Senátor Vítězslav Mikulíček je obviněn, že se shora uvedeného zločinu a přečinu dopustil tím, že dne 1. května 1928 na táboru lidu v Břeclavi mezi jiným prohlásil toto:

Splynulo 80 let od té doby, co byla zrušena robota a vláda buržoasie od té doby byla taková, že dnes mnozí lidé žijí pod úrovní středověkých otroků. Tito se měli zajisté lépe nežli milion proletářů v Československé republice, kteří dle statistiky Ústřední sociální pojišťovny mají mzdu pod Kč 14.- denně. Letos slavíme prý jubileum demokratické republiky, tato však vpravdě byla osvobozena jen pro ty, kteří z ní mají dojnou krávu. Pro dělnictvo však svoboda ještě nenastala, jak má nastati.

Naše byrokracie projevila ubohost při zákazu demonstrace proti zhoršení sociálního pojištění, naše státní správa celé své umění vládnouti soustřeďuje v policejním pendreku a četnické kolbě.

Měšťácký parlament je největší švindl pokud se týče hájení zájmů pracující třídy, všechny zákony nesou se proti pracující třídě. Klerikálně měšťácké Rakousko vystačilo se starým zákonem, republika musela mít zákon na ochranu republiky. Mnozí vytýkají, že komunističtí poslanci nedovedou uzákonění zákonů protidělnických zabrániti. Když však komunističtí poslanci chtějí tak učiniti, tu jsou násilím z parlamentu vyvedeni.

My však buržoasii před válkou varujeme. Sedláci a buržoasti nebudou chtít brát bajonety ve válce, bajonety vtisknou do rukou těm, kteří nebyli po celý život nasyceni, a to se může sakramentsky zvrhnout. Naším úkolem jest poučovati dělnickou třídu, že dělník v cizí zemi není nepřítelem. Pro proletariát známe jedinou vlast, to jest svaz socialistických republik. Má pomáhat se vrahům anglickým proti dělnické vlasti? Na to nedám odpověď, poněvadž bych mohl býti zavřen do kriminálu. Úkolem komunistických vůdců není, aby seděli ve vězení, nýbrž aby poučovali lid a stále ho v boji vedli.

Zakázat dělnictvu právo projevu, při tom odvádět do kasáren a myslit, že dělník se bude bít za svou vlast, může si myslet jen pitomý byrokrat.Ť

Imunitní výbor navrhuje, aby senát odepřel dáti souhlas k trestnímu stíhání senátora Vítězslava Mikulíčka, poněvadž podle soudních spisů případ se udál dne 1. května 1928, tedy před tak dlouhou dobou, pro kterou nelze důvodně očekávati, že by soud mohl bezpečně zjistiti přesné znění řeči obviněného.

V Praze, dne 22. dubna 1931.