Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1931.

III. volební období.

4. zasedání.

Tisk 424.

Vládní návrh zákona o nabytí místní dráhy Litovel-Senice státem jest pokračováním velkorysé akce, směřující k sjednocení všech drah na státním území probíhajících, pod jednu správu jak v ohledu majetkovém, tak provozním se zřetelem na racionální úpravu poměrů technických, dopravních, obchodních i administrativních. Místní dráha Litovel-Senice byla zřízena na základě koncesní listiny ze dne 31. prosince 1913, č. 2 ř. z. z r. 1914, kterážto koncesní listina zaručovala koncesi na 90 let a to pro trať Litovel-Senice v provozní délce 12 km 542 m a pro odbočku z Litovle do Mládce ku kamenným lomům v provozní délce 5 km 730 m, takže celá trať této místní dráhy měří 18 km 272 m. Tato místní dráha připojuje se na síť státních drah ve stanicích Litovel a Senice na Hané. Již v roce 1914 byla se společností, jež byla majitelkou této dráhy, sjednána úmluva, že z přípojové stanice Litovel bude obstarávati službu jízdní a vozební též na státní trati červenka-Litovel, jež má pouze 2 km 762 m provozní délky, svými prostředky a svým personálem. Tato úmluva byla sice v roce 1916 následkem válečných poměrů vypovězena, avšak došlo k ní znovu 15. května 1926, od kteréžto doby vede místní dráha opět celou trakci na uvedeném úseku na účet státních drah.

Místní dráha Litovel-Senice tvoří spojku mezi dvěma tratěmi státních drah a to tratí česká Třebová-Přerov a tratí Olomouc-Čelechovice-Prostějov a po sestátnění bude možno jí velmi racionelně využíti, zvláště provede-li se motorisace tratě červenka-Litovel-Chořelice. Avšak provozním potřebám hlavně ve smyslu hospodářském vyhoví toto sestátnění rovněž měrou nemalou, ježto pak Litovel nebude přípojovou stanicí a tudíž odpadne odúčtování výkonu přípojové služby i dříve zmíněné služby trakční, zároveň pak odpadne potřeba přelistování zásilek v přechodových stanicích místní dráhy. Tímto sestátněním se tedy umožňuje nejen technicky dokonalejší úprava celé tratí, nýbrž dosahuje se jednoty a značného ulehčení jak ve smyslu dopravním, tak i administrativním.

Ježto úmluva připojená k vládnímu návrhu zákona o nabytí místní dráhy Litovel-Senice nabývá platnosti již 1. ledna 1930, tedy platnosti zpětné po schválení parlamentním, zavazuje se státní železniční správa učiniti potřebná opatření s ohledem na převzatý personál v tom smyslu, že vstoupí do služebních smluv, které společnost sjednala se svými definitivními zaměstnanci nejpozději do 81. prosince 1929, jakož i že provede opatření potřebná v ohledu sociálního pojištění (pensijního, invalidního, nemocenského a úrazového) u převzatých zaměstnanců podle platných předpisů.

Z těchto všech důvodů navrhuje výbor technicko-dopravní slavnému senátu, aby schválil osnovu zákona o nabytí místní dráhy Litovel-Senice státem i úmluvu k němu připojenou, jak jsou dole otištěny.

V Praze, dne 25. března 1931.

J. Havlena v. r.,
předseda.

Ing. Havlín v. r.,
zpravodaj.

Tato místní dráha moravská, kterou dle programu sestátňovací železniční akce stát touto osnovou vládní má převzíti, měří pouze 12¹/₂ km, spojujíc dvě stanice státních drah Litovel a Senice; z Litovle vybudována ku kamenným lomům v Mládci odbočka, dlouhá 5,7 km, takže celková délka převzaté trati měří 18,272 km.

Stát přejímá majetek se závazky a některé nesplacené ještě akcie, takže zaplatí za dráhu tu

na hypoteční dluhy 1,362.000 Kč, za 376 akcií 122.200 Kč, tedy úhrnem asi 1¹/₂ mil. Kč.

Splácení dluhu bude se díti malými ročními splátkami; akcie budou zaplaceny najednou. Obojí platy opatřeny budou na účet položek schváleného rozpočtu na r. 1931 a tedy nevyžadují nových opatření úhradových. Největší část akcií - 1595 kusů nomin. á 500 Kč - stát dostává bezúplatně.

Z důvodů těch navrhuje rozpočtový výbor slavnému senátu schválení této osnovy zákona i s připojenou úmluvou ve znění níže otištěném.

V Praze, dne 25. března 1931.

Modráček v. r.,
místopředseda.

Dr. J. Karas v. r.,
zpravodaj.

ze dne.........................1931

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Připojená úmluva, sjednaná mezi republikou československou, zastoupenou jménem vlády ministry železnic a financí, se strany jedné a akciovou společností místní dráhy Litovel- Senice se strany druhé, podle které nabývá stát dnem 1. ledna 1930 této místní dráhy, se schvaluje.

§ 2.

Veškeré úkony s provedením tohoto zákona související, majetkové převody, podání, zápisy, připojená úmluva, jakož i jiné listiny jsou osvobozeny ode všech veřejných daní, dávek, kolků a poplatků.

§ 3.

Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provedou jej ministři železnic a financí.

Společnost postupuje státu dnem 1. ledna 1930 do vlastnictví a stát nabývá vlastnicky veškerého movitého i nemovitého jmění společnosti, ať toto nemovité jmění jest zapsáno v železniční knize anebo ve všeobecných knihách pozemkových, zejména železničních tratí společnosti od stanice Litovel st. dr. přes Cholinu ke stanici Senice na Hané s odbočkou ke kamenným lomům v Mládci, tvořících předmět koncesní listiny ze dne 31. prosince 1913, č. 2 ř. z. z roku 1914, se všemi vlečnými drahami, pokud jsou majetkem společnosti, s veškerým movitým i nemovitým příslušenstvím, se všemi vozidly a veškerými zásobami, jakož i veškerého ostatního jmění a všech práv společnosti, kromě práv ze služebních smluv, které společnost sjednala se svými zaměstnanci.

Naproti tomu přejímá stát rovněž od 1. ledna 1930 závazky a břemena společnosti kromě závazků ze služebních smluv, které společnost sjednala se svými zaměstnanci.

Zejména přejímá stát k vlastnímu placení podle platných, státní správou schválených umořovacích plánů zbytek dosud neumořené části hypotečních zápůjček společnosti, sjednaných u Zemědělské banky markrabství moravského,, nyní u Hypoteční a Zemědělské banky moravské v Brně, v původní jmenovité hodnotě 1,090.000- Kč, t. j. jedenmiliondevadesáttisíc korun československých a 310.000- Kč, t. j. třistadesettisíc korun československých.

Za 376 akcií společnosti ve jmenovité hodnotě 188.000 Kč, t. j. jednostoosmdesátosmtisíc korun československých, jež jsou dosud v soukromých rukou, pokud nebyly podle slosovacího plánu až za rok 1929 umořeny, zaplatí stát po nabytí právní platnosti této úmluvy (článek XI.) 65 % jmenovité hodnoty.

Veškerá práva a povinnosti společnosti ze služebních smluv, které společnost sjednala se svými definitivními zaměstnanci nejpozději do 31. prosince 1929, přejdou na státní správu železniční dnem, kterého tato úmluva nabude právní platnosti (článek XI.). Práva a povinnosti ze smluv později sjednaných přecházejí téhož dne jenom tehdy, uzná-li je státní správa železniční.

Rozšíření platnosti služebních a platových předpisů státních drah na tyto zaměstnance jest zůstaveno ministerstvu železnic.

Ježto nabývací cena jest ustanovením článku II. vypořádána, prohlašuje společnost, že nemá vůči nabývajícímu státu žádných dalších pohledávek.

Společnost vstoupí do likvidace, jakmile tato úmluva nabude právní platnosti. Státní správa, resp. osoby od ní ustanovené provedou likvidaci. Náklady likvidace jdou na vrub státu.

Ode dne schválení této úmluvy valnou hromadou společnosti nezcizí, ani nezastaví, ani jinak nezatíží společnost bez předchozího svolení státní správy majetkových předmětů, které přejdou podle článku I. do vlastnictví státu, a také vyžádá si souhlas státní správy ku převzetí závazků jakéhokoliv druhu.

Majetkové předměty v článku I. dotčené budou odevzdány státu a převzaty do fysické držby státní správy železniční, až tato úmluva nabude právní platnosti (článek XI.), v den, který určí ministerstvo železnic; téhož dne převezme státní správa železniční provoz na tratích společnosti.

Současně s tímto odevzdáním dráhy a jiných majetkových předmětů vydá společnost státu všechny správní pomůcky, jako listiny, plány, knihy, účty, smlouvy atd., jež jsou v držení společnosti, a celý svůj archiv.

Společnost svoluje, aby podle této úmluvy bylo vloženo vlastnické právo pro československý stát (železniční správu) na všechny nemovitosti společnosti náležející.

Společnost jest povinna řádně podepsati právní listiny, potřebné ku převodu knihovního vlastnictví na stát do čtyř neděl po té, jakmile jí budou předloženy státní správou k podpisu

Obě smluvní strany vzdávají se práva naříkati tuto úmluvu pro zkrácení had polovici obecné ceny.

Pro jakékoli právní rozepře, které by snad z této úmluvy vznikly, budou příslušný v prvé stolici věcně příslušné soudy v sídle české finanční prokuratury v Praze.

Tato úmluva váže společnost schválením valnou hromadou akcionářů a nabude právní platnosti ústavním schválením.

Úmluva tato byla sepsána v jednom prvopise, který zůstane uložen u ministerstva železnic; společnost obdrží její úředně ověřený opis.

V Litovli dne 3. července 1930.

E. POŠTULKA v. r.

JAN STAROŠTÍK v. r.

V Praze dne 11. prosince 1930.

Ministr železnic:
R. MLČOCH v. r.

Ministr financí:
Dr. ENGLIŠ v. r.