Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1931.

III. volební období.

4. zasedání.



Tisk 443.

Zpráva

imunitního výboru

o žádosti krajského soudu v Moravské Ostravě ze dne 5. prosince 1929 č. j. Nt XIII 4/29/13 za souhlas k trestnímu stíhání senátora Vítězslava Mikulíčka pro přečin shluknutí podle § 283 tr. z., pro přestupek proti veřejným zřízením a opatřením podle § 314 tr. z. a pro přestupek podle §§ 3 a 19 shrom. zák.

(čís. 7/29-III předs.).

Děj.

Dne 5. února 1929 o 16.45 hod. přišel před bránu textilní továrny Pavla Munka ve Frýdku poslanec, nyní senátor Vítězslav Mikulíček.

Když dělnictvo po ukončení práce o 16.45 hod. vycházelo z továrny, tu poslanec Mikulíček jal se řečniti o neblahých sociálních poměrech textilního dělnictva.

Řečník byl strážm. Dvořákem vyzván ťjménem zákonaŤ by od dalšího řečnění, ježto k pořádání táboru pod širým nebem neměl úředního povolení, upustil a shromážděný zástup dělnictva v počtu 90-120 osob byl ťjménem zákonaŤ vyzván, aby se rozesel.

Jelikož poslanec Mikulíček řečnil dále, zástup setrval na místě a proto četnická hlídka pokusila se o rozehnání zástupu. Zástup se pomalu rozcházel, avšak poslanec Mikulíček, sleduje stále četnickou hlídku, k zástupu neustával řečniti.

Teprve na opětovnou výzvu ťjménem zákonaŤ poslanec Mikulíček v řečnění ustal. načež byl zástup lidu hlídkou donucen k rozchodu.

Dne 6. února 1929 o 16. hod. 45 minut zahájil poslanec, nyní senátor Vítězslav Mikulíček táborovou řeč před vraty Landsbergrovy továrny na Nádražní třídě ve Frýdku k dělnictvu, vycházejícímu v tuto dobu z práce.

Tábor lidu nebyl úředně povolen.

Poslanec Mikulíček řečnil o sociálních poměrech textilního dělnictva ve zdejším okolí, vyzýval ke spojení všeho textilního dělnictva a pak ke společnému boji za zvýšení mezd.

Táboru bylo přítomno 150-200 osob, ponejvíce žen, jdoucích z práce. Asi po 15ti minutách rozešel se srocený dav za úplného klidu.

Krajský soud v Moravské Ostravě žádá za souhlas k trestnímu stíhání zmíněného senátora pro:

1. přečin shluknutí podle § 283 tr. z. spáchaný tím, že dne 5. února 1929 ve Frýdku při shluknutí neuposlechl stráže, když lidi vyzvala, aby se rozešli; Mikulíček tehdy řečnil k davu dále, ačkoli byl četnictvem jménem zákona vyzván, aby od dalšího řečnění upustil, a zůstal na místě přes vyzvání četnictva, aby se zástup rozešel;

2. pro přestupek proti veřejným zřízením a opatřením podle § 314 tr. z. spáchaný tím, že dne 5. února 1929 ve Frýdku se vměšoval ve výkon služby četnické hlídky v úmyslu, aby této v konání služby překážel tím, že když četnická hlídka zástup lidí rozháněla, sleduje stále četnickou hlídku, k zástupu neustále řečnil;

3. pro přestupek podle §§ 3, 19 shrom. zák., spáchaný dne 5. resp. 6. února 1929 ve Frýdku tím, že řečnil pod širým nebem k dělnictvu odcházejícímu z továren, čímž konal shromáždění pod širým nebem bez předcházejícího povolení úřadu.

Návrh.

Imunitní výbor navrhuje, aby senát nedal souhlas k trestnímu stíhání senátora Vítězslava Mikulíčka pro přečin shluknutí podle § 283 tr. z., pro přestupek proti veřejným zřízením a opatřením podle § 314 tr. z. a pro přestupek podle §§ 3 a 19 shrom. zákona.

Důvody.

1. Shluknutím po rozumu § 283 tr. z. jest shluk většího počtu lidí, který jest svou povahou s to ohroziti veřejný klid a pořádek; není proto ještě shluknutím společný, pravidelně se opětující odchod zástupu lidí z továrny z práce.

Imunitní výbor není toho názoru, že zmíněný zástup z práce jdoucích dělníků byl takové povahy, že by byl ohrožen veřejný klid a pořádek. Není-li tu shluknutí vyžadované v § 283 tr. z. jako předpoklad přečinu podle tohoto paragrafu, nedopustil se senátor Vítězslav Mikulíček přečinu shluknutí mu za vinu kladeného.

2. Z trestních spisů nevysvítá, že by se zástup nerozcházel nebo pomalu se rozcházel právě v důsledku dalšího tvrzeného řečnění senátora Vítězslava Mikulíčka a že by právě tím bylo překáženo úřední osobě (četnictvu) ve výkonu služby (rozhánění zástupu). Není dále ani uveden obsah řečnění v kritickém okamžiku, aby mohlo býti usuzováno na úmysl senátora Vítězslava Mikulíčka vměšovati se ve výkon služby četnické.

3. Pokud se konečně týče přestupku podle §§ 3 a 19 zákona shromažďovacího, dlužno připomenouti, že ze slov zákona ťKdo shromážděni chce konatiŤ jde najevo. že zákonodárce měl na mysli nikoli shluk nebo sejití se lidí následkem nahodilých okolností (opouštění továrny po práci), nýbrž shromáždění v užším smyslu, totiž shromáždění, které bylo svoláno nebo konáno za účelem projednati nebo vyříditi otázky shromážděných se týkající nebo za jiným účelem. Takováto povaha u inkriminovaného táboru lidu z předložených'spisů nevysvítá a proto není zde podstatných náležitostí přestupku nahoře označeného.

V Praze, dne 22. dubna 1931.

Šelmec v. r

Dr Havelka v. r..

předseda

zpravodaj.




Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP