Ve stavebním investičním programu státních drah. podle zákona čís. 235/20 Sb. z. a n. zahrnuta byla výstavba dráhy červená Skála-Margecany, po níž volalo Slovensko od počátku naší samostatnosti. Dráha tato spojiti má účelně velikou oblast Slovenska navzájem a má nejen význam hospodářský, ale též řeší naléhavou a důležitou otázku železničního spojení ve, smyslu politicko-geografické polohy tohoto státního území. První část této výstavby byla již: zadána a nyní ve druhé epoše má se použíti v úseku Mníšek-Margecany trati místní dráhy v údolí Gelnice. Po dokončení stavby dosáhne se pak dálkového spojení, vyznačeného linií Margecany- Červená Skála-Březno nad Hronom- Báňská Bystrica.

Jest tudíž samozřejmo, že dříve než se přikročí k pokračování ve stavbě, nutno jest převzíti do státního majetku trať místní dráhy v údolí Gelnica Tato místní dráha byla koncesována koncesní listinou

ze dne 14. září 1881 a byla vybudována v úseku Margecany-Gelnice jako dráha s normálním rozchodem, v úseku Gelnice-Smolník pak jako dráha úzkokolejná. Celková její provozní délka činí 33 km.

Sestátněním této místní dráhy buduje se pevný podklad k další výstavbě trati z celostátních důvodů velmi důležité a současně se dosahuje úspory na zálohách a výdajích societních. Země Slovenská plným právem požaduje výstavbu takovýchto tratí, jež by usměrňovaly racionelně veškeren pohyb směrem ku hlavnímu městu republiky a zajišťovaly nový hospodářský rozvoj a rozmach těch oblastí, jež posud postrádaly dobrého spojení se světem.

Z těchto důvodů doporučuje technicko-dopravní výbor slavnému senátu, aby schválil osnovu zákona, o nabytí místní dráhy v údolí Gelnice státem, jakož i úmluvu k tomuto návrhu připojenou ve znění níže otištěném.

V Praze, dne 24. března 1931.

Nový štátny útvar československej republiky vyžiaduje si scelenia železničnej siete tak, aby táto mala smer z východných zemí k zemiam západným. Nutnosť toho bola známa od počiatku obnoveného štátu. V povedomí tejto nutnosti bol prijatý zákon už v roku 1920 vyšlý vo Sb. z. a nar. pod č. 235/1920.

Medzi najnutnejšími stavbami železníc, podľa tohoto zákona uvedená je stavba spojovacej železničnej dráhy Červená Skála-Margecany. Stavba sa odďaľovala pre finančné ťažkosti. Teprv na rok 1931 došlo k zadaniu prvého úseku tejto stavby, a to na úpenlivé naliehanie tak politických ako hospodárskych činiteľov so Slovenska. Časť úseku tejto novobudovanej železničnej dráhy tvoriť bude železničná trať v údolí rieky Hnilca (tiež Gelnica zvanej), ktorá dráha je majetkom súkromnej spoločnosti. Je najvyšší čas, aby táto železničná dráha prešla do majetku štátu. Stáva sa tak od 1. januára 1931 smluvou sjednanou medzi československou republikou a účastinnou spoločnosťou, Miestnej dráhy v údolí Gelnice (Hnílca), ktorá smluva bola podpísaná v Bratislave 16. decembra 1930 a čaká na legislatívne schváleníe.

Dĺžka menovanej trati až po Smolník je 33 km. Kúpna cena je 1,877.099,52 Kč s 5% úrokovaním od 1. januára 1931. Jeden km príde na 56.689 Kč. Štátna správa ušetrí soštátnením ešte ročný výdaj asi 30.000 Kč, ktoré skôr platila na úhradu spoločenských výloh. Štát preminia síce spoločnosti dlžobu z titulu posočkania, ktorá obnášala do konca roku 1929 25,415.130 Kč, avšak to je pasivita, ktorá by bola prišla na ťarchu štátu aj vtedy, keby dráha bola, od počiatku soštátnená. Ku zmenšeniu pasivity, resp. docieleniu aktivity môže doísť vtedy, až na celom novobudovanom úseku červená Skala-Margecany bude provoz premávkový.

Je treba konštatovať, že kúpa je pre štát výhodnou, najmä pri povedomí toho, že tento úsek je nevyhnuteľný pre spojenie Červenej Skaly s Margecanmi.

Schodky spoločnosti do konca r. 1923 boly 7,787.343 Kč a uhradzoval ich štát z prostriedkov mimorozpočtových. Predložený návrh zákona má zmocniť ministra financií nahradiť tento obnos z výťažku so štátnych pôžičiek, okrem lósovej pôžičky pre stavebný ruch. Schodky spoločnosti vzniklé rokom 1924 a ďalej hradené sú podľa finančných zákonov príslušných rokov. Kúpna cena idie na účet stavby železničnej dráhy červená Skála-Margecany.

Rozpočtový výbor senátu po jednal o tomto vládnom návrhu zákona tisk sen. 411 vo svojej schôdzi dňa 25. marca konanej, kde sa usniesol doporučiť slávnemu senátu tento vládny návrh schváliť a tým dať súhlas ku sjednanej smluve dolu otisknutej.

V Prahe, dňa 25. marca 1931.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Připojená úmluva, sjednaná mezi republikou československou, zastoupenou ministry železnic a financí jménem vlády, se strany jedné a akciovou společností místní dráhy v údolí Gelnice se strany druhé, o nabytí místní dráhy v údolí Gelnice státem se schvaluje.

§ 2.

Ministr financí se zmocňuje, aby schodky této místní dráhy za léta 1921-1923, jež činí 7,787.343,56 Kč a byly zatímně hrazeny zálohou z pokladních hotovostí, uhradil z výtěžku státních půjček z předešlých let, které nebyly do konce roku 1930 spotřebovány, vyjímajíc výtěžek losové půjčky podle zákona ze dne 11. března 1921, č. 100 Sb. z. a n., o stavebním ruchu.

§ 3.

Nepodepíše-li společnost listin potřebných k provedení knihovního pořádku, nahradí tyto listiny prohlášení ministra železnic.

§ 4.

Všechny úkony, související s provedením tohoto zákona, zejména likvidace společnosti, podání, zápisy, jakož i připojená úmluva a jiné listiny, jsou osvobozeny od všech veřejných daní, dávek, kolků a poplatků.

§ 5.

Tento zákon, jehož provedením se pověřují ministři železnic a financí, nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Společnost postupuje státu dnem 1. ledna 1931 do vlastnictví a stát nabývá vlastnicky trati místní dráhy, jež byla koncesována koncesní listinou ze dne 14. září 1881, doplněnou dodatkem z 23. června 1884 se všemi pozemky, s původními i dodatečnými stavbami a zařízeními a s veškerým příslušenstvím, zejména s vozidly, inventářem a zásobami hmotin.

Stát zaplatí společnosti jako kupní cenu v hotovosti 1,877.099,52 Kč, t. j. jedenmilionosmsetsedmdesátsedmtisícdevadesátdevět 52/100 korun československých, s 5% úroky od 1. ledna 1931 do dne zaplacení.

Tato kupní cena jest splatná do 30 dnů ode dne, kdy tato úmluva nabude právní platnosti, u živnostenské banky, filiálky v Bratislavě.

Stát prohlašuje, že společnosti promíjí své pohledávky, které vznikly do 31. prosince 1930 ze sečkaných provozních výloh a poskytnutých záloh i s úroky.

Dnem, kdy tato úmluva nabude právní platnosti, přechází fysická držba veškerých majetkových předmětů uvedených v článku I. na stát.

Společnost se zavazuje, že vydá státu veškeré spisy, plány atd. místní dráhy se týkající.

Společnost svoluje, aby podle této úmluvy bylo vloženo vlastnické právo československého státu (železniční správy) na všechny nemovitosti společnosti náležející.

Společnost je povinna řádně podepsati právní listiny potřebné k převodu knihovního vlastnictví na stát do čtyř neděl po té, jakmile jí budou státní správou k podpisu předloženy.

Obě smluvní strany vzdávají se práva odporovati této úmluvě pro zkrácení nad polovinu obecné ceny.

Pro jakékoliv právní rozepře, které by snad z této úmluvy vznikly, budou příslušný v I. stolici věcně příslušné soudy v sídle české finanční prokuratury v Praze.

Veškeré veřejné daně, dávky a poplatky ze sjednání a provedení této úmluvy a z likvidace společnosti nese stát.

Tato úmluva váže společnost schválením valné hromady akcionářů a nabude právní platnosti ústavním schválením.

úmluva tato byla sepsána v jednom prvopise a společnost obdrží její opis.

V Bratislavě dne 16. prosince 1930.

Miestna dráha v údolí Gelnice účastinárska společnost:

V Praze dne 19. prosince 1930.