce neb jiní zájemníci (§ 2, odst. 4.).

3. Vláda se žádá, aby předložila Národnímu shromáždění návrh novelisace zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 338 Sb. z. a n., o dani z vodní síly tak, aby skutečné zatížení jednotky elektrické energie vyrobené z vodní síly nebylo vyšší než zatížení dané uhelnou daní.

4. Vzhledem k mimořádné důležitosti údolních přehrad na Vltavě nad Prahou a žádoucí bezpečnosti hlavního města Prahy zřídí ministr veřejných prací při ministerstvu veřejných prací zvláštní sbor technických znalců, který bude spolupůsobiti při uskutečnění těchto projektů.

5. Vládě se ukládá, aby při sestavování každoročního vodocestného programu pamatovala v prvním období ve zvýšené míře na potřeby Slovenska a Moravy, zejména na úpravu a splavnění řek, dále na využití vodních sil, zřízení údolních přehrad a na výstavbu dunajských přístavů, při čemž hlavní váha se klade na zvýšenou účast fondu pro úpravu Váhu ve výši alespoň 10.000.000 Kč ročně a na zřízení údolních přehrad v povodí Moravy.

6. Vláda se žádá, aby předložila Národnímu shromáždění návrh novelisace zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 538 Sb. z. a n., o dani z vodní síly tak, aby skutečné zatížení připadající na vyrobenou hodinovou koňskou sílu vodní energií nebylo vyšší než zatížení téže jednotky uhelnou daní. Úbytek, jenž by tím vodocestnému fondu vznikl, budiž nahrazen jiným vhodným způsobem.

7. Při složení poradního sboru, zřízeného podle § 18 zákona vodocestného, budiž dbáno toho, aby se dostalo v něm též zastoupení zástupcům civilních korporací inženýrských jakožto vysoce kvalifikovaným, praktickým odborníkům technickým.

8. Vláda se vyzývá, aby uložila státnímu pozemkovému úřadu, by z pozemkové reformy postoupil ministerstvu veřejných prací co největší kvantum zemědělské a lesní půdy jakožto reservaci pro výměnu za půdu soukromými vlastníky pro vodní díla postoupené a aby za tím účelem ihned s ministerstvem veřejných prací zahájil příslušné jednání.

9. Vláda se vybízí, aby pečovala o to, aby vodní knihy u okresních úřadů zařízeny a vedeny byly podle předpisů zákona.